105 let už jezdí vlak v kopcích Českomoravské vrchoviny

Když byl můj děda Stanislav Kalas původem z Nového Veselí zhruba stejně starý jako můj  vnouček Honzík dnes, začala výstavba železniční trati z Tischnowitz (Tišnova) směrem do kopců Vysočiny, přes Nedwietitz (Nedvědici), Bystritz (Bystřici), Neustatl in/M. (Nové Město na Moravě). V Saar (Žďáru nad Sázavou) se trať napojila na již hotový úsek do Deutschbrod (dnes Havlíčkova Brodu).1) Dva roky nato(!) už zde jezdily vlaky tažené parními lokomotivami. Bylo to před 105 lety. Přečíst celé…

VARIO

Statistika uživatelů modelových měřítek – prosba o pomoc

Stále mi leží v hlavě, kolik je u nás v Česku uživatelů (chcete-li fandů) jednotlivých železničních modelových měřítek. A určitě nejsem sám. Všechny statistiky, které jsem prozatím viděl, postrádají podle mne objektivitu, což spatřuji například v počtech respondentů nebo ve skladbě otázky (jsou preferována tzv. základní měřítka a ignorují se všechny minoritní skupiny uživatelů). Atd. Rád bych se ale pokusil dospět k hodnověrnějším výsledkům s pomocí všech, co brouzdají po „mašinkářských“ webech. Přečíst celé…

VARIO

Při vší úctě k Vám, páni modeláři!

Nedělal jsem si velké ambice se spoluprací na získání přehledu o stavu v oblasti železničního modelářství v Česku formou anket, které už nějaký týden zveřejňuji na svém webu. Ostatně, stejnou zkušenost (s antipatií k důležitým informacím) nabyl před pár měsíci i Martin Pinta (LokoPin), kterého jsem na spuštění ankety navedl v souvislosti s přípravou odborných seminářů na téma „digi“. Martin si nakonec vyřešil semináře po svém a na další ankety se asi vykašlal; mně ale stále leží v hlavě, že nikdo není schopen odpovědně říct, jak to s modelařením u Česku opravdu vypadá. Přečíst celé…

MY, VARIO

Viděli jsme i konstruktérské skvosty ze šuplíku

Vždycky se nadmu pýchou, když se potkám s někým, kdo vybočuje z šedého průměru a svým umem, nápady a pracovitostí atakuje brány Evropy nebo i světa. S několika takovými lidmi jsem dříve pracoval a bylo to skvělé. Jsem totiž velmi citlivý na odsudky ciziny o zaprděných Čecháčcích, k čemuž bohužel přispívají svými skutky především někteří naši politici či pseudo-obchodníci spolu s médií v cizáckých rukou. O to více si vážím jedinců, kteří svými skvělými nápady dokáží konkurovat ostatnímu světu. Naštěstí ne všichni tito úžasní lidé utekli přednášet na americké univerzity, léčit lidi do Německa, anebo vymýšlet letecké přístroje ve Francii. Luděk Aschenbrenner se sice odstěhoval „z civilizace“ až ke státní hranici do česko-německo-polského pohraničí, ale jen proto, že právě tam našel prostory, kde může realizovat své skvělé nápady.  Přečíst celé…

VARIO

Stožáry vvn (III) – Konstrukční řešení stožárů

Třetí díl věnovaný stožárům vvn popisuje konstrukce stožárů, které jsou odvislé především od přenášeného napětí elektrického vedení a dále pak různých morfologických a klimatických podmínek. Tento díl bude pro modeláře zřejmě nejzajímavější, protože přináší konkrétní měrné údaje o jednotlivých typech stožárů. Přečíst celé…

VARIO

Stožáry vvn (II) – Typy stožárů dálkového vedení

Druhým pokračování na téma stožáry velmi vysokého napětí je věnovaný typům stožárů. Typ stožárů je charakterizován především parametry vedení (výkon, napětí, systém, vodiče a zemnicí lana, izolátory), dále geometrií, včetně uspořádání vodičů, zatížením závislým především na vodičích, funkci v trase, větrové a námrazové oblasti, statické soustavě a na konstrukci prvků, použitém materiálu a na způsobu spojování. Přečíst celé…

VARIO

Stožáry velmi vysokého napětí (I)

Stožáry velmi vysokého napětí (vvn) vytváří kostru přenosové sítě venkovního vedení. V závislosti na napětí (110 kV, 220 kV, 400 kV nebo 750 kV) a požadovaných výkonech se odvozují určité parametry jak na počet vodičů (dnes převládají AlFe – ocelová duše a hliníkový plášť) a počet zemnicích lan, které musí bezpečně tyto napětí a výkony přenést, ale sekundárně z toho plynou i požadavky na konstrukci stožárů. Na stožárech totiž může být vedení jednoduché, ale i zdvojené či vícesystémové. Přečíst celé…

VARIO

Železniční napájecí soustava

V druhé části seriálu článků o elektrické přenosovou soustavě jsem vyhledal podklady k problematice železniční napájecí soustavy (trakční soustava). Rozumí se tím soubor technických zařízení, které slouží k přenosu elektrické energie ze stabilní soustavy do drážních vozidel. Přečíst celé…

VARIO

K přenosu elektrické energie

Nedávno jsem se zamýšlel nad stavbou „pravé venkovské trafostanice“ v modelovém měřítku. Inspirací mi byl obrázek, který jsem náhodně shlédl. Jak jsem tak hledal na internetu to, co už jsem dávno z dob studia průmyslovky zapomněl, narážel jsem na další souvislosti. Nejvíce mne přitom zajímala konstrukce sloupů a stožárů vysokého napětí (vn) a velmi vysokého napětí (vvn). Nakonec jsem si dal práci a z veřejných zdrojů sestavil seriál příspěvků vztahujících se zejm. k přenosu elektrické energie, které se mohou hodit dalším modelářům – ne-elektrikářům. Elektrikáře bych poprosil o event. doplnění či upozornění na nepřesnosti. Přečíst celé…

VARIO

Modelové rozměry pozemních komunikací

V etapě přípravy a budování kolejiště se železniční modelář dostává do situace, kdy na svém kolejišti musí vyřešit (mimo jiné) průběh a hlavně šířku pozemních komunikací. Jestliže jsou v jednotlivých modelových měřítcích normami přesně dané rozchody kolejí, průjezdní profily atd., v případě pozemních komunikací nejsou definované jejich modelové rozměry. Aspoň o tom nevím. Pozemní komunikace jsou ovšem rozděleny do základních kategorií zákonem a lze tedy dohledat (opět mimo jiné) i jejich doporučované rozměry (šířky). Odtud je snadná cesta ke stanovení (doporučených) šířek modelových komunikací. Přečíst celé…

VARIO