Pracovní vlak Arnold

Na dědečka a jeho „Danajský dar“ v podobě tendrovky #0221 (později 2221) jsem už vzpomínal v textu o přepracování stavědla firmy Arnold – ZDE. Onu – striktně vzato – potíž nepředstavovala půvabná mašinka; ta jezdila bez problémů. Ten skutečný problém v dětské dušice se spíše týkal dvou katalogů, které jsem dostal nádavkem. Tam bylo lákavých obrázků…

.

  Dědeček nicméně odolal a ze svých cest do Berlína, konkrétně jeho části tehdy zvané imperialistická nebo též Západní, už mi nikdy žádné mašinky nedovezl. Takže jsem bral zavděk východoněmeckým konkurentem PIKO, tehdy plujícím na úspěšné vlně. Tehdy jsem ovšem plno věcí netušil, nehledě k tomu, že moje šestiletá hlava nezvládala složité otázky měnové politiky a kursů, takže jsem marně poukazoval na ceny v katalozích, přepočítával je (pochopitelně chybně) a marně argumentoval, že to zdaleka nestojí tolik.

Dlouho dlouho tomu

  Doufám, že čtenáře neodradí několik řádek navíc, ale jedno vysvětlení je nutné. Zatímco děda z matčiny strany neměl k mašinkám vyhraněný vztah (kromě toho, že díky svým známostem mohl poskytovat zajímavé tipy pro hračkářský průmysl), u otce to bylo jiné. Ten pocházel ze železničářské rodiny a než přešel z Moravy do Prahy na docela jinou práci, jezdil po republice v opravárenském vlaku a na různých místech dával dohromady menší či větší potíže na skutečné dráze. Možná jeho vyprávění bylo tím, co zažehlo mou touhu.

Vším je vinen katalog

  V prvním z dvojice katalogů od firmy Arnold (1967/68) na mě číhal na straně 29 onen rarach pokušení v podobě sortimentu tvořícího klasický Bauzug. Pracovní vlak se skládal z nízkostěnného vagónu, ten bylo možné pořídit i ve variantě se štěrkem (ovšem nikoli volně sypaným), dále stejným vozem osazeným jeřábem, výsypným vagónem na štěrk a ubytovacím vozem pro dělníky. K tomu bylo možné si pořídit i rozličné figurky dělníků, kutajících cosi na traťovém svršku. Lokomotiva doporučená nebyla, ale z náznaku v obrázku bylo možné rozeznat tendrovku BR80 (katalogové číslo 0225, později 2250), ale určitě by se „uživila“ i ta moje.

  Těžší kalibr nasadil Arnold v katalogu o rok později, kdy vystřihl ještě lákavější snímek. Pravda, sčítat jsem tehdy ještě moc neuměl, ale kdybych hodlal vydyndat na nějakém rodinném příslušníkovi celý set, stálo by to 19,75 DM (ve verzi s vagónkem se štěrkovou imitací 20,25 DM), což při tehdejším pouze oficiálním kursu nebylo zrovna málo. A tak jsem opět jen snil.

Pozdě, ale přece

  Nakonec čas oponou trhnul a v rámci snahy o vytvoření jakéhosi minimuzea velikosti N jsem se porozhlédl po aukcích a onen pracovní vláček poskládal dohromady. V mezičase jsem nesledoval vývoj společnosti, dnes už fungující pod jiným majitelem, ale z náhledu do dalších katalogů jsem zjistil, že onen prázdný plošinový vagónek z nabídky vymizel a ten se štěrkem nahradila varianta s brzdařskou budkou. Inu, proč ne? Zato obytný vůz se dočkal zásadní inovace – pod katalogovým číslem 4640 se prodával jako stavebnice. Nejspíš existovalo i hotové provedení, v tomto směru jsem však byl odkázán pouze na katalogové informace. Z nich lze vyčíst, že takové provedení se týkalo i některých dalších produktů (třeba se k nim někdy vrátíme).

Proč?

  Nebojte se, nehodlám zde diskutovat o kultovním filmu a řádění sparťanských rádobyfandů ve vlaku do Banské Bystrice. Kladu si otázku, proč Arnold nevyužil jednoznačný potenciál této řady, navíc provázený již zmíněnými přitažlivými obrázky. Katalogy totiž na sklonku 60. let nabízely hned několik setů, dokonce s oběma zmíněnými parními lokomotivami. Troufám si říci, že tady kapitalističtí plánovači poněkud zaspali, ale může to být jen subjektivní pohled mašínkáře, jemuž tenhle set zkrátka učaroval.

Obrázky Arnoldova pracovního vlaku

Obr. 1 – Celostrana 29 z katalogu Arnold Rapido 1967/68

Obr. 2 – Obrázek pracovní čety s vlakem z katalogu 1968/69


Obr. 3 – Kompletní pracovní vlak poskládaný z produktů Arnold Rapido; délka činí 30 cm


Obr. 4 – Obytný vůz byl prodáván i jako stavebnice


05 – Z těchto dílků se sestával vagón 4640

Foto autor

.

PROSBA AUTORA

Tentokrát si dovoluji vážené čtenáře Honzíkových vláčků na konci svého článku požádat o laskavost.
Nemáte někdo doma, nebo nevíte o někom, kdo by mohl (samozřejmě za patřičnou protihodnotu) postrádat dva podvozky na čtyřosý chladící vagón od PIKO? Bohužel moje verze je ještě ve starém hakenkupplung provedení a u spřáhel chybí pérka pro ony zobáčky. Tak se pokouším sehnat náhradu touto cestou.
Děkuji a zdravím, Robert

.

 

Rubrika: VARIO, ZNÁŠ TO?, ZPRÁVY

Vložit komentář

Text komentáře: