Pro našince byl v minulosti většinou prvním a jediným výrobcem železničních modelů sonnebergský podnik PIKO – myšleno ve velikosti N (či potažmo H0). Železná opona sice existovala, ale nebyla neprostupná, takže se formou individuálního dovozu člověk sem tam dozvěděl, co se peče u „ošklivé západní“ konkurence. Přečíst celé…
| Poslat: 
Před pěti roky jsem se na stránkách Honzíkových vláčků věnoval digitalizaci dvounápravové elektrické lokomotivy od fy Fleischmann (model 7968) – ZDE. V článku jsem porovnával rozdíly modelu určeného pro čištění povrchu kolejnic a podobného modelu uzpůsobeného pro provoz na modelové ozubnicové trati. Kromě jiného jsem detailně popsal digitalizaci této „čističky“ (jak ji budu v tomto článku dále označovat). Mělo následovat pojednání o dovážení modelu, ale stala se nehoda… Přečíst celé…
| Poslat:
Někdy se stane, že najednou proběhne několik věcí, aniž by je člověk plánoval. A kdyby je chtěl naplánoval, tak se to nepovede. A někdy se v různých obměnách opakuje stále jedno téma. V letošních prázdninových vedrech, které mne uklimbaly do stavu jakési hibernace a nicnedělání, bylo pro mne oním opakujícím se tématem studování železničního provozu na kosmodromu Bajkonur. Dva předešlé články vysvětlují proč. Přečíst celé…
| Poslat:
Poprvé jsem viděl model vojenského vlaku u Radka Wimmera ve Ždáru nad Sázavou. To už je dávno. Byl hodně podobný tomu, jak jsem si ho pamatoval z dob vlastních „válečných tažení“ po českých a polských kolejích, když jsme zajišťovali mír před krvelačnými kapitalisty sdruženými v paktu NATO. Už když jsem byl u Radka, přemýšlel jsem, že si takový model vlaku jednou v N-kovém měřítku postavím taky. To jsem ještě netušil, že to nebude tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Přečíst celé…
| Poslat:
Válka je na spadnutí. To už s Karlem Brejšou víme dávno, a tak již několik let stavíme obrněné vlaky. Pochopitelně v N-ormálním měřítku. Pravda je ovšem taková, že zatímco já lelkoval, Karel stavěl. Jeho obrněný vlak z období WWII se již delší čas vesele prohání po kolejišti v roudnické škole. Mým naprosto nepatrným podílem na něm jsou odlitky dělových věží. Můj vlak asi v prvním kole nebude obrněný, ale „jen“ vojenský, ale o tom až příště. Přečíst celé…
| Poslat:
Minule jsem se zabýval popisem digitalizace modelu elektrické jednotky BR 430 (ex ET 30) firmy Kato – ZDE. V našem domácím depu se vyskytuje i další model této elektrické jednotky, v tomto případě v původním vínovém nátěru, vyrobený italskou firmou Lima v přibližně stejné době jako model od Kato. Rozhodl jsem se i pro jeho digitalizaci a vzhledem k velmi špatným jízdním vlastnostem i remotorizaci. Navíc jsem také provedl několik úprav, které podle mého názoru zlepšily vzhled modelu. Přečíst celé…
| Poslat:
Při přechodu z analogu na digitál se s historickou nutností během digitalizace vozového parku musela vynořit otázka: „Tati, budou i s tím černým ovládáním vagónky svítit jako dřív?“ Odpověď, která se mohla zprvu zdát relativně jasná a snadná, se časem ukázala jako ne zcela triviální…
.
Rubrika: Analog - digitál, Doplňky, Elektronika, MODELY, Soupravy, TECHNIKA, ZPRÁVY
| Poslat:
City Elefant je obchodní název pro elektrickou dvoupodlažní jednotku skládající se ze tří vozů – elektrického vozu řady 471, vloženého vozu řady 071 a řídicího vozu řady 971. Jednotka je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích. Je konstruovaná pro stejnosměrné napájení napětím 3kV. Výrobcem jednotek je konsorcium firem ČKD Vagonka Ostrava a Škoda Plzeň.1) Při konstrukci skříně byl ve značné míře použit hliník. Snad i proto jednotka získala velmi brzy přezdívku „ešus“. Důvod je nasnadě a cizinec nepochopí… Přečíst celé…
| Poslat:
K motorovému univerzálnímu vozidlu (MUV) neoddělitelně patří vozík na materiál a nářadí. Jak v reálu, tak v modelových měřítcích. O stavbě MUV v měřítku N píšeme ZDE. Jirka Kubík k motorovému vozu dodělal vozík a poslal stručný návod a několik fotografií. Přečíst celé…
| Poslat:
Viděl jsem pár fotek, na kterých se na miniaturním kolejišti Jirky Kubíka opatřeným pozadím jihočeské krajiny prohání Vindobona. Že to je Vindobona – to mi musel Jirka objasnit. To proto, že rámcové povědomí o vlaku jezdícím mezi Berlínem a Vídní jsem měl, ale rozhodně mi neříkal tolik, jako Orient Expres, který zpopularizovali filmaři. Někdo (už nevím kdo) mi Vindobonu představil na jakémsi z mého pohledu nepěkném modelu od firmy PIKO, tak jsem nad ní mávnul rukou. Ale Jirkův model soupravy nesoucí označení Vindobona je oproti tomu úžasný, a navíc mne donutil zalistovat v železniční minulosti. Proto rád přináším jím zpracované snímky se stručným popisem. Přečíst celé…
| Poslat:
Nahrávání ...
