Vojenský vlak, aneb kde sehnat modely vojenské techniky a plošinové vagony a jak provádět kamufláž

P1160893_1kPoprvé jsem viděl model vojenského vlaku u Radka Wimmera ve Ždáru nad Sázavou. To už je dávno. Byl hodně podobný tomu, jak jsem si ho pamatoval z dob vlastních „válečných tažení“ po českých a polských kolejích, když jsme zajišťovali mír před krvelačnými kapitalisty sdruženými v paktu NATO. Už když jsem byl u Radka, přemýšlel jsem, že si takový model vlaku jednou v N-kovém měřítku postavím taky. To jsem ještě netušil, že to nebude tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

  Problém nespočíval v tom, že v současnosti jsme členy NATO taky. Naopak, aspoň nebudu muset řešit různost výzbroje jednotlivých armád. Rozhodl jsem se ale, že nejdříve sestavím vlak přibližně o 10 vagonech, který poveze vojenskou techniku a tak mu budu moci říkat vojenský vlak. (Co považuji za obráněný vlak jsem vysvětlil ZDE.) A jelikož můj vlak nepojede ani na Západ, ani na Východ, ani do Kuvajtu a už vůbec ne do Koreje a poveze „jen“ pěkné modely, je pro mne úplně jedno, jestli v něm budou zařazeny vagony s americkým tankem M1 Abrams, s německými tanky Panzer M 109 či Leopard II, anebo ruskými T34, T55 či T72 spolu s našimi SKOTY, Tatrovkami a dalšími vozidly. Jako na zavolanou a na potvrzení mých slov TECHNET vydal tuto stať – ZDE. ha, ha!!

  A jestli se někdy vydám ve stopách Karla Brejši a postavím i obrněný vlak – ZDE, to zatím nechám koňovi (ten má větší hlavu).

05-Wimmer_1k

Obr. 1 – Na návštěvě u Radka Wimmera ve Ždáru nad Sázavou (2012)

.

Kde se dají sehnat modely vojenské techniky v měřítku 1 : 160

  Na internetu jsem našel několik desítek prodejen modelů vojenské techniky po celé Evropě (hodně jich je v Polsku), ale pohříchu jen výjimečně jsem v jejich nabídkách objevil modely v „železničních“ měřítcích (Z, N, TT, H0 aj.). Sem tam se dá najít vojenská technika v měřítku H0, ale v N-ormálním měřítku jich je velmi málo. Četné modely v měřítku 1 : 144 jsou sice krásné, ale pro železniční modeláře nepoužitelné.

  Není to tak dávno, co vojenskou techniku v měřítku N i s vagony vyráběla firma ROCO (která s tím už bohužel skončila). Byly to naprosto dokonalé modely vyráběné tlakovým vstřikováním plastu, takže modely měly dokonalé detaily. Jejich produkce se ale týkala jen několika moderních tanků a obrněných vozidel používaných zejm. v armádách Německa, Rakouska a USA. Souhrnný přehled lze najít ZDE (ve vyhledávači stránky – viz „suche“ – je nutné zadat Roco -> Güterwagen -> Flachwagen, 4-achsig, Rlmmps 650).

  Samozřejmě, stále dostupné jsou tyto modely na eBay a dalších bazarech. Občas ale prodávající nevědí, co by si za ně řekli.

*   *   *

  Zdárně se rozvíjející holandská firma Shapeways, zabývající se 3D tiskem nejrůznějších modelů, se také připojila s nabídkou několika modelů vojenské techniky v měřítku 1 : 160. Jen se v jejich e-shopu špatně hledají. Jedním z nich je sovětský (ruský) tank T55. Objednat se dá ZDE. Ale pozor: Kdo ještě nemá zkušenost s objednáváním v e-shopu firmy Shapeways, možná přivítá informaci, že zde je třeba dávat pozor na výběr materiálu. Firma totiž zavedla vcelku rozumnou volbu materiálu podle přání zákazníka, ze kterého pak 3D tisk uskuteční; tento výběr je založený na poměru kvalita povrchu – cena.

  Jestliže chcete ušetřit a vyberete si například materiál označený „White Strong and Flexible“, vězte, že za tři 3D výtisky tanku T55 zaplatíte necelých 16 € plus poštovné (které je pod 10 €). Ale z povrchu modelu vytištěného z tohoto materiálu nejspíš moc nadšení nebudete. I bez zvětšení je patrné, že povrch je tvořen miniaturními zrníčky plastu, který se bohužel dá velmi obtížně opracovávat. Částečně na něj fungují jen brusné a leštící kotoučky 3M nebo silikonové rotační nástroje (které nabízíme v N-šopíku – ZDE). Ruční pilování a broušení prakticky nejde. A jelikož model T55 v měřítku 1 : 160 je opravdu miniaturní (cca 40 x 20 x 15 mm) a členitý, na některé plošky se s těmito nástroji nelze dostat.

  Vyzkoušel jsem i tmelení povrchu 3D výtisku obvyklými modelářskými prostředky jako je např. Tamiya Putty White. Po jeho opatrném nanesení, zaschnutí, přebroušení a přeleštění se ty nejhorší povrchové nedostatky modelu částečně „srovnaly“ a pak již bylo možné model stříknout základovou barvou Vallejo Surface Primer 70.604 (Dunkelgelb), takže na model bylo snesitelné koukat. O povrchové úpravě se zmíním později.

  O řád lepší kvalita povrchu vychází u modelu vytisknutého z materiálu „Frosted Ultra Detail“. Ten je ale také více jak dvakrát dražší – tři kusy tanku T55 vyjdou na 38 € plus poštovné. Modely dodané během pár dnů dostatečně kvalitně zabalené, aby se neponičily dopravou, tvoří tři podvozky a tři dělové věže. Při prvním pohledu se výrobek podobá plexisklu. Je průsvitný a výrazně zapáchá po acetonu. Někde jsem se dočetl, že „acetonová lázeň“ je posledním krokem technologického postupu po 3D tisku z tohoto materiálu, kdy se v acetonových výparech naleptá a sjednotí povrch modelu. Výrobek je dostatečně houževnatý, ale lze jej povrchově brousit a leštit zmíněnými nástroji (místy lesklé plošky se tímto postupem sjednotí do přibližně stejného matného povrchu). Postup barvení jsem použil jako u modelů z materiálu „White Strong and Flexible“– viz dále.

Postup úpravy modelu tanku T55 od Shapeways z materiálu „White Strong and Flexible“

Postup úpravy modelu tanku T55 od Shapeways z materiálu „Froste Ultra Detail“

*   *   *

  Prostřednictvím eBay jsem nedávno objevil jednoho výrobce modelů sovětských tanků T34 v měřítku N na Ukrajině. Bohužel, ani po třech týdnech od objednání jsem výrobek za 23 dolarů (vč. poštovného) ještě neobdržel, takže nemohu podat reference. Učiním tak později.

*   *   *

  Dalším neopominutelným zdrojem modelů vojenské techniky v měřítku N pochopitelně jsou naši drobní výrobci, kteří své modely prezentují třeba na tradiční „burze“ v menze v Opletalce, anebo na svých webových stránkách. Bez komentáře nechávám nabídky překupníků, kteří se akorát na práci jiných přiživují.

  Pokud jde o zmiňované naše výrobce, moji úctu mají zejm. pánové Štěpničkové (ZDE nebo ZDE) a jejich produkce všelijakých nákladních vozidel Tatra, obrněných transportérů a buldozerů, dále Aleš Marboe (ZDE), ale i další, byť musím objektivně konstatovat, že některé tyto modely v měřítku N jsou po sestavení hodně nepodobné originálu. Nejspíš to je tím, že resinové odlitky dílů jsou někdy nekvalitní (mnohokrát opakované odlévání z „vytrhaných“ silikonových forem), deformované, ulámané apod.

  Těmito nedostatky netrpěly modely zejm. nákladních aut Praga V3S a S5T v měřítku N od firmy HON model Roberta Ritschela, které se však již na obvyklém modelářském trhu pod touto značkou neobjevují.

  Škoda, že produkci vojenské techniky se nevěnuje firma Miniatur – to byl bylo jiné modelářské pošušňáníčko. (Jirko promiň – 🙂

012-skot-T128 013-skot-T128

Obr. – Ukázka modelů sestavených z resinových dílů z produce pánů Štěpničků

.

Na čem budeme vojenskou techniku vozit?

  Opět musím začít komplimentem na adresu firmy ROCO, byť trošku nostalgickým. Celkem 51 položek všelijakých kombinací vagonů a vojenské techniky jsem napočítal v přehledu, na který jsem už jednou odkazoval – ZDE. A přitom se vždy jedná o jeden a týž plošinový čtyřnápravový vagon označovaný podle vybarvení a vyvedení obtisků různých železničních správ jednou jako Rlmmp (několika čísel), také S, SSy, či Rmm. Má ideální délku (60 mm), na pohled je dostatečně festovní, takže pro přepravu tanků jako dělaný. Bohužel, v nabídce ROCO nebyl ani jeden model tanku či obrněného transportéru z tradiční výzbroje východních armád. Co se dá dělat? Jak už bylo uvedeno, dnes už se tyto vagony vyráběné mezi lety snad 1995 – 2006 dají sehnat jen na eBay. A jsou pěkně drahé.

  Pro převoz vojenské techniky je také možné použít vagony, které jako stavebnici z leptu v měřítku N vyrábí Jan CekulZDE. Nabízí modely plošinových vagonů řady Pa, Pax a Smmp. Díky jednomu zákazníkovi, který si je u mne objednal, ale pak je vrátil, protože dodatečně zjistil, že stavebnice není dodávána kompletní (s dvojkolími, spřáhly a nárazníky), jsem se rozhodl, že si vyzkouším jejich stavbu.

  Model plošinového vagonu Pa (Pax) je dlouhý 88, přes nárazníky 95 mm, šířka je 19 mm. Díly jsou dokonale vyleptané z mosazného plechu tl. 0,3 mm, což zaručuje stabilní konstrukci modelu a po sestavení je vagon i dostatečně těžký. Všechno do sebe dobře pasuje. Z mého pohledu slabinou je velmi jednoduchý návod, takže při stavbě se občas musí improvizovat. Bohužel, autor v návodu neupozorňuje na některé anomálie např. při ohýbání dílů, kdy třeba vyžaduje ohyb masky podvozku tzv. „s ryskou ven“, což je proti obvyklým zásadám. Stejně tak v návodu chybí doporučení na použité dvojkolí, anebo vůbec neřeší připevnění spřáhel.

  Díky těmto nejasnostem se mi podařilo postavit vagon Pa neúměrně vysoký – vzdálenost os nárazníků nad temenem kolejí byla 8,9 mm, což je nad maximální hodnotou normy NEM 303, která říká: 6,7 +/-0,3 mm. Původně jsem podvozky osadil dvojkolím prům. 6,2 x 13,9 mm; zkusil jsem je vyměnit za dvojkolí prům. 5,6 x 13,9 mm, ale pořád jsem byl moc vysoký. Po všelijakém laborování jsem nakonec dospěl k řešení spočívající v tom, že jsem vagon osadil upravenými plastovými podvozky od firmy Atlas s dvojkolími prům. 5,6 x 13,9 mm, které jsou možná trošku nemodelové (což vůbec neřeším), ale zato mají zabudovaná i spřáhla. I tak vagon výškou překračuje normu NEM. Dospěl jsem k závěru, že problém spočívá v konstrukci a sestavení výztuhy v originálním návodu označené č. 5 a 5A, v ohybu dílu 10 a připájení dílu 11.

P1160832_1k

Obr. – Vagon Pa od Jan Cekula je vysoký

.

  Nakonec jsem se tedy rozhodl, že s použitím konstrukce vagonu Jana Cekula a dle rozměrů vagonu od firmy ROCO si vyrobím pro přepravu vojenské techniky vagony svoje. Musím připodotknout, že to znamenalo značnou investici. Po přeinstalování Windows 10 ve svém počítači jsem totiž nejdříve musel koupit novou verzi Corelu X7 (mají to bezvadně vymyšlené ti počítačoví šizunkové!) Dva večery jsem měřil a rýsoval, a jako vždy, když přišly z Brna od firmy Hauler první vyleptané plechy, zuřil jsem, jaké fatální chyby jsem na prototypu napáchal. Už jsem dost starej na to, abych se utěšoval tím, že chybami se člověk učí. Nicméně, chyby byly opravitelné i na prototypových dílech drobným broušením a vrtáním, takže se mi podařilo sestavit prototyp vagonu, který je na přiložených snímcích.

  Problém výšky vagonu v úrovni nárazníků byl skutečně v konstrukci výztuhy a zavěšení podvozků, což jsem tedy oproti Cekulově konstrukci možná i trošku vylepšil. Do podvozku jsem současně zakomponoval spřáhla, která jinak nabízím podle návrhu Míry R. v N-šopíku – ZDE. Sehnal jsem dvojkolí s průměrem koleček 5,6 mm (x 13,9 mm). Masky nesestavuji ze čtyř vrstev vyleptaného plechu, jako to je u Cekulových modelů, ale s pomocí originálního podvozku ROCO jsem si zhotovil formu a masky odlévám z Axonu. Model plošinového vagonu, který jsem nazval „alias ROCO“ je na obrázcích. V další verzi leptu budou odstraněny drobné montážní chyby a bočnice vagonu bude o cca 0,3 mm zmenšena.

.

Plošinové vagony „alias ROCO“ vlastní výroby 

.

Povrchová úprava vojenských modelů a vagonů a jejich kamufláže

V tomto odstavci shrnuji svoje poznatky s povrchovou úpravou a stříkáním kamufláže u modelů zhotovených z dílů odlitých z resinu, tištěných metodou 3D tisku, anebo zhotovených z leptů.

Čištění, odmašťování

  Po úpravě povrchu modelu vyrobeného metodou 3D tisku (kytování, broušení, leštění) je nutné povrch modelu před barvením důkladně odmastit v ultrazvukové čističce, nejlépe v isopropylalkoholové lázni. Ale pozor: zdálo se mi, že už po 3 minutách byl povrch modelu vytištěný z materiálu „Frosted Ultra Detail“ lehce naleptán, na vzduchu ale zakrátko uschnul. Takže v isopropylalkoholu opatrně a krátce!

  Ve stejné lázni jsem odmašťoval i resinové odlitky (viz výrobky Štěpnička, Marboe aj.), u kterých jsem nejdříve mechanicky odstranil a očistil nálitky, přebytečné materiál apod.

  V čističce s isopropylalkoholem běžně čistím i lepty. Před i po pájení.

Tmelení

  Pokud jde o tmelení, jak už je uvedeno, to jsem použil jen u 3D výtisků modelu vyrobených z materiálu „White Strong and Flexible“. Použil jsem jeden z obvyklých modelářských prostředků Tamiya Putty White.

Základní nástřik

  Základní nástřik modelů vytištěných metodou 3D, stejně jako modelů sestavených z resinových odlitků (dílů) jsem provedl základovou barvou Vallejo Surface Primer 70.604 (Dunkelgelb). Vnitřky 3D výtisků, pásy a pneumatiky vozidel jsem přestříkal Vallejo Surface Primer 70.602 (černý).

  Stejně jsem postupoval u modelů vyrobených z leptů (plošinové vagony). Pokud jsem ale přestříkával (nanášel kamuflážní barvy) na již nabarvený model, Surface Primer jsem nepoužil.

Barevný nástřik

  Na všechny dále popisovaného modely jsem použil akrylové barvy Vallejo série Model Color, nebo Model Air (sada kamuflážních barev). Barvy Model Color jsem podle potřeby ředil zásadně originálním ředidlem Thinner Medium 70.524, barvy Model Air pak na místo ředidla „zpomalovačem“ Airbrush Flow Improver 71.562. Modely jsem stříkal airbrush pistolí, s výjimkou detailů (zbraně na věži, světlomety, brzdová světla atd.), které jsem natíral jemným štětcem.

  Modely československé vojenské techniky (nákladní auta, tahače, SKOTy atd.) sestavené z resinových dílů jsem stříkal „vojenskou khaki barvou“, za kterou považuji odstín 70.894 (Cam.Verde Oliva) maličko doladěný kapičkou černé (70.950) ze série Model Color. Na plachty nákladních vozů jsem pak použil smíchané odstíny 70.830 (Verde Aleman) a 70.826 (Al. Cam. Pardo Medio). Detaily jsem doplnil štětcem černou, stříbrnou a červenou barvou. Vše jsem přestříkal matným lakem (Matt Varnish 70.520).

  Kamuflážní akrylové barvy Vallejo se vyrábějí v několika sadách (výběr barev je podle toho, jaké používají barevné krytí jednotlivé armády). Mému oku nejvíce lahodí kamuflážní barvy označené „German Camouflage 1943/1944“ (78.414). Jedná se o akrylové barvy ze série Model Air těchto odstínů: #604 – Dunkelgelb (tmavě žlutá), #230 – Luz (světlá žlutá), #092 – Olivgrün (olivová zelená), #006 – Cam. Verde Claro (světle zelená), #041 – Rotbraun (červenohnědá), #040 – Sombra Tostada (Umbra pálená).

  Sympatické na těchto sadách je to, že výrobce barvy adjustuje v maličkých 8 ml nádobkách se šroubování (tradiční nádobky pro barvy Vallejo mají 17 ml). Barvy Model Air jsou určené výhradně pro stříkání airbrushovou pistolí, poměrně rychle schnou, a proto je možné je ředit nikoliv ředidlem, ale přípravkem Vallejo Airbrush Flow Improver (71.562) – „zpomalovač“, jak nám doporučil Martin Kořínek z pražského Airbrush centra.

Stříkání kamufláže

  Nebudu tvrdit, že kamufláž je lepší stříkat, jak natírat štětcem. Já ji raději stříkám. To zaprvé. Mám za to, že oku jsou příjemnější jemné pozvolné přechody odstínů barev, jak přechody ostré, což je typické pro natírání štětcem. Za druhé, strach má velké oči, a kdo se bojí, nesmí do lesa. Čímž chci jenom naznačit, že opravdu se není čeho bát. Vytváření kamufláže není totéž jako lepení obtisků na přesné místo vagonu. Improvizace je podle mne vítána. Jestli bude barevný flíček tady, nebo o kousek vedle, není rozhodující. Taky nehrozí, že při stříkání barvy se něco přetáhne, jako se to může stát štětcem.

  Další text se vztahuje na použití kamuflážních barev označených „German Camouflage 1943/1944“ (Art. 78.414). V souladu s doporučením výrobce se nejdříve celý model nastříká (po nanesení základové barvy – Surface Primer) rovnoměrnou vrstvou tmavě žlutou barvou (#604).

  Na nejvíce exponovaná místa modelu, plochy a horní část modelu se nanese v přiměřeném rozsahu světle žlutá barva (#230). Při stříkání je potřeba mít na paměti, že na model se bude postupně nanášet ještě několik dalších barevných odstínů, takže vytvářené „fleky“ je nutné dělat z rozmyslem. Ale na druhou stranu, rozmanitosti se meze nekladou.

  Následuje barva olivově zelená (#092), která bude předešlé odstíny okrajově překrývat – ale nikoliv je zakrývat.

  Světle zelenou barvou (#006) se pak zvýrazní (na okrajích) maskování předešlé barvy.

  Předposlední červenohnědou barvou (#041) se stříknou už jen velmi opatrně některá místa při vědomí toho, že méně znamená více!

  A konečně Umbrou pálenou (#040) se maskování dokončí tak, že se stříknou maličké nepravidelné flíčky do přibližného středu flíčků z červenohnědé barvy.

Poznámka: Když jsem si poprvé přečetl tento doporučený postup výrobce, nevěřil jsem, že to bude fungovat. Kupodivu, při prvním pokusu jsem se nestačil divit, jak barevná kamufláž rostla před očima…

  Konečně, povrch modelu je pak nutné „uzavřít“ matným lakem Vallejo (Matt Varnish 70.520). Detaily (výfuk, kulomet na věži, světlomet, koncové lampy vozidel a transportérů), jsem doladit jemným štětcem černou, stříbrnou a červenou barvou.

  Nedořešenou záležitostí jsou obtisky. To neumím. Jednak nevím, co by na „alias“ vagonu bylo vhodné „napsat“, jednak jsem ještě ani nikoho neoslovil, kdo by mi pomohl

P. S.: Omlouvám se všem známým i neznámým Mistrům airbrushové stříkání modelů všech druhů za laické rady výše prezentované. Leč při nedostatku jednoduchý pracovních postupů určených pro obyčejné modeláře je možné, že každá podobná rada bude vítaná. 

.

Závěr

  Přepokládám, že jsem zájemcům o modely vojenské techniky v měřítku N dal alespoň částečný návod, kde se takové modely dají sehnat. Pokud jde o vagony, nejideálnější jsou plošinové vozy. Možnosti jsou de facto tři: získat některý z dřívějších produktů ROCO, koupit si lept vagonů Pa, Pax nebo Smmp od Jana Cekula a vagon si postavit, anebo se pustit do vlastní výroby, třeba po mém vzoru (nepočítám s tím, že bych vagony „alias ROCO“ nabízel v N-šopíku; snad možná kamarádům).

  Jak už jsem naznačil, přivítám zkušenosti dalších modelářů k tématu vojenské a pancéřové vlaky, přičemž jak už asi každý ví, diskusní příspěvky k článkům vydaným na webu Honzíkovy vláčky pročítám, moderuji a příp. i zamítám.

  Přivítám též návrhy na setkání železničních modelářů, kteří se věnují problematice vojenských a pancéřových vlaků s tím, že navrhuji uskutečnit někdy na podzim 2016 pracovní seminář. Rád jej zorganizuji.

Foto hlav

.

Rubrika: Doplňky, Lokomotivy, MODELY, Soupravy, Vagony, Zpracování, ZPRÁVY

komentáře 3

  1. Míra napsal:

    Jak píšeš a navrhuješ, bylo by opravdovým splněním snů a tajných přání mnoha příznivců a modelářů, kdyby se výroby jak stavebnic tak kompletních modelů vojenské techniky a obrněných vlaků ujala firma MINIATUR, protože od této firmy by modely byly super ostatně jako všechny její výrobky.
    Držím palce aby se sen splnil.
    Míra

  2. Jarda napsal:

    Zapominas Honzo na sikovny Japonce a firmu Takara, i kdyz jich to tam vyrabi povicero znacek. Staci projet na eBay, naprosta vetsina vychazi v seriich World Tank Museum. Meritko 1/144, coz je vzhledem k presnosti navrhu celeho modelu zanedbatelne, a samozrejme ruzne prepainted kamuflaze a znaceni. I kdyz neni problem si to prestriknout, upravid, predelat na jinou verzi… za tu cenu a s tim obrovskym vyberem co tam je…
    http://www.ebay.com/sch/i.html?_odkw=&_osacat=2588&_from=R40&_trksid=p2045573.m570.l1313.TR0.TRC0.H0.Xworld+tank+museum.TRS0&_nkw=world+tank+museum&_sacat=2588

  3. hlav napsal:

    Na šikovný Japonce jsem samozřejmě narazil, nechal se unést modely v měřítku 1:144 a dva jsem si koupil. Pro N-kové kolejiště jsou ale k ničemu. Ač se to zdá divné (vždyť rozdíl 1:144 vs. 1:160 se jeví jako nepatrný), tyto modely jsou „velké“ a nevejdou se na N-kové vagony. Mám je tedy v krabičce a rád se jich zbavím 🙁 . hlav.

Vložit komentář

Text komentáře: