Honzíkovy vláčky

Digitalizace modelu parní lokomotivy BR 86 a její přestavba na řadu 455.2

Po roce 1928 se v Německu vyráběly tři řady tendrových lokomotiv určených pro přepravy nákladních i osobních vlaků na vedlejších tratích – největší 85, lehčí 86 a malá 64. „Osmdesátpětka“ měla tříválcový parní stroj, zatímco lokomotivy řady 86 a 64 měly dvouválcový parní stroj. Po skončení války se obě menší lokomotivy objevily pod označením 455.2 a 365.4 na československých kolejích.¹⁾ Jezdilo jich zde 26.²⁾  Přečíst celé…

Počet přečtení: 886 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

TOMIX 6415 – další pomůcka pro čistění koleček kolejových vozidel

Ještě než jsem v rámci čistky údajně kvůli ochraně osobních údajů označené „GDPR“, nařízené před měsícem z Bruselu, zrušil všem e-shopům a všelijakým překupníkům souhlas, aby mi zasílaly svoje vesměs nepotřebné reklamy, všiml jsem si v nabídce jednoho německého „mašinkářského“ e-shopu, kde dost často a bez problémů nakupuju, že nabízí (pro mne) zajímavě vyhlížející novinku – čistič koleček TOMIX 6415. Čti dodatek z 18. 6. 2018. Přečíst celé…

Počet přečtení: 1 132 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Poznatek k nastavení posunovací rychlosti u loko-dekodéru MX816N18

Šedá je teorie a zelený je strom života. Ponechme stranou fakt, že zaprvé výrobci dekodérů používají rozdílný software a tudíž i funkcionalita „zašifrovaná“ do jednotlivých CV dekodérů bývá v některých detailech odlišná. Zadruhé, že návody k nastavení dekodérů bývají bohužel psány hodně úsporným způsobem. Za třetí, že jen výjimečně se národní prodejci obtěžují přeložit návody (a ověřit napsané) do národních jazyků, jak to mj. nařizují normy EU. Přečíst celé…

Počet přečtení: 1 027 | komentáře 2 | Tisknout: | Poslat:

Jak se dá zjistit výrobce dekodérů pro železniční modely

Také se vám občas stane, že jste zapomněli, jaký máte v lokomotivě dekodér? Důvody proč to vědět mohou být všelijaké. U některých dekodérů (lokomotivních i funkčních) existuje možnost, jak to snadno zjistit, aniž bychom museli rozebrat model. Ostatně, mnohdy ani pohled na dekodér neodpoví na otázku, kdo ho vyrobil, jaké je značky. Norma NMRA¹⁾ naštěstí nařizuje, aby výrobce tento údaj do dekodéru „zašifroval“. Je uložen v registru CV8. A pokud je dekodér u NMRA řádně zaregistrován, je to cesta jak zjistit informaci o výrobci, dostupnou všem. Přečíst celé…

Počet přečtení: 882 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace parní rychlíkové lokomotivy BR 05 od Arnolda (N)

K oblíbeným činnostem mnoha modelářů patří přestavby starších modelů pro digitalizovaný provoz. V jednodušším případě úprava spočívá v instalaci loko-dekodéru a někdy i výměně žárovek za LED. Složitější jsou přestavby, kdy digitalizaci předchází úprava zejm. německých modelů na lokomotivy provozované u ČSD (ČD). Nově vyráběné modely jsou již na připojení loko-dekodéru připravené z výroby, dříve vyrobené nikoliv. Proto jsou nanejvýš užitečné příspěvky zkušených modelářů, kteří takové přestavby publikují. Jsem velice rád, že mezi autory, kteří se rozhodli sdělit své poznatky prostřednictvím Honzíkových vláčků, se zařadil i zkušený modelář a kamarád Zdeněk Slabý. (pozn. J. H.) Přečíst celé…

Počet přečtení: 1 627 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace parní lokomotivy BR 64 od Minitrix a její přestavba na 365.4

Tendrové lokomotivy na přehřátou páru se vyráběly v Německu pro Říšské dráhy (DRG) v letech 1928 až 1940. S hmotností na nápravu 15 t byly určeny pro dopravu osobních vlaků na vedlejších tratích. Kromě firem Schwartzkopf a Hohenzoller je vyráběly všechny německé lokomotivky. Celkem jich bylo vyrobeno 520 kusů. Byly označeny řadou 64.¹⁾ Přečíst celé…

Počet přečtení: 997 | komentářů 6 | Tisknout: | Poslat:

Přestavníky MP1 a MP5 od firmy mtb a ukázka jejich použití

Technický pokrok nezastavíš. Co bych dal za to, kdyby před šesti či sedmi roky byly k dispozici maličké motorické přestavníky MP1 a MP5 od firmy mtb? Ušetřil bych si pracné zkoušení a krkolomné konstrukce se servy a příslušenstvím k nim a vůbec… Přestavníky MP1 a MP5 jsou určené pro analogový provoz, ale díky DCC dekodérům z dílny DIGI-CZ je využijí i stoupenci digitalizovaného provozu.

. Přečíst celé…

Počet přečtení: 5 038 | komentáře 3 | Tisknout: | Poslat:

Rozhraní pro zapojení lokomotivních dekodérů

S rozvojem digitálního ovládání modelového kolejiště se mj. postupem doby vynořily různé způsoby připojení řídících (tj. mobilních či lokomotivních) dekodérů k elektrickému obvodu lokomotivy. Mnoho výrobců, zejména malovýrobců, železničních modelů na výrobu vlastních dekodérů rezignovalo, ale pro zachování možnosti následné digitalizace samotným zákazníkem montuje do svých modelů jen rozhraní, kterým lze řídící dekodér do lokomotivy připojit. Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 871 | komentáře 4 | Tisknout: | Poslat:

Baterie (galvanické články) – značení, složení, rozměry

Galvanické články dostaly svůj název podle italského lékaře, přírodovědce a fyzika Luigiho Galvaniho (1737-1798), který při pitvání žabích stehýnek zpozoroval jejich záškuby po dotyku kovového předmětu, podobné záškubům vyvolaných elektrickým nábojem. Tento jev správně vysvětlil italský fyzik Alessandro Volta (1745-1827), a to vznikem elektrického napětí mezi dvěma kovy (nástrojem a kovovým podkladem) vodivě propojenými elektrolytem (obsaženým v buňkách). Na základě těchto úvah sestavil v roce 1800 článek, skládající se z měděné a zinkové elektrody ponořené do roztoku kyseliny sírové. Přečíst celé…

Počet přečtení: 1 886 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Lekce z dějepisu: DCC elektronika „made in doma“ pro železniční modely

Ještě před pár lety jsme znali jen analogová kolejiště. Proces digitalizace modelové železnice začal teprve před 20 – 25 lety, ale již nyní je velmi užitečné věnovat se historii tohoto procesu. Proč? Protože lidská paměť je děravá. Na zmíněném procesu se především podílelo (a nutné říct že se stále podílí) několik profesionálních firem, ale pochopitelně i bezpočet „amatérských“ inženýrů, techniků či modelářů. Přičemž ale jen někteří z nich přinášejí užitelná řešení prospěšná všem.

Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 783 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Inteligentní ovládání segmentové točny (N) a dalších zařízení na modelovém kolejišti

Před více jak šesti lety jsem na webu Honzíkovy vláčky popsal stavbu segmentové točny z leptu v měřítku N, pořízenou od německé firmy Ndetail.de – ZDE. Sestavený model šel záhy do šuplíku hned z několika důvodů. Jednak jsem pro něj nenašel místo na budovaném kolejišti, ale hlavně jsem se nemohl rozhodnout jak budu ovládat pohyb mostu točny. Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 809 | komentáře 2 | Tisknout: | Poslat:

Parní vůz Komarek v měřítku 1 : 120

Před 113 lety byly v továrně Ringhoffer v Praze na Smíchově vyrobeny dva vozy, které byly vybaveny parním kotlem nové konstrukce od firmy F. X. Komarek z Vídně. Právě od jména majitele této firmy vznikla přezdívka „motoráků“, které později obdržely označení M 124. Je zázrakem, že jeden opravdový Komarek se dochoval v Národním technickém muzeu dodnes. Komarků v modelových měřítcích ale nejspíš bude přibývat… Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 677 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Ten mravec ma sr** už dlhšie…

„Dostali sa mi do ruky SMD odpory menšej velkosti,“ napsal v konferenci HW-news Daniel Valuch. Nejmenší odpory s paticí SMD už tedy nejsou ty ve velikosti 0402, které jsme použili třeba v dekodérech ze série DIGI-CZ pro semafory z leptů v měřítku N od Radka Mende, ale mnohonásobně menší označené 01005. „Tak som ich pár strčil pod mikroskop,“ pokračuje v informování kolegů Valuch, „s odpory velkosti 01005 sa už nedá pinzetou manipulovat. Mám pocit, že tam už funguje povrchove napatie.“   🙂  

Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 440 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Umí někdo vyčistit tzv. bezúdržbový motorek systému Märklin?

Dostal jsem mail od kolegy, který se trápí s tzv. bezúdržbovým motorkem od firmy Märklin. Potvrdil mi, že rady publikované v článku „Vyčištění elektromotorku“ (ZDE) si ověřil a jsou platné. Bohužel, ony tzv. bezúdržbové motorky neznám, a tak jsem rozhodil sítě mezi zkušenými modeláři, kteří by mohli poradit. Odpověděl jen Karel Brejša. A o tom je tento příspěvek.  Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 912 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

K mapování funkcí lokomotivních dekodérů

Vývoj v oblasti digitalizace modelové železnice postupně přinesl stále výkonnější lokomotivní i funkční dekodéry, současně i jejich zmenšování, takže je lze instalovat i do modelů malých měřítek. Tím pádem to, co s dřívějšími modely dekodérů nebylo možné uskutečnit, je dnes vcelku standardní, a to i u malých modelů. Jistě k tomu svým dílem přispěla i včasná normalizace funkcí dekodérů v systému NMRA, což zavazuje jednotlivé výrobce k jisté unifikaci. I když, rozdíly existují… Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 446 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace čistící lokomotivy Fleischmann 7968

Mezi modeláři, jenž holdují Normálnímu měřítku, je velmi oblíbená čisticí lokomotiva od firmy Fleischmann kat. číslo 7968. Firma tento model nabízí už několik let i v dalších úpravách, například jako třínápravovou lokomotivu pro ozubnicové dráhy (kat. č. 7307). Jelikož jsem kdysi dávno uvažoval, že si udělám alpskou železnici a vlaky mi budou šplhat nad postelí po zdi, nakoupil jsem několik těchto lokomotiv v různých barvách a začal vymýšlet jejich digitalizaci a osvětlení, což výrobce v modelu nepřipravil. Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 842 | komentářů 7 | Tisknout: | Poslat:

Detektor obsazení se zpětným hlášením S88-N

Uplynulo čtvrt roku, co jsem předal prodej komponentů DIGI-CZ Bohouši Partykovi. Přechod nabídky z N-šopíku na druhý web – digi-cz.info – , který jsme prozřetelně založili už před třemi roky, proběhl bez větších problémů. Podle všeho si zájemci a zákazníci na „novinku“ rychle zvykli. Ještě  užitečnější je, že Bohouš se hned pustil do několika inovací a připravuje další nové komponenty pro digitální kolejiště. I nadále budeme na webu Honzíkovy vláčky o modulech a dekodérech DIGI-CZ informovat. (J. H.) Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 928 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Magnetická spojka

Koncem loňského října jsme na tomto webu publikovali příspěvek Jana Plutnara  „Magnetické vodivé spřáhlo vyrobené na koleně“ – ZDE. Podle zájmu čtenářů o článek lze usuzovat, že nápad zaujal, byť se ještě nikdo nepochlubil, že by si spřáhla vyrobil také. V dalším příspěvku o digitalizaci modelu elektrické jednotky BR 430 – ZDE – autor použil pro zlepšení napájení soupravy přenos napájení přes jednodušší dvoupólovou magnetickou spojku. A tím mne velmi inspiroval. Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 795 | komentářů 5 | Tisknout: | Poslat:

Honzíkovo kolejiště (38) – elektrifikace domečků

V 35. díle seriálu „Honzíkovo kolejiště“ jsem podrobně uvedl, jak lze osvětlit modelové domečky. Popsal jsem ale jen mechanickou instalaci LED a celých „komůrek“ do interiérů modelových domů. Slíbil jsem pokračování, které se týká použité digitální elektroniky. Jindra Fučík připravil jednak dekodéry pro osvětlení domečků, a jednak i nový ovladač vhodný pro tuto činnost. V tomto příspěvku se budu zajímat právě těmito moduly, které se připravují k zařazení do nabídky modulů/dekodérů série DIGI-CZ. Přečíst celé…

Počet přečtení: 6 121 | komentáře 4 | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace modelu elektrické motorové jednotky DB ET30 (BR 430)

Bude zřejmě nošením dříví do lesa konstatování, že valná většina dříve profesionálně vyráběných modelů trakčních vozidel byla určena pro analogový provoz. Jejich úprava pro provoz digitální je ale v drtivě většině možná – lépe u větších měřítek, o něco hůře u menších (N, Z). Znamená to instalovat a elektricky zapojit dekodér a obvykle též provést určité mechanické úpravy uvnitř modelu. U nových modelů již výrobci s digitalizací počítají. Již několikrát jsme se této modelářsky zajímavé práci na stránkách HV věnovali. V seriálu budeme nyní pokračovat úpravami trakčních vozidel z dílny Jana Plutnara. (hlav) Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 113 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat: