Převodové řemeny pro malé dílenské strojky

Před delším časem jsem byl při nějaké příležitosti obdarován maličkou bruskou vyrobenou z počítačového pevného disku. Úžasný pomocník! „Internetové poradny“ pro šikovné kutily jsou plné návodů na podobná udělátka. Dneska už člověk musí mít štěstí, aby z elektro odpadu vyhrabal vyřazený HDD s disky většími jak 3,5“. Vývoj v oblasti HDD totiž směřoval k miniaturizaci. O tom ale psát nehodlám. V tomto příspěvku upozorním na převodové řemeny, které jsou pro tyto a další aplikace užitečné…

Obr. 1 – Nepostradatelný pomocník v mé dílně

  Původně se brusný talíř otáčel díky gumovému tzv. o-kroužku. Ten vzal ovšem časem za své a měl jsem opravdu problém najít jejich prodejce. V éře trabantů, moskvičů, českých škodovek a jiných doma opravitelných aut měly tento sortiment v nabídce mototechny, ovšem od těch dob, co se do aut montují bůhví jaké neopravovatelné díly, vymizely snad i o-kroužky :-). Ještě z doby dřívější si pamatuju, jak děda kdysi opravoval babičce náhon k šicímu stroji. U sedláře koupil kus koženého řemínku zbroušeného do kulatého průřezu, přiměřil ho přes řemenice, uřízl, na obou koncích propíchl šídlem dvě dírky, do kterých z ocelového dráhu vytvaroval sponku. A už se zase šilo.

  Dokonalou náhradou za kožené řemínky i o-kroužky jsou silikonové řemínky různých průměrů a – co jsem objevil – i dvou základních průřezů. Nabídka se z mototechny jen přesunula do e-shopů pro hodináře, jakým je třeba skvělý obchod pana Frýdla v Nymburku – ZDE.

Obr. 2, 3 – Silikonové převodové řemínky různých průměrů a průřezů prodávané v metráži

.

  Dokonce bych řekl, že dnešní opraváři to mají jednodušší pokud jde o flexibilitu nabízeného sortimentu. Je potřeba si jen vybrat správný průměr řemínku a rozhodnout se (zpravidla podle tvaru řemenice) zda bude lepší řemínek s kruhovým nebo čtvercovým průřezem. Přes řemenice (kladky) se přiměří délka řemínku a z metráže se odstřihne (odřízne) správná délka. Moje know how, které samozřejmě nikomu nevnucuji, spočívá v tom, že řezy na koncích řemínku vedu hodně šikmo, určitě v úhlu větším jak 45° k podélné ose. Je jedno, jestli je svařován řemínek kruhového, nebo čtvercového průřezu. To proto, že následující způsob spojení obou konců, založený na tepelném svařování, vyžaduje co největší plochu obou spojovaných částí. A ta je rozhodně nejmenší při kolmých řezech, zatímco při šikmých řezech se svařovaná plocha zvětšuje.

  Při řezu z metráže je také vhodné přemýšlet o budoucím napnutí řemínku, aby na řemenicích neprokluzoval. Samozřejmě, toto není třeba zvažovat, pokud je v převodové soustavě řemenic napínací kladka. Což ale nejspíš u maličkých strojků nebude. Takže, řemínek by měl být mírně napnutý, ale zase ne tolik, aby se trhal, anebo aby bránil pohonu motorku.

  Vlastní svaření obou konců řemínku je otázkou nácviku a zkoušek. Osvědčil se mi plynový hořák, i když bacha na opálení prstů :-). Na obr. 4,  5 a v perexu je naznačený způsob, jak nad plamenem výhradně teplem (ne ohněm v plamenu!!) natavit konce řemínku. (Omlouvám se, ale na ilustračním snímku je potřeba si domyslet pravou ruku, která v reálu drží pravý konec řemínku; při focení ruka držela foťák 🙂 .)

  Hned po natavení obou konců, což je dílem okamžiku, je potřeba oba konce přiložit přesně k sobě a vydržet je bez klepání rukou držet pár vteřin, než silikon zatuhne. A to je vskutku zábava! Prostě, musí se to povést na první dobrou. Možná by se dalo využít podélně rozříznutého kousku hliníkové trubičky patřičného průměru, která by posloužila jako lůžko pro svařované konce řemínku. Ale to jsem nevyzkoušel…

Obr. 4, 5 – Ilustrační obrázek svařování konců silikonového řemínku; ve skutečnosti je plamen asi 20 mm pod přidržovaným kouskem řemínku, aby k natavení došlo pouze teplem, nikoliv plamenem, ve kterém by se silikon seškvařil

.

  A to je všechno. Dobře svařený řemínek musí vydržet poměrně silné roztažení smyčky. Což je potřeba například při jeho nasazování na řemenice. Dlužno dodat, že řemínky od hodinářství Frýdl jsou v kruhovém i čtvercovém průřezu nabízeny v průměrech 2, 3, 4, a 5 mm, liší se barvou. Jsou dodávány v metráži 1 000 mm/kus. Cena je od 150 do 210 Kč.

Foto hlav

.

 

Rubrika: DÍLNA, Materiál, Náhradní díly, Nápady, TECHNIKA, ZNÁŠ TO?, Zpracování, ZPRÁVY

Vložit komentář

Text komentáře: