Motorový vůz M 240.0 v měřítku N zhotovený stereolitografickým 3D tiskem (2) – pojezd (analog)

V předešlém dílu jsme velmi podrobně popsali výrobu karosérie motorového vozu M240.0 metodou přesného 3D stereolitografického tisku. Zhruba za rok, kdy se této velmi perspektivní metodě výroby modelů i malých měřítek věnujeme, se vyrojilo poměrně dost podobných projektů. Jak to tak ale vždycky bývá, když dva dělají totéž, není to totéž.

  Především je nutné podotknout, že je rozdíl v kvalitě dokonce už i komerčně nabízených produktů. To je dáno jednak použitými tiskárnami (mezi kterými je rozdíl asi tak jako mezi Trabanty a Mercedesy), s čímž ruku v ruce souvisí používané resiny. A právě v nalezení a odzkoušení toho „správného“ resinu je potíž. Zatímco relativně levné čínské 3D tiskárny (i jejich český klon) snesou použití „různých“ resinů, jiné tiskárny vyžadují resiny jen určité značky a kvality. Ty lepší se pak po vytvrzení nekroutí, mají dostatečnou stabilitu, modely z nich zhotovené lze proto tisknout v reálné tloušťce stěn atd. Právě tady začíná a končí know how výrobců.

  O něco méně starostí je s nezbytným softwarem pro vytvoření tiskové předlohy. Bezpochyby znalost dostatečně kvalitního software typu CAD je nezbytností, leč neméně důležitá je kvalita předlohy pro počítačovou předlohu. A tou může být pouze a jen originální typový výkres železničního vozidla. Ne všechny předlohy šířené na internetu jsou bohužel použitelné. Kdo nezíská originální typový výkres z archivu bývalého výrobního podniku, muzea apod., nemá šanci vytvořit odpovídající podklad.

Tři verze pojezdů pro M240.0

Sestavit pojezd pod jakýkoliv model v měřítku N je vždycky problém. Obvyklá praxe spočívá v těchto řešeních:

  • použití pojezdu z nějakého originálního modelu, při vědomí toho, že je nutné jít do určitého kompromisu, zejm. pokud jde o velikosti rozvoru podvozků a náprav, odlišnosti masek atd. I tak je tento způsob stavitelů modelů podle českých originálních předloh velmi častý a pochopitelný;
  • vytvoření originálního pojezdu z vlastnoručně vyrobených dílů doplněných motorky, převodovými kolečky a nápravami z malovýroby;
  • kombinace předešlých způsobů;
  • použití profesionálně vyráběných (chtělo by se říci „univerzálních“) pojezdů.

  V případě našich prototypových modelů M240.0 jsme od počátku uvažovali s využitím některého z pojezdů od čínské firmy TOMYTEC, majících základ v japonských TOMIX. Ale byla na stole i ověřená cesta stavby pojezdu metodou Jirky Kubíka (viz dále).

  Jen pro úplnost: TOMYTEC v současnosti nabízí okolo dvaceti různých pojezdů. Kromě snad dvou typů jsou všechny čtyřosé. Liší se celkovou délkou, rozvorem podvozků, rozvorem náprav, počtem hnaných náprav a uložením motoru. Zvláštností je uložení šneku vždy poháněného kardanovým hřídelem – jednou je umístěn v ose otočného čepu podvozku, podruhé je oproti této ose uložen excentricky. Na to je potřeba dávat pozor při objednávce pojezdu. Svého času se šířila o těchto podvozcích fáma (kdo ví, zda to nakonec nebyla v jisté době pravda), že motorky pojezdů TOMYTEC jsou na napětí 3V. Ukázalo se, že to tak není. Zvládají i více jak 12 V, což je důležité pro digitální provoz. Co je u těchto pojezdů senzační, to je neskutečně tichý provoz. A také relativně snadná demontáž, při které každému dojde, jak dokonalá a precizní musí být výroba. Nutné je ještě připomenout, že k původní katalogové sadě podvozků přibyly další verze (označované např. písmenem „R“ za typovým číslem). Při nákupu v zemích, kde neznají „naše“ písmenka, je třeba rovněž dávat pozor na to, že výrobce v současnosti nabízí produkty v měřítku 1:160, 1:150 a 1:148 (a stále se  hovoří o N-ku 🙂 ).

Kupodivu, pojezdy TOMYTEC není v současné době snadné v Evropě sehnat. Naštěstí na eBay jsou nabídky distribuované japonskými prodejci. Ti se mezi sebou liší cenou (někdy dost výrazně) a dobou dodání zakoupeného zboží. Pokud jde o nákupy v Japonsku napřímo (nikoliv přes eBay), tak se nám dvakrát stalo (ale je to už několik let), že krátce po nákupu v Japonsku se ozvala banka a zablokovala kartu kvůli útoku na účet. Naprosto spolehlivý je nákupu u PlazaJapan – ZDE.

  První verze pojezdu pro M240.0, kterou představíme v tomto příspěvku, nemá základ v pojezdu TOMYTEC. Motorák bude jezdit na pojezdu vytvořeném bez zvláštního dílenského vybavení podle mnohokrát ověřené koncepce Jirkou Kubíkem. Nosný rám pojezdu je vytištěný metodou 3D tisku (FDM). Hnaný podvozek je z dílky Jirky, druhý podvozek využívá komponentů podvozku KATO.

  V dalších pokračováních článku popíšeme verze s částečným a úplným využitím pojezdu TOMYTEC.
(red. hlav)

    *      *     *

Pojezd pro M240 v analogovém provozu

Jiří Kubík

  Pojezd pro motorák M240, který bude provozován na analogovém kolejišti, je postaven na základním tištěném rámu. Byly u něho jen nepatrně zvětšeny otvory pro otáčení podvozků vlastní výroby. U hnaného podvozku byl ještě v rámu vyřezán prostor tvaru „V“ pro volnější natáčení. Motorák bude mít jen jeden hnaný podvozek.

  Hnaný podvozek jsem tentokrát řešil místo obvyklé mosazi z plastu tl. 0,5 mm v domnění, že bude tišší. Poháněny jsou v něm obě nápravy šnekovou hřídelí. Převodový poměr je 16:1. Aby se podvozek otáčel ve středu, a také kvůli výšce motoru, je použita pomocná horní hřídelka s čelními ozubenými koly (jejich převod je 1:1). Obě hřídele jsou uloženy v mosazných pouzdrech. Na horní hřídeli je kardanové pouzdro pro kardan od motoru. Kolečka jsou standardní s průměrem 5,6 mm. Použitý motor je pomaloběžný coreless 8×16 mm. Proto vyhovuje celkový převod pohonu a model i při maximálním napětí (12 V) jezdí správnou modelovou rychlostí.​

 

Obr. 1, 2 – Hnaný podvozek vlastní konstrukce autora

.

  Jako zátěž jsou kolem motoru umístěny kousky mosazného plechu. Takto model vyjede běžná stoupání na kolejišti, i jen s jedním hnaným podvozkem.

  Sběr proudu je řešen z vnitřní strany okolků plíškem. Dále se proud vede strunami z boční strany podvozku, kde kloužou po malých kouscích nalepeného tišťáku, spojených se sběrnými plíšky.

Obr. 3 až 8 – Detaily konstrukce pojezdu pro M240.0

.

  Otáčení podvozku je řešeno v kulatém otvoru o průměru 8 mm v mosazném plechu, který je přišroubovaný na horní straně rámu. Na podvozku je kulatý plastový segment, vytočený ve vrtačce, který zespodu zapadá do otvoru.

  Jako druhý podvozek je použit originální podvozek KATO, který má výborně řešený sběr proudu. Na horní straně rámu je přišroubován kousek desky používané pro výrobu plošného spoje. Uprostřed je šroubek, jako čep, pro otáčení podvozku. Na spodní straně tišťáku jsou přišroubovány dva pružné plíšky, právě proti sběrným z podvozku. Šroubky převádí napájení na horní stranu. Na tomto tišťáku je ještě malý konektor pro připojení osvětlení v karoserii.

Obr. 9 až 12 – M240.0 na pojezdu z dílny autora; příprava a barvení karosérie hlav

Foto autor, doplnění textu 24. 3. 2021

VIDEOZDE

.

 

Rubrika: Lokomotivy, Mechanika, MODELY, Modely Jirky Kubíka, ZPRÁVY

komentářů 6

  1. czhunter napsal:

    Jen takové drobné poznámky k pojezdům Tomytec (protože jsem je před pár dny sháněl):
    – v nabídce jich sice je kolem 20, ale reálně dostupných cca polovina. A když se z toho vyloučí „tramvajové pojezdy“ (s malými koly a malou osovou vzdáleností, tak jich zbývá zhruba 7-8. Zbylé mají ukončenou výrobu, pravděpodobně budou někdy nahrazeny novými pojezdy … ale možná také ne;
    – jestli je hnací šnek umístěn ve středu nebo excentricky záleží na délce pojezdu. Excentricky (vepředu) je má několik nejkratších pojezdů (2-3 z aktuální nabídky), zbylá většina uprostřed. To je proto, aby tam zbyl nějaký prostor pro kardan;
    – poháněny jsou u vlakových pojezdů (tj. ty co nemají v názvu TR nebo LRT) vždycky všechny nápravy (s jednou výjimkou, jinak by to nebylo pravidlo – TR-27);
    – rozměry podvozků Tomytec (ale těch už ukončených) lze najít např. zde:
    http://www.trainweb.org/tomix/chassis_dim.htm
    – a na 0,01 mm přesné 3D modely těch, které se mi dostaly do rukou (osobně jsem je měřil šuplerou a modeloval) jsou zde: https://www.thingiverse.com/czhunter/designs

    Měl bych otázka k modelu:
    Jaká jsou použita dvojkolí u toho vlastního hnacího pojezdu?

  2. admin napsal:

    Na hnaný podvozek byla použitá běžně dostupná kolečka prům. 5,6 mm

  3. Michal Dráždil napsal:

    Dobrý den,

    Je to moc pěkná práce. Měl bych dotaz na zmiňovaný pomaloběžný coreless motor. Co je to za přesný typ, resp jeho parametry? Kde se dá sehnat? Já ve svých menších TT modelech používám Mashimu 1015D, která se už nedá sehnat a navíc má poměrně vysoké otáčky, takže i převodový poměr 20:1 je málo…

    Děkuji, Michal Dráždil

  4. Jiří napsal:

    Mikromotor 0816( průměr 8mm x 16mm) se dá koupit na
    https://micromotor.eu/…….nebo na Tramfabriek….
    nebo ebay…
    J.Kubík

  5. Jiří Lekeš napsal:

    Krásně to všechno stavíte Jirko Kubíku. Postavte papouška.

  6. Jaroslav Řehulka napsal:

    Prosim zdejší uživatele, zda někdo z vás nemá kontakt na Modely od Kubíka. Přes jeho FB jsem s ním byl domluvený, abych se mu ozval, jenže od té doby se na jeho FB účet nemůžu dostat a jiný kontakt na něho na netu nemůžu najít. Předem děkuji.
    Jaroslav Řehulka, email: rehulkajar@seznam.cz
    tel: 777309957

Vložit komentář

Text komentáře: