Kájovská vlečka je něco jako „Chytrá Horákyně“, odhalil Jakub Vrána

Dnes, v neděli 2.10.2022, vyšel na iDnes jubilejní 60. díl seriálu „Zaniklé tratě“ – ZDE. Autor Jakub Vrána v něm představuje nejstrmější průmyslovou dráhu u nás s oficiálním sklonem 46 promile, tzv. Kájovskou vlečku, která byla postavena na konci 19. st. z nádraží Kájov do papírem ve Větřní. Bez ní by tato fabrika nemohla fungovat. Co jí ale čeká?

  Tato technicky unikátní trať je známá tím, že má zhruba v polovině vybudovanou úvraťovou stanici. Jak už jsme dříve uvedli v seriálu zde publikovaných článků, mezi nadmořskou výškou obce Kájov (530 m n.m.) a Větřním (465 m n.m.) je sice „jen“ 65 výškových metrů. Jenže, ze všech tehdejších úvah na nejlepší trasování tratě (ale moc možností nebylo) nezbylo projektantům nic jiného než vést trať přes sedlo v nadmořské výšce 595 m n.m. mezi dvěma vrchy – Obecní vrch 676 m n.m. a Dubový vrch 681 m n.m. To znamená, že mezi Kájovem a Úvratí to je výškově 65 m, ale mezi Úvratí a Větřním 130 m(!) Navíc, při trasování se museli vejít do tehdy (a snad i dnes) platné definice, že tradiční hranice pro uspořádání provozu adhezní tratě může být max. 50 promilí, což bylo přísně kontrolováno dozorovým státním úředníkem (jak vysvětluje Karel Breiter – ZDE). Při vyšším sklonu se stavěla ozubnice. No a z toho vyplynula nutnost zbudovat trať s úvratí. A to zase přineslo onu povinnost provozovat vagony směrem k úvrati (při jízdě z obou stran) sunutím (laicky řečeno, lokomotiva musela být vždy pod vlakem).

  Pokud jde o historii vlečky, není třeba se asi příliš opakovat, i když je mimořádně zajímavá. Všechno začalo v roce 1867, kdy židovský podnikatel Ignác Spiro koupil Pečkovský mlýn nad Českým Krumlovem poblíž obce Větřní a během několika dalších let zde spolu se syny vybudoval největší papírnu v Rakousku-Uhersku. Musel ale vymyslet, jak úzkým vltavským údolím dopravovat suroviny a vyvážet hotové výrobky. Jistě ne náhodou mu nahrála skutečnost, že ve stejné době byla vybudována trať mezi Českými Budějovicemi a obcí Kájov, ležící již hodně v nitru Šumavy, ale nedaleko od Větřní, byť za horským hřebenem. Schwarzenbergové po ní sváželi dřevo vytěžené na Šumavě. Rok poté, co se rozjely vlaky mezi Českými Budějovicemi a Kájovem, tedy v roce 1892, si firma Ignác Spiro a synové požádala o povolení přípravných prací ke stavbě úzkorozchodné vlečky. Nakonec však bylo rozhodnuto postavit vlečku normálněrozchodnou. Překládání nákladu z jednoho rozchodu na druhý by se totiž prodražilo. Vlečka byla postavena za necelý rok a zprovozněna byla v roce 1896. Stála 32 500 zlatých. To už byl ale Ignác Spiro dva roky mrtev.

  Rodinnou štafetu úspěšných průmyslníků po něm převzali synové Ludvík (1854-1926) a Emanuel (1855-1928). Když Dr. Emanuel Spiro zemřel, řada převzít podnik přešla na jeho syna Ing. Hanse Spira (1886-1931). Ten však nečekaně zemřel na srdeční záchvat a pomyslné žezlo převzal jeho synovec Peter Ignaz Spiro (1904-1967). Velice aktivní a veřejně činná ale byla také vdova po Hansovi Ilse Spiro-Waydelin (1890-1971). Všechny aktivity rodiny Spirů ale definitivně umlčela válka, resp. předání správy firmy Němcům.

  Tuto historii ale dokument Jakuba Vrány pochopitelně nesleduje. Věnuje se úžasným technickým novinkám, kterou v té době Spirové do papírny zavedli, třeba elektrifikaci na tovární vlečce, vč. souběžně provozované druhé úzkorozchodné trati. A když elektřina, tak je třeba připomenout vybudování elektrárny ve Vyšším Brodě, na čemž měli Spirové lví podíl.

  Zatímco v éře socialismu papírna prosperovala a stala se jedním z největších provozoven tohoto druhu v Evropě (byl zde svého času uveden do provozu největší papírenský stroj na světě), to samé nelze říci o prosperitě papírny po převratu v r. 1989. Od té doby se papírna potýkala ve vlnách s problémy, několikrát utlumovala a opět obnovovala výrobu. Částečně byl obnoven i železniční provoz na vlečce, ale už nikdy v rozsahu 70. a 80. let 20. st. Bohužel finanční problémy se jí nevyhnuly, a tak je dnes v insolvenci a čeká na nového majitele a jeho faktický záměr.

  A v tomto očekávání je také Kájovská vlečka. Nedávné vysekání a vyřezání náletových dřevin mohlo být také poslední snahou o udržení tratě v provozu, i když její technická devastace je značná. Stále ale existuje možnost, že by ji bylo možné renovovat. A právě na základě toho přišel Jakub Vrána s nadsázkou uplatněnou v komentáři, že vlečka je vlastně něco jako „Chytrá Horákyně“. Stále existuje, ale je neprovozuschopná. Takže, tak či onak patří jednou nohou do kategorie „zaniklých tratí“, byť šanci ještě stále má. 🙂

*     *     *

  Jako ten, který se podílel na natočení tohoto dokumentu (a protože ve spotu na iDnes není obvyklé uvádět titulky oceňující pomoc spolupracovníků), dovoluji si v této stati poděkovat – jistě i jménem Jakuba Vrány, všem, kteří nějakým způsobem posbírali, sestavili a nabídli dobové informace, dílčí dokumenty, fotky, filmy aj. informace týkající se Kájovské vlečky. Zejm. cenné pro nás byli informace od Dr. Karla Breitera, prof. Radimské, prof. Dvořáka a dalších badatelů.

Dokument iDnes

ZANIKLÉ TRATĚ: Vlaky do Větřní překonávaly extrémní sklon a hrotovou úvrať – iDNES.cz

Rubrika: Skutečná železnice, VARIO, Ze života (reportáže), ZNÁŠ TO?, ZPRÁVY

komentáře 2

  1. Jitka Radimská napsal:

    Dobrý den všem.

    Chtěla bych poděkovat panu Vránovi a jeho kameramanovi za dobrou práci a jsem ráda, že jsem měla možnost poznat fajn lidi od mašinek, pro mne je to zcela nový svět (i když nádraží mě přitahuje asi proto, že jsem se narodila v Bohumíně).

    O stanici v Dolních Němčích slyším poprvé a zajedu to tam hned zítra vyfotit, co tam zbylo-nezbylo.

    Napadlo mne, že je škoda, že tyto dokumenty nejsou upraveny pro neslyšící. Líbí se mi, že aktéři mluví normálním tempem, takže by se stihly přečíst titulky.

    Hezký večer a krásný podzimní čas přeje z Kájova Jitka Radimská

  2. Doplnky-trenink napsal:

    Na internetu je na toto téma mnoho informací, ale váš článek je opravdu zajímavý. Od ostatních se liší charakteristickým stylem vyjadřování – a to je dobře. Originalita v ceně 🙂

Vložit komentář

Text komentáře: