Honzíkovy vláčky

Malé ohlednutí při 10. výročí Honzíkových vláčků

Často a rád požívám rčení všechno jednou končí. Je v něm logická pravda. Jak plynou dny, týdny, měsíce a roky, nastávají sice nové události, rodí se nápady, plány, které jsou po čase realizované, ale někdy také ne. Všechno se opakuje stále dokola. Život plyne, čas spravedlivě měří všem stejně. Druhou spravedlností na světě je, že nikdo přesně neví, kdy právě ten jeho život skončí. Než přijde ten definitivní konec, je dobré být připravený. Zní to depresivně, pravda, a ne každý je ochotný tato slova slyšet (číst). Mně to problém nedělá… Zvláště poté, co jsem nedávno oslavil sedmdesátku. Teď už si užívám bonus.

  Před deseti lety (na den přesně 18. 9.) jsem spustil tento web. Důvody jsme uvedl v úvodní stránce nazvané Bona mente, česky v dobrém úmyslu. Mým dobrým úmyslem bylo skrze webovou prezentaci zprostředkovávat informace mezi lidmi, v daném případě železničními modeláři. Nechci předbíhat a ještě méně se chválit, ale podle všeho se mi to povedlo, když ne zcela, tak určitě z velké části.

  Málokdy čtu to, co jsem dříve napsal (tedy s výjimkou, když selže paměť a já jsem rád, že to, co už jsem jednou pracně vymýšlel, jsem také popsal), ale tentokrát jsem tak učinil a onu předmluvu k webu starou deset let jsem si přečetl. A docela jsem se divil, jak dobrý jsem prognostik 🙂 . Vlastně skoro všechno, co jsem předpokládal, se mi podařilo vyplnit. Spletl jsem se pouze v tom, že jsem diskusní fórum „diskuze-modely.biz“ tenkrát zařadil mezi kultivovaná diskusní fóra. Možná to platilo tenkrát, rozhodně to už není pravda dnes. Ostatně, všechna diskusní fóra na internetu za posledních deset let nebývale zhrubla a staly se z nich převážně žumpy blábolů a nesmyslů, které nemá cenu číst. O to víc tam (na modely-diskuze.biz) vynikají kvalitní příspěvky několika málo čtenářů/diskutujících, kteří bez arogance, nadřazenosti, ješitnosti a snahy vyniknout přinášejí zajímavé informace. Ale je jich jako šafránu.

  Na webu Honzíkovy vláčky bylo za těch 10 let publikováno na šesti hlavních stránkách více jak 915 příspěvků a k nim se v diskusi vyjádřilo 1 110 čtenářů (stav v první dekádě září 2019, kdy připravuji tento příspěvek – J. H.). Mimochodem, mezi statisticky sledovanými údaji WordPressu, na kterých webová stránka běží, jsou též útoky komentářového spamu, jež zachytila obranná aplikace Akismet. Je jich registrováno (nikoliv však od roku 2009, ale od mnohem později) 482 476. Denně odmazávám i několik desítek spamů. I to je negativní stránka anonymního internetu. Nemluvě o virech a dalších útocích.

  Kromě textů jsem na web dosud nahrál 9.407 obrázků, které jsou v 459 galeriích. Drtivá většina je autorských (nebo od autorů příspěvků). Všechny snímky ale prošly úpravou ve Photoshopu a kdo ví, o čem mluvím, tak možná vysloví alespoň uff.

  Když už jsem začal statistikou, tak dodám, že podle auditu návštěvnosti webových stránek TOPlist, který mám zapnutý od únoru 2010 (byť k němu mají někteří uživatelé nedůvěru a připomínky), navštívilo Honzíkovy vláčky bez 20 tisíc celkem 900 000 uživatelů. Přiznávám, že mne to trošku mrzí, protože jsem si říkal, že milion čtenářů za deset let by byl krásný úspěch. Nestalo se tak. Jak známo, podobné statistické aplikace vykazují kromě návštěv i tzv. shlédnutí, což je údaj obvykle více jak dvojnásobný oproti návštěvnosti. Dal jsem si tu práci a z údajů TOPlistu jsem sestavil graf návštěv webu Honzíkovy vláčky. Vyplývá z něho, že od prvního měřeného měsíce (únor 2010), kdy bylo vykázáno téměř 800 návštěv (za půl roku po spuštění webu) se během následujících čtyř let počet návštěv zvyšoval až k maximální hodnotě více jak 13.000 návštěv (leden 2014), pak ještě rok tento stav stagnoval na stejné úrovní a od roku 2016 do současnosti meziročně návštěvnost trvale klesá. V průběhu jednotlivých let byl patrný nejvyšší počet přístupů v zimních měsících, téměř pravidelný pokles je vidět v létě.

  Analyzovat bezchybně, proč počty přihlašovaných čtenářů trvale klesají, neumím. Důvodů bude více. Jedním z nich určitě jsou menší počty publikovaných článků, než tomu bylo v minulosti. Byly doby (což opět čtu ze statistiky), kdy týdně webem Honzíkovy vláčky brouzdalo i 2 000 čtenářů. Dnes (resp. přes prázdniny 2019) to je sotva polovina. Přesto tento web na TOPlistu v kategorii „koníčky, hobby“ obsazuje jedno z čelných míst v návštěvnosti (v současnosti 3. místo), byť zde figurují v rozporu s logikou především modelářské e-shopy a kamenné prodejny.

  Ano, frekvence publikovaných článků se snížila. Důvodů je několik. Ale když jsem si nedávno prohlížel weby dalších modelářů (mluvím jen o těch, se kterými jsme si vyměnili bannery a na které odkazuji na pravé liště), tak zjišťuji, že řada z těchto webů je už de facto několik let „mrtvá“, nebo že tam publikované počty nových příspěvků jsou ještě nižší než na mém webu. To za prvé.

  Dalším důvodem je, že intenzita mého modelaření se výrazně snížila (dáno věkem, volným časem a motivací) a tudíž nemám o čem psát. Aby nedošlo k omylu – píšu rád, vlastně celý život. Kdyby se např. převedly na webu publikované příspěvky do tištěné publikace, byla by to ne jedna kniha, ale určitě několik svazků. Nepovedlo se mi ale dokázat přemluvit kamarády, kteří jako modeláři odvádějí skvělou práci, aby se na tvorbě webu pravidelně a systematicky podíleli. Občas se mi podařilo z některých vymačkat pár kapek moudrostí a zkušeností, ale je to boj. I tak zde opakovaně děkuju všem spolupracujícím autorům a spoluautorům, zejm. RNDr. Janu Plutnarovi, Ph.D., Karlu Brejšovi, Jirkovi Kubíkovi, Zdeňku Slabému, také Ing. Bohouši Partykovi, CSc., Ing. Jindrovi Fučíkovi, Ing. Jozefu Fetterikovi, Ing. Janu Merhautovi, Pavlu Tvrzovi a dalším, i těm, kteří už nejsou mezi námi.

  Zajímavé je, že přestože je webová stránka produkována výhradně v češtině, navštěvuje ji v průměru cca 85 % čtenářů z Česka, 11 % ze Slovenska a zbytek do 100 % jsou přístupy z Evropy i odjinud ze světa. Docela by mne zajímalo, když zaregistruji přístup třeba ze Švýcarska nebo Brazílie, jestli to je „náš“ člověk, který v zahraničí pobývá trvale nebo dočasně, anebo zda to jsou omyly webových vyhledávačů..? Kdybych byl movitý, vyhlásil bych soutěž o nejvzdálenější přístup na web (v reálu by to asi vyhrály Košice, že Jozefe.. 🙂 ).

 Mám dobrý pocit, že napsané, resp. mnou redigované příspěvky si přečetli tisíce čtenářů. Dal jsem si tu práci a vytahal ze statistických výkazů WordPressu nejvyšší přístupy čtenářů k článkům publikovaným v hlavních rubrikách:

Seriál HONZÍKOVO KOLEJIŠTĚ 
Celkově 37 dílů, počet přístupů k jednotlivým dílům od 3.354 do 14.748 (26. díl)

  Komu se z těch čísel a statistik ještě nezamotala hlava, může si přečíst ještě jednu zajímavost. Za 10 let se na stránkách Honzíkových vláčků neobjevila ani jedna placená reklama. Jinými slovy, od nikoho jsem za reklamu nepřijal ani korunu. Nad těmito řádky se zajisté ušklíbnou mnozí s podnikatelským srdcem (v Česku = všichni), leč nechám to raději bez komentáře. Neměl jsem potřebu si nechat platit za svého koníčka.

  Přitom jsem bezpočtukrát odkázal slovem nebo přímými odkazy (linky) na produkty, o kterých jsem psal, recenzoval je a mnohdy je přímo i doporučoval, či na e-shopy, nebo webové stránky výrobců a prodejců. Zcela výjimečně jsem byl za tuto nezištnou činnost odměněn poděkováním, opravdu ve vzácných případech jsem byl odměněn naturálně v podobě darovaného leptu, 3D výtisku atd., naštěstí ale ne v takové výši, abych měl problémy s daňovými odvody  🙂 .

  Abych ale nějak vybruslil z onoho rčení, kterým jsem tuto výroční stať začínal, tedy „všechno jednou končí“. Abych byl upřímný, s vědomím toho, že milion návštěvníků webu za svého života nejspíš nedosáhnu, nebudu se přetěžovat 🙂 . Tak jako o letošních prázdninách budu nadále sporadicky vydávat příspěvky, které se mi podaří sestavit ať už ze spanilých jízd s kamarády na různé modelářské pouti, nebo když objevím v nabídce prodejců nějaký zajímavý vercajk (který ještě nemám), anebo když se mi zcela výjimečně podaří něco vymodelovat a bude to stát za zveřejnění. Možná, že taky zavedu novou rubriku „bazárek“, kde budu nabízet svou modelářskou sbírku, nářadí a nespotřebovaný materiál aj. nadnormativní zásoby. (Možná se s tím objevím i na burze.) Je toho hodně. A třeba se i někteří kamarádi, co slibovali, že dodají něco k publikování, pochlapí a své sliby splní. Ale komu by se chtělo makat zadarmo. Chápu.

  Ostatně, s tím končením mám už zkušenosti. Co vím, tak jsem v jisté době skončil produkci už čtyř webů – dva lyžařské, jeden o kriminalistice a DIGI-CZ. Skončil jsem i N-šopík, kde mne překvapilo jen to, že nikdo, koho jsem oslovil, neměl zájem převzít do své nabídky osvědčené výrobky z leptů. Ono se ale vlastně vůbec nic nestalo, lidi si jednoduše zvykli. I když možná budu kamenován, je to tak, jak napsal jeden revoluční spisovatel a politik: „Vstanou noví bojovníci“. A vstali (nebo se o to snaží…).

  Stejně to jednou dopadne tak, že myšlenka skončí v polovině věty, nebo že už ani nestihnu ráno počítač zapnout. Anebo také když nebude zaplacená doména či provider, tak bude tento web vypnut – a hotovo. A to pak bude ten skutečný konec Honzíkových vláčků. Do té doby je ale dost času, že, přátelé 🙂 ?

  Děkuji všem, co se už deset let vracejí na stránky Honzíkových vláčků a dokonce čtou, co jsem napsal nebo sestavil z pokladů kamarádů.

  Jan Hlaváček, 18. 9. 2019

(Foto v perexu z doby před 10 lety)

.

Počet přečtení: 3 752 | Tisknout: | Poslat: