Honzíkovy vláčky

Historie kolejové dopravy v Německu (X. díl), aneb Elektrická hnací vozidla (2)

Od samého počátku elektrifikace železničního provozu v Německu lze vysledovat rozdělení hnacích vozidel do několika logických kategorií. První a nejrychleji se rozvíjející skupinou byly tramvaje. Obvykle nekladly velké nároky na výkon elektromotoru, kromě vlastní hmoty převážely relativně malý náklad pasažérů. Napájeny byly obvykle stejnosměrným napětím v řádu nižších stovek voltů. Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 131 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Historie kolejové dopravy v Německu (IX. díl), aneb Neviditelná síla (1)

Stejně tak jako by nebylo parních lokomotiv bez vynálezu a zdokonalení parního stroje, nebylo by lokomotiv elektrických bez použitelného elektromotoru. První lokomotiva s takovým motorem byla představena 31. května 1879 na průmyslové výstavě v Berlíně. V tento den samotný Werner Siemens řídil po 300 metrů dlouhé úzkorozchodné trati svůj vlak, který se stal magnetem výstavy. Až tisíc lidí denně se s ním chtělo svézt. Miniaturní lokomotiva,  která zdánlivě nepotřebovala žádný zdroj energie, dokázala uvézt přibližně 20 lidí rychlostí „povozu koňské dráhy“ (slovy W. Siemense). Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 162 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Historie kolejové dopravy v Německu (VIII. díl), aneb Parní lokomotivy (3)

Do vývoje parních lokomotiv a celé železniční dopravy zasáhla citelným způsobem druhá světová válka (1939 – 1945). Byla ukončena výroba všech dosavadní typů lokomotiv. V některých případech byly nadále vyráběny v upravených, zjednodušených verzích, byly ovšem také zkonstruovány stroje zcela nové, konstrukčně i finančně co nejméně náročné. Poválečný vývoj pak jednoznačně směřoval k jistému konci pravidelného provozu supících krásek v Německu. Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 674 | komentáře 2 | Tisknout: | Poslat:

Historie kolejové dopravy v Německu (VII. díl), aneb Parní lokomotivy (2)

Prudký rozvoj železničních společností a rychle se rozšiřující síť tratí po roce 1835 provázel také překotný rozvoj lokomotiv. Neustále se zdokonalující výrobní postupy spolu s novými poznatky v metalurgii a hromadící se zkušenosti z praktického provozu lokomotiv, které umožňovaly jejich neustálé vylepšování, vedly doslova k explozi různých typů hnacích vozidel. Lokomotivy té doby byly ovšem vyráběny v poměrně malých sériích, nezřídka čítajících méně než deset kusů. Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 386 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Historie kolejové dopravy v Německu (VI. díl), aneb Parní lokomotivy (1)

V předchozích dílech jsme se seznámili s rozvojem železniční sítě na území Německa. Také již víme, jakým způsobem jejich provozovatelé třídili flotily lokomotiv, které po této síti přepravovaly cestující i ostatní náklad. Tentokrát se blíže podíváme na dvě z nejstarších a dnes nejznámějších lokomotiv v Německu.

Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 341 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Historie kolejové dopravy v Německu (V. díl), aneb Moderní systémy značení hnacích vozidel u německých drah

Po sjednocení jednotlivých německých zemských drah a založení Říšských drah v roce 1920 vyvstal zásadní problém kategorizace převážně parních lokomotiv, kterých se naráz ocitlo pod jednou správou více než 400 typů ve více než 25 000 exemplářích. Jednotné značení, které mělo zavést řád do takto typově pestré flotily, bylo zaváděno od samého počátku existence DR až do 30. let min. století a neprobíhalo zcela bez potíží. Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 400 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Historie kolejové dopravy v Německu (IV. díl), aneb Značení hnacích vozidel u zemských drah

V této části seriálu se konečně dostáváme k tématu, kvůli kterému vlastně vznikl. Seznámíme se se systémy značení hnacích vozidel, které byly používány státními společnostmi provozujícími železniční dopravu na území Německa před jejich sloučením do Říšských drah v roce 1920.

.

Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 008 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Historie kolejové dopravy v Německu (III. díl), aneb Od 20. let 20. st. do současnosti

V předchozích částech našeho seriálu o historii německé železnice jsme absolvovali výlet v čase do doby mezi první polovinou 19. století a počátkem století 20. Seznámili jsme se se vznikem a rozvojem železných drah a také s relativně složitou situací jejích provozovatelů. Vrcholem rozvoje železniční sítě na území Německa byla éra prvního desetiletí 20. století, až do vypuknutí 1. světové války, kdy délka všech provozovaných tratí atakovala 65 000 km. Prohraná válka a s ní spojené územní a majetkové reparace vedly k omezení rozsahu sítě a na nějaký čas i rozvoje železnice a předznamenala zásadní změny v jejím řízení. Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 649 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Historie kolejové dopravy v Německu (II. díl), aneb Od poloviny 19. století do konce 1. sv. války

Jak jsme si ukázali v 1. dílu seriálu, stáli u základů rozvoje železnic v Německu (a ve stejné době i jinde v Evropě) podnikatelé, kteří viděli v nastupující technologii parního stroje způsob, jakým zvýšit obrat svého zboží. V samotných prvopočátcích pak zejména surovin, a to téměř výhradně uhlí a rud, jejichž přeprava v té době běžnými potahy byla velmi neefektivní a pomalá. Postupem času si rozvíjející sítě železných cest začali všímat i státní úředníci, a s nimi i armáda, kteří pochopili, že nový dopravní prostředek by mohl sloužit i posílení moci státu a akceschopnosti armády. Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 279 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Historie kolejové dopravy v Německu (I. díl), aneb Od středověku do poloviny 19. století

Historie kolejové dopravy v Německu sahá až do 16. století. V publikaci Cosmographia Universalis z roku 1550 je zobrazen důlní vozík používaný v alsaském Markirchu (dnešní Sainte-Marie-aux-Mines v severovýchodním Alsasku ve Francii). V tamních dolech horníci používali jednoduché vozíky na dřevěných kolejnicích (dvě poměrně těsně u sebe položené fošny). Do mezery mezi “kolejnicemi” zasahovala dřevěná tyč, připevněná na vozíku, která zajišťovala udržování směru vozíku při jeho pohybu. Horník tlačící vozík tak zajišťoval pouze dopředný pohyb, správný směr byl udržován “tratí”. Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 267 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Historie kolejové dopravy v Německu – úvod seriálu

 V 9:00 hodin 7. prosince roku 1835, tedy přesně před 180 lety, rozezněl ranní vzduch poblíž proluky v severozápadních hradbách města Norimberku výstřel z kanónu. Tímto výstřelem byla zahájena éra pravidelného provozu parních lokomotiv na německém území a toto datum je považováno za počátek rozvoje železnice v Německu. 

Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 260 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

V Praze na Petřinách byl otevřen Dům vláčků

Před více jak třiceti lety jsme ve 2. patře obchodního domu v Praze na Petřinách nakupovali nábytek do nového bytu. Do přízemí jsme chodili nakupovat potraviny. Pro široké okolí to byl tehdy luxusní obchodní dům, něco jako Máj na Národní třídě. Po revoluci jeho „sláva“ pohasla a prý se uvažovalo i o jeho stržení. Před časem vedle vybydleného domu postavili stanici metra Petřiny a zdá se, že přirozené centrum této pražské čtvrti opět ožívá. A v tomto ideálním místě vyrostl zajímavý prostor pro železniční modeláře a milovníky mašinek. Přečíst celé…

Počet přečtení: 9 069 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Nádraží Praha–Těšnov – provoz obnoven

Kdyby byl pravdivý výrok v titulku, nejspíš by členové Společnosti pro znovupostavení Denisova nádraží v Praze (založena v roce 1991 v kavárně Mánes) slavili tři dny a tři noci v tahu a pak každý druhý čtvrtek v přízemní restauraci nádraží, jako my se chodíme radovat, besedovat a slavit cokoliv do Nagana. Ale jelikož tento titulek si „jen“ vymysleli organizátoři nové výstavy otevřené v Muzeu hl. města Prahy k přilákání návštěvníků, oslavovat se nejspíš nebude. Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 958 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Průvodce světem plastikového modeláře (1. a 2. díl) – recenze

Čas od času kontroluji, jestli odkazy na weby kamarádů a spřátelených firem, umístěné na pravé liště, jsou funkční a samozřejmě mne taky zajímá, co je tam nového. Občas zjišťuji, že některé weby jsou dlouhodobě neaktualizované, jindy, že už jsem tam dlouho nenahlížel. Před pár dny jsem náhodně kliknul na logo MODELPLAC a hned mi padl do oka odkaz na dvě publikace, které napsal Jakub Vilingr a jenž byly vydány už před dvěma, resp. třemi lety. Jak to, že jsem si jich dosud nevšimnul? Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 317 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Zastávka Nižbor, aneb Nápad, který je třeba ocenit!

Letní toulky s vnoučaty mne zavedly mimo jiné do Nižboru. Přes Nižbor teče řeka Berounka, na kopci stojí zrekonstruovaný zámek a za železniční tratí spojující Beroun s Rakovníkem je velká sklárna. A na místním nádraží je od roku 2013 v provozu stylová restaurace Zastávka Nižbor. Zbudoval ji herec a moderátor Tomáš Hanák s pomocí architektů ze studia Break Piont, řemeslníka Jana Janovského a dalších obětavých spolupracovníků. Jelikož se tato skutečnost rychle rozkřikla, z Nižboru se stává poutní místo. Za dva roky od otevření je dobré se řídit radou majitele: „Přijeďte, ale raději ve všední den a mimo hlavní sezónu.“ Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 898 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Parní lodě I., aneb Pára ještě stále žije! (recenze)

Stačilo nějakých dvě stě let a ve své době převratný objev – parní stroj -, který byl katalyzátorem průmyslové revoluce v 19. století, vzal za své. Dokonce až ani tvůrci letadlových lodí nepočítají s párou při startování letadel – ZDE. 🙂 Ale to je naštěstí jiná kapitola. Parní stroje zmizely z průmyslových a zemědělských závodů, z dopravy, odevšad. Naštěstí pár se jich zachránilo v muzeích, aby nové generace měly představu, co to bylo za krásu. Přečíst celé…

Počet přečtení: 2 715 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Relax s modelem parního stroje

Bezmála měsíc mi trvala rekonstrukce a úprava modelu parního stroje, o kterém jsem poprvé psal před třemi roky – ZDE. A to jsem si myslel, že maximálně do týdne budu hotov, abych mohl pokračovat na kolejišti, kde jsem si opět vylámal zuby na nějakém zkratu. To byl taky jeden z důvodů, proč jsem se musel odreagovat prací se dřevem a taky s notně zaolejovanýma rukama. Dlouho jsem nosil v hlavě, co všechno budu muset udělat, aby se hodně zanedbaný model parního stroje stal koukatelný. Čtěte dodatek níže! Přečíst celé…

Počet přečtení: 6 588 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Dětský modelářský den na Sobínce

Přestože v Praze žiju už 41 let, stále mám potíže mít přehled o tom, kde se co zajímavého děje. Obdivuji lidi, co to za každých okolností vědí a ještě víc si vážím těch, kteří se o takovou informaci podělí. A tak se stalo, že jsem dostal v pátek večer mail, že v sobotu 30. května se na modelářském letišti Sobínka koná již 6. ročník dětského modelářského dne. Problém byl v tom, že jsem netušil, kde nějaká Sobínka leží. Paradoxně přesto, že to tam mám z Břevnova coby kamenem dohodil. Přečíst celé…

Počet přečtení: 7 245 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Výpočet přechodnice

Bylo by nošením dříví do lesa tvrdit, že modelařina je směsicí řady řemesel, znalostí a dovedností. Stejně tak mi nejspíš pamětníci dají zapravdu, že doba analogová nestála tak výrazně na znalosti elektrotechniky, jako současná éra digitální. Myslím si, že z mnohých dalších odborností vyučovaných na středních školách (bez nároku na přesnost a komplexnost výčtu) je pro modelařinu jistě užitečná též geometrie a deskriptiva. K publikování na webu HV mi byl nabídnut příspěvek s ojedinělým tématem – jak vypočítat přechodnici -, který se může hodit. Tak či onak nikoho nenutím dočíst jej do konce. (red. hlav) Přečíst celé…

Počet přečtení: 4 092 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Kyklop je zpátky

Myslitelé dávnověku nezanechali jednoznačnou odpověď na to kdo, nebo co to byli Kyklopové. A kde vlastně žili. Jedni je považovali za národ (Homér). Jiní (Hésiod) popisuje jen tři jedince. Římané v nich viděli pomocníky boha Vulkána. Atd.¹⁾ Shoda povšechně panuje pouze v konstatování, že to byli obři s jedním okem uprostřed čela. Nepochybně díky „oku“ (světlometu) uprostřed čela získala naše nejvýkonnější dieselová lokomotiva z ČKD T499 i ono slangové označení Kyklop. Přečíst celé…

Počet přečtení: 3 458 | komentáře 2 | Tisknout: | Poslat: