Jak dnes (12. 11.) informovala iDnes – ZDE -, veřejnost letos vybrala v soutěži o nejkrásnější nádraží z 67 navržených zastávku Rozsochy, nacházející se na „Staré Tišnovce“ kousek za Novým Městem na Moravě. Čtenáři iDnes však na první místo vybrali nádraží Slezské Rudoltice. Přečíst celé…
| Poslat: 
Koupil jsem si další dokonalé nářadí pro svoji dílnu. A jak je u mne zvykem, nenechám si to jen pro sebe. Tuhle věcičku totiž podle mne potřebuje každý modelář. Nepochybně existuje bezpočet stejných nářadí s obdobnými vlastnostmi, snadno dostupnými u nás, značkových i no-name. Ostatně, mini vrtací frézku od firmy Proxxon už léta mám – ZDE. Proč tedy ještě další vrtačku na akumulátor? No právě proto, že používání vrtačky od Proxxonu je omezené délkou přívodního kabelu (ano vím, existují prodlužovačky, ale…). Přečíst celé…
| Poslat:
Při pátrání po historii posunovací lokomotivy T 200.0 jsem si na všelijakých webových stránkách málem vykoukal oči. Technických informací o tomto specifickém železničním vozidle je vcelku dost, ale není mi jasné, proč toto vozidlo, kterému byla přidělena řada T 200.0, nefiguruje v Seznamu českých a slovenských lokomotiv na Wikipedii – ZDE? Třeba se najde někdo, kdo mi to vysvětlí. (Pravda, Wikipedie je prý „jen“ dílo amatérů..) Přečíst celé…
| Poslat:
Před časem byl v časopisu Model Railroader1) publikován příspěvek podepsaný Lou Sassi, který mi rozsvítil v hlavě. Uvědomil jsem si, že od svého dětství úzkostlivě schovávám (téměř jako relikvii) suché křídy vyrobené věhlasnou firmou KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Dostal jsem je kdysi dávno coby malý kluk od rodičů pod stromeček, ale jelikož jsem nebyl obdařen talentem, nikdy jsem s nimi nic nenamaloval. Celé ty roky jsem si říkal „když ne já, tak třeba dcery, nebo vnuci…“. Moje cca 60+ let staré křídy ale našly uplatnění zcela jiné… Přečíst celé…
| Poslat:
Podzimní výlet na modelářský veletrh do Lipska je pro mne něco jako cesta do Mekky pro muslima. Jestli to je pro někoho nepřístojné srovnání, tak přitvrdím. Lipsko je jako nebe a dudy ve srovnání s podobně nazvanou akcí konanou v Letňanech, kam už nejspíš nikdy nepřijdu. Tak to by stačilo jako oslí můstek pro uvedení stručné reportáže z letošního Modell-Hobby-Spiel 2019. Za celou naši tradiční osádku mám svolení tvrdit, že jsme byli navýsost spokojení. Přečíst celé…
| Poslat:
Negrelliho kamenný viadukt v Praze přes Vltavu z poloviny 19. století prochází zásadní rekonstrukcí. Více jak 160 let provozu a také všeliké lidské pinožení v prostorech nosných oblouků zanechalo na této technické a kulturní památce nezanedbatelné stopy opotřebování. Současná kompletní rekonstrukce má za cíl prodloužit jeho životnost o několik desítek, snad i stovku let a současně zachovat jeho historický ráz. Stavba za téměř 1,5 mld Kč v režii SŽDC byla svěřena zkušeným stavebním firmám Hochtief CZ a.s., Strabag Rail a.s. a Avers, s.r.o. sdružených do speciální Společnosti „Negrelliho viadukt“. Přečíst celé…
| Poslat:
Po semináři o patinování, o kterém píšeme ZDE, jsem chvilku studoval a velmi jednoduše testoval postup přípravy modelu sestaveného z fotoleptu před barvením, se kterým přišla polská firma VMS. Podstata jejich nápadu spočívá v aplikaci přípravku VMS Metal Prep4K a dalších před nastříkáním barvy. Podobně jsem o tom napsal v závěru recenze stavebnice vagonu Raj – ZDE. Přečíst celé…
| Poslat:
Často a rád požívám rčení všechno jednou končí. Je v něm logická pravda. Jak plynou dny, týdny, měsíce a roky, nastávají sice nové události, rodí se nápady, plány, které jsou po čase realizované, ale někdy také ne. Všechno se opakuje stále dokola. Život plyne, čas spravedlivě měří všem stejně. Druhou spravedlností na světě je, že nikdo přesně neví, kdy právě ten jeho život skončí. Než přijde ten definitivní konec, je dobré být připravený. Zní to depresivně, pravda, a ne každý je ochotný tato slova slyšet (číst). Mně to problém nedělá… Zvláště poté, co jsem nedávno oslavil sedmdesátku. Teď už si užívám bonus. Přečíst celé…
| Poslat:
Tímto příspěvkem navazuji na to, co už bylo uvedeno ZDE a vítězoslavně hlásím, že jsem konečně nejspíš našel hledaný přístroj. Pomohl mi Míra (copak v Budějkách, tam se žije, tam mají všechno! :-)). Opět ovšem vstupuji na tenký led, protože nejspíš zase uslyším od pár kolegů, že blbnu, že to, co popisuji, umí stejně dobře horkovzdušné přístroje. No, budiž. Kdysi dávno jsem se naučil svařovat plamenem (acetylenem), byť jsem to pak celý život nepotřeboval, a tak nenechám na výhody plame dopustit.
| Poslat:
Někdy na jaře jsem zjistil, že mi ve sbírce N-kových vagonů chybí typ Raj. Pravda, jeho lept od Jana Cekula (Raj 451) mám v šanonu už léta, ale nějak jsem se k jeho sestavení nedostal. Dostaly se však ke mně nadšené reference kolegů N-kařů na stejný vagon od „Hocana“. Chvilku mi trvalo, než jsem si dal dohromady, že Hocan = Jan Jakub Rufer, ještě déle pak trvalo, než jsem od něj získal vyleptané díly, „cibule“ a všechny doplňky údajně pro Raj 495. Přečíst celé…
| Poslat:
To takhle jedete Velký Moravský Okruh (jako já začátkem června) a kocháte se krajinou. Žádné dálnice plné polských kamionových kamikadze, žádné zácpy na hodiny, naopak. Jedete relativně klidnou okresní silničkou z Opavy jižně na Olomouc (č. 46), která je plná stoupání a klesání, zatáček, stromořadí, výhledů do krajiny, s bezpočtem vesniček, kde se jezdí pomalu. Provoz na stupni „jedna“. Minete odbočku na Slezskou Hartu a blížíte se k Moravskému Berounu. Přečíst celé…
Rubrika: Kolejiště, Ze života (reportáže), ZPRÁVY
| Poslat:
O své zálibě v organizérech všeho druhu jsem už párkrát psal. Třeba ZDE, nebo ZDE, nebo ZDE, anebo taky ZDE. Mám jich ale více. Vlastně každá krabice, ve které je přehledně roztříděn určitý druh materiálu, lze považovat za organizér. Připadají mi smysluplné a podle mne přispívají k udržování pořádku a především k přehledu o tom, kde co mám… Přečíst celé…
| Poslat:
Jarní návštěvu Šumavy jsem započal v Kašperských Horách, kde jsem před padesáti lety vojákoval, pobyl pár dnů na Zadově, kam mne táhnou vzpomínky na běžecké lyžování, a skončil v Novém Údolí, kde jsem dosud nikdy nebyl. Ač všechna šumavská místa jsou rámovaná nepopsatelně krásnými zalesněnými kopci, podmáčenými loukami, potůčky, remízky, pastvinami, právě rašícími stromy a keři a vůbec.., tak přece jenom se od sebe diametrálně liší.
| Poslat:
Bezpočtukrát jsem napsal, že nikdy není od věci nakouknout do dílny souseda a poučit se. S jednotlivými modelářskými odbornostmi je to jakbysmet. Mám odpozorováno, že např. lodní modeláři, plastikáři či železniční modeláři nepoužívají vždy stejné materiály, nářadí, lepidla, barvy postupy, techniky atd. Mnohdy ano, ale.. Přečíst celé…
| Poslat:
Poprvé jsme o 3D tisku v souvislosti s modely v měřítku N informovali už v roce 2010 – ZDE. Od té doby uplynulo hodně vody. 3D tisk do současnosti v lecčems pokročil; stal se dostupnější i amatérům, v profi-oblasti už i maličké výrobky mívají kvalitní povrchy, které potřebujeme např. při výrobě železničních modelů. Vzniklo pár nových technologií. V této stati se ale nebudu zabývat aktuální stavem ani trendy 3D tisku, ale zmíním jen jednu z mnoha užitečných aplikací, kterou na základě mého nápadu realizoval Jirka Šafář – MINIATUR. Přečíst celé…
| Poslat:
Ještě před pár roky bylo dosti složité navštívit depozitář železničních vozidel NTM v Chomutově. Podle tehdejších pravidel to bylo možné jen pro zájemce o důkladnější poznání dějin techniky a neobešlo se to bez žádosti a souhlasu vedení NTM. Veřejnost se tam mohla dostat jen v případě několika málo tzv. dnů otevřených dveří – jak jsme o tom psali ZDE.
| Poslat:
Už jednou jsme o přípravku Brass Black Metal Finish na černění povrchů barevných kovů obsahujících měď psali – ZDE. V cit. článku mj. popisujeme rozdíl mezi chemickým černěním oceli, resp. povrchů obsahujících železo, čemuž se říká brynýrování, a černěním povrchů barevných kovů. Článek si už přečetlo přes 3 000 návštěvníků webu Honzíkovy vláčky, ale až nyní se ozval modelář, který tuhle metodu skutečně využil pro stavbu svého modelu. Přečíst celé…
| Poslat:
Když jsem bral modelářský rozum a studoval povinnou a doporučenou literaturu, tak jsem při zapojování LED narazil na kategorický příkaz Martina Pinty, který cit.: „Pro méně diod musíme použít usměrňovací (ochrannou) diodu Du.“
| Poslat:
O tom, že svět je zaplaven plasty, ví každý. V tom kladném i záporném slova smyslu. Zatímco v dobách mého mládí, krátce po 2. sv. válce, byl nejznámějším a prakticky jediným představitelem umělých hmot bakelit1), dnešní mládež už o výskytu umělých hmot vůbec nepřemýšlí, protože jsou všude a v bezpočtu variant. Učí se o nich sice i ve škole, i když neví proč, neboť náš systém vzdělávání jim bohužel není schopen vštípit to podstatné: jak školní poznatky užít v praxi, v životě. Ale to je jiná kapitola…
| Poslat:
Před sedmi roky (jak ten čas letí!) jsem ZDE napsal pár odstavců o sněhových frézách, zejm. nasazovaných v zimě ve Švýcarsku a popsal jsem stavbu modelu frézy od firmy Tichy Train Group USA (model č. 2705 Rotary Snow Plow). Tento model byl připraven podle skutečně historicky prvního vozidla vyrobeného v roce 1884. Dnes bych rád upozornil na další sněhovou frézu – SSH 71 od firmy Henschel – která se po válce objevila i u nás a kterou si lze postavit i v měřítku N z leptu. Přečíst celé…
| Poslat:
Na téma „nebojte se leptů“ už toho bylo napsáno hodně. Taky jsme se před pár lety zapojili do osvěty (třeba ZDE) a posléze několika dalšími příspěvky o stavbě modelů z leptů přispěli. Neexistují statistiky dokazující, že oproti době minulé se dnes zvýšil počet modelářů, kteří si umí postavit nějaký model stožáru, domečku, vagonu, či dokonce lokomotivy z vyleptaných dílů z mosazného či alpakového plechu. Není cílem tohoto příspěvku o tom polemizovat. Chci jen stručně upozornit na jeden plynový hořák, který začal být hojně nabízen v e-shopech. Přečíst celé…
| Poslat:
Už dlouho jsem nesepsal žádný editoriál. Bez inspirace mi to nejde. Jak vím, mnozí jsou tomu rádi. Těm předesílám: Nebojte, nenechám se vyhecovat tématem, které účelově na pokyn shůry rozdmýchalo duo novinářů Slonková-Kubík a v němž jde o zcela jiný a hlubší význam: totiž, o výběr toho „správného“ dodavatele pro dostavbu atomovek v Temelíně nebo v Dukovanech. K tomu nemám dost faktů…
Rubrika: ZPRÁVY
| Poslat:
Stávající oslavy 100. výročí vzniku Československa lidé prožívají různě. Někoho lákají oficiální oslavy spojené s průvody, vojenskou přehlídkou či přísahou, navštěvují připravené výstavy, ohňostroje či lety balonů, někdo dokonce obětuje čas a odstojí si dlouhou frontu na výroční dvacetikoruny, ti línější (já) to všechno sledují jen v televizi; jiní zase raději odjedou z velkých měst do přírody, kde připravují svá druhá sídla na zimu… Přečíst celé…
| Poslat:
Někdy se stane, že najednou proběhne několik věcí, aniž by je člověk plánoval. A kdyby je chtěl naplánoval, tak se to nepovede. A někdy se v různých obměnách opakuje stále jedno téma. V letošních prázdninových vedrech, které mne uklimbaly do stavu jakési hibernace a nicnedělání, bylo pro mne oním opakujícím se tématem studování železničního provozu na kosmodromu Bajkonur. Dva předešlé články vysvětlují proč. Přečíst celé…
| Poslat:
Mnohému čtenáři se může zdát, že jsem (snad vlivem tropických veder) přešel od modelování mašinek k raketám. Nikoliv. Stále držím téma železnice. Jelikož ale už něco pamatuju, tak docela dychtivě hltám všechny informace o kosmodromu, který je jen o něco mladší jak já, a o kterém se toho donedávna vědělo pramálo. Utajování a mlžení, což je v Rusku naprosto normální, v posledních letech polevilo a týká se to i nově budovaného kosmodromu Vostočnyj1) – ZDE. I tak se nebývalá vstřícnost v poskytování informací (včetně „drbů“ ze zákulisí) o opouštěné raketové střelnici v Kazachstánu zdá dosti podezřelá a navozuje tak trochu podezření na budoucí: „Po nás potopa!“ Přečíst celé…
| Poslat:
Před pěti lety jsem s přispěním několika odborníků sepsal úvahu o tom, jaké lokomotivy tahají rakety na kosmodromu Bajkonur – ZDE. Od té doby si na článek kliklo skoro 11 tisíc návštěvníků mého webu. Článek byl na doporučení publicisty a spisovatele Pavla Toufara, který se zabývá kosmonautikou na profesionální úrovni, přetištěn na Technetu (iDnes) – ZDE. I tam je stále dostupný vč. méně „poučné“ diskuse, kterou vyvolal. Čas od času téma zaujme další čtenáře. Přečíst celé…
| Poslat:
Po roce 1928 se v Německu vyráběly tři řady tendrových lokomotiv určených pro přepravy nákladních i osobních vlaků na vedlejších tratích – největší 85, lehčí 86 a malá 64. „Osmdesátpětka“ měla tříválcový parní stroj, zatímco lokomotivy řady 86 a 64 měly dvouválcový parní stroj. Po skončení války se obě menší lokomotivy objevily pod označením 455.2 a 365.4 na československých kolejích.1) Jezdilo jich zde 26.2) Přečíst celé…
| Poslat:
Ještě než jsem v rámci čistky údajně kvůli ochraně osobních údajů označené „GDPR“, nařízené před měsícem z Bruselu, zrušil všem e-shopům a všelijakým překupníkům souhlas, aby mi zasílaly svoje vesměs nepotřebné reklamy, všiml jsem si v nabídce jednoho německého „mašinkářského“ e-shopu, kde dost často a bez problémů nakupuju, že nabízí (pro mne) zajímavě vyhlížející novinku – čistič koleček TOMIX 6415. Čti dodatek z 18. 6. 2018. Přečíst celé…
| Poslat:
Nahrávání ...
