Info pro milovníky zaniklých tratí

Předpokládám, že skuteční zájemci o historii železnice zaznamenali zajímavý video-seriál prezentovaný na iDnes v rubrice Magazíny. V záložce Cestování již bylo publikováno přes třicet dílů mapujících bývalé železniční tratě, které byly vybudovány, provozovány a nakonec zrušeny na území Československa. Přehledný přístup k reportážím je ZDE. Není bez zajímavosti, že tvůrci seriálu se obracejí na čtenáře s prosbou o spolupráci při tvorbě budoucích dílů.

  Podobných počinů sledujících historii železnice je více. Zajímavé statě lze najít také na Wikipedii. Na jaře vytvořila prof. Jitka Radimská příspěvek mapující historii železniční vlečky vedoucí z Kájova do papírny ve VětřníZDE. Čtenářům Honzíkových vláčků jistě neuniklo, že v návaznosti na tuto encyklopedickou stať a po deseti letech od publikování první informace o stanici zv. „Hrotová úvrať“ZDE jsme publikovali rozsáhlý příspěvek nazvaný „´Hrotová úvrať´ po deseti letech, aneb Moje otazníky jsou vyřešeny“ZDE.

  Před pár týdny publikovala paní profesorka na Wikipedii článek o další již zaniklé šumavské železniční vlečce, vedoucí z nádraží v Prachaticích do areálu nakládky štěrku u Lomu Kobylí hora, který se nachází severovýchodně od Prachatic. Odkaz na článek „Železniční vlečka Prachatice – Lom Kobylí hora“ je ZDE. Velmi kvalitní kámen (granulit šedozelené barvy) těžený v lomu posloužil při mnoha stavbách v širokém okolí. Před válkou např. při stavbě vodní přehrady na říčce Blanici poblíž Husince. V nedávné době pak při stavbě jaderné elektrárny Temelín. Lom funguje nadále, akorát místo po železnici se vytěžený kámen vozí po silnicích. A příroda řve! Další důkaz o pokřiveném výkladu zákonitostí kapitalismu (Klaus: „trh si udělá pořádek ve všem“ /parafrázováno/), tedy kdy prachy v kapsách jedinců jsou vždy nad rozumem a oprávněnými potřebami většiny a hlavně přírody.

  Šumavské železnice a vlečky nejspíš ukrývají bezpočet dalších tajemství. Jen některé se daří odhalit. V tomto ohledu jistě stojí za povšimnutí stať Dr. Karla Breitera „100 let od završení výstavby železnic na Šumavě“1). Velmi málo je obnovených tratí, třeba jen částečně, u kterých byly v éře studené války na obou stranách hranice vytrhány koleje. Takovým ojedinělým příkladem je třeba trať č. 197 do Nového Údolí, o čemž píšeme ZDE.

  Jestli bych si přál vrátit se do historie nějaké trati, resp. nějakého šumavského nádraží, tak je to maličká stanice jménem Polečnice na trati č. 194 České Budějovice – Černý kříž. Proč? Z nostalgie: Tato stanice leží na jižním okraji vojenského újezdu Boletice a právě zde jsme několikrát „vagonovali“ vojenskou techniku v rámci přesunů na všelijaká cvičení. Největší manévry jsem zde zažil v r. 1969, když jsme jeli na cvičení do Polska. Tenkrát jsme coby řidiči najížděli se SKOTy (OT64) z rampy přes nárazníky na spřažené plošinové vozy. Byl to pěkný adrenalin, zejm. pro naše lampasáky. 🙂 Jenže, tenkrát nepřipadalo v úvahu, že by nějaký vojáček vytáhl foťák a tuto mimořádně zajímavou akci nafotil. Myslím, že ani tehdejší oficiální „váleční zpravodajové“ z Našeho vojska u toho nebyli. Možná se ještě ozve nějaký pamětník.

  Najde se někdo, kdo ví nějakou zajímavost o zrušených tratích nebo vlečkách, anebo i o tratích stále funkčních? Rád mu dám možnost ji prezentovat. 

___________________________________________

1) BREITER, Karel. 100 let od završení výstavby železnic na Šumavě, 100 let nádraží Černý Kříž, Svět velké i malé železnice.. Svět železnice. 2010, roč. 9, čís. Speciál 2, s. 74.

Ilustrační obrázek v perexu z Nového Údolí (hlav)

.

 

 

Rubrika: ZNÁŠ TO?, ZPRÁVY

Vložit komentář

Text komentáře: