Krabičky na modely

„Kam s ním?“ Klasika. Tuto otázku řeším každou chvíli s bezpočtem věcí. Teď mne tento problém dohnal při úvaze kam uložit dva nové modely mašinek v N-ku, které vznikly sestavením karosérií a pojezdů, získaných z různých zdrojů. Nebudu popisovat jakých. Většinu modelů mám uložené ve dvou plexisklových vitrínkách, ale ty nejsou nafukovací. Krabičky od modelů mám pak ve velkých krabicích v nejrůznějších úložných místech v bytě. Krabičky sice zabírají zbytečně moc místa, ale správný modelář je nikdy nevyhodí.

  O vitrínkách již byla řeč i na stránkách HV (např. ZDE nebo ZDE). Je to podle mne nejefektivnější způsob uložení modelů (ale i na ně musí být místo), nehledě na to, že uloženými modely je možné se kdykoliv kochat. Ne, po sto druhé teď o vitrínách psát nebudu.

  Pokud to někomu pomůže, pojednám o jedné z možností, jak si pořídit krabičku na model, aniž by bylo nutné vyhodit nemalý peníz za jejich pořízení (od firem Auhagen, mtb apod.), která ale skýtá dostatečnou ochranu pro model. Záměrně píši „o jedné z možností“, protože na téma „krabičky“ se už obsažně vyjádřili modeláři např. na diskuse-modely-biz (kam téměř nechodím, protože kromě obvyklého „balastu“ se tam jen velmi zřídka objeví moudré rady). Dnes ale udělám výjimku a odkážu na podle mne kvalitní radu. Tou je podle mne nápad kolegy píšícího pod značkou loscarlos (publikováno ve vláknu „krabičky, obaly na modely“ 27. 5. 2013) – ZDE. Od kolegy jsem se inspiroval stran pořízení matrice pro krabičku.

Jak si vytisknout matrici pro krabičku

  V Corelu jsem vytvořil rozvinutý tvar krabičky (viz níže „ke stažení“). Výhoda krabičky pro model v měřítku 1:160 je v tom, že matrice se vejde do velikosti formátu A4, což odpovídá možnostem tiskáren, které máme obvykle doma. „Pologigantické“ a „gigantické“ měřítko už vyžaduje tiskárnu pro formát A3.

  Vyšel jsem z rozměru modelu. Nejdříve jsem vytvořil obdélník o stranách 140 x 55 mm, orámoval jej tenkou linkou a plochu vybarvil světle šedou barvou (10 % černé v bílé). Není třeba až moc šetřit s velikostí, ale ani opačně vyrábět krabičku příliš velkou; spíš je třeba zapřemýšlet, jestli v budoucnu budeme potřebovat další krabičky na rozměrově podobné modely.

  Ke všem čtyřem stranám základního obdélníku jsem připojil obdélníky o totožných délkách, s výškou 30 mm (budoucí výška krabičky) a vybarvil je rovněž světle šedou barvou. K nim jsem pak přidal další obdélníky s výškou o 2 mm menší, kratší strany jsem u nich zešikmil kvůli snadnější budoucí montáži (lepení). Na kratší stranu obou boků jsem přidal chlopně pro slepení krabičky. Tak vznikl výkres pro díl, který jsem nazval DNO. Dovoluji se podotknout, že jestli je něco důležitého na tomto triviálně jednoduchém rozvinutém tvaru dna krabičky, tak jsou to právě šikminy a vybrání na chlopních. Stálo mne to několik testovacích tisků, než jsem přišel na definitivní tvar, který se pohodlně a bezchybně daří slepit.

  Horní díl (VÍKO) krabičky jsem vytvořil jednoduše tak, že jsem celý rozvinutý tvar dna zvětšil v Corelu o 3 %, takže výsledný rozměr základny vyšel na cca 145 x 57 mm. Pohledové stěny víka krabičky jsem vybarvil světle modrou barvou. Ve víku jsem dotvořil okénko, na delším i kratším boku jsem vytvořil orámovanou bílou plochu na dodatečné záznamy o obsahu krabičky (počítám s ručím zápisem fixkou).

Poznámka: Tvar okénka ve víku, stejně jako vybarvení pohledových ploch jsou naprosto individuální záležitosti a kreativitě se meze nekladou  🙂 .

  Abych měl jistotu, že z tiskárny mi vyleze matrice v rozměru 1 : 1, výkres v Corelu jsem exportoval do Photoshopu, kde vím, že při tisku nedojde ke změnám (nevím proč, ale v Corelu se mi občas nepodařil přesný rozměr výtisku).

  Pokud to někomu pomůže, níže jsou ke stažení soubory dna a víka krabičky výše cit. rozměrů v .jpg a .pdf. Samozřejmě, že podle tohoto vzoru je možné si vytvořit krabičky vlastních rozměrů. 

Ke stažení:
DNO.pdf
DNO.jpg
VIKO.pdf
VIKO.jpg 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tisk matrice

  Moje inkoustová tiskárna EPSON L365 sice není určena pro tisk na kartonový papír, nicméně výjimečně se „přemluvit“ nechala. Použil jsem tuto fintu: Obyčejnou tzv. kreslicí čtvrtku pro školáky jsem vkládal do zásobníku po jedné, přičemž před vložením jsem mezi prsty (za pomocí nehtu) jemně ohnul užší okraj čtvrtky, aby ji zachytily podávací válečky tiskárny. Tiskárnu jsem nastavil na tisk jednoho výtisku. Bezprostředně po stisknutí ENTER jsem čtvrtku shora jemně přitlačil do podavačů. Tiskárna sice „zakňourala“, ale čtvrtku schroustala a potiskla. Pravda, párkrát jsem musel manévr opakovat, protože čtvrtka prošla tiskárnou bez potištění.

Slepení krabičky

  Začneme víkem, protože tam je potřeba nejdříve do „okénka“ zevnitř vlepit průhlednou fólii. Celofán asi není špatná volba, já použil materiál z tzv. Euro-obalů, který jsem přistřihl podle velikosti okénka a přilepil ho velmi hustým disperzním lepidlem, které se používá na vytvoření oken modelů (např. Micro-Kristal-Klear od Microscale Ind.); někdo doporučuje barvu na sklo (Glass Deco).

Obr. 1 – Fólie vlepená do víčka krabičky

.

  Vystřižené matrice jsem z rubu (tj. z nepotištěné strany!) velmi jemně prořízl skalpelem na budoucích hranách krabičky, tj. na linkách ohraničujících jednotlivé plochy (obdélníky) matrice. Pozor, aby prořezávaní přesně kopírovalo linky. Prořezávání proto, aby se karton v těchto liniích lépe ohýbal. Postupně jsem krabičku sestavil. Lepil jsem běžným disperzním lepidlem. Detailně popisovat sestavení krabičky považuji za zbytečné. Boky jsou ve výsledku dvojité, chlopně se „zabalí“ do kratších boků.

 

Obr. 2, 3 – Slepená krabička na model

.

Výplň krabičky pro bezpečné uložení modelu

  K výplni se nejlépe hodí molitan, nikoliv však tvrdý. Molitan i v malých rozměrech se dá koupit v prodejnách pro kutily, já pořídil desku 400 x 400 x 30 mm v Hornbachu za cca 50 Kč.

  Molitan se dá řezat tavným drátem (jako polystyren), nebo ostrým odlamovacím nožem, či podobným nástrojem. K tomu se nejlépe hodí nástroje OLFA (mají dobře vybroušené a kalené nože z kvalitní oceli) – k dostání ZDE.

 

 

Obr. 4, 5 – Molitanový hranolek přiříznutý podle vnitřního rozměru krabičky

Obr.  6, 7 – Vytvoření lůžka pro model

.

  K lepení molitanu byla vyvinuta speciální lepidla, bohužel většinou se prodávají ve velkém balení (pro čalouníky atd.), a to jsou vyhozené peníze. Pro drobné modelářské a kutilské práce se doporučuje lepidlo Purocel v tubě (prodejny pro kutily), s úspěchem jsem použil lepidlo Pattes 100% GEL, které má podobnou konzistenci jako např. Chemopren, ale nesmrdí a „nežere“ lepený molitan. Nedoporučuji disperzní lepidlo (vsaje se do molitanu a v lepené vrstvě vytvoří tvrdou krustu), stejně tak i lepidla s obsahem toluenu apod. rozpouštědel, které molitan leptají (Chemopren, Alkapren, Kanagom aj.)

  Proč hovořím o lepení? Lůžko pro mašinku v molitanovém hranolku vloženém do krabičky je nutné rovněž vyřezat ostrým skalpelem nebo nástrojem OLFA (s menší velikostí nože). Tvar se naznačí fixem podle mašinky, kolmými řezy se opatrně vyřízne vnitřek.

  Z vyříznutého špalíčku se pak odřízne asi 7 – 9 mm vysoké dno pro lůžko modelu, které se zpátky vlepí do vyřezaného otvoru.

 

 

Obr. 8 až 11 – Vlepení dna lůžka modelu

.

Závěr

  A je to! Rychle, ze snadno dostupných a levných materiálů, v rozměrech, jaké jsou potřeba, navíc v bezpočtu variant podle vlastních potřeb. A podle mne s dostatečnými užitnými vlastnostmi.

Obr. 12, 13 – Uložení modelu v krabičce
.
 
Foto hlav
.
Rubrika: DÍLNA, Doplňky, MODELY, Nápady, ZPRÁVY

Vložit komentář

Text komentáře: