Požádal mě kamarád, abych se mu podíval na pojezd koupený od jednoho soukromého výrobce na výměnném modelářském setkání v Menze v Opletalově ul. v Praze. Zjistil jsem, že pojezd jede velmi špatně, ztuha, nepravidelně, pomalu a je velmi hlučný. Vyměnil jsem v něm původní motor za kvalitní 5-ti pólový motor zn. Mashima, ale ani to nepomohlo, navíc motor silně hřál. Přečíst celé…
| Poslat: 
Značnou část svého vozového parku, zejm. lokomotiv, jsem nakoupil na zahraničních modelářských e-burzách. Přesněji, na přísně vedených a kontrolovaných burzách, ne těch našich, kde se mj. nabízejí předražené, mnohdy i kradené modely a kde operují čeští zlodějíčkové schovávající se za anonymními jmény a značkami a tváří se jako hodnověrní „podnikatelé“. Nic proti Aukru apod. a všem poctivým prodejcům, ale já už jsem „vyléčený“… Přečíst celé…
| Poslat:
Dobré myšlenky se šíří ukrutně rychle. Ještě rychleji se šíří blbosti, že? I já místo toho, abych tahal dráty pod kolejištěm a konečně našel kraťas, kvůli kterému nejezdím a musím lhát vnoučatům, jsem podlehl módnímu výstřelku a jal se budovat kamerový vůz. V konstrukci mi pomohla teoretická průprava z Nagana (toho Smíchovského) a užitečné diskuse s Fuldou, se kterým je radost vymýšlet všelijaké „vynálezy“. Cesta k jezdícímu prototypu v N-kovém měřítku ale byla dlouhá a klopotná, leč úspěšná, což může být leckomu užitečné. Přečíst celé…
| Poslat:
Německé lokomotivy BR 86 jezdily u ČSD v počtu 26 kusů jako řada 455.21). Firma Fleischmann nabízí model tendrové lokomotivy BR 86 ve všech hlavních měřítcích. V obou větších měřítcích (TT a H0) jsem viděl její přestavbu na českou verzi „455.2“, aby se dala používat na našich kolejištích. Měl jsem ji k přestavbě v měřítku N také připravenou, až bude čas. Teď na ni došlo…
| Poslat:
Elektrické lokomotivy, na jejichž skříň byl při výrobě použit skelný laminát, dostaly přezdívku,„Laminátky“. Jsou to doposud nejhezčí lokomotivy, které u nás byly vyrobeny. Před 15ti lety jsem si jednu takovou Laminátku s označením S 499.0 vyrobil. Karoserie je vyrobena z mosazného plechu tl. 0,8 mm a pojezd je taktéž vlastní výroba. Přečíst celé…
| Poslat:
Protože nemám o čem psát :-), tak se několika odstavci vrátím k popisu stavby Brejlovce z vyleptaného plechu v měřítku N. Vím, je to trošku nesystémové po tom, co už jsem zveřejnil ZDE, ale třeba někomu moje postřehy pomohou. Předpokládal jsem naivně, že se ozve pár modelářů, kteří už mají vytvoření tohoto modelu za sebou, že se prostě podělíme o zkušenosti, leč až na jedinou výjimku se tak nestalo. Budiž. Přesto tentokrát nebudu psát typickou recenzi, aby zase nebyl kravál, spíš se zaměřím na poznatky, které mne při stavbě napadly, anebo které jsou třeba i odlišné od návodu. Přečíst celé…
| Poslat:
Věděl jsem z vládních zdrojů, že se na mne letos Ježíšek zase vyprdne, a tak jsem se raději na poslední burze posichroval a koupil si od Lukáše Košťála (DK-model) lept motorové lokomotivy řady 753 (dříve T 478.3), kterou všichni znají víc pod označením Brejlovec. Podle mne to je nejhezčí lokomotiva, která kdy u nás jezdila.
Rubrika: Lokomotivy, MODELY, ZPRÁVY
| Poslat:
Na modelářském trhu je několik málo nabídek pásových dopravníků. Německá firma etch IT (fine scaled models), která se zaměřuje mj. na výrobu leptů z alpaky a mosazi výhradně v měřítcích 1:160 a 1:220 nabízí hned dva dopravníky. Za 15,75 € jsem si u nich koupil produkt označený katalogovým číslem KT043 a pokusil se ho sestavit. Výsledek mne v dobrém překvapil, i když díky chybějícímu návodu a mému špatnému odhadu budu muset svůj pokus opakovat. Přečíst celé…
| Poslat:
Zajímavým řešením pro domácí kolejiště může být použití modelů ve dvou měřítcích – obvykle k základnímu rozchodu se přidává úzkorozchodná železnice. Musí se k tomu ale vymyslet vhodný námět. Obvykle to nebývá problém, protože vděčnými průmyslovými objekty, kde fungovala úzkorozchodná železnice, byly např. pily, vápenky, lomy, cihelny, cukrovary atd. Pak je ale také potřeba najít výrobce vozidel v příslušném měřítku, což už může být problém, pokud si je nevytvoří sám modelář. O řešení kolejiště se dvěma rozchody je i tento příspěvek. Přečíst celé…
| Poslat:
Místo abych se intenzivně věnoval stavbě kolejiště, hraju si s modely, jejichž stavba by z logiky věci mohla počkat. Jak ale říká Pavel Tvrz: „S kolejištěm nepospíchej, to se musí dělat opravdu, až když má na to člověk chuť.“ A u důchodců to platí dvojnásob, dodávám. Ale protože čas plyne a mohl bych to zapomenout, tak raději popíšu, kam jsem se zatím dostal při elektrifikaci portálového jeřábu. Začátek vyprávění je ZDE. Přečíst celé…
| Poslat:
Zdánlivě jednoduchým doplňkem každého kolejiště jsou železniční přejezdy. Nic nového v modelářském světě. Bylo o nich už napsáno hodně statí, kde kdo se o jejich stavbu pokusil. Nic složitého na tom není. Existuje celá řada zdařilých návodů „jak na to“. Uvědomil jsem si, že i v tomto webu jsem se přejezdům už několikrát věnoval. Nové technologie, spočívající ve vypalování různých materiálů laserem, jenž už dnes používá kde kdo, jsou ideálním prostředkem mj. k výrobě přejezdů, zejm. ze dřeva. A tak jsme to s Jirkou Šafářem (Miniatur) před více jak půl rokem zkusili také. Přečíst celé…
| Poslat:
Bylo nebylo. Kousek na západ od hřebenu Krušných hor byla malá továrnička, která už v dobách dávno minulých vyráběla plastikové hračky. V té továrně pracoval pan Hruska. Možná se jmenoval Hruška. Jednou tam z výrobního pásu sjel (možná jen spadl do krabice) náklaďák v měřítku 1 : 160, který nesl značku naší úspěšné liberecké automobilky. Říkalo se mu Škoda 706 RT. Dlouhá historie. Zbyly z ní jen střípky. A prý jen zbytky polotovarů těchto plastikových autíček v několika krabicích. Přečíst celé…
| Poslat:
Byl jsem „obdarován“. Kdybych ale vylíčil, jak k tomu došlo, nikdo by mi to asi nevěřil. Napadá mne, že ani Jan Werich by takovou pohádku nevymyslel. Prostě, získal jsem model parního stroje od člověka pokročilého věku, kterého jsem ještě minulý týden neznal. Z našeho náhodného setkání vzešlo přání, abych převzal štafetu a zajistil péči o model v budoucnosti. Pravda, model je v současnosti ve stavu, kdy nejde zatopit pod kotlem. A než se tak stane, čeká mne hodně práce. Přečíst celé…
| Poslat:
Na kolejišti Pavla Tvrze (obr. 1) jsem objevil portálový jeřáb, který mi fascinoval. Sice jsem ho nikde ve skutečnosti neviděl, ale to neznamená, že neexistuje. Ten model od Fallera v měřítku H0 se umí otáčet, což samozřejmě u gigantických měřítek není žádný problém. Když jsem v katalogu Fallera objevil, že stejný jeřáb dělají i v nejkrásnějším měřítku, koupil jsem ho s tím, že ho taky rozpohybuji (což je moje obvyklá představa z kategorie nemožné ihned, zázraky do tří dnů..) Portálový jeřáb je slepený a teď babo raď!!!
| Poslat:
Když jsem loni na začátku roku pořídil v Norimberku fotografii modelu motorového vozu T-gauge (obr. 2) a napsal o tomto novém měřítku na modelářském trhu pár řádků, zmínil jsem se, že měřítko 1 : 450 už není předurčeno k modelaření. Radek Malina poslal na konferenci Zababova informaci s fotografií, která dokazuje, že schopnosti některých modelářů jsou zřejmě neomezené… Přečíst celé…
| Poslat:
Při věčném brouzdání na eBay jsem před pár dny objevil nabídku Thomase R. Jones II z Indiany (USA) na železniční jeřáb s pomocným vozem v měřítku N. Přestože bylo u titulku N SCALE, AMTRAK 250 TON CRANE WITH WORK CAR uvedeno ještě slůvko new, tak se mi podle obrázku zdálo, že tenhle jeřáb jsem už někde viděl. Leč, jelikož s kamarádem Mírou soutěžíme, kdo bude mít jeřábů víc (Míra zatím vede), tak jsem neváhal ani chvilku, přestože jsem si byl vědom všech současných úskalí obchodů s Amerikou. Přečíst celé…
| Poslat:
Když jsem před nedávnem popisoval model švédské lokomotivy NOHAB v analogovém provedení od firmy KATO (v měřítku N) – ZDE, jež mi po posazení na koleje připomínala bzukot čmeláka, byl jsem napnutý, jak bude jezdit model v barvách Bayrische Oberlandenbahn, který jsem si objednal hned s dekodérem. Opět se mi chce zvolat: „Od nynějška kupuju už jen lokomotivy od KATO!“ Přečíst celé…
| Poslat:
Který z modelářů by neznal pojem Štokr1)? A nechtěl by ho mít na kolejišti? Je to jedna z nejhezčích a nejsilnějších parních lokomotiv, které byly vyráběny v plzeňské Škodovce od roku 1951. Už pohled na pět spřažených náprav je fascinující! Kdo slyšel její zvuk, ví o čem je řeč. Profesionální výrobce tak krásného modelu v žádném měřítku se ale bohužel nenašel, výjimku tvoří malé a drahé série v H0. Přečíst celé…
| Poslat:
Už v roce 1847 založili ve švédském městě Trollhättan pánové Nydqvist, Lidström a Holm strojírenský podnik vyrábějící turbíny pro vodní elektrárny. Za necelých 20 roků poté vyrobil podnik první parní lokomotivu. Před sto lety už jich měli vyrobených tisíc. Od roku 1916 se společnost jmenovala NOHAB (Nydqvist och Holm Aktiebolag). Po první světové válce vyrobila 500 lokomotiv i pro Rusko. Koncem 70. let min. st. se společnost dostala do finančních potíží a odbyt lokomotiv upadal. Slávu NOHAB ale šíří dál modelářské firmy. Přečíst celé…
| Poslat:
V další části našeho seriálu popíšeme přestavbu železničních modelů v měřítku Z, a to lokomotivy BR 216 090-1 a 216 025-7. Mají katalogové číslo firmy Märklin 8874 a 8875 (plošný spoj 26065). Pro přestavbu lokomotivy BR 216 pro digitální provoz lze zvolit několik způsobů. Ten nejjednodušší, ale také nejdražší, spočívá v instalaci lokodekodéru LD26065 (64,- EUR) od firmy VELMO. Přečíst celé…
| Poslat:
Někdy v prosinci min. roku jsem v jednom německém e-shopu koupil mj. i stavebnici teleskopického jeřábu od firmy KIBRI (kat. č. 19600). Po pravdě řečeno, že to je stavebnice mi došlo, až když jsem rozbalil krabičku. A protože jsem na stavebnici zrovna neměl náladu, tak jsem ji odložil do šuplíku. Nálada přišla až za pár dnů a věru to byla pěkná práce. Nebýt ale dnešního dotazu na fóru Zababova, tak jsem se k tomuto jeřábu už asi nevracel. Přečíst celé…
| Poslat:
Když jsem si kupoval model sněžné frézy od firmy Tichy Train Group 160.11) – ZDE, neodolal jsem nabídce a objednal si rovnou i stavebnici železničního jeřábu a doprovodného vozu (kat. č. 2700 a 2701). Zatímco sněžná fréza měla v krabičce i podvozky, jeřáb a doprovodný vůz nikoliv. Sehnat dvounápravové podvozky zn. Atlas s evropskými spřáhly ale není zase až tak velký problém, mají je některé e-shopy v Německu. Ačkoliv sestavení modelů těchto vozidel není vůbec nic obtíženého, spíš bych hovořil o modelářově relaxu, pár poznámek o stavbě přesto učiním. Přečíst celé…
| Poslat:
Dlouho jsem přemýšlel, jestli mám upozornit vážené čtenáře webu Honzíkovy vláčky na nabídku „modelů“, které se před nedávnem objevily na eBay. Nakupovat na tomto bazaru nepovažuji za nic závadného, naopak, dají se zde sehnat doslova modelářské skvosty, anebo „jen“ modely, které prostě v Česku nikdo neprodává. Jelikož tíhnu k železničním jeřábům v měřítku N (nemohu říct, že je sbírám), tak jsem pochopitelně reagoval na nabídku dvou jeřábů Railway Express Miniatures (REM). Přečíst celé…
| Poslat:
Model lokomotivy BR 211 – V 200 vyrábí firma Märklin (kat. č. 8820, 8821, 88201 s plošnými spoji č. 26697, 266970 nebo 26560). Digitalizace této lokomotivy je sice finančně náročná, ale zdaleka nejjednodušší. Je k tomu potřeba zakoupit si plošný spoj s dekodérem VELMO kat. LD26697.
Rubrika: Digitalizace trakčních vozidel, MODELY, Velikost Z (1 : 220)
| Poslat:
Železniční modely velikosti Z v měřítku 1 : 220 jsou poslední z celé řady všech modelových velikostí, které nejsou plně digitalizovány (samozřejmě kromě nové velikosti T-gauge – 1 : 450). Důvodem samozřejmě jsou jejich rozměry a z toho plynoucí potíže při osazení modelů dekodérem. V seriálu článků se budu postupně zabývat mechanickou úpravou jednotlivých lokomotiv v měřítku Z ze své sbírky (bude se jednat výhradně o modely Märklin), včetně instalace dekodérů. V závěru článků bude i návod na nastavení a provoz. Přečíst celé…
Rubrika: Digitalizace trakčních vozidel, MODELY, Velikost Z (1 : 220)
| Poslat:
Na modelářském trhu je k dostání kvalitní lept dieselové lokomotivy řady 742, dříve T466.2, která získala přezdívku Kocour. Jako u všech modelů v měřítku N (bohužel nejen v tomto měřítku) je základním problémem při stavbě modelu pohon, resp. celý pojezd. V tomto případě se mi nechtělo vymýšlet kompletně nový pojezd. Kamarád mi poradil, že by se možná dal použít pojezd z americké mašiny SW-8, zejm. proto, že rozteče náprav i podvozků se shodují. A tak se stalo.1) Přečíst celé…
| Poslat:
Při seznamování s výrobky KK Eishindo of Japan jsem si připadal jako když se mladík seznamuje s první láskou. Jako klasický technik jsem samozřejmě ignoroval přečtení průvodního povídání prodejce (http://www.tgauge.co.uk). Všichni mi dají za pravdu, že návody jsou pro „blbce“ a podle jístého zákona se čtou až když selžou veškeré pokusy o spuštění výrobku. Nakonec jsem se k přečtení základní informace od výrobce odhodlal – a divil jsem se. Přečíst celé…
| Poslat:
Nejmenší profesionálně sériově vyráběná modelová železnice má rozchod pouhých 3,5 mm a všechno je zhotoveno v měřítku 1:450. Výrobcem je – jak jinak – japonská firma EISHINDO. V 70. letech jsem si jako jeden z prvních u nás pořídil železnici velikosti Z, což byla tehdy odpověď firmy Märklin na modely velikosti N vyráběné v NDR. „Z-etku“ se věnuji od té doby. Od loňského roku jsem začal pokukovat po dalším výkřiku železničně-modelářského průmyslu, a to po T-gauge. Loni jsem ještě výrobky firmy EISHINDO sledoval rezervovaně, ale před pár dny jsem neodolal a pořídil si první soupravu s příslušenstvím. Hned jsem ji otestoval a prostřednictvím Honzíkových vláčků se chci podělit o první zkušenosti. Přečíst celé…
| Poslat:
Nahrávání ...
