[1]Elektrické lokomotivy, na jejichž skříň byl při výrobě použit skelný laminát, dostaly přezdívku,„Laminátky“. Jsou to doposud nejhezčí lokomotivy, které u nás byly vyrobeny. Před 15ti lety jsem si jednu takovou Laminátku s označením S 499.0 vyrobil. Karoserie je vyrobena z mosazného plechu tl. 0,8 mm a pojezd je taktéž vlastní výroba.
Když se mi před časem podařilo získat model S 699.0 vyráběný kdysi firmou Piko, považoval jsem jako samozřejmé, že bude jezdit i na mém kolejišti. Karoserie odpovídá skutečnému zmenšení 1:160 a je celkově dobře vyrobena. Proto jsem do ní zasahoval jen minimálně. Co se ovšem týká jízdních vlastností, tak se u ní projevovaly všechny nectnosti modelů Piko. Pro zlepšení jízdních vlastností jsem na začátku nainstaloval šneky vlastní výroby s polovičním stoupáním. Tímto krokem se měl model celkově zpomalit a jízda měla být plynulejší. Stále to ovšem nebylo to, co jsem od toho očekával. Na vině byla celková koncepce pohonu továrního modelu.
Na starém kolejivu Piko koncepce třínápravového podvozku (s nápravami bez bočního pohybu) celkem vyhovovala, ale na kvalitním kolejivu Peco se nedal model provozovat bez celkové rekonstrukce pojezdu.
Po marných pokusech jsem se nakonec rozhodl postavit kompletně nový pojezd se vším, co k tomu patří. Je vyroben opět z mosazi 0,8 mm a nápravy v něm mají dostatečný stranový posun pro projetí i toho nejmenšího poloměru, který mám na svém kolejišti. V každém podvozku jsou poháněny vždy dvě dvojkolí blíže k čelům karoserie. Model pohání motor Mashima s pětipólovou kotvou, která přes kardany pohání šneky. Sběr proudu je na izolované straně dvojkolí zajištěn strunou, na vodivé straně z hrotů dvojkolí.
Model je provozován pouze jedním směrem a z toho důvodu je spřáhlo instalováno jen na jedné straně lokomotivy. V přední části je tedy zachován neporušený pluh s výřezy tak, jak je to na skutečné lokomotivě. Z těchto důvodů je tedy instalováno osvětlení jen v přední části: poziční světla – žlutá SMD LED, čelní světlomet – LED bílá. Rám je přichycen šroubkem ke karoserii v místě kde se nachází bedna na baterie.
Nástřik je proveden barvou Agama návěstní oranž, nástřikem byl také sjednocen ozdobný černý pruh.
Model touto rekonstrukcí dostal vynikající jízdní vlastnosti. Svojí dostatečnou hmotností nepocítil absenci bandáží a je schopen i ve stoupání 2,5 cm na 1 metr v pohodě zvládnout i v obloucích 7 rychlíkových vozů.
Modelům zdar zvláště eNku.
[2]
[3]
Obr. 1, 2 – Laminátky – vpravo původní čtyřnápravová S499.0, vlevo S699.0 od Pico s předělaným pojezdem
[4]
Obr. 3 – Model S699.0 v čele rychlíku na kolejišti autora
[5]
[6]
[7]
[8]
Obr. 4 – 7 – Model S 699.0 a jeho nové vnitřní uspořádání
Video – ZDE [9]
Foto a video autor
10 Comments To "Prototypová elektrická lokomotiva S 699.0 trochu jinak"
#1 Comment By Jan Merhaut On 9.2.2013 @ 10:47
Model S699 se mi velmi líbí, také ho mám ve své sbírce. Jen jednu připomínku – model bohužel není v měřítku 1:160. Firmě PIKO se totiž nepodařilo do modelu vtěsnat jejich pojezd a tak model prostě zvětšili, což je mezi modeláři všeobecně známo.
#2 Comment By Standa On 9.2.2013 @ 18:59
Tak to je tedy zajímavý objev! Zřejmě nejsem modelář, když tenhle drb neznám. Beru typák S699.0 a počítám: délka přes nárazníky = 20000 mm, tj. v měřítku 1:160 = 125 mm; délka bez nárazníků = 18760 mm, tj. 117,25 mm, rozteč mezi pantografy = 10500 mm, tj. 65 mm. Atd. Beru měřítko a měřím: délka modelu přes nárazníky = 125 mm, délka bez nárazníků = 119 mm; rozteč mezi pantografy = 65 mm. Atd. Pominu-li naprosto jinak řešený pojezd u modelu, než je u originálu – který mimochodem Jirka Kubík zásadně přepracoval -, tak rozměry modelu se mi zdají být v měřítku 1:160. Nevím tedy, „vo co gou“.
#3 Comment By Jirka Nvlaky On 9.2.2013 @ 19:11
Rám nového pojezdu byl samozřejmě přizpůsoben karoserii. Skutečný stroj má rám bez nárazníků 18760cm….to je v N 117.25 mm…model má rám 118 mm. Rozvory podvozků a náprav jsou dodrženy.
#4 Comment By Krušinský Zdeněk On 9.2.2013 @ 19:37
Milý Honzo, než jsem rozdýchal Tvůj příspěvek pod model S 699.0, tak mě v reakci na Tvoje diletantský tvrzení předešel jiný modelář… Přesto musím reagovat. Tento model také vlastním a tak jsem si vzal digitální posuvku a vyšlo mi v místě karoserie, kde je i kóta na typovém továrním listě (zřejmě ho nevlastníš – dej vědět a zašlu) 117,21 mm, což je skutečných 18 753 mm uvedených na typovém listě. Můžeš mi podrobně popsat co ti na tom vadí? Možná sis myslel, že nesedí rám, ale to tam do komentáře musíš napsat. Tak jako model i skutečná lokomotiva se skládá z několika základních částí … pojezd, rám a karoserie, ostatní pominu. A jak Jirka píše, tak právě rám a pojezd bylo to, co mu nevyhovovalo a proto došlo ke kompletně nové konstrukci, zatímco karoserie je v modelové velikosti a nemusel do ni zasahovat. A věř, když to tam Jirka napsal, tak si to změřil – na rozdíl od Tebe. Znám ho a vím, že by něco takovýho nenapsal kdyby si to neověřil. Zkus mu třeba ten model pochválit. Nic by se nestalo…
#5 Comment By Jan Merhaut On 9.2.2013 @ 22:24
Omlouvám se, nikdy jsem to nezkoumal, jen jsem to slyšel, a to od několika modelaru. Ale jestli je rozměr v pořádku, tím lip. Fakt ale je, ze když tuhle mašinu dam na koleje vedle kterékoli elektricke mašiny kterou mám, působí nepřirozené, především délkou a výškou. Ale třeba ve skutecnosti opravdu větší než jiné mašiny je.
#6 Comment By hlav On 10.2.2013 @ 17:46
Jsem rád, že jsem nemusel coby redaktor webu na původní příspěvek kolegy Merhauta odpovídat, že to za mne jasně a stručně vyřídilo několik jiných modelářů. Prosím Jana Merhauta, aby napříště své zprávy typu „jedna paní povídala“ publikoval kdekoliv, kde mu to bude někdo věřit, jen NE na webu Honzíkovy vláčky. A také už nemám náladu číst a publikovat jeho věčné omluvy za vlastní úlety… Děkuji. Jan Hlaváček
#7 Comment By Jirka1 On 17.2.2013 @ 17:00
Ono podobných mýtů, že ten či onen model neodpovídá měřítku, se mezi modeláři povídá a šíří hodně. Jenže zpravidla většinou stačí vzít výkres, posuvku a kalkulačku aby si člověk ověřil, zda to je nebo není pravda. Zvláštní je, že si to ti lidé neověřují a pouštějí to dál jako fakt.
#8 Comment By Jan Merhaut On 18.2.2013 @ 01:05
Model Jirky Kubika je velice pěkný a opravdu podařený, budu moc rád, budu-li mít někdy příležitost ho vidět in natura. Podle popisu je pojezd perfektně provedený a mašina tak ohromně získala. Tuhle mašinu už mám dávno a vždy patřila mezi nejhezčí, škoda že moje možnosti a schopnosti mi neumožňují takovou přestavbu uskutečnit. Mrzí mne, že můj první komentář mohl na někoho působit jako kritika, tak opravdu nebyl míněn.
#9 Comment By Jirka Matoušek On 7.11.2016 @ 11:53
Ahoj Vám všem. Předně musím říct, že nejsem moc modelář, ale s otcem jsem začali stavět kolejiště a snažíme se zaměřit na ČD a ČSD vlaky. Otec má pěknou sbírku PIKO vlaků ještě z dob minulého režimu a mezi nima i tuto krásku, bohužel kvůli mému dětství nefunkční. Je možné se nějak dostat k návodu, jak přesně postavit nový pojezd na DCC (i se seznamem součástek, které budou potřeba), popřípadě si od někoho koupit hotový pojezd k lokomotivě? Moc děkuju za odpověď, těším se na ní a přeji hezké moderlaření 🙂
Děkuji, Jiří Matoušek; kdyžtak mi prosím napište na [10]
#10 Comment By Radek On 13.7.2019 @ 06:12
Ahoj všem,
po pár letech jsem se vrátil zase k modelaření v N-ku a musím smeknout,jak krásně Jirka Kubík dotáhnul šestikolku Laminu. Stála by za malou sérii pro nadšence…
Já jsem svou šestikolku (myšleno počet kol jedné straně – informace pro případné připomínky) přepracoval taky. Bohužel, jsem víc „patla“, než modelář, má přestavba není tak čistá. Pojezd jsem vyřešil tím, že jsem našel ve své skromné sbírce mašinku od firmy Arnold řady BR 103, která má shodou okolností stejný rozvor náprav a i odpružení podvozků je podobný. Jen jsem musel odříznout nádoby písečníků, které Lamina na tomto podvozku nemá. Zachoval jsem kompletní pojezd i další vnitřnosti stroje od Arnolda. Mašinka je provozována v analogu a má úžasné jízdní vlastnosti. Provozuji ji oboustraně, tudíž bohužel mám spřáhla na obou stranách.
S pozdravem Radek