Digitalizace čistícího vozu TOMIX a několik dalších poznámek k čištění kolejí

^[1]Už několikrát jsem se na stránkách Honzíkových vláčků zmínil o čistění kolejí. Přehled některých článků je na konci stati. Od řady kolegů zaznělo, že velmi dobrou pomůckou je japonský čistící vůz prodávaný pod označením TOMIX. Dlouho jsem přemýšlel, odkud se vzal název tohoto modelu a asi jsem na to přišel. No přece podle TOMIo Ogamůry, ne? Ten to chce u nás taky vyčistit. Tak to byl jeden předvolební, a teď už vážně…

  Z předešlých statí i z mnohých dalších zkušeností ostatních kolegů modelářů lze shrnout, že čištění kolejí lze provádět mechanicky, chemicky, anebo vůbec. Třetí možnost nemíním jako vtip, ale jako variantu, při které nemůže dojít k poškození kolejí, jak o tom píšu ZDE ^[2].
Když pomineme třetí možnost, jakožto pro praxi nepoužitelnou, tak zde máme především mechanické čištění. To se realizuje buď všelijakými hadřičkami, utěrkami s nanovlákny atd. v ruce nebo na více či méně sofistikovaném držátku, nebo speciálními vozidly, které jsou vybavené vlastním pohonem, nebo jsou tažené lokomotivou. Na téma speciálních vozidel lze napsat žadu kritických postřehů, ale na druhou stranu – lepší něco, než nic. Rozhodně neříkám, že tato vozidla jsou na nic. Naopak, zdá se, že dovedou vykonat mnoho užitečné práce, i když kolejnice trpí…
No a pak zde máme čištění chemické, kde se k odstranění špíny a prachu z povrchu kolejnic nepoužívá abrazivo, ale nějaká chemikálie, která špínu rozpustí (anebo jen rozšmudlá), což ovšem závisí na kvalitě procesu čištění. A zase – buď se chemikálie aplikuje ručně, nebo pomocí speciálního vozidla. Ukázky takového vozidla lze vidět např. ZDE ^[3]. Pokud jde o mne, v takovém tanku bych raději skladoval slivovici, jak isopropylalkohol.
To všechno už bylo tisíckrát řečeno a napsáno a nemá cenu dále rozvíjet teorie, jestli je lepší drahé udělátko od Japonců, nebo obyčejná Diava ze Slovenska. Jelikož nic na světě není prostě černo-bílé, pojďme se zabývat zajímavou kombinací, která – pokud jde o čištění kolejí – opravdu funguje. Nebudu zdůrazňovat, že budu popisovat systém v měřítku N, ale i majitelé gigantických a polo-gigantických měřítek se jistě mohou poučit ?. Dnes se zaměřím na čisticí soupravu tvořenou dvěma profesionálními výrobky, ale který museli (jako vždy) dopiplat šikovní čeští kluci!

TOMIX – vynikající „vysavač“, méně dobrý čistič

  Prvním a již zmíněným modelem je vozidlo TOMIX, mající ve vínku funkci „vysavače“ a současně i čistícího („brousícího“) vagonu. Nemá vlastní pohon, takže musí být tažen po kolejišti nějakou (raději výkonnější) lokomotivou. Je třeba doplnit, že tento v praxi velmi oblíbený model výrobce vyprodukoval v několika variantách, jako např. 6421 klasik, 6422 skeleton, 6491 millenium 2000, 6492 výroční 25let, 6493 „Dr. Žlutý“ atd. (blíže ZDE ^[4]).

^[5]

Obr. 1 – Čisticí vůz TOMIX

  TOMIX je čtyřnápravový vagon (na dvou podvozcích). Ve střední části je motor, jehož osa je kolmo ke kolejím. Na osu lze zespodu nasadit buď turbínu, nebo čisticí (brousící/leštící) kotouč. Když je instalovaná turbína, z vagonu je „vysavač“. Turbína nasává prach a drobné nečistoty z povrchu kolejí a tento materiál se zadržuje ve schránce, jejíž oddělovací víko má jemné sítko, kterým uniká vzduch. Karel Brejša, který má s čištěním svého velkého školního kolejiště právě s vozem TOMIX vydatné zkušenosti, říká: „Co se týká Tomixu, tak jako vysavač je nenahraditelný, a to v jakékoliv podobě!“
Ale současně dodává: „Něco jiného je jeho využití coby čistícího („brousícího“) vozidla.“ Jde o to, že vagon má poměrně velký rozvor podvozků. Čistící disk překrývající obě kolejnice je uprostřed mezi podvozky. „Jelikož podvozky mají dosti velký rozvor a navíc čistící kotouč je pevně na ose motoru a není nijak přitlačován ke kolejnicím, tak ani nemůže čistit všude,“ vysvětluje Brejša. Když totiž vagon najede na část kolejí, kdy je z nějakého důvodu rozdílná výška kolejnic (výhybka), na jedné straně je logicky kotouč více přitlačen, na druhé straně méně (nebo se vůbec nedotýká). Ještě výraznější bývá nedokonalý (nebo naopak značný) přítlak kotouče patrný tam, kde koleje přecházejí do stoupání, anebo na vrcholu stoupání. Jindra Fučík ještě připomíná fakt, že jeden kotouč rotující radiálně přes koleje dělá nemalé problémy při jízdě přes jazyky výhybek, které má tendence přehazovat a poškozovat.
Další nevýhodou je, že motor v Tomixu je díky velké ploše čistícího kotouče extrémně namáhán, resp. díky výše popsanému nestejnoměrně namáhán.
Pravda, čistící vagon má nádržku na čistící kapalinu, což je a není výhodou. Při použití leštícího (filcového) disku je zajisté smáčení kolejnice nějakou čistící látkou výhodné (špína se lépe rozpouští), ale „pokud čisticí vlak někde zastaví, čisticí kapalina prosakuje a udělá loužičku. A to může být pro kolejiště i devastující,“ říká Brejša. Takže, „co se týče čistící kapaliny, tak tu bych moc do Tomixe nedoporučoval.“ A ještě něco – použití jakéhokoliv chemického prostředku k čištění povrchu kolejí znamená, že po rozpuštění špíny je nutné tuto stáhnout čistým hadříkem. A to v případě použití lešticího disku jednoduše nejde, ledaže by byl tento disk každou chvilku vyměňován.

Fleischmann 7968 – vynikající čistič (neumí vysávat)

  Firma Fleischmann uvedla již před několika lety na trh relativně malý model elektrické lokomotivy ze série „piccolo“, typ 7968. Je v barvě žluté, další dva modely s jiným typovým číslem jsou v barvě modré a červené. Čisticí lokomotiva vychází ze stejného typu lokomotivy určené pro ozubnicovou železnici (7063 aj.) s tím, že prostřední náprava chybí a místo ní je vložen čistící mechanizmus. Ten tvoří dva otáčející se kotoučky (nad každou kolejnicí jeden), jež jsou opatřený lepicí ploškou, na kterou se přilepují tři typy disků (brousící a leštící). Podstatné je, že oba otáčející se kotoučky jsou ke kolejnicím přitlačovány pomocí pružinky, takže v každém okamžiku existuje styk čistícího disku s kolejí. Navíc, disky mají průměr pouhých 6 mm, což umožňuje podstatně lepší kopírování nerovností na kolejišti!

^{[6] [7]}Obr. 2 – Čistící lokomotiva Fleischmann 7968

  Velmi užitečné je, že tento čistící model má vlastní pohon. Lokomotiva je však dosti malá, což činí jisté potíže při digitalizaci. Při instalaci dekodéru se musí částečně odfrézovat zátěž, což je ale vhodné nahradit přidáním zátěže jinde, byť by to mělo být třeba na střeše (místo pantografu).

Praktické zkušenosti s čištěním kolejí

  „Optimální je,“ říká Brejša, „suché čištění (ne „broušení“) čistící lokomotivou (viz např. Fleischmann 7968), která za sebou táhne vysavač (např. TOMIX 6421). To by měl být základ pro čištění kolejiště!“ Ze zkušeností Karlu Brejšovi vychází, že po měsíci neježdění projede čistící soupravou celé kolejiště, všechny koleje, a potom už lze provozovat všechny lokomotivy a vozy. Po půl hodině ježdění ještě jednou projede čisticí soupravou celé kolejiště a několik dní jsou koleje v provozuschopném stavu bez dalšího čištění.

Dovážení čistící lokomotivy Fleischmann 7968

Výše se zmiňuji, že při digitalizaci čistící lokomotivy Fleischmann 7968 je nutné část zátěže odstranit, aby se tam vešel dekodér (zaregistroval jsem i návod k digitalizaci bez nutnosti této úpravy). Tuto zkušenost učinil Karel Brejša. Dodatečně poslal doplnění původního textu:

Na této lokomotivě mám oddělané přední spřáhlo, aby děti používaly lokomotivu správným směrem. Jde o to, že při jízdě vpřed rotují oba kotoučky tak, že nečistotu metou mezi kolejnice, kterou pak sebere vysávací vagon TOMIX. Naopak při jízdě zpět (a obráceném otáčení kotoučků) kotoučky rozhazují část špíny směrem od kolejí a ani nejlepší vysavač je nedokáže vysát.
A druhá úprava spočívá v dovážení lokomotivy. Za oběť padl pantograf a na střechu jsem umístil olověné závaží, které jsem vytvaroval (viz obr.). Místo olova poslouží i slitina na dovážení od firmy PIKO. (Anebo i tzv. liteřina, která se používala při horké sazbě v tiskárnách – pozn. J. H.)

^[8]

^[9]

Obr. 3, 4 –  Úprava dovážení lokomotivy dle Brejši

Digitalizace čistící soupravy

  Pokud jde o digitalizaci vozu TOMIX 6421, je vícero možností. Lze použít nějaký “samo-domo“ dekodér vyrobený v zahraničí (podle dostupných informací firma svůj originální dekodér nevyrábí). Cena těchto dekodérů, které se sem tam objeví na internetu, však leckoho odradí.
Druhá možnost je instalovat jakýkoliv levný lokomotivní dekodér, u kterého je minimum dalších funkcí (nebudou využité). Je však třeba si uvědomit, že jelikož čistící vůz TOMIX musí být tažen lokomotivou, má obsluha pěknou honičku – jednak musí ovládat pohyb lokomotivy a pak ještě motor čistícího vozu. V této souvislosti je potřeba pochopit smysl digitalizace vozu TOMIX – bez digitalizace je totiž motor na digitálně provozovaném kolejišti maximální přetěžován, což může vést až k jeho destrukci, a dále bude nanejvýš užitečné měnit otáčky motoru (vysavače/čističe) podle režimu jízdy.
Třetí možností je použít dekodér z dílny Jindry Fučíka vyvinutý v rámci projektu DIGI-CZ.

  Pokud jde o instalaci dekodéru do lokomotivy Fleischmann 7968, návod připravujeme (prozatím lze vycházet z řešení publikovaných v zahraničí).

  Instalaci dekodéru na původní analogovou desku plošného spoje u vagonu TOMIX 6421 ukazuje série obrázků. Úpravu provedl Karel Brejša.

^{[10] [11] [12] [13]}

Obr. 5 až 8 – Úprava čisticího vozu TOMIX podle Karla Brejši

Dekodér pro čistící vůz TOMIX – ver. DIGI-CZ

  Funkcionalitu a instalaci nového speciálního dekodéru pro čistící vůz TOMIX ver. DIGI-CZ popsal Jindra Fučík. S jeho souhlasem text přetiskuji (kráceno):

  Jak už bylo uvedeno, čistící vůz TOMIX je de facto vagon, který musí tahat lokomotiva. Při digitalizaci těchto vozů se obvykle používají lokomotivní dekodéry, ale to znamená, že uživatel potřebuje ovládat jakoby dvě lokomotivy současně, a ještě k tomu každou jinak. Toto řešení je značně nepraktické. Proto jsem pro vůz TOMIX vytvořil vlastní dekodér, který se chová stejně jako funkční (vagónový) dekodér a motor se ovládá pomocí funkčních kláves.

^{[14] [1]}

Obr. 9, 10  – Speciální dekodér pro čistící vůz TOMIX, ver. DIGI-CZ

  Dekodér podporuje jízdu v soupravě (adresa soupravy -> CV19), takže po připojení vozu TOMIX k tažné lokomotivě lze v režimu PoM přiřadit dekodéru stejnou adresu, jakou má lokomotiva. Na univerzálním ovladači (ROCO, LENZ, DIGI-CZ) se pak „kolečkem“ ovládá rychlost jízdy lokomotivy a nezávisle na tom – a hlavně bez přepínání pomocí tlačítek – lze ovládat i intenzitu čištění, tj. otáčky motoru ve voze TOMIX.
Intenzita čistění, resp. otáčky motoru se ovládají pomocí dvou kláves ve třech rychlostních krocích. Následující tabulka ukazuje jednotlivé kroky. Funkce jsou v tabulce označeny jako FA a FB, to proto, že je možné si je nastavit na libovolné dvě funkční klávesy ovladače (funkce v rozsahu F1 až F12), aby nedocházelo ke kolizi s funkcemi používanými lokomotivou, a aby bylo možné zvolit funkce blízko sebe na ovladači.

  Rychlost pro stupně 1 a 2 lze nastavovat, poslední rychlost je pevná a znamená přímé připojení motoru k usměrněnému napájení.

  V praxi pak použití této regulace vypadá tak, že se spustí čištění na druhý rychlostní stupeň a provádí se běžné vysávání. Pokud souprava přijede k místu, které je více znečištěné, jednoduše se stiskne FA a čištění je maximálně intenzivní. Naopak v některých místech (přejíždění výhybek) lze pomocí klávesy FB ubrat intenzitu čištění.
Pro snazší instalaci je dekodér navržen tak, aby bylo možné jej vložit přímo do vozu namísto původního plošného spoje (v analogovém provozu).
Dekodér byl na žádost kamarádů vytvořen také ve verzi pro vozy Dapol, jenž jsou ekvivalentem v měřítku H0. Také zde je plošný spoj navržen tak, aby se dal přímo použít do vozu, který je osazen konektorem NEM-652

Následující tabulka popisuje použitá CV

CV Values

 

Blíže viz Fučík, J.: DCC Funkční dekodér pro vozy Tomix 6421 – ZDE ^[15]

Dekodér pro čistící vůz TOMIX podle projektu Jindry Fučíka bude zájemci zhotoven na základě individuální objednávky uskutečněné v N-šopíku.

K tématu:
1. Příspěvek k čištění povrchu kolejnic, leč problém stále není vyřešen – ZDE ^[2]
2. A znovu k čištění kolejí – ZDE ^[16]
3. Kolejový vysavač Tomix – ZDE ^[17]

Foto hlav, Brejša, Fučík

rev. 1. 11. 2013