Honzíkovy vláčky

Obtížná oprava modelu lokomotivy BR 65

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 8.4.2013

Značnou část svého vozového parku, zejm. lokomotiv, jsem nakoupil na zahraničních modelářských e-burzách. Přesněji, na přísně vedených a kontrolovaných burzách, ne těch našich, kde se mj. nabízejí předražené, mnohdy i kradené modely a kde operují čeští zlodějíčkové schovávající se za anonymními jmény a značkami a tváří se jako hodnověrní „podnikatelé“. Nic proti Aukru apod. a všem poctivým prodejcům, ale já už jsem „vyléčený“…

  V naprosté většině případů jsem se na zahraničních e-burzách (hlavně eBay) setkal se seriózním jednáním prodejců a hlavně s tím, že co bylo o modelu napsáno, to také platilo ve skutečnosti. Až na jeden jediný nákup – čímž se ovšem jen potvrdilo, že výjimka potvrzuje pravidlo.
  Jednou jsem si vybral a také koupil model parní lokomotivy BR 65 od firmy Fleischmann v měřítku N (katalogové číslo 7065). V mých očích to je jeden z nejhezčích modelů této kategorie. I odborná kritika tento model hodnotí kladně, především z hlediska dokonalého provedení a vypracování vnějšího vzhledu. Jak se ale ukázalo, značně kritické je hodnocení konstrukce a funkcionality pojezdu. Což jsem nevěděl a vyplynulo to až z ověřených poznatků přítele Jirky Kubíka, který se nabídl, že se pokusí téměř nefunkční model zprovoznit. Bylo mi líto Jirkovi poznatky týkající se modelu BR 65 smazat kliknutím na klávesu Delete, protože je lze zobecnit a mohou posloužit dalším modelářům, a tak po dohodě s ním jsem napsal tuto stať. A protože si zásadně nepřisuzuji autorství jiných, vše co pochází z hlavy kamaráda je napsáno kurzívou.

  Tendrová lokomotiva BR 65 má uspořádání 1´D2´, tzn. jednonápravový podvozek vpředu, čtyři hnané nápravy a dvounápravový podvozek vzadu (obr. 1). S tímto uspořádání pojezdu bylo vyrobeno mnoho parních lokomotiv. Je o tom možné se přesvědčit v řadě přehledů dostupných v odborných publikacích, nebo na internetu. Také u ČSD bylo provozováno několik lokomotiv s těmito pojezdy, například 456.0  Krasin. Právě BR 65 v modelovém měřítku je ideální pro přestavbu na naši 456.0

Obr. 1 – Ilustrační snímek německé parní lokomotivy 65 1049 (spřažené s lokomotivou 01 533) – Neuenmarkt-Wirsberg, 23. května 2010¹⁾   

 

Schéma uspořádání pojezdu 1´D2´u parní lokomotivy 456.0 – Krasin²⁾

 

 Model BR 65 má pochopitelně toto uspořádání zachováno, leč pokud jde o samotnou konstrukci pojezdu, tak oba nehnané podvozky tvoří samostatné díly pojezdu, připevněné v otočném čepu jedním šroubkem s tím, že v obloucích se oba podvozky vytáčejí. A v tom zřejmě spočívá první problém ovlivňující jízdní vlastnosti modelu. Jak zjistil Jirka Kubík „uložení zadního podvozku je na modelu špatně vyřešeno,“ řekl mi. Po detailním proměření vůlí v podvozku a sledování chování modelu zejm. v obloucích se domnívá, že „by bylo třeba vyřešit, aby se podvozek v čepu nejen otáčel, ale aby nápravy měly větší osovou vůli, jinými slovy, aby celý podvozek měl možnost trochu více pohybu do stran.“ Vysvětluje, že podvozek poměrně dlouhé lokomotivy (se čtyřmi „hnanými“ nápravami a vepředu a vzadu doplněný nehnanými podvozky) se v obloucích chová de facto jako dlouhý rychlíkový vůz, to znamená, že se v oblouku hodně vytáčí mimo kolej. Proto u takových modelů nebývá spřáhlo instalováno na konci vozu, ale na podvozku, aby se mohlo vytočit také. „Konec této lokomotivy se také hodně vytlačuje z oblouku, ale protože zadní podvozek nemá dost vůle, je vytlačen mimo kolej a lokomotiva občas vykolejí,“ říká.
  Nic naplat, zmíněná bazarová lokomotiva byla již dosti ojetá, a přestože jsme se snažili dostat ji do provozuschopného stavu, nepovedlo se to zcela. Nutné totiž dodat, že svoje lokomotivy připravuji pro digitální provoz. Obvykle není problém najít i v N-kové lokomotivě místo pro dekodér (používám nejmenší dekodéry na trhu, buď cTelektronik, nebo nově Doehler&Hass – ZDE). Obtížné nebývá ani osvětlení, protože díky dvoubarevným LED SMD 0402 mohou poziční světla svítit podle změny směru jízdy buď žlutě, nebo červeně. Ale jelikož platí základní modlářská poučka, že digitalizace modelu má cenu jedině tehdy, když je model plně provozuschopný v analogovém režimu (jinak to jsou zbytečně vyhozené peníze), tak tento proces už moji BR 65 zřejmě nepotká. Najde místo někde v kopřivách u výtopny. I takové stroje na modelovém kolejišti figurují.  🙂 

  Pokračujme ale dále ve výčtu poznatků Jirky Kubíka. Především přichází se zjištěním, že existují dvě varianty modelu BR 65 od firmy Fleischmann z hlediska konstrukce pojezdu. Jedna verze je s pohonem druhé, třetí a čtvrté nápravy pomocí mezinápravových převodů (to má můj model), přičemž pohon od motoru je přes převody vyveden na čtvrtou nápravu (obr. 2 – 4). Druhá verze je s pohonem jen čtvrté nápravy s tím, že třetí až první náprava jsou poháněny ojnicemi, nikoliv převody na nápravách (takový model má Jirka Kubík) – obr. 5, 6. Bohužel, nevíme, která verze podvozku byla vyráběna dříve a která později, což ale možná bude vědět některý z čtenářů webu Honzíkovy vláčky. Je s podivem, že v dostupné dokumentaci firmy Fleischmann, vč. příbalových letáků v krabičce, to není nikterak zásadně zmíněno.

BR 65 verze s převody

  „Jak už jsem řekl, konstrukce pojezdu tohoto modelu je špatně vymyšlená. A nejedná se jen o zadní podvozek,“ uvádí kamarád. „Ona když je mašina hodně ojetá, jako ta tvoje, tak má velké vůle v osičkách náprav, což platí hlavně u první nápravy. Ta je vlastně poháněna jen ojnicemi. Když jsou tam vůle, tak dochází k poškubávání za jízdy,“ řekl. První náprava totiž hlavně sbírá proud, takže sběrače musí mít dostatečný přítlak. Problém těchto modelů je také v tom, že „pokud by se nastavil vnitřní rozchod kol jen o jednu desetinu větší, na 7,5 mm, tak vypadnou ze záběru ozubená kolečka převodů. Prostě technicky moc špatné řešení,“ míní Jirka.
  Úvahy zkušeného modeláře nad řešením pohonu BR 65 tím ale nekončí. „Řešení pohonu tří náprav je jedna věc. Poslední náprava má nasazené adhezní kroužky kvůli záběru, protože vzadu je motor a tím největší přítlak a tření. Druhá a třetí náprava je ale prakticky ve vzduchu a tření (přítlak) je nepatrné, také kontakt s kolejí pro sběr proudu je špatný. Takže jejich pohon ozubením je skoro zbytečný. První náprava má opět největší přítlak, ale ta hlavně sbírá proud. Jelikož vepředu je mašina nejlehčí, tak jsem přidal do přední části kotle dva kousky zátěže, aby se zlepšilo zatížení první nápravy,“ doplňuje.
  U mého modelu (s převody mezi nápravami), který už patrně někdo dříve neodborně opravoval, se projevil závažnější malér. „Lokomotiva při testech stále vykolejovala na výhybce, ale nebylo to „obyčejné“ vykolejení, spíše se vždycky nadzvedla a vypadla.Vzal jsem tedy posuvné měřítko a moje podezření se potvrdilo – třetí náprava měla užší rozchod,“ popisuje testování kamarád a pokračuje: „Výhybka je normovaná na minimum vnitřní rozteče nápravy na 7.4 mm. Náprava na tvé lokomotivě ale měla rozteč jen 7,15 mm. Takže se na srdcovku nevešla a zvedla se. Někdo podle mne silou zmáčknul kola k sobě, nebo je špatně sestavil při zpětné montáži.“

Obr. 2 – 4 – Podvozek BR 65 s převody; v modelu je uložen původní motor; na obr. 4 je vlevo vidět úprava napájení zadních světel, která však není správná (světla svítí jak při jízdě dozadu, tak dopředu), takže bude odstarněna 

 

BR 65 s pohonem náprav ojnicemi

  Překvapilo mne však další zjištění: „Já mám BR 65 jen s pohonem jedné, poslední (adhezní) nápravy, takže problém s vypadáváním převodů zde není. Jestli tuto verzi (pohon jen jedné nápravy) řešil výrobce právě kvůli výše popsaným problémům s převody, nebo jestli naopak moje verze lokomotivy výrobně předcházela té s převody, to opravdu nevím,“ uvádí kamarád. A to je opravdu skoro jako malá detektivka. Dvě verze pohonu podvozků stejného typu lokomotivy – to opravdu nebývá obvyklé.
  Na modelu BR 65, který vlastní Jirka Kubík, nejsou mezi nápravami převody. Otáčení kol náprav je zprostředkováno ojnicemi. To ale klade veliké národy na seřízení (např. při demontáži kol z osiček), protože stačí sebenepatrnější pootočení jednoho kola zpraženého v systému pák s ostatními, a jízdní vlastnosti podvozku se zásadně změní. Rozdíl  mezi čepy ojnic na jedné straně nápravy, oproti druhé straně, musí být přesně 90°.

Obr. 5, 6 – Podvozek modelu BR 65, u kterého je motorem přes převody páháněna jen čtvrtá náprava, ostatní nápravy jsou poháněny ojnicemi; na obr. 5 je patrné instalování jiného kvalitního pětipólového motorou Mashima

 

Použité kolejivo může ovlivňovat jízdní vlastnosti modelů

  No, aby toho nebylo málo, tak nakonec jsem se od Jirky Kubíka dozvěděl, že potíže se špatnou průjezdností zejm. dlouhých parních lokomotiv mohou spočívat v použitém kolejivu. „Pokud jde o vykolejování v oblouku, možná jsou na vině koleje PECO code 80. Měl jsem s nimi problém. Při stáčení do malého rádiusu (míněno R1 a R2) se vlivem vůlí v patkách na pražcích v některých místech zmenšil rozchod až o 0,2 mm na pouhých 8,8 mm místo 9 mm. Proto jsem code 80 v obloucích změnil za code 55. Ale hlavně – tak malý rádius se považuje za tzv. průmyslový a pokládá se jen na vlečky pro malé posunovací lokomotivy a na vedlejší tratě pro motoráky. Tyto mašiny tak obloukem s poloměrem menším jak 220 mm  projedou, ale některé vícenápravové páry mohou mít problém,“ sděluje.
  Jediným doporučením prý je vyměnit flexi kolejivo za jiný typ, tj. s pevně vymezenými oblouky. Např.
R1  
Fleischmann = 192 mm, Roco, Minitrix = 194,5 mm
R2
Fleischmann = 225, 6mm, Roco, Minitrix = 228, 2 mm

 *     *     *

Možná, že všechna výše uvedená zjištění jsou mnohým modelářům triviálně známá, leč pro mne byla nová a zajímavá, a proto jsem neváhal s jejich publikováním pro informaci stejně nepoučených kolegů. 

Foto Jiří Kubík a hlav

 

______________________________________________

1) In: Bahbilder.de – ZDE 

2) Parní lokomotiva 456.0 – Krasin – úspěšná meziválečná konstrukce spolehlivé tendrovky z ČKD; těžká horská tendrová lokomotiva pro vedení rychlíků byla vyráběna Českomoravskou od roku 1928. ČSD odebraly celkem 27 kusů, které si svou robustností a spolehlivostí vysloužily přezdívku odvozenou ze jména ruského ledoborce, tou dobou slavného přeslavného díky záchraně italské polární výpravy generála Nobileho. Foto převzato z webu ZDE

 

Rubrika: Lokomotivy, MODELY, ZPRÁVY
Počet přečtení: 14 668 | Tisknout: | Poslat: