Mezi bezpočtem odkazů, které denně kolují internetem, jsem nedávno dostal i odkaz na web Zastávkopedie – ZDE. Novotvar názvu dával tušit, že by to mohla být nějaká amatérsky vytvořená encyklopedie (typu wikipedie). A opravdu. Když jsem ho otevřel, a přečetl si pár vět na hlavní stránce, nevěřil jsem vlastním očím. Autor zde uvádí:
| Poslat: 
Povedlo se. Kubu jsme ani moc nemuseli přemlouvat, velmi ochotně nám poskytl ke zveřejnění fotografie se železniční tématikou, které pořídil se svým tatínkem při toulkách okolo železničních tratí a uspořádal je do kalendáře na rok 2019. Rok 2019 bude nejspíš zajímavý tím, že nám EU možná konečně na jaře zruší letní čas, ale šušká se, že jako satisfakci pro ty, kteří si neumí život bez letního času představit, zavede jeden letní měsíc navíc, snad aby byly delší prázdniny. Ale na to jsme již my připraveni… 🙂
| Poslat:
Po pokusech s motorickými přestavníky Hoffmann, Conrad a Tillig jsem zvolil právě MP1. Mám jich na svém TT kolejišti celkem 72ks na sedmi nádražích, výhybky mám Tillig EW2 a DKW2 s napájenými srdcovkami. Podotýkám, že mám tzv. hybridní provoz, čili mohu na kolejišti provozovat analogovou i digitální verzi pohybu vlaků. Ovládací pult je vybaven jen mechanickými přepínači, obvody návěstidel přes relé. Přečíst celé…
| Poslat:
Před sedmi roky (jak ten čas letí!) jsem ZDE napsal pár odstavců o sněhových frézách, zejm. nasazovaných v zimě ve Švýcarsku a popsal jsem stavbu modelu frézy od firmy Tichy Train Group USA (model č. 2705 Rotary Snow Plow). Tento model byl připraven podle skutečně historicky prvního vozidla vyrobeného v roce 1884. Dnes bych rád upozornil na další sněhovou frézu – SSH 71 od firmy Henschel – která se po válce objevila i u nás a kterou si lze postavit i v měřítku N z leptu. Přečíst celé…
| Poslat:
Na téma „nebojte se leptů“ už toho bylo napsáno hodně. Taky jsme se před pár lety zapojili do osvěty (třeba ZDE) a posléze několika dalšími příspěvky o stavbě modelů z leptů přispěli. Neexistují statistiky dokazující, že oproti době minulé se dnes zvýšil počet modelářů, kteří si umí postavit nějaký model stožáru, domečku, vagonu, či dokonce lokomotivy z vyleptaných dílů z mosazného či alpakového plechu. Není cílem tohoto příspěvku o tom polemizovat. Chci jen stručně upozornit na jeden plynový hořák, který začal být hojně nabízen v e-shopech. Přečíst celé…
| Poslat:
Při nekonečném hledání na internetu jsem našel obdivuhodné dílo. Je mi čest na něj upozornit na svém webu. Autorem je zřejmě Horst Marquardt, na kterého je v databázi uveden kontakt. Databáze obsahuje přehled o několika tisících „pivních“ vagonů v měřítku N vyráběných nejrůznějšími výrobci železničních modelů. V tabulce je u každé položky uveden výrobce modelu, katalogové číslo modelu, obchodní značka výrobce piva, železniční společnost, rok výroby modelu, obrázek modelu a odkaz na katalog modelářské firmy. Přečíst celé…
| Poslat:
Už dlouho jsem nesepsal žádný editoriál. Bez inspirace mi to nejde. Jak vím, mnozí jsou tomu rádi. Těm předesílám: Nebojte, nenechám se vyhecovat tématem, které účelově na pokyn shůry rozdmýchalo duo novinářů Slonková-Kubík a v němž jde o zcela jiný a hlubší význam: totiž, o výběr toho „správného“ dodavatele pro dostavbu atomovek v Temelíně nebo v Dukovanech. K tomu nemám dost faktů…
Rubrika: ZPRÁVY
| Poslat:
Model mimořádně úspěšné československé dieselové lokomotivy T458.1, později přeznačené na řadu 721, které se neřekne jinak než Velký Hektor, v měřítku N, nabídla v nedávné době modelářům a milovníkům mašinek česká firma MTB. Do té doby tyto modely prakticky existovaly snad pouze v několika exemplářích, které si skuteční modeláři dokázali postavit vlastnoručně z leptu. Přečíst celé…
| Poslat:
Stávající oslavy 100. výročí vzniku Československa lidé prožívají různě. Někoho lákají oficiální oslavy spojené s průvody, vojenskou přehlídkou či přísahou, navštěvují připravené výstavy, ohňostroje či lety balonů, někdo dokonce obětuje čas a odstojí si dlouhou frontu na výroční dvacetikoruny, ti línější (já) to všechno sledují jen v televizi; jiní zase raději odjedou z velkých měst do přírody, kde připravují svá druhá sídla na zimu… Přečíst celé…
| Poslat:
Tradiční 23. modell-hobby-spiel Leipzig se uskutečnil 5. – 7. října 2018 na lipském výstavišti. A tradičně stálo za to se tam podívat. V pátek to tam vypadalo jako na „burze“ v Opletalce, ale jenom v tom smyslu, že v každé uličce mezi stánky i v občerstvovacích kioscích jsme potkávali přátele a kolegy z Čech a Moravy. Žádné další srovnání už ale neobstojí co do množství a kvality nabízeného nářadí, modelářského materiálu, hotových modelů všech měřítek, ať už nových, nebo použitých, a samozřejmě i prezentovaných kolejišť. A to v Lipsku vystavují i další modeláři a potřebují k tomu celkem čtyři velké haly. Stihnout navštívit všechno za jeden den nejde. Přečíst celé…
| Poslat:
V jihočeské metropoli už se zase slavilo. Tam se lidi maj… Na 27. září totiž připadá Den železnice. V zemích s vlastní bohatou historií, kulturou a technickou vyspělostí se tím připomíná zahájení provozu železnice. Ano, už v roce 1825 vyjel na trase dlouhé 40 km mezi anglickými městy Stockton a Darlington první vlak, v jehož čele funěla lokomotiva konstruktéra Georga Stephensona. Přečíst celé…
| Poslat:
Někdy se stane, že najednou proběhne několik věcí, aniž by je člověk plánoval. A kdyby je chtěl naplánoval, tak se to nepovede. A někdy se v různých obměnách opakuje stále jedno téma. V letošních prázdninových vedrech, které mne uklimbaly do stavu jakési hibernace a nicnedělání, bylo pro mne oním opakujícím se tématem studování železničního provozu na kosmodromu Bajkonur. Dva předešlé články vysvětlují proč. Přečíst celé…
| Poslat:
Mnohému čtenáři se může zdát, že jsem (snad vlivem tropických veder) přešel od modelování mašinek k raketám. Nikoliv. Stále držím téma železnice. Jelikož ale už něco pamatuju, tak docela dychtivě hltám všechny informace o kosmodromu, který je jen o něco mladší jak já, a o kterém se toho donedávna vědělo pramálo. Utajování a mlžení, což je v Rusku naprosto normální, v posledních letech polevilo a týká se to i nově budovaného kosmodromu Vostočnyj1) – ZDE. I tak se nebývalá vstřícnost v poskytování informací (včetně „drbů“ ze zákulisí) o opouštěné raketové střelnici v Kazachstánu zdá dosti podezřelá a navozuje tak trochu podezření na budoucí: „Po nás potopa!“ Přečíst celé…
| Poslat:
Před pěti lety jsem s přispěním několika odborníků sepsal úvahu o tom, jaké lokomotivy tahají rakety na kosmodromu Bajkonur – ZDE. Od té doby si na článek kliklo skoro 11 tisíc návštěvníků mého webu. Článek byl na doporučení publicisty a spisovatele Pavla Toufara, který se zabývá kosmonautikou na profesionální úrovni, přetištěn na Technetu (iDnes) – ZDE. I tam je stále dostupný vč. méně „poučné“ diskuse, kterou vyvolal. Čas od času téma zaujme další čtenáře. Přečíst celé…
| Poslat:
Svobodné hanzovní město Hamburk, ležící na severozápadě Německa poblíž Severního moře, je druhým největším městem SRN. Město s necelými dvěma miliony obyvatel nabízí návštěvníkům k prohlídce mnoho historických i moderních cílů. Monumentální radnice z konce 19. století (dnes sídlo Hamburkského parlamentu a senátu – Hamburk je jedním ze tří městských spolkových zemí), nová Labská filharmonie (Elbphilharmonie) otevřená v roce 2017, nebo továrna Airbus, ve které se dokončují letadla před předáním zákazníkům, představují jistě zajímavé a lákavé cíle. Přečíst celé…
| Poslat:
Po roce 1928 se v Německu vyráběly tři řady tendrových lokomotiv určených pro přepravy nákladních i osobních vlaků na vedlejších tratích – největší 85, lehčí 86 a malá 64. „Osmdesátpětka“ měla tříválcový parní stroj, zatímco lokomotivy řady 86 a 64 měly dvouválcový parní stroj. Po skončení války se obě menší lokomotivy objevily pod označením 455.2 a 365.4 na československých kolejích.1) Jezdilo jich zde 26.2) Přečíst celé…
| Poslat:
Ještě než jsem v rámci čistky údajně kvůli ochraně osobních údajů označené „GDPR“, nařízené před měsícem z Bruselu, zrušil všem e-shopům a všelijakým překupníkům souhlas, aby mi zasílaly svoje vesměs nepotřebné reklamy, všiml jsem si v nabídce jednoho německého „mašinkářského“ e-shopu, kde dost často a bez problémů nakupuju, že nabízí (pro mne) zajímavě vyhlížející novinku – čistič koleček TOMIX 6415. Čti dodatek z 18. 6. 2018. Přečíst celé…
| Poslat:
Jaro přináší nejrůznější aktivity. Příroda se začíná probouzet, samečkové nahání samičky, někteří dědkové si v parku otřeli lavičky, sypou ptáčkům a kochají se procházejícími slečinkami. Na kochání ani na mašinky jsem neměl pár týdnů čas. Z donucení jsem absolvoval rekonstrukci části bytu. A jako by toho nebylo málo, současně kleknul ediční systém, ve kterém web vytvářím. Tak se aspoň koukněme do Roudnice nad Labem, kde Brejšákovi mladí modeláři stihli vybudovat kasárna a lom. Přečíst celé…
| Poslat:
Dne 26. dubna t. r. jsem na tomto místě oznámil, že z webu Honzíkovy vláčky zmizely všechny foto-galerie. Stalo se tak asi v souvislosti s aktualizací systému WordPress na verzi 4.9.5, ve kterém je webová stránka editována a de facto provozována. Následovalo mnoho pokusů o konzultace s lidmi, kteří se provozu WordPressu věnují a také proseb o pomoc. Dozvěděl jsem se, že na vině může být „zmizení“ pluginu NextGen Gallery, který ale nešel znovu nainstalovat. Na diskusním fóru se mi posléze dostalo doporučení od „admin“ WP, jak by možná šlo ztrátu tisíců fotografií ve stovkách článků zachránit (postup popisujeme na diskusním fóru Separatista).
Jsem jen prostý uživatel výpočetní techniky, žádný „počítačový mág“. Leč s přispěním přátel, především však Bohouše Partyka, se podařilo existenci webu Honzíkovy vláčky zachránit. Už už jsem byl rozhodnutý, že web „vypnu“, protože bez fotografií jej nemělo cenu dále provozovat.
S radostí tedy konstatuji, že od odpoledních hodin soboty 26. 5. 2018 se galerie opět zobrazují.
Děkuji čtenářům, že onen kritický měsíc vydrželi. Děkuji Bohouši Partykovi, že opravil co bylo pokažené. Děkuji i pro mne anonymním pánům vystupujícím pod nickem „admin“ a „mirekk“ z diskusního fóra Separatista, že byli ochotní se mým problémem zabývat a naznačili způsob řešení.
Jan Hlaváček
P. S. Vážené čtenáře prosím, pokud by přišli na nějaký problém se zobrazováním článků a fotografií na webu, aby mne upozornili. Děkuji.
Rubrika: ZPRÁVY
| Poslat:
Šedá je teorie a zelený je strom života. Ponechme stranou fakt, že zaprvé výrobci dekodérů používají rozdílný software a tudíž i funkcionalita „zašifrovaná“ do jednotlivých CV dekodérů bývá v některých detailech odlišná. Zadruhé, že návody k nastavení dekodérů bývají bohužel psány hodně úsporným způsobem. Za třetí, že jen výjimečně se národní prodejci obtěžují přeložit návody (a ověřit napsané) do národních jazyků, jak to mj. nařizují normy EU. Přečíst celé…
| Poslat:
Nahrávání ...
