Bezpočtukrát jsem napsal, že nikdy není od věci nakouknout do dílny souseda a poučit se. S jednotlivými modelářskými odbornostmi je to jakbysmet. Mám odpozorováno, že např. lodní modeláři, plastikáři či železniční modeláři nepoužívají vždy stejné materiály, nářadí, lepidla, barvy postupy, techniky atd. Mnohdy ano, ale.. Přečíst celé…
| Poslat: 
Poprvé jsme o 3D tisku v souvislosti s modely v měřítku N informovali už v roce 2010 – ZDE. Od té doby uplynulo hodně vody. 3D tisk do současnosti v lecčems pokročil; stal se dostupnější i amatérům, v profi-oblasti už i maličké výrobky mívají kvalitní povrchy, které potřebujeme např. při výrobě železničních modelů. Vzniklo pár nových technologií. V této stati se ale nebudu zabývat aktuální stavem ani trendy 3D tisku, ale zmíním jen jednu z mnoha užitečných aplikací, kterou na základě mého nápadu realizoval Jirka Šafář – MINIATUR. Přečíst celé…
| Poslat:
Ještě před pár roky bylo dosti složité navštívit depozitář železničních vozidel NTM v Chomutově. Podle tehdejších pravidel to bylo možné jen pro zájemce o důkladnější poznání dějin techniky a neobešlo se to bez žádosti a souhlasu vedení NTM. Veřejnost se tam mohla dostat jen v případě několika málo tzv. dnů otevřených dveří – jak jsme o tom psali ZDE.
| Poslat:
Už jednou jsme o přípravku Brass Black Metal Finish na černění povrchů barevných kovů obsahujících měď psali – ZDE. V cit. článku mj. popisujeme rozdíl mezi chemickým černěním oceli, resp. povrchů obsahujících železo, čemuž se říká brynýrování, a černěním povrchů barevných kovů. Článek si už přečetlo přes 3 000 návštěvníků webu Honzíkovy vláčky, ale až nyní se ozval modelář, který tuhle metodu skutečně využil pro stavbu svého modelu. Přečíst celé…
| Poslat:
A zřejmě to není poprvé ani naposledy. Když jsem tam ještě míval stánek svého e-šopíku, taky jsem se setkal se zlodějíčky, kteří se nestyděli odnést si vystavené zboží bez zaplacení. Na Diskusním fóru modelové železnice – ZDE – včera upozornil Karel Brejša kolegy, kteří také chodí na výměnné setkání do Menzy na Opletalově ulici č. 38 v Praze, aby si dali příště větší pozor na své věci. Přečíst celé…
Rubrika: ZPRÁVY
| Poslat:
Když jsem bral modelářský rozum a studoval povinnou a doporučenou literaturu, tak jsem při zapojování LED narazil na kategorický příkaz Martina Pinty, který cit.: „Pro méně diod musíme použít usměrňovací (ochrannou) diodu Du.“
| Poslat:
O tom, že svět je zaplaven plasty, ví každý. V tom kladném i záporném slova smyslu. Zatímco v dobách mého mládí, krátce po 2. sv. válce, byl nejznámějším a prakticky jediným představitelem umělých hmot bakelit1), dnešní mládež už o výskytu umělých hmot vůbec nepřemýšlí, protože jsou všude a v bezpočtu variant. Učí se o nich sice i ve škole, i když neví proč, neboť náš systém vzdělávání jim bohužel není schopen vštípit to podstatné: jak školní poznatky užít v praxi, v životě. Ale to je jiná kapitola…
| Poslat:
Mezi bezpočtem odkazů, které denně kolují internetem, jsem nedávno dostal i odkaz na web Zastávkopedie – ZDE. Novotvar názvu dával tušit, že by to mohla být nějaká amatérsky vytvořená encyklopedie (typu wikipedie). A opravdu. Když jsem ho otevřel, a přečetl si pár vět na hlavní stránce, nevěřil jsem vlastním očím. Autor zde uvádí:
| Poslat:
Povedlo se. Kubu jsme ani moc nemuseli přemlouvat, velmi ochotně nám poskytl ke zveřejnění fotografie se železniční tématikou, které pořídil se svým tatínkem při toulkách okolo železničních tratí a uspořádal je do kalendáře na rok 2019. Rok 2019 bude nejspíš zajímavý tím, že nám EU možná konečně na jaře zruší letní čas, ale šušká se, že jako satisfakci pro ty, kteří si neumí život bez letního času představit, zavede jeden letní měsíc navíc, snad aby byly delší prázdniny. Ale na to jsme již my připraveni… 🙂
| Poslat:
Po pokusech s motorickými přestavníky Hoffmann, Conrad a Tillig jsem zvolil právě MP1. Mám jich na svém TT kolejišti celkem 72ks na sedmi nádražích, výhybky mám Tillig EW2 a DKW2 s napájenými srdcovkami. Podotýkám, že mám tzv. hybridní provoz, čili mohu na kolejišti provozovat analogovou i digitální verzi pohybu vlaků. Ovládací pult je vybaven jen mechanickými přepínači, obvody návěstidel přes relé. Přečíst celé…
| Poslat:
Před sedmi roky (jak ten čas letí!) jsem ZDE napsal pár odstavců o sněhových frézách, zejm. nasazovaných v zimě ve Švýcarsku a popsal jsem stavbu modelu frézy od firmy Tichy Train Group USA (model č. 2705 Rotary Snow Plow). Tento model byl připraven podle skutečně historicky prvního vozidla vyrobeného v roce 1884. Dnes bych rád upozornil na další sněhovou frézu – SSH 71 od firmy Henschel – která se po válce objevila i u nás a kterou si lze postavit i v měřítku N z leptu. Přečíst celé…
| Poslat:
Na téma „nebojte se leptů“ už toho bylo napsáno hodně. Taky jsme se před pár lety zapojili do osvěty (třeba ZDE) a posléze několika dalšími příspěvky o stavbě modelů z leptů přispěli. Neexistují statistiky dokazující, že oproti době minulé se dnes zvýšil počet modelářů, kteří si umí postavit nějaký model stožáru, domečku, vagonu, či dokonce lokomotivy z vyleptaných dílů z mosazného či alpakového plechu. Není cílem tohoto příspěvku o tom polemizovat. Chci jen stručně upozornit na jeden plynový hořák, který začal být hojně nabízen v e-shopech. Přečíst celé…
| Poslat:
Při nekonečném hledání na internetu jsem našel obdivuhodné dílo. Je mi čest na něj upozornit na svém webu. Autorem je zřejmě Horst Marquardt, na kterého je v databázi uveden kontakt. Databáze obsahuje přehled o několika tisících „pivních“ vagonů v měřítku N vyráběných nejrůznějšími výrobci železničních modelů. V tabulce je u každé položky uveden výrobce modelu, katalogové číslo modelu, obchodní značka výrobce piva, železniční společnost, rok výroby modelu, obrázek modelu a odkaz na katalog modelářské firmy. Přečíst celé…
| Poslat:
Už dlouho jsem nesepsal žádný editoriál. Bez inspirace mi to nejde. Jak vím, mnozí jsou tomu rádi. Těm předesílám: Nebojte, nenechám se vyhecovat tématem, které účelově na pokyn shůry rozdmýchalo duo novinářů Slonková-Kubík a v němž jde o zcela jiný a hlubší význam: totiž, o výběr toho „správného“ dodavatele pro dostavbu atomovek v Temelíně nebo v Dukovanech. K tomu nemám dost faktů…
Rubrika: ZPRÁVY
| Poslat:
Model mimořádně úspěšné československé dieselové lokomotivy T458.1, později přeznačené na řadu 721, které se neřekne jinak než Velký Hektor, v měřítku N, nabídla v nedávné době modelářům a milovníkům mašinek česká firma MTB. Do té doby tyto modely prakticky existovaly snad pouze v několika exemplářích, které si skuteční modeláři dokázali postavit vlastnoručně z leptu. Přečíst celé…
| Poslat:
Stávající oslavy 100. výročí vzniku Československa lidé prožívají různě. Někoho lákají oficiální oslavy spojené s průvody, vojenskou přehlídkou či přísahou, navštěvují připravené výstavy, ohňostroje či lety balonů, někdo dokonce obětuje čas a odstojí si dlouhou frontu na výroční dvacetikoruny, ti línější (já) to všechno sledují jen v televizi; jiní zase raději odjedou z velkých měst do přírody, kde připravují svá druhá sídla na zimu… Přečíst celé…
| Poslat:
Tradiční 23. modell-hobby-spiel Leipzig se uskutečnil 5. – 7. října 2018 na lipském výstavišti. A tradičně stálo za to se tam podívat. V pátek to tam vypadalo jako na „burze“ v Opletalce, ale jenom v tom smyslu, že v každé uličce mezi stánky i v občerstvovacích kioscích jsme potkávali přátele a kolegy z Čech a Moravy. Žádné další srovnání už ale neobstojí co do množství a kvality nabízeného nářadí, modelářského materiálu, hotových modelů všech měřítek, ať už nových, nebo použitých, a samozřejmě i prezentovaných kolejišť. A to v Lipsku vystavují i další modeláři a potřebují k tomu celkem čtyři velké haly. Stihnout navštívit všechno za jeden den nejde. Přečíst celé…
| Poslat:
V jihočeské metropoli už se zase slavilo. Tam se lidi maj… Na 27. září totiž připadá Den železnice. V zemích s vlastní bohatou historií, kulturou a technickou vyspělostí se tím připomíná zahájení provozu železnice. Ano, už v roce 1825 vyjel na trase dlouhé 40 km mezi anglickými městy Stockton a Darlington první vlak, v jehož čele funěla lokomotiva konstruktéra Georga Stephensona. Přečíst celé…
| Poslat:
Někdy se stane, že najednou proběhne několik věcí, aniž by je člověk plánoval. A kdyby je chtěl naplánoval, tak se to nepovede. A někdy se v různých obměnách opakuje stále jedno téma. V letošních prázdninových vedrech, které mne uklimbaly do stavu jakési hibernace a nicnedělání, bylo pro mne oním opakujícím se tématem studování železničního provozu na kosmodromu Bajkonur. Dva předešlé články vysvětlují proč. Přečíst celé…
| Poslat:
Mnohému čtenáři se může zdát, že jsem (snad vlivem tropických veder) přešel od modelování mašinek k raketám. Nikoliv. Stále držím téma železnice. Jelikož ale už něco pamatuju, tak docela dychtivě hltám všechny informace o kosmodromu, který je jen o něco mladší jak já, a o kterém se toho donedávna vědělo pramálo. Utajování a mlžení, což je v Rusku naprosto normální, v posledních letech polevilo a týká se to i nově budovaného kosmodromu Vostočnyj1) – ZDE. I tak se nebývalá vstřícnost v poskytování informací (včetně „drbů“ ze zákulisí) o opouštěné raketové střelnici v Kazachstánu zdá dosti podezřelá a navozuje tak trochu podezření na budoucí: „Po nás potopa!“ Přečíst celé…
| Poslat:
Nahrávání ...
