Další příspěvek od Jiřího Štolby ze seriálu o zvukových projektech v rámci digitalizace modelů je věnován možnosti úprav již vytvořených a z databanky (např. ZIMO) stažených zvukových projektů. Na příkladu doplnění hlášení nádražního rozhlasu do paměti dekodéru je ukázáno jak na to – pozn. J. H.
| Poslat: 
Ve volném pokračování série článků si Jiří Štolba vybral popis digitalizace včetně ozvučení modelu dieselové lokomotivy MAV M61 NOHAB v měřítku N od firmy KATO. Jak známo, model švédské lokomotivy Nohab vyráběly v N-ku hned dvě věhlasné modelářské firmy – TRIX a KATO. I když oba modely jsou navenek hodně podobné, uvnitř to tak rozhodně není. Takže, kdo vlastní Nohabku od TRIXe, ten se nebude moci na tento popis spolehnout. (pozn. J. H.) Přečíst celé…
| Poslat:
Na začátku 16. sezóny existence webu Honzíkovy vláčky jsem získal vskutku zajímavý příspěvek. Pravda, pro mnoho modelářů–čtenářů HV možná bude z hlediska obtížnosti vyjádřené na stupnicí 1 až 5 hodnocen „šestkou“. 🙂 Nevadí. Ne všechno musí všichni umět. Za důležitější považuji publikovat i příspěvky určené pro fajnšmekry. Ostatně, co jsme věděli před 16 roky o digitálním kolejišti a modelech? Ještě před pár roky byly zvukové dekodéry netušenou záležitostí. A dnes? Běžně se instalují i do malých N-kový modelů. A ještě: Jakoby se snad začalo naplňovat mé dávné přání: „N-kaři všech odborností, spojte se (na stánkách HV)!“ (pozn. J. H.) Přečíst celé…
| Poslat:
V návaznosti na zveřejněný článek o úpravě modelu T699.0 „Čmelák“ od Karla Brejši – ZDE – jsme obdrželi několik málo poznatků k jeho řešení, ale také jeden příspěvek, ze kterého vyplynulo, že jeho autor šel dál, totiž že model ozvučil. Velice ochotně přistoupil na naše přání svoji úpravu blíže popsat, abychom s ní mohli seznámit čtenáře Honzíkových vláčků. Podotýkáme však, že se jedná o postup, který jsou schopni zvládnout jen zkušení a odborně fundovaní modeláři. (pozn. J. H.) Přečíst celé…
| Poslat:
Po delší době bylo firmou mtb vyslyšeno volání N-kařů po nějakém novém modelu. V říjnu 2024 se na modelářský trh dostal v měřítku N model skvělé československé diesel-elektrické lokomotivy řady 770 (ex. T669.0/1) v nátěru z 80. let a řady 771 (ex. T669.1) v nátěru z konce 90. let min. st. Lokomotivy, kterým se neřekne jinak než „Čmelák“. Není mi příjemné, že tento nový model představujeme s kritickými výhradami k jeho jízdním vlastnostem, protože rozhodně nepatřím k těm, kteří nejdříve vše od mtb a priori očerňují, místo aby ocenili, co tato firma dělá pro české (a slovenské) modeláře. Pravdou ovšem je, že bez dále popsané úpravy, se kterou přichází Karel Brejša, by bylo ježdění s touto lokomotivou k uzoufání. (pozn. J. Hlaváček) Přečíst celé…
| Poslat:
Meziválečná produkce železničních vozidel se vyznačuje přemírou zajímavých řešení. V té době omezený výkon hnacích motorů nutil konstruktéry hledat úspory místa a hmotnosti. Každé ušetřené kilo přišlo vhod. Jak zaznamenali autoři1) dávno přede mnou, výrobci realizovali u motorového vozu třeba jen jedno stanoviště strojvedoucího. S touto vizí přišla v roce 1926 Kopřivnická vagónka v případě vývoje osobního motorového vozu a vysunula stanoviště na střechu doprostřed vozu. Přečíst celé…
| Poslat:
Ne nadarmo se říká, že nestačí mít skvělý produkt. Skvělým se stává teprve v rukou Mistra. O prostředku primárně vyvinutém a vyráběném pro zasklívání oken modelů od firmy Microscale Industries, Inc., jenž dostal označení Micro Kristal Klear, jsme na stránkách Honzíkových vláčků psali mnohokrát (výčet většiny příspěvků je v závěru). Však ho také k definovaným účelům používáme velmi často. Nicméně, o jedné dokonalé fintě spočívající v zasklívání velkých ploch, např. čelních oken modelů aut, píše Kevin Boogaard, zakladatel a majitel holandské firmy Panzer-shop.nl – ZDE. Spojili jsme síly… Přečíst celé…
| Poslat:
Cítím se lehce proviněn, neb se mi nedaří splnit slib, který jsem svým čtenářům dal před pár měsíci v seriálu článků, který se týká barvení modelů – ZDE, ZDE aj. Tím jsem si připomněl moudro jednoho zkušeného pisálka, který mne nabádal, že nikdy nesmím slibovat seriál, dokud nemám napsané všechny díly. To si mohou dovolit jen scénáristé nekonečných televizních seriálů, kteří ani po sedmdesáti třech dílech ještě nevědí, jak jejich splácanina dopadne (hlavně, že na ty ptákoviny lidi koukají). Jenže tam nejde o děj ani počet dílů, ale o čas, který „sežerou“ reklamy, protože z těch se generují prachy. Přečíst celé…
| Poslat:
Prokousávám se problematikou „požárních vlaků“. Jde to neskutečně pomalu. Internetové vyhledávače téměř mlčí. Spřízněné duše u několika výkonných jednotek složek Hasičského záchranného sboru, stejně i vedoucí pracovníci a další odborníci z řídícího útvaru HZS Správy železnic, i z GŘ HZS ČR, včetně hasičských důchodců, mi jen pomalu naplňují informační deficit a já tuto problematiku skládám jako „puzzle“. Je to ale věru zajímavá práce. K tématu plánuji vydat několik statí. Dnes začneme povídáním o vlaku sestaveném nikoliv podle reálné předlohy, ale jak by se mi líbil 🙂 . Přečíst celé…
| Poslat:
Jen občas si vzpomenu na svoji sbírku železničních jeřábů. Obvykle když na ni přijde řeč s kamarády modeláři, anebo když se nějaký pěkný kousek objeví na bazarech nebo v katalozích, které se mi dostanou do ruky. Naposledy se tak stalo v souvislosti s jeřábem EDK 750, jedním s největší tonáží a možná i designově nejhezčím (což je samozřejmě otázkou technického cítění a vkusu). Přečíst celé…
| Poslat:
Jak si tak povídám s modeláři, občas na sebe někdo prozradí, co je mu z té krásné železniční modelařiny nejmilejší. Někdo rád modeluje krajinky, jiný nejraději staví modely mašinek či vagonů z leptů, odlitků nebo nově z 3D výtisků. Kdo to umí, není pro něho problém přestavět německý model na český. Další se zase vyžívá v sestavování nejrůznějších staveb vyskytujících se kolem tratí. Dělení na „analogisty“ a „digitalismy“ je pak samostatnou kapitolou. Ne každý ale na sebe prozradí, na co vlastně z té přemíry možností doslova „ulítává“. Přečíst celé…
| Poslat:
Ještě před pár měsíci jsem neměl tušení o modelu jedné hodně mrňavé parní lokomotivy od Minitrix, jejíž originální předchůdkyně jezdily na německých a rakouských kolejích pod převládajícím označením BR 98 mezi lety 1905 až 1923. Kvůli skleněné kabině s výhledem na všechny strany dostala u Bayerischen Staatseisenbahnen přezdívku Glasskasten. Tam ji vedli pod označením Tenderlok PtL 2/2. Firmě TRIX se po mnoha letech od doby vzniku originálu podařil vskutku skoro zázrak, když ji vypiplali v měřítku N. Přečíst celé…
Rubrika: Digitalizace trakčních vozidel, Elektronika, Lokomotivy, MODELY, Nápady, PÁRA ŽIJE!, ZPRÁVY
| Poslat:
Míchání barev pro modely je velký „majstrštych“. To už jsme na stránkách Honzíkových vláčků naznačili mockrát. Tentokrát se pokusíme doporučit jak využít populární barvy od španělského výrobce Vallejo na železniční modely, které mají mít svůj „kabát“ v korporátním stylu ČD známém pod označením „barvy Najbrt“. Ty mají jasně definované odstíny v normativu RAL. Ovšem převod vybraných barevných odstínů ze systému RAL do systému Vallejo není snadný. Přečíst celé…
| Poslat:
Dlouho jsme zvažoval, jestli má cenu publikovat vlastní sbírku cisternových vozů Arnold s brzdařskou budkou v měřítku N (dále jen „vagonů“), tedy modelů jedné konkrétní série vyráběné německou firmou Arnold1). Zvláště když sbírka není (a nebude) kompletní. Pak jsem ale usoudil, že by to cenu mohlo mít, pokud se současně podaří ukázat možný způsob dokumentace takové sbírky, samozřejmě pro vlastní potřebu. Sám jsem přitom prošel řadou problémů. Proto chci ukázat, „jak na to“ a jak se chybám vyhnout. Jinými slovy, jak si zachovat přehled o svém „bohatství“. Přečíst celé…
| Poslat:
Po nějakém čase se ozval RoBertino, autor několika zajímavých „historických“ příspěvků, které nabídl k publikování na našem webu. Jím preferující modelářský obor – papírové modely – sice trošku vybočuje z hlavního směřování našeho webu, ale pravidelný čtenář už dávno ví, že se zde na dokreslení celé šíře modelářských metod a technik rádi věnujeme všemu možnému. (J. H.) Přečíst celé…
| Poslat:
Čas od času, obvykle vždycky když vypěním nad nějakou mašinkou, jejíž digitalizace se nedaří, mám osvědčený způsob na zklidnění duše. Tím je postavení nějakého domečku. Po letech praxe to považuji za oddychovku, i když možná neprávem. Některé stavbičky mezi koleje dají hodně práce. Ostatně, právě stavba objektu pily byla docela prvním výtvorem, který jsem po téměř 40leté modelářské přestávce vytvořil – ZDE. Dneska je součástí obřího kolejiště ve škole v Roudnici nad Labem. Přečíst celé…
| Poslat:
Kolikrát už jsem se zapřísahal, že nic menšího než Hurvínka už stavět nebudu. A kolikrát jsem to porušil? Naposledy před pár měsíci, když jsem stavěl nákladní drezínu Tatra a také MUV 69 – ZDE. A právě u MUVky jsem si při prohlížení obrázků originálních vozidel (kvůli inspiraci barevného nátěru) uvědomil, že u mého leptu od Hekttora.cz chybí dílky k hydraulické/mechanické ruce. Nevím, ale nikdo mi nebyl schopen s určitostí říci, zda lept s rukou někdy existoval, anebo zda existuje tento vskutku dosti často se vyskytující jednoduchý stroj v nabídce některých prodejců železničních modelů samostatně. Já ho nenašel. Přečíst celé…
| Poslat:
Víte kde leží obec Mokré Lazce? Nevíte? Tak napovíme: Obec s jedenácti sty obyvatel se nachází jihovýchodně kousek od Opavy. A to už určitě každý ví, že to je v Českém Slezsku. A proč ta výuka zeměpisu? Nic důležitého, jen pro připomenutí, že v celé naší zemi žijí šikovní lidé. Milan Tomek zde provozuje e-shop s názvem Odlitky modelové železnice a jeho web je ZDE. Přečíst celé…
| Poslat:
O stavbě drezíny Tatra se širokou budkou z leptu od L. Košťála jsem psal před 13 lety (toto letí) – např. ZDE. Na rovinu jsem přiznal, že to byl můj první spájený lept. Za ty roky jsem stran leptů sice nabyl nějaké zkušenosti, ale jako bych se nepoučil. Dávat dohromady takhle mrňavé modely není jednoduché. Jelikož jsem ale měl v šuplíku schovaný lept na sestřičku této drezíny, tu s úzkou budkou, a taky další lept na motorový univerzální vozík (coby dárek přímo od jeho tvůrce Honzy Šticha), dozrál čas, abych oba prťavé modely postavil. Přečíst celé…
| Poslat:
Na stránkách Honzíkových vláčků jsme o skutečném i modelovém motoráčku s parním pohonem M124 Komarek už několikrát podrobně psali. Stačí se proklikat k článkům ZDE, ZDE a ZDE. Všechny příspěvky jsou doplněny bohatou fotodokumentací. Pokud jde o modely, tak prvenství (v publikování) už nikdo nevezme Pavlu Haertlovi, jehož Komarka v měřítku TT představujeme ZDE. Psal se rok 2016. Zmiňujeme tam vizi, že modely tohoto sympatického motoráčku v dalších měřítcích budou jistě brzy následovat. Tak rychle to ale nebylo.. Přečíst celé…
| Poslat:
Pro našince byl v minulosti většinou prvním a jediným výrobcem železničních modelů sonnebergský podnik PIKO – myšleno ve velikosti N (či potažmo H0). Železná opona sice existovala, ale nebyla neprostupná, takže se formou individuálního dovozu člověk sem tam dozvěděl, co se peče u „ošklivé západní“ konkurence. Přečíst celé…
| Poslat:
V lednu t. r. jsme publikovali první výsledky s tvarováním plastových fólií ve vakuu pro účely vytvoření panoramatických oken modelů lokomotiv a motorových vozů v měřítku N – ZDE. Opakovaně zdůrazňujeme – nic nového pod sluncem!! Kitaři (a nejen oni) tuto metodu běžně a zdárně využívají, např. při tvarování kokpitů modelů letadel. Nicméně, mezi železničními modeláři vakuové tvarování fólií není zase až tak běžné, resp. žádný článek jsem nedohledal. Přečíst celé…
| Poslat:
Jak bylo avizováno, modely nákladních vozů TATRA 805 v několika modifikacích si lze nyní objednat v kamenné prodejně Mašinky.cz v Kladně u Martina Valtra – ZDE. Jedná se o sadu dílů vytištěných metodou přesného 3D stereolitografického tisku v měřítku 1:160 podle přesných dílenských výkresů získaných přímo z podniku TATRA. Z hlediska propracovanosti a přesnosti nemá tento model v Česku konkurenci. Přečíst celé…
| Poslat:
Pokračujeme v představování zajímavostí ze světa velikosti N spadajících do doby socialistické, kdy se „mašinkář“ mohl tetelit blahem, pokud vůbec něco sehnal. Dnes se zaměříme na opravdovou bratrskou výpomoc, opět opředenou hned několika otázkami, na něž se složitě hledá odpověď..
| Poslat:
V socialistické etapě výrobce modelové železnice PIKO registrujeme období, o němž můžeme mluvit jako o čase “útlumu spějícímu k zániku”. O to zajímavější jsou artefakty, jenž se čas od času vynoří a budí nejen badatelskou zvědavost, ale pomáhají odpovídat i na některé všetečné otázky. Dodatek v závěru článku z 20.1.2023. Přečíst celé…
| Poslat:
V květnu minulého roku (2021) vyjely z dílny JJ3D první Tatry 805 v měřítku 1:160 (ZDE). Pandemie americké chřipky objevené v Číně hodně zamíchala našimi plány. I tak, do konce roku byly na světě další skvělé varianty tohoto modelu, které několika obrázky představíme. Popisu lehkého terénního nákladního vozidla Tatra 805 jsme se věnovali minule, dnes se stručně zmíníme o jednotlivých základních modifikacích, které spatřily světlo světa v 50. letech min. století. Přečíst celé…
| Poslat:
Motorový vůz M290.0 Slovenská strela nevznikl na Slovensku, jak se může nezasvěcený domnívat. Ale ani v Čechách. Jako mnoho jiných motorových vozů či osobních a nákladních aut spatřil tento železniční skvost světlo světa u nás na Moravě, v kopřivnickém závodě TATRA, který tehdy patřil do koncernu Ringhoffer. Tenkrát, v polovině 30. let min. st., to ovšem stejně byly Sudety. Zůstaňme ale u teze, že dějiny vykládají vítězové! Obě dvě M290.0 byly vyrobeny v Československu.
| Poslat:
Prach! Věčně a všude přítomný prach. Největší nepřítel modeláře! Kdo s ním nikdy nebojoval, ať se ozve, pošlu mu diplom 🙂 . O čistění modelů anebo kolejiště od prachu toho bylo napsáno hodně, leč stejně to není nic platné. Prach se vytváří a usazuje dál na všechno, ať se v domácnosti uklízí nebo ne. Bůhví, kde se bere? Usazuje se i na modely ve vitrínkách, byť tyto jsou uzpůsobeny jako prachotěsné. Nezbývá, než se ho soustavně zbavovat. Jak? Lze to například i následujícím způsobem… Přečíst celé…
| Poslat:
