Další příspěvek od Jiřího Štolby ze seriálu o zvukových projektech v rámci digitalizace modelů je věnován možnosti úprav již vytvořených a z databanky (např. ZIMO) stažených zvukových projektů. Na příkladu doplnění hlášení nádražního rozhlasu do paměti dekodéru je ukázáno jak na to – pozn. J. H.
| Poslat: 
Ve volném pokračování série článků si Jiří Štolba vybral popis digitalizace včetně ozvučení modelu dieselové lokomotivy MAV M61 NOHAB v měřítku N od firmy KATO. Jak známo, model švédské lokomotivy Nohab vyráběly v N-ku hned dvě věhlasné modelářské firmy – TRIX a KATO. I když oba modely jsou navenek hodně podobné, uvnitř to tak rozhodně není. Takže, kdo vlastní Nohabku od TRIXe, ten se nebude moci na tento popis spolehnout. (pozn. J. H.) Přečíst celé…
| Poslat:
Na začátku 16. sezóny existence webu Honzíkovy vláčky jsem získal vskutku zajímavý příspěvek. Pravda, pro mnoho modelářů–čtenářů HV možná bude z hlediska obtížnosti vyjádřené na stupnicí 1 až 5 hodnocen „šestkou“. 🙂 Nevadí. Ne všechno musí všichni umět. Za důležitější považuji publikovat i příspěvky určené pro fajnšmekry. Ostatně, co jsme věděli před 16 roky o digitálním kolejišti a modelech? Ještě před pár roky byly zvukové dekodéry netušenou záležitostí. A dnes? Běžně se instalují i do malých N-kový modelů. A ještě: Jakoby se snad začalo naplňovat mé dávné přání: „N-kaři všech odborností, spojte se (na stánkách HV)!“ (pozn. J. H.) Přečíst celé…
| Poslat:
V návaznosti na zveřejněný článek o úpravě modelu T699.0 „Čmelák“ od Karla Brejši – ZDE – jsme obdrželi několik málo poznatků k jeho řešení, ale také jeden příspěvek, ze kterého vyplynulo, že jeho autor šel dál, totiž že model ozvučil. Velice ochotně přistoupil na naše přání svoji úpravu blíže popsat, abychom s ní mohli seznámit čtenáře Honzíkových vláčků. Podotýkáme však, že se jedná o postup, který jsou schopni zvládnout jen zkušení a odborně fundovaní modeláři. (pozn. J. H.) Přečíst celé…
| Poslat:
Po delší době bylo firmou mtb vyslyšeno volání N-kařů po nějakém novém modelu. V říjnu 2024 se na modelářský trh dostal v měřítku N model skvělé československé diesel-elektrické lokomotivy řady 770 (ex. T669.0/1) v nátěru z 80. let a řady 771 (ex. T669.1) v nátěru z konce 90. let min. st. Lokomotivy, kterým se neřekne jinak než „Čmelák“. Není mi příjemné, že tento nový model představujeme s kritickými výhradami k jeho jízdním vlastnostem, protože rozhodně nepatřím k těm, kteří nejdříve vše od mtb a priori očerňují, místo aby ocenili, co tato firma dělá pro české (a slovenské) modeláře. Pravdou ovšem je, že bez dále popsané úpravy, se kterou přichází Karel Brejša, by bylo ježdění s touto lokomotivou k uzoufání. (pozn. J. Hlaváček) Přečíst celé…
| Poslat:
Ještě před pár měsíci jsem neměl tušení o modelu jedné hodně mrňavé parní lokomotivy od Minitrix, jejíž originální předchůdkyně jezdily na německých a rakouských kolejích pod převládajícím označením BR 98 mezi lety 1905 až 1923. Kvůli skleněné kabině s výhledem na všechny strany dostala u Bayerischen Staatseisenbahnen přezdívku Glasskasten. Tam ji vedli pod označením Tenderlok PtL 2/2. Firmě TRIX se po mnoha letech od doby vzniku originálu podařil vskutku skoro zázrak, když ji vypiplali v měřítku N. Přečíst celé…
Rubrika: Digitalizace trakčních vozidel, Elektronika, Lokomotivy, MODELY, Nápady, PÁRA ŽIJE!, ZPRÁVY
| Poslat:
Na stránkách Honzíkových vláčků jsme o skutečném i modelovém motoráčku s parním pohonem M124 Komarek už několikrát podrobně psali. Stačí se proklikat k článkům ZDE, ZDE a ZDE. Všechny příspěvky jsou doplněny bohatou fotodokumentací. Pokud jde o modely, tak prvenství (v publikování) už nikdo nevezme Pavlu Haertlovi, jehož Komarka v měřítku TT představujeme ZDE. Psal se rok 2016. Zmiňujeme tam vizi, že modely tohoto sympatického motoráčku v dalších měřítcích budou jistě brzy následovat. Tak rychle to ale nebylo.. Přečíst celé…
| Poslat:
Pro našince byl v minulosti většinou prvním a jediným výrobcem železničních modelů sonnebergský podnik PIKO – myšleno ve velikosti N (či potažmo H0). Železná opona sice existovala, ale nebyla neprostupná, takže se formou individuálního dovozu člověk sem tam dozvěděl, co se peče u „ošklivé západní“ konkurence. Přečíst celé…
| Poslat:
Motorový vůz M290.0 Slovenská strela nevznikl na Slovensku, jak se může nezasvěcený domnívat. Ale ani v Čechách. Jako mnoho jiných motorových vozů či osobních a nákladních aut spatřil tento železniční skvost světlo světa u nás na Moravě, v kopřivnickém závodě TATRA, který tehdy patřil do koncernu Ringhoffer. Tenkrát, v polovině 30. let min. st., to ovšem stejně byly Sudety. Zůstaňme ale u teze, že dějiny vykládají vítězové! Obě dvě M290.0 byly vyrobeny v Československu.
| Poslat:
Nové modely v měřítku 1:160 od rakouské firmy ROCO1) jsou již minulostí. To ale neznamená, že neexistují, ať už ve sbírkách modelářů, nebo i na prodej, třeba na eBay. Jedním z mnoha modelů, které firma vyrobila, byla elektrická posunovací lokomotiva řady E60 (nově ř. 160), která fungovala dlouhé roky u Deutsche Reichsbahn. V tradiční červené barvě jsem ji objevil a vydražil na eBay. Přihazovali na ni naprosto nesmyslně a dlouho před koncem aukce dva netrpěliví kupci, čímž si jen sami sobě šponovali cenu… Tak jsem jim vypálil rybník. 🙂 Přečíst celé…
| Poslat:
První verzi pojezdu z dílny Jirky Kubíka jsme představili minule (ZDE). Druhá verze pojezdu pro M240.0, kterou představíme nejdříve v této třetí části příspěvku, spočívala v použití kompletního, byť upraveného, pojezdu TOMYTEC. Detailním výběrem možností padla volba na typ TM-06R. Má celkovou délku podvozku 110 mm, šířku 15,6 mm, rozvor podvozků 80 mm, rozvor náprav 14 mm a průměr kol 5,6 mm. Třetí verze pojezdu pak spočívala ve vytvoření pojezdu z vlastnoručně vytištěného rámu metodou FDM tisku, do kterého byly zabudovány podvozky z pojezdu TOMYTEC TM-04 a některé další součástky (motor, kardanový pohon aj.). Přečíst celé…
| Poslat:
V předešlém dílu jsme velmi podrobně popsali výrobu karosérie motorového vozu M240.0 metodou přesného 3D stereolitografického tisku. Zhruba za rok, kdy se této velmi perspektivní metodě výroby modelů i malých měřítek věnujeme, se vyrojilo poměrně dost podobných projektů. Jak to tak ale vždycky bývá, když dva dělají totéž, není to totéž. Přečíst celé…
| Poslat:
Čtyřnápravové motorové osobní vozy s hydrodynamickým přenosem výkonu od vznětového motoru s výkonem 206 kW přišly na naše koleje v roce 1963 a 1964. Dosahovaly maximální rychlosti 70 km/hod. Po dvou prototypových vozech nesly až do roku 1988 označení M 240.0, poté byly přeznačeny na řadu 820. V počtu 120 kusů poctivě sloužily na československých kolejích až do roku 2007, kdy už jezdilo jen několik jednotek vozů. Přečíst celé…
| Poslat:
Jen málokterý obor – a nemusí být nutně modelářský a ani železniční – má svá tajemství a záhady. Sonneberské PIKO v době socialistické není výjimkou – také tady se objevil typický Erlkönig. Že nevíte, co tento termín znamená? Pravda, bývá typičtější pro automobilový průmysl, ale situace u východoněmeckého výrobce na počátku 70. let se na něj hodí jak ušitá. Takže jde o vozidlo z důvodu především konkurenčních pečlivě utajené. Přečíst celé…
| Poslat:
Mezi roky 1961 – 1965 byly v ČKD Praha vyráběny dvě téměř identické lokomotivy. Kvůli oranžovému nátěru dostaly přezdívku Pomeranč. Taky se jim kvůli šesti nápravám přezdívalo „cénula“ (Co´Co´). V Kryšpínově značení se jednalo o T678.0 a T679.0, později byly přeznačené na řadu 775 a 776. Té první se vyrobilo 17 a té druhé 27 kusů. Tyto dieselelektrické lokomotivy s úctyhodným výkonem 1470 kW byly u ČSD určené pro těžkou osobní a nákladní dopravu. Přečíst celé…
| Poslat:
Každý modelář má svoji oblíbenou mašinku. Někdo proto, že se s ní při stavbě hodně natrápil, nebo na ní dlouho šetřil, anebo že s ní jezdil děda nebo táta. Někdo jednoduše proto, že se mu líbí kvůli něčemu jinému. Já mám takových TOP mašinek několik, ale přece jenom jedna je ta NEJ: Bobina s kulatými okny. Na model v měřítku N jsem se hodně načekal. Když mi jej Tomáš Hloušek předával, měl jsem velkou radost. Přečíst celé…
| Poslat:
Před pěti roky jsem se na stránkách Honzíkových vláčků věnoval digitalizaci dvounápravové elektrické lokomotivy od fy Fleischmann (model 7968) – ZDE. V článku jsem porovnával rozdíly modelu určeného pro čištění povrchu kolejnic a podobného modelu uzpůsobeného pro provoz na modelové ozubnicové trati. Kromě jiného jsem detailně popsal digitalizaci této „čističky“ (jak ji budu v tomto článku dále označovat). Mělo následovat pojednání o dovážení modelu, ale stala se nehoda… Přečíst celé…
| Poslat:
Dekodér LokPilot 5 micro je dosud nejmenším digitálním dekodérem od ESU. Díky použití subminiaturních součástek, osmivrstvých desek s plošnými spoji a nejnovější výrobní technologii má pouhých 8,0 x 7,0 mm a tloušťkou pouze 2,4 mm (resp. 2,9 mm – měřeno na kondenzátoru). Může být proto používán i ve velmi malých lokomotivách v měřítcích Z, N nebo TT. Nicméně funkčnost a robustnost nebyly omezeny ve srovnání s většími verzemi dekodérů. (ČTI dodatek) Přečíst celé…
| Poslat:
Model mimořádně úspěšné československé dieselové lokomotivy T458.1, později přeznačené na řadu 721, které se neřekne jinak než Velký Hektor, v měřítku N, nabídla v nedávné době modelářům a milovníkům mašinek česká firma MTB. Do té doby tyto modely prakticky existovaly snad pouze v několika exemplářích, které si skuteční modeláři dokázali postavit vlastnoručně z leptu. Přečíst celé…
| Poslat:
Po roce 1928 se v Německu vyráběly tři řady tendrových lokomotiv určených pro přepravy nákladních i osobních vlaků na vedlejších tratích – největší 85, lehčí 86 a malá 64. „Osmdesátpětka“ měla tříválcový parní stroj, zatímco lokomotivy řady 86 a 64 měly dvouválcový parní stroj. Po skončení války se obě menší lokomotivy objevily pod označením 455.2 a 365.4 na československých kolejích.1) Jezdilo jich zde 26.2) Přečíst celé…
| Poslat:
K oblíbeným činnostem mnoha modelářů patří přestavby starších modelů pro digitalizovaný provoz. V jednodušším případě úprava spočívá v instalaci loko-dekodéru a někdy i výměně žárovek za LED. Složitější jsou přestavby, kdy digitalizaci předchází úprava zejm. německých modelů na lokomotivy provozované u ČSD (ČD). Nově vyráběné modely jsou již na připojení loko-dekodéru připravené z výroby, dříve vyrobené nikoliv. Proto jsou nanejvýš užitečné příspěvky zkušených modelářů, kteří takové přestavby publikují. Jsem velice rád, že mezi autory, kteří se rozhodli sdělit své poznatky prostřednictvím Honzíkových vláčků, se zařadil i zkušený modelář a kamarád Zdeněk Slabý. (pozn. J. H.) Přečíst celé…
| Poslat:
Tendrové lokomotivy na přehřátou páru se vyráběly v Německu pro Říšské dráhy (DRG) v letech 1928 až 1940. S hmotností na nápravu 15 t byly určeny pro dopravu osobních vlaků na vedlejších tratích. Kromě firem Schwartzkopf a Hohenzoller je vyráběly všechny německé lokomotivky. Celkem jich bylo vyrobeno 520 kusů. Byly označeny řadou 64.1) Přečíst celé…
| Poslat:
Koncem května t. r. popsal Karel Brejša pro Honzíkovy vláčky úpravu jízdních vlastností a ozvučení Brejlovce, tj. lokomotivy řady T478.3 a T478.4, resp. řady 750, 753 a 754 v měřítku N od firmy mtb – ZDE. Jak jsme upozornili, není to jednoduchá operace, nehledě na to, že tímto zásahem uživateli zaniknou práva na reklamaci u výrobce, resp. prodejce. Předpokládáme proto, že k této úpravě by se měl odhodlat jen skutečně zkušený modelář. Přečíst celé…
| Poslat:
V odborné literatuře pro železniční modeláře jsou nejcennější příspěvky popisující vlastní výrobu a také všelijaké úpravy a přestavby modelů. Kdo ví co mám na mysli, dá mi jistě zapravdu. Takových příspěvků je ale jako šafránu. Důvodů je několik. V papírové literatuře už se prakticky nevyskytují. Ne každý web pro modeláře má snahu nezištně poskytovat svým čtenářům tento typ informací, drtivá většina tzv. „modelářských“ webů má totiž čistě komerční charakter. A potom, ne každý modelář je ochotný se podělit s ostatními se svými nápady, zkušenostmi či postupy. Přečíst celé…
| Poslat:
Dlouho jsem váhal, zda na stránkách HV publikovat recenze Karla Brejši na nové lokomotivy T 478.3 Brejlovec v měřítku N, které shodou okolností téměř ve stejný čas daly na trh hned dva výrobci – tuzemská a relativně velmi mladá firma MTB a po mnoha odkladech velmi zkušená a věhlasná německá firma TRIX.
| Poslat:
Poprvé jsem viděl model vojenského vlaku u Radka Wimmera ve Ždáru nad Sázavou. To už je dávno. Byl hodně podobný tomu, jak jsem si ho pamatoval z dob vlastních „válečných tažení“ po českých a polských kolejích, když jsme zajišťovali mír před krvelačnými kapitalisty sdruženými v paktu NATO. Už když jsem byl u Radka, přemýšlel jsem, že si takový model vlaku jednou v N-kovém měřítku postavím taky. To jsem ještě netušil, že to nebude tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Přečíst celé…
| Poslat:
Před 113 lety byly v továrně Ringhoffer v Praze na Smíchově vyrobeny dva vozy, které byly vybaveny parním kotlem nové konstrukce od firmy F. X. Komarek z Vídně. Právě od jména majitele této firmy vznikla přezdívka „motoráků“, které později obdržely označení M 124. Je zázrakem, že jeden opravdový Komarek se dochoval v Národním technickém muzeu dodnes. Komarků v modelových měřítcích ale nejspíš bude přibývat… Přečíst celé…
| Poslat:
Dieselhydraulické lokomotivy řady V 90 (později BR 290) ) jsou zástupcem kategorie středně těžkých posunovacích lokomotiv sloužících u Německých drah (DB). Jsou podobné starším lokomotivám řady V 100, které byly na přelomu 50. a 60. let min. století nasazovány jako náhrada parních lokomotiv na neelektrifikovaných tratích. Stroje této řady byly (a jsou) vděčnou předlohou pro výrobce modelů všech běžných měřítek. V měřítku 1:160 je trdičně vyráběla firma ROCO, letos přijdou do prodeje i modely od firmy TRIX. Přečíst celé…
| Poslat:
