28. Únor 2010
Jenom tři kolejiště, ale ve vitrínách desítky lokomotiv. To čeká na návštěvníky výstavy železničních modelů ve Chrudimi. Zdejší modeláři připravují ve spolupráci s tamní Besedou výstavu, která se uskuteční ve víkendových dnech 5. – 7. 3. a následující víkend 12. – 14. 3. 2010 vždy od 9 do 17 hodin. V prostorách kavárny divadla Karla Pippicha v ul. Čs. partyzánů budou k prohlídce tři kolejiště v měřítku H0, TT a N. Měl jsem možnost si výstavu prohlédnout týden dopředu. Odvážím si poznání, že v Česku je „improvizace z nedostatku“ nedostižitelná. Pojezd z americké lokomotivy zkrácený o několik milimetrů a doplněný několika drobnými odlitky z vlastní dílny, na který se nasadí dentakrylový odlitek karoserie p. Číže = Ragulin (nebo Sergej?). Je to úplně jedno. Nejspíš nikdo na světě neumí tímto způsobem vytvářet neskutečně pěkné modely železničních vozidel v měřítku 1 : 160. Český modelář, který nezavítá do Norimberku o nic nepřijde. Všechno najde v katalozích nebo na internetu. Modelář, který nepřijede do Chrudimi však přijde o hodně. O motivaci, inspiraci a pocit, že je doma.
MY
27. Únor 2010 Mám ve své sbírce zhruba tři desítky nákladních vagonů od anglické firmy Peco několika typů. Tím jsem zřejmě vybočil z řady a asi uslyším kritiku od zastánců češství na modelových kolejích, ale budiž. Zastávám názor, že nechť si každý na svých kolejištích jezdí s čím chce a podle pravidel, které mu vyhovují. Něco jiného jsou klubové akce, výstavy atd. Tam je třeba ctít stanovená pravidla. Ale jelikož se na žádné prezentace nechystám, v mých zásuvkách jsou lokomotivy a vagony všech epoch, tvarů, i barev. Jediné co je jim společné je rozchod 9 mm. Přečíst celé…
Doplňky, MODELY, STAVBY, Vagony
27. Únor 2010 
Před veletrhem v Norimberku jsem se dotázal u Euroforce.cz, která u nás zastupuje mj. firmu Liliput, kdy lze na našem trhu očekávat ohlášenou novinku na rok 2010 – elektrickou soupravu Flirt L163990 SBB-CFF v měřítku N. Podle katalogu Liliput 2010 budou flirty vyvedeny hned v několika barvách a také v měřítku H0. Josef Vraný mi po návratu z Bavorska sdělil s odkazem na jednání se zástupci firmy, že dodávky flirtů se předpokládají až v posledním kvartále roku 2010. Novinky na tento roku jsou na stránkách http://www.liliput.cz/, spolu s ceníkem Liliput 2010. Předpokládá se, že maloobchodní cena modelu (vč. DPH) by u nás mohla být pod 5 000 Kč.
MY
24. Únor 2010 
Před časem jsem si koupil u pana Voráče v Classic Model tři osobní vagony Roco (2x 24397, 1x 24396). Nato, že jsem se kdysi zařekl, že nebudu nakupovat osobní vagony, jsem ze svých zásad hodně slevil, ale při 50% slevě z původní ceny? – no, „nekup to, když je to tak výhodné.“ Tahle Hanzlíkova věta z Hrabalova pera je pro mne obvykle dostatečným varováním, ale tentokrát jsem rozhodně špatně neudělal. Přečíst celé…
MODELY, Vagony
23. Únor 2010 Když za mnou přijede Honzík, tak obvykle vyžaduje nějaké svezení. Někdy mu stačí svezení autem, ale obvykle mi naplánuje v přesném pořadí tramvaj, metro, autobus. Občas musím smlouvat, jestli mohu pořadí prostředků MHD přehodit, protože bychom se nedostali tam, kam chceme. Pravda, nakonec mi to vždycky dovolí. Ale metro nesmí při naší projížďce Prahou chybět. Fascinují ho nejspíš „jezdící schody“. Stejně jako jeho tetu Ivetu (30+). Když byla tak malá jako on (4) a přijela s rodiči do Prahy, strávili jsme dlouhé hodiny v podzemí a projeli snad všechny tehdejší stanice metra. Nevím proč ten „krtek“ děti tak fascinuje? Jeden podzimní víkend jsme ale s Honzíkem vynechali metro a popojeli jen pár stanic od nás autobusem a zašli do Muzea městské dopravy v Praze-Střešovicích. Kupodivu se mu stařičké tramvaje docela líbily.
FOTOGALERIE, Ze života (reportáže)
22. Únor 2010 
Mezi Prahou a Tokyem je vzdušnou čarou 9 095 km. Kdyby jel po této hypotetické trase Šinkanzen svojí obvyklou rychlostí, tj. 300 km/hod., cesta by mu trvala asi 30:20 hodin, to je den a čtvrt. Kdyby Šinkanzen přidal a jel svojí rekordní rychlostí (581 km/hod.), byl by v Praze za necelých 16 hodin. Jsou to hlouposti, vím. Ale o moc déle netrvalo dodání zboží, které jsem si objednal v firmy Hobby Search v Tokyu minulé úterý v noci. Dnes je pondělí a nervózní pošťák na mne vyzváněl už ráno chvilku po osmé. To je fofr ve srovnání se všemi tuzemských, evropskými i americkými dodavateli modelářského zboží! Tedy až na výjimky – podle mé zkušenosti Japoncům směle konkuruje pouze Lukáš Košťál z dk-model, který vyřizuje objednávky druhý den. A ptáte se kolik stálo balné a poštovné z Tokya? Obchodník mi naúčtoval 2400 jenů, což je pod 500 Kč, zatímco za zboží z USA se běžně platí okolo 35 dolarů (cca 600 Kč) a na zboží se obvykle čeká mnoho týdnů.
MY
21. Únor 2010 Poslední říjnový víkend se v prostoru nádraží Praha–Smíchov konala moc pěkná výstava modelářů, kteří nosí na tričkách nápis „Moduláři Praha–Bubny“. Jejich doménou jsou vlaky velikosti H0. V menší míře zde bylo vidět o stupeň menší měřítko, ale jen pokud jde o rozchod. Modely velkosti HOe jejich autor zasadil do prostředí starého lomu a věru se trefil do reality. Tolik nepořádku v modelové velikosti jsem ještě neviděl. Zatímco já fotil a chvilku si povídal s Mirkem Hrůzou, kterého je mj. dost často vidět za pultem obchodu Království železnic na Smíchově, Honzíka uchvátil přejezd v jedné části trati. Stál u něho dlouhé minuty a pozoroval přijíždějící vlaky, které automaticky spouštěly signalizaci. Také velký most přilákal jeho pozornost. Původně jsem šli vyprovodit pár vlaků na Smíchovské nádraží, aniž bychom tušili, že tam bude výstava modelů, ale dobře, že jsme tam šli…
FOTOGALERIE, Ze života (reportáže)
21. Únor 2010 Většina kolejišť má prakticky všechny volné plochy upravené. Buď je na nich vysázená tráva, nebo je zde méně či více vzrostlý les, nebo jsou tyto plochy vydlážděné či vyasfaltované. Nesmím zapomenout na vodní plochy. Renomované firmy nám k tomu nabízí bezpočet polotovarů a modelářských hmot. V nejhorším případě je každá rovná plocha natřená barvou – viz obr. 1 – a tak se z kolejiště stává někdy až kýčovitá placka. Je tomu tak ale i ve skutečnosti? Přečíst celé…
DÍLNA, Zpracování
20. Únor 2010 
Řetězec modelářských známostí začínající u Martina Pinty (LokoPin), pokračující přes Honzu Sticha (Výtopna-Hekktor) dospěl minulý týden k Lukáši Košťálovi z dk-model.cz. Celý týden jsem s ním vedl velmi zajímavou mailovou debatu týkající se leptů. Prozatím jsem si u něho koupil „na zkoušku“ lept drezíny Tatra ve velikosti N. Když koncem týdne přišla obálka a já zjistil, že model bude velký asi jako polovina krabičky na sirky, vyměkl jsem a objednal pro začátek tentýž lept ve velikosti H0. Na sobotní burze v Opletalce měl řetězec nových modelářských známostí pokračování. Od Košťála jsem dostal tip na Zdeňka Krušinského, jehož modelářská díla jsem znal z webu Petra Litomyského. Teď jsem ho poznal osobně. A tak jsme s Misterem modelářem trošku podebatovali o leptech a úskalích měřítka N. Zdeněk tvrdí, že hlavní problém je v pojezdech. Ukázal mi již dokončený model Vindobony a dalších modelů. Jsou to jedním slovem skvosty. Škoda, že v Česku není jediná profesionální firma typu Roco, Fleischmann aj., která by tyto (a samozřejmě další) prototypy od nejschopnějších modelářů byla schopná vyrábět ve větších sériích.
MY
17. Únor 2010 
Od tvůrčí práce na webu mne v současné době trošku zdržuje ta zimní olympiáda ve Vancouveru. Stíhám tak akorát o přestávkách mezi rychlobruslením, lyžováním a hokejem cpát na web Fan klubu Zadov – ZDE – články a fotky od kamarádů, kteří tam přece jenom vyjeli.
A jen ve zbytku času studuji lepty, pojezdy, pájení a všechno co s tím souvisí, protože mne tato technologie tvorby modelů zaujala. Při poctivém čtení příspěvků zejm. na webu výtopna.cz a dk-model.cz (aj.) jsem našel i upozornění na nejvhodnější pájecí stanici. Ačkoliv Mistři mi tvrdí, že pájí obyčejnou českou trafopájkou, někteří připouštějí, že špičkou je WellerWS-81.
A tak jsem prošel pár webů a zjistil, že zatímco v Česku lze koupit tento přístroj za cca 6 700 Kč, v Německu (v přepočtu) za 6 000 a v Anglii za 5 200 Kč – podotýkám, že u stejného značkového obchodu! Dále raději bez komentáře. Tak jsem nad Wellerem mávnul rukou a zajel do jedné prodejny na Žižkov (dneska ji výjimečně nebudu dělat reklamu) a koupil si pájecí stanici BaseTech ZD-99 48 W (za 498 Kč). Na dotaz, jaký je rozdíl mezi Wellerem WS-81, kterou měli v tomtéž regálu za (tuším) 7 666 Kč, mi prodavač řekl, že Weller je značkový výrobek, ta páječka co si kupuji má o 20ºC vyšší tavnou teplotu, a že i toho Wellera nepochybně dělají v Číně, jako všechno, tak že to vyjde na jedno. Tak už jsem se raději dál na nic neptal, zaplatil a šel. Teď mi ale vrtá hlavou, v čem je tedy ten Weller jiný? No, nejspíš to asi bude stanice s vodotryskem.
MY
Loading ...
