Honzíkovy vláčky

Výstava železničních modelů ve Chrudimi

Jenom tři kolejiště, ale ve vitrínách desítky lokomotiv. To čeká na návštěvníky výstavy železničních modelů ve Chrudimi. Zdejší modeláři připravují ve spolupráci s tamní Besedou výstavu, která se uskuteční ve víkendových dnech 5. – 7. 3. a následující víkend  12. – 14. 3. 2010 vždy od 9 do 17 hodin. V prostorách kavárny divadla Karla Pippicha v ul. Čs. partyzánů budou k prohlídce tři kolejiště v měřítku H0, TT a N. Měl jsem možnost si výstavu prohlédnout týden dopředu. Odvážím si poznání, že v Česku je „improvizace z nedostatku“ nedostižitelná. Pojezd z americké lokomotivy zkrácený o několik milimetrů a doplněný několika drobnými odlitky z vlastní dílny, na který se nasadí dentakrylový odlitek karoserie p. Číže = Ragulin (nebo Sergej?). Je to úplně jedno. Nejspíš nikdo na světě neumí tímto způsobem vytvářet neskutečně pěkné modely železničních vozidel v měřítku 1 : 160. Český modelář, který nezavítá do Norimberku o nic nepřijde. Všechno najde v katalozích nebo na internetu. Modelář, který nepřijede do Chrudimi však přijde o hodně. O motivaci, inspiraci a pocit, že je doma.    

Počet přečtení: 9 293 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Úprava nákladních vagonů (N) Peco I. – Dovážení hmotnosti

Mám ve své sbírce zhruba tři desítky nákladních vagonů od anglické firmy Peco několika typů. Tím jsem zřejmě vybočil z řady a asi uslyším kritiku od zastánců češství na modelových kolejích, ale budiž. Zastávám názor, že nechť si každý na svých kolejištích jezdí s čím chce a podle pravidel, které mu vyhovují. Něco jiného jsou klubové akce, výstavy atd. Tam je třeba ctít stanovená pravidla. Ale jelikož se na žádné prezentace nechystám, v mých zásuvkách jsou lokomotivy a vagony všech epoch, tvarů, i barev. Jediné co je jim společné je rozchod 9 mm. Přečíst celé…

Počet přečtení: 8 461 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Flirty od Liliput budou na trhu až před vánocemi

Před veletrhem v Norimberku jsem se dotázal u Euroforce.cz, která u nás zastupuje mj. firmu Liliput, kdy lze na našem trhu očekávat ohlášenou novinku na rok 2010 – elektrickou soupravu Flirt L163990 SBB-CFF v měřítku N. Podle katalogu Liliput 2010 budou flirty vyvedeny hned v několika barvách a také v měřítku H0. Josef Vraný mi po návratu z Bavorska sdělil s odkazem na jednání se zástupci firmy, že dodávky flirtů se předpokládají až v posledním kvartále roku 2010. Novinky na tento roku jsou na stránkách http://www.liliput.cz/, spolu s ceníkem Liliput 2010. Předpokládá se, že maloobchodní cena modelu (vč. DPH) by u nás mohla být pod 5 000 Kč.    

Počet přečtení: 9 541 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Osvětlení osobních 4-nápravových vagonů

Před časem jsem si koupil u pana Voráče v Classic Model tři osobní vagony Roco (2x 24397, 1x 24396). Nato, že jsem se kdysi zařekl, že nebudu nakupovat osobní vagony, jsem ze svých zásad hodně slevil, ale při 50% slevě z původní ceny? – no, „nekup to, když je to tak výhodné.“ Tahle Hanzlíkova věta z Hrabalova pera je pro mne obvykle  dostatečným varováním, ale tentokrát jsem rozhodně špatně neudělal. Přečíst celé…

Počet přečtení: 14 973 | komentářů 7 | Tisknout: | Poslat:

I tramvaje jezdí po kolejích

Když za mnou přijede Honzík, tak obvykle vyžaduje nějaké svezení. Někdy mu stačí svezení autem, ale obvykle mi naplánuje v přesném pořadí tramvaj, metro, autobus. Občas musím smlouvat, jestli mohu pořadí prostředků MHD přehodit, protože bychom se nedostali tam, kam chceme. Pravda, nakonec mi to vždycky dovolí. Ale metro nesmí při naší projížďce Prahou chybět. Fascinují ho nejspíš „jezdící schody“. Stejně jako jeho tetu Ivetu (30+). Když byla tak malá jako on (4) a přijela s rodiči do Prahy, strávili jsme dlouhé hodiny v podzemí a projeli snad všechny tehdejší stanice metra. Nevím proč ten „krtek“ děti tak fascinuje? Jeden podzimní víkend jsme ale s Honzíkem vynechali metro a popojeli jen pár stanic od nás autobusem a zašli do Muzea městské dopravy v Praze-Střešovicích. Kupodivu se mu stařičké tramvaje docela líbily.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 6 056 | Komentáře nejsou povoleny | Tisknout: | Poslat:

Šinkenzenem do Prahy?

Mezi Prahou a Tokyem je vzdušnou čarou 9 095 km. Kdyby jel po této hypotetické trase Šinkanzen svojí obvyklou rychlostí, tj. 300 km/hod., cesta by mu trvala asi 30:20 hodin, to je den a čtvrt. Kdyby Šinkanzen přidal a jel svojí rekordní rychlostí (581 km/hod.), byl by v Praze za necelých 16 hodin. Jsou to hlouposti, vím. Ale o moc déle netrvalo dodání zboží, které jsem si objednal v firmy Hobby Search v Tokyu minulé úterý v noci. Dnes je pondělí a nervózní pošťák na mne vyzváněl už ráno chvilku po osmé. To je fofr ve srovnání se všemi tuzemských, evropskými i americkými dodavateli modelářského zboží! Tedy až na výjimky – podle mé zkušenosti Japoncům směle konkuruje pouze Lukáš Košťál z dk-model, který vyřizuje objednávky druhý den. A ptáte se kolik stálo balné a poštovné z Tokya? Obchodník mi naúčtoval 2400 jenů, což je pod 500 Kč, zatímco za zboží z USA se běžně platí okolo 35 dolarů (cca 600 Kč) a na zboží se obvykle čeká mnoho týdnů.   

Počet přečtení: 8 253 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Výstava Modulářů Praha-Bubny

Poslední říjnový víkend se v prostoru nádraží Praha–Smíchov konala moc pěkná výstava modelářů, kteří nosí na tričkách nápis „Moduláři Praha–Bubny“. Jejich doménou jsou vlaky velikosti H0. V menší míře zde bylo vidět o stupeň menší měřítko, ale jen pokud jde o rozchod. Modely velkosti HOe jejich autor zasadil do prostředí starého lomu a věru se trefil do reality. Tolik nepořádku v modelové velikosti jsem ještě neviděl. Zatímco já fotil a chvilku si povídal s Mirkem Hrůzou, kterého je mj. dost často vidět za pultem obchodu Království železnic na Smíchově, Honzíka uchvátil přejezd v jedné části trati. Stál u něho dlouhé minuty a pozoroval přijíždějící vlaky, které automaticky spouštěly signalizaci. Také velký most přilákal jeho pozornost. Původně jsem šli vyprovodit pár vlaků na Smíchovské nádraží, aniž bychom tušili, že tam bude výstava modelů, ale dobře, že jsme tam šli…

[Show as slideshow]

12►

Počet přečtení: 17 967 | Komentáře nejsou povoleny | Tisknout: | Poslat:

V přírodě není jenom tráva, asfalt nebo dlažba

Většina kolejišť má prakticky všechny volné plochy upravené. Buď je na nich vysázená tráva, nebo je zde méně či více vzrostlý les, nebo jsou tyto plochy vydlážděné či vyasfaltované. Nesmím zapomenout na vodní plochy. Renomované firmy nám k tomu nabízí bezpočet polotovarů a modelářských hmot. V nejhorším případě je každá rovná plocha natřená barvou – viz obr. 1 – a tak se z kolejiště stává někdy až kýčovitá placka. Je tomu tak ale i ve skutečnosti? Přečíst celé…

Počet přečtení: 5 712 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

V sobotu jsem viděl modelářské skvosty

Řetězec modelářských známostí začínající u Martina Pinty (LokoPin), pokračující přes  Honzu Sticha (Výtopna-Hekktor) dospěl minulý týden k Lukáši Košťálovi z dk-model.cz.  Celý týden jsem s ním vedl velmi zajímavou mailovou debatu týkající se leptů. Prozatím jsem si u něho koupil „na zkoušku“ lept drezíny Tatra ve velikosti N. Když koncem týdne přišla obálka a já zjistil, že model bude velký asi jako polovina krabičky na sirky, vyměkl jsem a objednal pro začátek tentýž lept ve velikosti H0. Na sobotní burze v Opletalce měl řetězec nových modelářských známostí pokračování. Od Košťála jsem dostal tip na Zdeňka Krušinského, jehož modelářská díla jsem znal z webu Petra Litomyského. Teď jsem ho poznal osobně. A tak jsme s Misterem modelářem trošku podebatovali o leptech a úskalích měřítka N. Zdeněk tvrdí, že hlavní problém je v pojezdech. Ukázal mi již dokončený model Vindobony a dalších modelů. Jsou to jedním slovem skvosty. Škoda, že v Česku není jediná profesionální firma typu Roco, Fleischmann aj.,  která by tyto (a samozřejmě další) prototypy od nejschopnějších modelářů byla schopná vyrábět ve větších sériích.   

Počet přečtení: 9 755 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Pájecí stanice BaseTech ZD-99 48 W

Od tvůrčí práce na webu mne v současné době trošku zdržuje ta zimní olympiáda ve Vancouveru. Stíhám tak akorát o přestávkách mezi rychlobruslením, lyžováním a hokejem cpát na web Fan klubu Zadov – ZDE – články a fotky od kamarádů, kteří tam přece jenom vyjeli.
  A jen ve zbytku času studuji lepty, pojezdy, pájení a všechno co s tím souvisí, protože mne tato technologie tvorby modelů zaujala. Při poctivém čtení příspěvků zejm. na webu výtopna.cz a dk-model.cz (aj.) jsem našel i upozornění na nejvhodnější pájecí stanici. Ačkoliv Mistři mi tvrdí, že pájí obyčejnou českou trafopájkou, někteří připouštějí, že špičkou je WellerWS-81.
  A tak jsem prošel pár webů a zjistil, že zatímco v Česku lze koupit tento přístroj za cca 6 700 Kč, v Německu (v přepočtu) za 6 000 a v Anglii za 5 200 Kč – podotýkám, že u stejného značkového obchodu! Dále raději bez komentáře. Tak jsem nad Wellerem mávnul rukou a zajel do jedné prodejny na Žižkov (dneska ji výjimečně nebudu dělat reklamu) a koupil si pájecí stanici BaseTech ZD-99 48 W (za 498 Kč). Na dotaz, jaký je rozdíl mezi Wellerem WS-81, kterou měli v tomtéž regálu za (tuším) 7 666 Kč, mi prodavač řekl, že Weller je značkový výrobek, ta páječka co si kupuji má o 20ºC vyšší tavnou teplotu, a že i toho Wellera nepochybně dělají v Číně, jako všechno, tak že to vyjde na jedno. Tak už jsem se raději dál na nic neptal, zaplatil a šel. Teď mi ale vrtá hlavou, v čem je tedy ten Weller jiný? No, nejspíš to asi bude stanice s vodotryskem.   

Počet přečtení: 12 208 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Martina Sáblíková má zlato!

Mašinkáři, víte o tom, že Martina Sáblíková je nejrychlejší rychlobruslařkou na světě na distanci 3 kilometry? Česká republika má první zlatou olympijskou vítězku v této disciplíně. Nejlepší ze 70 registrovaných sportovců v této zemi získala zlato na 21. zimní olympiádě jsem Vancouveru. Před 40 lety jsem k rychlobruslařům patřil, trénoval mne Jarda Doubek. Vlastně nic moc se od té doby nezměnilo. Jediná přírodní dráha v republice ve Svratce už zanikla, Martina trénuje na Pilském rybníku u Žďáru nad Sázavou. Porevoluční zlatokopové podporovaní zákonodárci sice zatím stačili rozkrást národní bohatství, ale na rychlobruslařskou dráhu nezbylo. Zatímco média každý večer referující o těchto „hrdinech“, za pár roků po nich ani pes neštěkne. Olympijští vítězové ale budou nesmrtelní! Martino, blahopřejeme!   

Počet přečtení: 8 425 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Taky používáte Microsoft Outlook?

Možná si řeknete, že tato glosa nepatří na mašinkářský web. Budiž. Vysvětlující odpověď je jednoduchá: Já nemít outlook, tak si nemám jak posílat poštu po drátech a povídat si třeba s kolegy majícími jako já zájem o mašinky (ano, vím, jsou též Skype a ICQ atd., ale o to  teď nejde). Přečíst celé…

Počet přečtení: 5 170 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Včera bylo třináctého

A podle toho se mi taky dařilo . Vzpomenu jen jednu epizodu, která nechť je varováním ostatním, kteří také chtějí ušetřit. Provozuji tiskárnu Canon Pixma iP4500. Už když při nákupu jsem byl upozorněn, že je to žrout inkoustů a že jí chutnají jen inkousty stejné značky. Asi dva roky jsem tuto zásadu dodržoval a nakupoval jsem jen originální zásobníky (cartridge). Jenže, v Datartu a i jinde už nevědí, co si za ně mají říct. Poslední zlodějská cena je 510 Kč/kus. Skutečně přemýšlím nad tím, jestli jsme v Česku potřebovali tyhle „skvělé“ velkoobchody, které stejně obvykle nemají, co člověk potřebuje, a proto vnucují něco jiného. A pokud jde o ceny? Škoda mluvit. Člověk si ale nepomůže, ani když chce jít opačnou cestou. Koupil jsem zásobníky zn. InkTec od jednoho internetového ochodu. Po včerejší zkušenosti varuji každého, kdo mne chce následovat. Už když jsem odlamoval pojistnou zátku, pocákal jsem se. Tohle zásobník od Canonu nikdy neudělal. Mělo to být varování. Nebylo. Za půl dne provozu mi barva přestala tisknout. Honem jsem ji vyměnil a zbytek dne jsem čistil tiskárnu. Ještě nevím, jak moc jsem byl úspěšný. Prostě, Hanzlíkovo ironické „nekupte to, když to bylo tak výhodné…“ (Slavnosti sněženek) stoprocentně platí!     

Počet přečtení: 8 059 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Vlakem do Paříže

Jako mašinkář a obdivovatel moderních vlaků jsem se rozhodl, že ke služební cestě do Paříže využiju vlak. Snažil jsem se vybírat taková spojení, abych si vyzkoušel co nejvíce typů vlaků. Měl jsem tedy v úmyslu jet cestou tam po trase Praha – Drážďany běžný rychlík, Drážďany – Frankfurt nad Mohanem ICE, odtamtud dalším ICE do Kolína nad Rýnem a pak Thalysem do Paříže. Přečíst celé…

Počet přečtení: 9 058 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Pračka, Honzík a lokomotivy

Hned ráno jsem byl povolám do služby. Jednalo se o výměnu pračky v bytě dcery. Zeťák byl na cestách a tak děda přišel vhod. Už když jsem zazvonil, slyšel jsem vnoučka jak křičí: „Děda přijel.“ Jen co jsem sundal bundu, odtáhl mne do pokojíku a zkontrolovali jsem všechny jeho „Tomáše“ a ostatní lokomotivy. Jelikož jsem mu přivezl pár prospektů a katalogů v Norimberku, další hodinu jsme vybírali lokomotivy a vagony, které ještě nemá. Vždycky mu při tom listování v knihách a katalozích povídám o mašinkách a vagoncích na obrázcích nějaké povídačky, pravda občas si musím i vymýšlet… V jednu chvíli jsem se jen na chvilku začetl do textu v katalogu Roco a Honzík povídá: „Dědo, proč nic nepovídáš?“ A tak jsem mlel dál…
  Dalším mým úkolem bylo opravit lokotku řady 1800 NL. Krásná žlutá mašina (H0), kterou přinesl Ježíšek, prý drncá a skučí. Z vyprávění dcery jsem usoudil, že drhnou převody. Ačkoliv nejsem žádný odborník na opravy modelových lokomotiv, tak jsem lokotku vzal do ruky, obrátil vzhůru nohama, zkusil, zda-li se protáčí kolečka (neprotáčela se, takže byla v záběru), trošku jsem s ní zahrkal… postavil na koleje a … mašina jezdila jako z učebnice. Honzík to okomentoval nějak jako „No vidíš…!“ A když už bylo vše vykonáno a nová pračka byla na svém místě, přišel vnouček, nasadil smutný kukuč a povídá: „A dědo, až opravíš tu pračku, tak pojedeš domů za babičkou?“ Řekněte vnoučkovi, že už jsem pračku opravil…  

Počet přečtení: 8 773 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Digitalizace elektrické lokomotivy MiniTrix řady 1800 NL (N)

Patřím k těm, kteří si kupují lokomotivy a vagony podle toho, jestli se jim líbí, a nikoliv podle jiných kritérií jako jsou epochy, železniční správy apod. Nedávno dostal vnouček Honzík od táty elektrickou lokomotivu série 1800 v holandských barvách (ve velikosti H0). Trošku jsem mu záviděl do okamžiku, než jsem zjistil, že Trix vyrábí tentýž stroj i ve velikosti N. Přečíst celé…

Počet přečtení: 8 754 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

„Žlutá“ začala jezdit

Vnouček Honzík dostal od táty model elektrické lokomotivy řady 1800 nizozemské železnice v měřítku H0. Když vnouček přijede k dědovi, který si hraje s N-ky, vidí zde jiné lokotky a ve věku svých čtyř let k tomu má příslušné průpovídky . Povedlo se mi ale pro něho připravit překvapení – díky chytrosti pánů konstruktérů od Trixe. Sehnal jsem stejný model elektrické lokomotivy v měřítku N. Docela jsem byl překvapen, jak snadná byla digitalizace tohoto modelu při srovnání s tím, co jsem si užil, když jsem digitalizoval „malého Arnoldka“. Zbylo mi ještě tolik času, že jsem to všechno stačil při televizních zprávách a „Růžové zahradě“ sepsat a publikovat ZDE.   

Počet přečtení: 8 031 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Balíčky z Ameriky

Konečně jsem se dočkal. Po pěti týdnech mi pošta doručila balíčky z Ameriky. A hned dva. V prvním bylo již avizované poměrové odpichovátko (proportional divider), který mi poslala firma Canyongold z Arizony. Překvapil mne velký podíl ruční práce na odpichovátku z mosazi s ocelovými hroty. Mimochodem, bylo dodáno v dřevěné krabičce zabaleno a bylo v sedmi vrstvách obalů. Dvě perličky k tomuto zboží: zatímco cena odpichovátka byla pouhých 26,15 $ (jiné e-shopy v USA totéž zboží prodávají za cca 100 a více dolarů), za poštovné a balné jsem zaplatil 32,50 $! Lepší ale bylo, že jedna firma v USA mi odmítla odpichovátko poslat se zdůvodněním bezpečnosti letecké dopravy . Ten Bin Láďa ty Amíky ale vyděsil… Ve druhém balíčku jsem dostal další nářadí od firmy Micro-Mark – měřítka, svorky, diamantové výstružníky a velmi levné modelářské špachtličky z nerezové oceli. Postupně je představím a popíšu v rubrice Dílna. Zdroj: Tucson Arizona 85641-2351 – Mapy Google.   

Počet přečtení: 9 166 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Rychlovlaky na veletrhu v Norimberku

Po Japonsku a Francii, které patří k průkopníkům rychlé železniční dopravy, vyvinuli své vlastní soupravy inženýři v Německu, Španělsku, Itálii i jinde. Také v Česku už několik let jezdí po páteřní trase republiky Pendolino. Bouřlivý rozvoj této dopravy probíhá v Číně, také z Moskvy do St. Peterburgu začal jezdit Sapsan. A co modely? Jen několik firem se věnuje modelům nejmodernějších rychlovlaků a regionálních vlaků brázdících evropské železnice. Na stáncích v Norimberku tradičně dominovala firma Kato (v měřítku N) – viz obr. 1 – 7. Krok s ní drželo – zejména pokud jde o regionální vlaky – sdružení firem fungujících pod označením Bachmann (také ve velikosti N) – viz obr. 8 – 12. Podobně i sdružení Hornby (většinou v měřítku H0) – viz obr. 13 – 19. Sem tam byl vidět rychlovlak i v jiných stáncích. Pominu-li skutečnost, že naše Pendolino hned tak asi nikdo nevyrobí, tak jsem u Bachmannů postrádal „anglické Pendolino“, které už loni oznámila firma Graham Farish.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 14 322 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Jak jsem našel a vyzkoušel průsvitnou odlévací hmotu

Neumím si představit modeláře, který by občas nepotřeboval něco odlít. Pomineme-li v této chvíli takové materiály jako sádra, modelářská hmota na bázi papíru ozn. Pappmaché apod., většina ostatních komerčně dostupných produktů je založena na dvou složkách synteticky připravených směsí (ve kterých již jsou obsaženy, nebo se dají přidat různá plnidla), které po smíchání vytvoří chemickou reakci a ztuhnou. Formy nebo odlitky (podle toho co vyrábíme) jsou sice dostatečně pevné, jindy pružné, drží tvar atd., ale jejich optické vlastnosti – pokud se jedná o průsvitnost – nejsou ideální. V rychle tuhnoucích hmotách navíc zpravidla zůstávají vzduchové bublinky, které se do směsi dostávají při míchání. Přečíst celé…

Počet přečtení: 35 170 | komentáře 3 | Tisknout: | Poslat:

brelec.be – moc zajímavá firma

V Norimberku vystavovala fůra velkých a hodně známých firem, kterým by bylo možné po vzoru Oskarů předat medaile a čestné diplomy za rozvoj železničního modelářství (možná se to v zákulisí dělá, nevím; obyčejný smrtelník se to nedozví). Bylo tam ale i několik firem, které neznám z běžné prezentace na internetu, jenž sice měly maličké stánky (mimochodem, prý se za stánek platí 135 € za m2), někdy jen dva, tři jednoduché panely, ale vystavovaly moc zajímavé věci. Přečíst celé…

Počet přečtení: 12 928 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Výrobci modelů zřejmě objevili krásu našeho Brejlovce

Již vloni se na trhu objevily v měřítku H0 hezké modely (Roco) u nás vyráběné dieselové lokomotivy původní řady T 478.2, 478.3 (posléze řady 750, 752, 752.6, 753, 753.7, 754, 755), známější pod přezdívkou Brejlovec. Recenze na modely od firmy Roco v českých i slovenských barvách byly vesměs příznivé. Část modelářů ale stále čeká na model od firmy Rivarossi, spadající do skupiny Hornby. Model Brejlovce ohlášený na poslední týden minulého roku bude možná nabídnut do prodeje až koncem února 2010. V Norimberku sice bylo ve vitrínkách i na kolejích hned několik brejlovců, ale ten v celomodrém provedení, s nápisem Cargo, na kterého s Honzíkem čekáme, tak ten tam k vidění nebyl. Škoda. A ještě větší škoda, že si nemohu koupit Brejlovce z měřítku N. Jak ovšem zjistili zvědové v Paříži, Jirka Heráček už má (snad dokonce 2 roky) čela brejlovce v malém měřítku hotová, ale čas prý není…

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 10 942 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

V Peco nespí a myslí na své zákazníky

Anglická firma Peco se stala mezi našimi modeláři značně oblíbenou. A nejen mezi těmi, kteří se zhlédli ve velikosti N. Koleje code 55 (v N-ku vysoké cca 1,4 mm) se považují za modelovější než jiné. Možná, že už to brzy nebude platit, protože se objevilo ještě hezčí kolejivo, ale to bych bral vítr z plachet kolegovi, který mi s důvěrou ukázal rukopis článku, kde popisuje výrobek konkurence. Výrobky Peco mají dvě dobré vlastnosti – jsou kvalitní a současně levné. A možná lze dodat, že i konstrukčně jednoduché. Něco se ale také občas nepovede. Třeba již před časem avizovaná asymetrická třícestná výhybka ve velikosti N. Pod kódem SL-E399 bude k dispozici až během roku 2010. Firma Peco ale nejsou jen koleje. Jelikož má pod svými křídly též firmy Ratio, Model Scene či Wills-Kits, oznámila i několik dalších novinek, jako jsou vagony, stavby či příslušenství.

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 8 880 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Výrobci modelů zřejmě objevili krásu našeho Brejlovce

Již vloni se na trhu objevily v měřítku H0 hezké modely (Roco) u nás vyráběné dieselové lokomotivy původní řady T 478.2, 478.3 (posléze řady 750, 752, 752.6, 753, 753.7, 754, 755), známější pod přezdívkou Brejlovec. Recenze na modely od firmy Roco v českých i slovenských barvách byly vesměs příznivé. Část modelářů ale stále čeká na model od firmy Rivarossi, spadající do skupiny Hornby. Model Brejlovce ohlášený na poslední týden minulého roku bude možná nabídnut do prodeje až koncem února 2010. V Norimberku sice bylo ve vitrínkách i na kolejích hned několik brejlovců, ale ten v celomodrém provedení, s nápisem Cargo, na kterého s Honzíkem čekáme, tak ten tam k vidění nebyl. Škoda. A ještě větší škoda, že si nemohu koupit Brejlovce z měřítku N. Jak ovšem zjistili zvědové v Paříži, Jirka Heráček už má (snad dokonce 2 roky) čela brejlovce v malém měřítku hotová, ale čas prý není…

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 4 758 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Faller vyrábí modely staveb pomocí laseru

Ve stánku německé firmy Faller bylo na Veletrhu hraček v Norimberku 2010 vystaveno několik modelů budov v měřítku N, které bylo možné si tzv.“osahat“ – sundat střechu, vzít si model do ruky, podívat se zblízka. Všechny modely staveb byly zhotoveny z tvrdého papíru (prospekty hovoří o kartonu, ale při bližším pohledu se stavební hmota jeví spíše jako známý sololit). Zdá se, že tímto směrem půjde další vývoj při výrobě modelových staveb. Plast – v současnosti nejpoužívanější materiál pro modelové stavby – bude nejspíš vytlačen ekologičtějším „kartonem“. Osobně silně pochybuji, že onen „karton“ bude díky chemických plnidlům a výrobě skutečně ekologičtější. Ale jestliže se zeleným podařilo v zájmu betonového lobby (pod záminkou ochrany pěti mloků a deseti žab) uhnout dálnici, kvůli čemuž se musel vybudovat za miliardu tunel (viz jeden známý kopec u Plzně), proč by se jim nepodařilo zlikvidovat plasty při stavbě železničních modelů. Faktem ovšem je, že díly vyřezané laserem jsou bezkonkurenčně přesné a mají dokonale přesnou strukturu podle originálu (což v modelovém měřítku působí až neskutečně, ne-li kýčovitě). Jejich patinováni proto považuji za nezbytné.
 

[Show as slideshow]

Počet přečtení: 8 512 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

61. ročník Veletrhu hraček v Norimberku

Na tradičním již 61. ročníku Veletrhu hraček v Norimberku se představili vedle snad tisíců výrobců a prodejců hraček všeho druhu rovněž všichni přední výrobci železničních modelů a příslušenství. V rozsáhlém areálu výstaviště měli vyhrazen celý jeden pavilon. Při prvním pohledu měly zabranou největší plochu firmy Trix-Märklin, Roco-Fleischmann, Busch, Noch a také Bachmann. Sympatické se mi jevily stánky anglické firmy Peco a belgického výrobce osvětlení osobních vozů Brelec, protože zcela přehledně upozorňovaly na novinky pro letošní rok. U ostatních poznal novinky jen odborník. Prakticky nic nebylo k vidění ve stánku firmy Piko, tato firma neměla ani k zakoupení katalog velikosti N. Vystavovány byly modely všech velikostí. Úctu vzbuzovalo několik kouřících, funících a „zvučících“ parních lokomotiv rozměru O. Jestliže v prosvětlených skříňkách a na kolejištích bylo nejvíce modelů v měřítku H0, těžko říci, zda-li stříbro patří velikosti N nebo TT. Pravidelní návštěvníci veletrhu ocenili jakousi „otevřenost“ jednotlivých stánků. Návštěvník mohl i dovnitř stánků, kde si mohl nerušeně prohlížet vystavené exponáty. Dokonce u Fallerů bylo možné si modely staveb vzít do ruky a detailně si je prohlédnout. Větší katalogy byly požádání za cca 5 EUR, statní zadarmo. K veletrhu se ještě vrátím několika dalšími postřehy.   

Počet přečtení: 8 824 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Nabídky videí vláčků a mašinek z internetu

Také dostáváte od kamarádů a přátel videa a pps soubory (PowerPoint) s fotografiemi vlaků a lokomotiv z celého světa? Ty nejlepší budu postupně shromažďovat v této kapitole webu.

Vánoční vlak do stanice 2010

Železniční romance

Tisíc mil

Viadukty

Železnice v Kanadě

Švýcarské vlaky

Train festival 2009

Veterani

Vlak jede krajinou

Nejsem autorem výše uvedených videí, ani nevím kdo tato díla vytvořil, sestavil a poslal po internetu. Nepoužívám je ke komerčnímu účelu, pouze je šířím dál, k čemuž ostatně nepochybně byly i vytvořeny. hlav.

Počet přečtení: 3 292 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Návštěva u Martina Pinty

Návštěva u Martina Pinty. Cestou z Českých Budějovic jsem se dnes zastavil v Písku. Pozval mne Martin Pinta, se kterým jsme se poznal teprve nedávno přes internet. Na to, že jsme se viděli poprvé v životě, se mi po půl hodině zdálo, že se známe odjakživa. Martina a jeho LokoPin naštěstí nemusím představovat. Jeho praxí nabytá moudra dnes využívají všichni, kdo zabředli do digitalizace modelové železnice. Vskutku je u něho možné vidět leccos. Serva za stovku, která chodí pomalu („modelově“) a tiše, návěstidla svítící podle tuzemských drážních předpisů, a hlavně vlaky, které jezdí sami – vlastně řízené softwarem TrainController, ver. 5.8 (od firmy Railroad&CO). Více jak přečtení stohu návodů pro mne bylo vidět na vlastní oči, jak se provádí kalibrace digitalizované lokomotivy v praxi.   

Počet přečtení: 9 314 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat: