Honzíkovy vláčky

Pivní lavice v měřítku 1: 87

Ačkoliv vyznavači měřítka H0 nejspíš na stránky Honzíkovy vláčky moc nechodí, vyřiďte jim prosím, kamarádi N-kaři, že jsme si na ně s Jirkou Šafářem vzpomněli s pivní lavicí, kterou – jak už víte – máme v N-šopíku a na webu Miniatur v měřítku N a TT (z leptu). Tentokrát jsme ale vyzkoušeli technologii „novou“, kterou už umí kde kdo . Ano, pivní lavice v měřítku 1 : 87 jsou vypálené laserem a dokonce ze dřeva! Stačí vzít hřebíky, klíh a truhlářské  svěrky (v tomhle gigantickém měřítku je radost modelařit), vysypat z pytlíku díly hned na dvě lavice – a za chvilku je dílo hotovo. Přečíst celé…

Počet přečtení: 394 | Komentářů: 2 | Tisknout: | Poslat:

Po roce opět v Lužné, aneb Není facka, jako facka

Zatímco podle socialistického kalendáře plynul rok od jednoho výročí k druhému – jednou to byl Den čs. dělostřelců, pak Den vítězství vojsk u Stalingradu, den úmrtí toho či onoho, MDŽ, a samozřejmě taky Den čs. železničářů -, podle dnešního kapitalistického kalendáře si člověk musí dávat pozor hlavně na termíny pro zaplacení daní – tu z nemovitosti, tu z užívání silnic, tu z podnikání a tak stále dokola. Naštěstí některé významné dny, které už kalendáře neuvádějí, lidé přesto přechovávají ve své paměti. Den železničářů připadá na 27. září¹⁾ a rozhodně nepatří k těm významným dnům a pro někoho svátek, o kterých se diskutuje, zda mají být zachovány nebo vymazány. A tak jsme se vydali s Honzíkem „slavit“ do Lužné u Rakovníka. Přečíst celé…

Počet přečtení: 1 477 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Převodovka v měřítku N od ALSracing

Konečně jsem se dočkali. Velké úsilí musel Luděk Aschenbrenner vyvinout při vývoji a výrobě prototypu nové generace mini šnekové převodovky pro pojezdy trakčních vozidel v měřítku N. Více než rok uklízel svůj dům a dílnu po katastrofické povodni, která se loni přehnala Vískou, čistil stoje, nářadí a zařízení a snažil se zachránit před korozí co se dalo. Mezi tím téměř v plném rozsahu obnovil výrobu většiny komponentů pro modeláře. Když se mu podařilo zprovoznit odvalovací frézku na ozubení, na které se vyrábějí ozubená kola s těmi nejmenšími moduly, bylo jasné, že převodovku pro N-kaře dodělá, jak slíbil. A převodovka je skutečně zde a to ne jedna, ale hned celá typová řada. Její ekvivalent ve světě neexistuje. Přečíst celé…

Počet přečtení: 693 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Malý svěrák vhodný pro modeláře

Na trhu je nepřeberné množství všelijakých svěráků. Dobrých i velmi špatných (varuji před levnými výrobky z Polska a Rumunska nabízenými na všelijakých e-shopech). Od dávných dob nedám dopustit na značku York z Dobříše, nicméně mám pocit, že z výrobního programu se jim vytratily takové maličké pevné svěráčky s velmi přesnými čelistmi. Ostatně, firma se zaměřuje na svěráky pro zámečníky a nikoliv pro modeláře. Těm asi budou nejvíce vyhovovat svěráčky, které používají zlatníci, šperkaři či hodináři. Takovým špičkovým výrobkem je třeba svěrák od firmy  FOREDOM A-F37210 Mini Vise, Plastic. Ano, je z plastu (kromě utahovací šroubu), ale pro přidržení jemných součástek naprosto vyhovuje. A není drahý. Dá se pořídit za cca 400 Kč. Kdyby někdo trval na svěráčku kovovém, firma jej nabízí pod kat. č. A-F37200 Mini Vise, Metal jen o pár kurun dráž.    Přečíst celé…

Počet přečtení: 573 | Komentářů: 2 | Tisknout: | Poslat:

T 466.2 „Kocour“ v měřítku N – stavba pojezdu

Na modelářském trhu je k dostání kvalitní lept dieselové lokomotivy řady 742, dříve T466.2, která získala přezdívku Kocour. Jako u všech modelů v měřítku N (bohužel nejen v tomto měřítku) je základním problémem při stavbě modelu pohon, resp. celý pojezd. V tomto případě se mi nechtělo vymýšlet kompletně nový pojezd. Kamarád mi poradil, že by se možná dal použít pojezd z americké mašiny SW-8, zejm. proto, že rozteče náprav i podvozků se shodují. A tak se stalo.¹⁾ Přečíst celé…

Počet přečtení: 1 040 | Komentářů: 2 | Tisknout: | Poslat:

Burza a druhá směna

Stejně jako loni, zářijová „burza“ se mi moc líbila. Přišlo dost lidí, na některé jsem se po dlouhých prázdninách doslova těšil. Pokecali jsme o všem možném, dokonce byl zájem o některé věci, co jsem tam přinesl, a tak mám dobrý pocit, že jsem tam neproseděl dopoledne zbytečně. Jen mi je trošku líto kamarádů a lidí, kteří v N-šopíku nakupují, že mne musí hledat pokaždé někde jinde, protože jako „nováček“ mívám stůl jednou tam a podruhé onde. Ale už jsem si zvykl; má to výhodu v tom, že se tak potkávám s dalšími a dalšími „sousedy“. Přečíst celé…

Počet přečtení: 540 | 1 komentář | Tisknout: | Poslat:

Vinschgau Bahn – skutečnost a model

Název dráhy Vinschgau Bahn je podle údolí v Jižním Tyrolsku, okolo řeky Adige, z Merana na západ do stanice Males pod průsmykem Reschen. Jednotky Stadler s pohonem uprostřed zde překonávají na 50 km značný výškový rozdíl, téměř 800 m. Málokdo ví, že existuje model této dráhy, který je presentován jako největší digitální kolejiště v Itálii. Na letošní dovolené jsem chtěl poznat oboje. Výstava se nachází v městě Rabla, asi 10 km na západ od Merana. Autem v tomto směru je to na konci po pravé straně hned za kostelem. Od nádraží a tedy i cyklostezky je to asi 1 km. Přečíst celé…

Počet přečtení: 632 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Dvakrát přes Furkapass

Průsmyk Furkapass leží v nadmořské výšce 2436 m. Je důležitým místem při cestě švýcarskými Alpami, zhruba uprostřed země, blíže k jižní hranici. Od východu stoupá silnice bezpočtem serpentin, silnice je úzká. Když se mají potkat dva autobusy, obvykle jeden musí couvat do místa určeného k vyhýbání. Turisté šílí strachem při pohledu do propasti pod nimi. Přečíst celé…

Počet přečtení: 647 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Plavba do Lucernu

O tom, že ve Švýcarsku existuje nějaký Lucern, jsem se dozvěděl před mnoha a mnoha lety z jedné televizní reportáže, ve které ukazovali, jak shořel kapličkový most spojující dvě části města. Vybavilo se mi to v paměti, když jsme se před několika dny po rekonstruovaném mostě procházeli. Do tohoto zajímavého města jsme nedojeli vlakem ani autobusem, ale dopluli jsme tam lodí po vodě. Jezero má krkolomný název a tak jsem si ho přejmenoval na lucernské. Přečíst celé…

Počet přečtení: 221 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Když se daří, tak se daří

Když se daří, tak se daří, jenže tento manévr, který se udál jedno letní sobotní ráno v SOKV ČB, se očividně nepovedl. Copak když se to stane na modelovém kolejišti, je to brnkačka, ale v reálu? Bohužel, detaily nehody ani autora fotografií neznám, přilétly mi z internetu. A proto jak jsem koupil, tak prodávám… Přečíst celé…

Počet přečtení: 77 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Z Arth-Goldau přes Rigi do Vitznau

Pokud by se člověk neznalý poměrů podíval na mapu a chtěl putovat pěšky podle údajů v titulku, asi by to zavčas vzdal. Jenže, Švýcaři už koncem 19. století začali budovat na horu Rigi v centrální části své země železnici, která dodnes slouží a vozí nahoru a dolu tisíce turistů.

  Rigi je ve Švýcarsku označovaná za „královnu hor“, byť ani zdaleka nepatří k nevyšším. Vrchol označený Rigi-Kulm je ve výšce „pouhých“ 1797 m. n m. Osobně jsem si myslel, že takový titul má Materhorn nebo Eiger. Zřejmě ale relativně snadná dostupnost vrcholu Rigi ze všech částí země, navíc podpořená dvěma liniemi horské železnice s ozubnicí, a hlavně nabídka mnoha sportovních a turistických aktivit na jejich svazích z ní dělá ve Švýcarsku horu hor. Traduje se, že název hory pochází z latinského Regina montium (královna hor). Některé prameny ale uvádějí jiné argumenty. Ale to je vlastně věc Švýcarů.
  Pro mne zajímavější jdou údaje o železnici z Arth-Goldau a současně z Vitznau, provozované společností Rigi-Bahnen. Z městečka Vitznau k vrcholu Rigi se strať začala stavět dříve. Provoz zde byl zahájen již 21. 5. 1871 a byla to vlastně první horská dráha v Evropě.
  Z druhé strany hory, z Arth-Goldau byla trať hotová 4. 6. 1875. Tratě byly elektrifikované v letech 1907 a 1937, přičemž linka ze stanice Arth-Rigi-Bahn byla první elektrifikovanou normálně rozchodnou ozubnicovou dráhou na světě.
  Detaily o ozubnicových systémech lze dohledat např. ZDE.
  Jak už je uvedeno, jistou zvláštností obou linií železnice k vrcholu Rigi je to, že má standardní evropský rozchod 1435 mm, ve kterých je ale použita ozubnice systému Riggenbach. Autorem je švýcarský inženýr Niklaus Riggenbach, který měl tuto technologii patentovanou ve Francii už v roce 1863.
  Historie těchto z mnoha směrů unikátních tratí je dlouhá a velmi zajímavá. Podrobnosti o ní jsou dostupně např. ZDE.

Volně s použitím: Wikipedia. In: http://en.wikipedia.org/wiki/Rigi-Bahnen.
Edice Eisenbahn – Romantik: Furka-Abenteuer, Rigi-Dampf und alte Technik. In: DVD – VGB Verlagsgruppe Bahn GmbH, Fürstenfeldbruck, DE.

Foto hlav

[View with PicLens]

12►

Přečíst celé…

Počet přečtení: 367 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Zubačka na Monte Generoso

Monte Generoso (Calvagione) je hora na jihovýchodě Švýcarska vysoká 1701 m. n m. Nachází se v Lepontinských Alpách mezi jezery Lugano a Como. Západní a jižní úbočí hory leží ve švýcarském kantonu Ticino, kde se mluví italsky, zatímco severovýchodní svahy jsou v italském regionu Lombardie. Vrcholem hory prochází hranice mezi oběma státy.  Přečíst celé…

Počet přečtení: 412 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Z Poschiavo do Svatého Mořice

V tři a půl tisícovém městečku Poschiavo, ležícím ve stejnojmenném údolí v kantonu Graubünden v jihovýchodní části Švýcarska, se mluví italsky. Kromě jiného má městečko své jezero a nádraží. To nádraží je zajímavější, protože leží na trase světoznámého Bernina expresu. Železniční úzkorozchodná trať (1000 mm) mezi Svatým Mořicem a italským Tirano, jenž je v provozu od přelomu 19. a 20. století, byla zařazena mezi světové dědictví chráněné UNESCO. Přečíst celé…

Počet přečtení: 520 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat:

Viadukt Bruisa

Viadukt Brusia jsme zastihli v rekonstrukci, jak už bylo sděleno ZDE. Část vysokých pilířů byla zakryta síťovinou, za kterou pracovali stavbaři. Štěstí nám ale přálo. Z údolí právě šplhal po kolejích s rozchodem 1000 mm (na celé trase bez ozubnice) jeden z typických červených vlaků Bernina expresu, tažený elektrickou lokomotivou napájenou stejnosměrným napětím 1 kV. Přečíst celé…

Počet přečtení: 431 | Vložit komentář | Tisknout: | Poslat: