Elektrická páječka 230V, elektrická páječka Proxxon EL 12 , pájecí pero, síťový zdroj MICROMOT NG 2/S, plynový mikrohořák, keramická letovací destička, odsávačka Přečíst celé…
Rubrika: DÍLNA, Nářadí
| Poslat: 
Čistící nástroje – sada, čistící prostředky pro pájení Přečíst celé…
Rubrika: DÍLNA, Nářadí
| Poslat:
K barvení, natírání, stříkání, kreslení či malování (čeština je bohatá na synonyma) jsou potřeba barvy a ředidla, a také nástroje, mezi které patří hlavně štětce, misky, šablony, také pravítka, kružítka a další. Ti, kteří preferují dokonalou práci, anebo se pohybují v miniaturních rozměrech, pořídí si stříkací pistoli a kompresor. Pro modelování jsou kromě modelovací hmoty vhodné špachtle a nejrůznější „tvořítka“. Přečíst celé…
Rubrika: DÍLNA, Nářadí
| Poslat:
Ocelové měřítko, úhelník, posuvné měřítko, multimetr Přečíst celé…
Rubrika: DÍLNA, Nářadí
| Poslat:
Kladívko, kovadlina, výsečník, šroubovák, klíče, kružítko, vodováha, ohýbač drátů, lupa, fixírka, kovová tyčinka na míchání, špachtle, škrabka, stříhač profilů a hranolů, drát, hračky… Přečíst celé…
Rubrika: DÍLNA, Nářadí
| Poslat:
| Poslat:
Netvrdím, že v mé dílně mám pouze zde publikovaná vyobrazení nástrojů, strojů, přístrojů, pomůcek apod. Věci větších rozměrů, jako rámovou pilu, kombinačky, velké sikovky, pilníky, šroubováky, rašple, gola-klíče, imbus-klíče, metr, velké úhelníky, dláta, hoblíky, kladiva, pilky na železo a dřevo, šroubováky… ty jsem zatím nepovažoval za důležité prezentovat. Jejich existenci v každé dílně přímo předpokládám. Stejně jako pravítka, trojúhelníky, rýsovací prostředky, mikrotužky, fixy, kalkulačky apod. Taky nezdůrazňuji řezací podložku (vynikající předmět pocházející jako jeden z dalších „nadproduktů“ kosmického výzkumu). A jiné. Přečíst celé…
Rubrika: DÍLNA, Nářadí
| Poslat:
Celá řada výrobců doplňků pro modelovou železnici má ve své nabídce i nejrůznější skály, portály tunelů, kamenné stěny a další scenérie. Tyto výrobky ale nejsou nejlevnější. Není však nic obtížného si takové komponenty vyrobit. Přečíst celé…
| Poslat:
Tak jsem se dnes na webu trápil s novou rubrikou – nazval jsem ji zkráceně „Virtuálky“. Pohyb ve virtuálním prostoru se pro uživatele internetových prezentací stal velice populární. Měl jsem štěstí, že když jsem v Liberci připravoval webovou stránku Mistrovství světa v klasickém lyžování (zde) potkal jsem Jaroslava Horu a Tomáše Bartůska, se kterými dnes spolupracuji. Jejich firma Panoramas.cz patří ke světové špičce v tomto oboru. Ostatně, více jak slova chvály, kterým někdo nemusí věřit, jsou jejich bezkonkurenční projekty (zde). Naše společné projekty virtuálních prohlídek z prostředí železnice jsou na této stránce „VIRTUÁLKY“.
| Poslat:
Tak, dnešní plánovaná návštěva pražského hlavního nádraží se nekonala. Nepřímo za to mohla sněhová kalamita. Nikoliv proto, že bychom se přes závěje, které sdělovací prostředky zveličují koeficientem 3,5, nedostali na „hlavák“. Ale proto, že jsme (my dospěláci) usoudili, že pro vnoučka bude větší atrakcí si užít sněhovou peřinu in natura. Stejně jako mnoho dalších dětí (a pejsků) byl Honzík přímo nadšen rochněním se ve sněhu. Zažil to vlastně poprvé v životě. Vyrazili jsme na procházku okolo Břevnovského kláštera. Při pohledu na něho, jak se válí ve vrstvě prašanu, snaží se z něho udělat kouli a po někom ji hodit, anebo jak řičí, když jsem mu natřepal sníh z větviček stromů za krk… vzpomněl jsem si, jak krásné byly zimy za mého mládí. To ještě nebyli ekologové a teoretici na oteplování a la A. Gor nebo V. Klaus. Zato byla mezi listopadem a březnem normální zima. Jednou zapadla parní lokomotiva i s vlakem hned mezi zastávkou v Novém Městě a přejezdem u nemocnice. Všichni chlapi z okolí vzali lopaty a snažili se sníh odházet. Nepovedlo se to. Vítr zas a znovu stroj zafoukával. Mašinfíra s topičem zůstali na stroji celou noc. Lidi jim nosili čaj a něco k jídlu. Až ráno je vysvobodila nějaká silnější mašina. Dneska je troška opravdového sněhu předmětem zájmu hlavních zpravodajských pořadů v zemi. Jó, časy se mění!
| Poslat:
Nedávno jsme s Honzíkem místo pravidelné exkurze na některé pražské nádraží vyzkoušeli jízdu „City Elefantem“ směr Beroun. Zakoupili jsme lístek, nasedli a čekali na odjezd. Asi jsme zvolili divný čas, protože nás ve vlaku jelo pět a půl. Vnouček byl nadšený, že mohl chvíli sedět dole a chvíli v patře. Pěkně to odsýpalo, hlášení dalších a dalších stanic z reproduktoru ho nechávalo klidným až do oznámení: „Další zastávka Mokropsy.“ „Cože, mokří psi?“ vykulil oči. „No jasně, vždyť jsi to slyšel“ povídám. Tady bydlí pejsci, co jsou pořád mokří,“ lakuju dál vnoučka. Nemohl se odlepit od okna, jak je hledal. Tak jsem mu tu záhadu dovysvětlil pohádkou, že v Mokropsech na návsi mají rybníček a tam si všichni pejsci chodí namáčet ocásky. Jak málo stačí malým dětem, aby takové blbosti věřily? Když jsme přijeli domů, hned mezi dveřmi hlásil: „Babi, a viděli jsme mokré pejsky…“. Babička samozřejmě kroutila nechápavě hlavou a proklála mne vyčítavým pohledem, protože tušila, že jsem zase vnoučkovi nasadil „brouka“ do hlavy. Nevím, proč se jí moje nápady nelíbí?
Rubrika: ZPRÁVY
| Poslat:
Včera jsem navázal kontakt s producentem webu LokoPin Martinem Pintou z Písku. Na to, že jsme se dosud neznali, jsme zahájili docela obsažnou debatu. Martin má značné zkušenosti zejména s ovládáním programu RailCo, jak na sebe prozradil, což je naopak pro mne zatím „španělská vesnice“. Já momentálně hledám po internetu lidi, kteří by mohli mít zkušenost s programováním dekodérů TL1 od firmy Digitrax (USA), ale tak, aby fungoval pod Lenzem. TL1 se mi zdály vhodné pro osvětlení vagonů. Zatím jsme s Honzou Merhautem už vyzkoušeli kde co, ZIMO, ROCO, DIGITRAX, i ústřednu DCC CS2,4 od STE electronic, samozřejmě i Lenze a dokonce i Trixe. Některé ústředny ho naprogramují, ale pod Lenzem to nechodí.
| Poslat:
V sobotu k nám zase přijede vnouček Honzík. Už mi v telefonu oznámil, že spolu zase pojedeme na „hlavák“ podívat se na vláčky. Jelikož zhruba vím, kdy přijíždějí a odjíždějí Pendolina, tak naši návštěvu Hlavního nádraží Praha plánuji podle toho. Vždycky dělám překvapeného, když souprava přijede právě ve chvíli, kdy mi tam přijdeme. Netvrdím, že tím možná v jeho očích stoupá moje „užitná hodnota“. Projdeme se kolem soupravy, Honzík mi opakovaně vysvětlí kde a na co jsou „kyvadélka“, obvykle pozdravíme i pana strojvůdce (ještě nám ani jeden neodpověděl) a chvíli koukáme na pána s copánkem, co očistí Pendolinu čelní sklo. Kolem několikrát projede „ošklivá“, jak si vnouček pojmenoval oprýskané a špinavé posunovací lokomotivy řady 111. Zajdeme se podívat na „slona“ (další jeho zkratka pro soupravu „City Elefant“) čekajícího na odjezd do Berouna a tak po hodině a více mi teprve dovolí jet domů. Už cestou na metro si ale vymíní další návštěvu.
| Poslat:
| Poslat:
| Poslat:
| Poslat:
Honzík má období, kdy by nejvíce času nejraději trávil na nádražích a sledoval přijíždějící a odjíždějící vlaky. Začátkem října 2009 jsme na Holešovickém nádraží zastihli rychlík tažený rakouským Taurusem, který směřoval do Vídně. V mém N-kovém vozovém parku je taky jeden Taurus, ale vidět ho na vlastní oči a ještě se s ním vyfotit – to byl pro vnoučka zážitek. A taky tam byla jedna „ošklivá“, ale pracovitá mašinka, které se říká Žehlička (řada 111, E 458.1), a kterou na pražských nádražích používají na posun. Přijela taky Princezna (řada 350, ES 499.1) ve slovenských barvách, kterou pan strojvůdce před spaním pěkně umyl… Pohádka o mašinkách in natura tak neměla chybu…
Rakouský Taurus zajíždí až do Čech. V čele vlaku směřoval zpátky do Vídně.
| Poslat:
Muzeum se nachází v zámku v Trmici (Zámecká ul. 12), poblíž Ústí nad Labem. Na mnoha panelech jsou zde k vidění funkční ukázky modelových železnic ve všech známých měřítcích. Pan Souček má u každého panelu připravený zajímavý výklad. Mezi sběratelské zajímavosti patří například model železnice vyráběný v SSSR, nebo vláčky z produkce tuzemské firmy Merkur. Vedle digitalizovaných, ozvučených a kouřících parních lokomotiv je zde třeba i hit posledních let – mašinky Tomáš na 16 mm kolejích. Nejen malé děti, ale i „seriózní“ modeláři zde najdou inspiraci. Rozhodně stojí za to se jednou za čas vydat na výlet do Trmice. Povídání s panem Součkem u šálku kávy je příjemný zážitek. Přečíst celé…
Rubrika: FOTOGALERIE, Ze života (reportáže)
| Poslat:
Nahrávání ...
