28. Březen 2010 
V sobotu jsem byli na otočku za Honzíkem. Celou cestu jsem vymýšlel legendu, Jjk mu vysvětlit, že ačkoliv nejsou vánoce, Ježíšek se na něho nevykašlal a poslal mu Brejlovce, kterého marně hledal pod stromečkem. Přitom mi bylo jasné, že mu nemohu motat hlavu tim, že nějací pánové od Rivarossi si z nás udělali prču, když nám slibovali, že mašiny budou na vánoce, a nestihli je dodělat ani do prvního jarního dne. Tak jsem na něho spustil takové ty úplně blbé řečičky jestli byl hodný, že mi Ježíšek napsal, že když nebyl hodný, tak že mu nemám dávat tu lokomotivu, co tak chtěl, a mával jsem mu přitom před očima fakturou od Franse van der Bena (kterou jsem dovezl tátovi pro případ reklamace). Honzík nakoukl na ten papír a snad si i myslel, že je to dobropis od Ježíška, ale stejně jsem v jeho klukovských očích viděl, že si v duchu říká: „Dědo, co mne tady lakuješ, tak už mi tu krabici dej…“. No, tak jsem mu tu krabici dal, táta Péťa se jal ometat kolejiště od prachu, což mi signalizovalo, že už dlouho nejezdili, pokusil se mašině přidělit adresu, abychom ji mohli vyzkoušet, ale jaksi mu to nešlo, takže Honzík se začal věnovat jiným věcem než vláčkům. Zatímco jsme se snažili s tátou pochopit systém programování v ROCO metodou Parkinsona (návod se používá až tehdy, kdy selžou všechny možné pokusy), Honzík se začal zajímat o to, kdy dostane masíčko s brambůrkami a špenátem, co mu přivezla babička k večeři. Dlužno dodat, že špenát od babičky miluje. Máma Eva mu řekla, že je ještě čas, že večeře bude až az odjede děda s babičkou. Tak za pět minut ke mně přišel a povídá: „Dědo, uz byste měli jet domů, už je večer ..“ což jsem bez znalosti jeho předešlé diskuse s mámou nejdříve nepochopil, ale když dodal, že už má hlad, bylo všechno jasné. Tak mu ženské daly ten špenát s brambůrkami a masíčkem, táta Péťa oživil Brejlovce a my s babičkou jsem jeli domů.
MY
28. Březen 2010 
Dostávám dotazy stran „Křišťálové pryskyřice“, kterou jsem ZDE prezentoval. Nejspíš informace o této bezkonkurenční odlévací hmotě pro modeláře zaujala. Jsem tomu rád. Bohužel zdroj, na který jsem odkázal, má potíže s dodávkami. Požádal jsem proto o vysvětlení Martina Bestajovského, provozujícího web www.ceske-tradice.cz. Kromě toho, že mi sdělil, že právě spouští nový web, resp. e-obchod na adrese www.decomania.cz, kde je rovněž „Křišťálová pryskyřice“ v nabídce, upřesnil mi, že cit.: „Křišťálová pryskyřice je na cestě od našeho německého dodavatele (francouzský dodavatel neni bohužel moc spolehlivý). Poté, co nám nedorazila ani v třetí dodávce zboží, rozhodli jsme se objednat konkurenční variantu. Zároveň v současné době jednáme s českým zástupcem firmy Axson (Most) ohledně dodávek pryskyřice a dalšího sortimentu (věřím, že v nejbližší době budeme mit tento materiál v nabídce).“ Takže, čeští modeláři mají nepochybně šanci. A to je dobře.
MY
27. Březen 2010 Ve své železničně-modelářské praxi jsem chtěl (například pro osvětlení vagonů) používat dekodéry, určené k ovládání pouze doplňkových funkcí F0 a dalších. Většinou se jim říká dekodéry „funkční“ (function), což ale je v češtině trochu nešikovné, protože výraz „funkční“ má v češtině smysl „fungující“.
Přečíst celé…
Analog - digitál, TECHNIKA
23. Březen 2010 
Dneska jsem zajeli s Honzou Merhautem do Písku navštívit Martina Pintu a vyzpovídat ho především na téma RailCo. Moc užitečné setkání to bylo. Zatímco páni kolegové si špitali o dělení kolejiště na úseky, o tom, jak se pomocí software řídí jízda vlaků, nebo jak se kalibrují lokomotivy, tiše jsem přihlížel a mlčel. Tak daleko jsem zatím nedospěl. Chytal jsem se akorát když se řeč stočila na osvětlení vagonů pomoči světlovodů nebo Nn miniaturní diody o průměru 1 mm, které jsem přivezl ukázat a jejichž svítivost jsme hned vyzkoušeli. Shodli jsem se taky na tom, že atrapy lokomotiv, o kterých jsem psal předevčírem, jsou moc pěkné a že je škoda, že jich neni k sehnání více druhů. Martin mi proměřil elektrické zapojení osvětleného vagonu, které jsem „slepil“ podle jeho návodu a konstatoval, že je to dobré, takže mohu pustit vůz na koleje. Ještě jsme ze záznamu shlédli pondělní reportáž TV NOVY z Království železnic, konstatovali, že elektrické lokomotivy při jízdě by měly mit vztyčené pantografy, byť by se nedotýkaly troleje a vydali jsem se na cestu domů. Dohodli jsem se ještě na jedne věcí, ale to je zatím tajné .
MY
22. Březen 2010 
V posledních dnech se čeští modeláři dočkali dlouho očekávaného modelu české lokomotivy řady 753 Cargo, které se přezdívá Brejlovec. V měřítku H0 ji na náš trh dodalo sdružení HORNBY z Německa. Výrobcem je firma Rivarossi. Už vzorky předvedené na veletrhu v Norimberku dávaly tušit, že se bude jednat o skvostný model. Skutečnost předčila očekávání. Zajisté se najdou kritici, kteří budou hledat hnidy, ale tak už to v životě chodí. Litovat mohou jen zastánci měřítek TT a N, že pro ně tak pěkný model (zatím) zhotoven nebyl. Přečíst celé…
Lokomotivy, MODELY
22. Březen 2010 
Po několikaměsíčním zpoždění se na našem trhu objevil model české lokomotivy řady 753 Cargo, které se přezdívá Brejlovec. V měřítku H0 ji v Čině vyrobila italská firma Rivarossi spadající do sdružení Hornby z Německa. Dnes jsem si ji dovezl z firmy Holanďana Franse van der Bena, kde jsem ji měl objednanou od loňského léta.
První pohled na lokomotivu je velice sympatický. Karosérie je vyvedena ve dvou odstínech modré barvy, štředně tmavé a tmavé. Rám podvozku je natřený tmavě šedou barvou. Bílé české nápisy jsou velmi dobře čitelné. Na čelech a bocích je velký nápis „ČD Cargo“. Dokonale zasklená okna jsou orámovaná stříbrnými proužky. V jedné kabině sedí dvojice strojvedoucích. Všechny detaily (kliky, držadla, stupačky, větrací mřížky, podvozky atd.) jsou velmi precizně propracované. Lokomotiva je zabalena do fólie a je uložena v polystyrenovém výlisku v pevné krabičce. Ve zvláštním sáčku jsou uloženy drobné doplňky (spřáhlo aj.), které jE třeba na lokomotivu dodatečně osadit. Na tuto lokomotivu se vyplatilo počkat. Honzík bude mit radost. Bližší POPIS modelu ZDE.
MY
21. Březen 2010
Kdyby měl tento model lokomotivy – jejíž originál je ZDE – jen trošku lépe propracovaný pantograf, byl by od funkčního modelu v prodeji k nerozeznání. Takhle se na obrázku prezentuje ATRAPA. Odhaduji, že její užití muže být několikeré – buď může zdobit vitrínku, nebo může stát v depu nějakého modelového kolejiště, anebo se může jednat o hezký dárek kamarádovi. Pro upřesnění: Série funkčních modelů francouzských lokomotiv řády 8100 ze starší produkce ROCO je ZDE, nebo ZDE. Od 1. února je jedna rovněž v nabídce eBay. Dá se najít i jinde.
Atrapy prodává (do vyprodání zásob) majitel e-shopu vlacky.biz Josef Richter.
MY
21. Březen 2010 
Napadlo mne, že by bylo hezké, kdyby některé z mých modelů v měřítku N mohly disponovat zvuky. Tak jsem věnoval čas úpravě dvou modelů z produkce Jirky Heráčka z Paříže. První model, který jsem k tomu zvolil, byl motorový vůz M262, kterému se přezdívá (mimo jiné) Kraksna. Druhým modelem pak byl další motorový vůz M152 – Orchestrion. Podotýkám, že oba modely jsou ve velikosti N, takže prioritním úkolem bylo vyřešit místo pro dekodér a reproduktor. V těchto modelech rozhodně není místa nazbyt. Přečíst celé…
Analog - digitál, Lokomotivy, MODELY, TECHNIKA
20. Březen 2010 
Zřejmě nejsem jediný v Česku, kdo hledal inspiraci pro tvorbu kolejiště (mimo jiné) ve videích z produkce anglické firmy PECO. V jednom již prastarém titulu nazvaném Creating Classic Layouts1) jsem si všiml, jak Dr. Michael Watts – dnes přední lektor firmy Peco2) – centruje čela modulů kolejišť. Používal k tomu součástku, kterou jsem do té doby neznal. Naivně jsem si myslel, že ji nebude problém koupit v nějakém zdejším nadnárodním supermarketu s potřebami pro domácnost, dílnu či zahradu, ale opak byl pravdou. Přečíst celé…
DÍLNA, Materiál
20. Březen 2010 
Dnešní bursa v Opletalce, vlastně výměnné setkání modelářů, se mi líbila, i když tam ze začátku opět nebylo k hnutí. Potkal jsem tam pár zajímavých lidí a dozvěděl se od nich hodně praktických rad (díky, pánové). Dostalo se mi také ponaučení, kde hledat miniaturní motorky pro drezínu Tatra, jejíž lept jsem koupil minule od dk-model. U stánku Václava Šátka mi slíbili vyrobit dvojkolí pro drezínu na míru (4,4 mm). Petr Litomyský mi donesl pár mosazných profilů a plechů – za tisíc Kč (a přitom to byl balíček do kapsy ) – taky pro drezínu. Jo, a neodolal jsem a koupil si tam jeden pivní vagonek a dva posypy o Nocha za dvacku.
Nakonec mne zaujali pánové skromně nabízející resinové modely nákladních aut – jak jinak než značky TATRA! TT-éčkařům a N-kařům by rozhodně mělo stát za to prostudovat jejich nabídku na webové stránce ttauta.wz.cz. Rozhodně, v pojmu TATRA je nostalgie, přiznávám. Vždyť i první automobil, který jsem si koupil, byl Tatraplán. A značka Tatra (stejně jako Praga) je pro mne pojem, který z mapy světa nesmažou ani Američani, kteří pod záminkou privatizace přišli zlikvidovat pro ně neporazitelnou konkurenci… Ale to je jiná kapitola.
MY
Loading ...
