Honzíkovy vláčky

Náklad uhlí

Autor: admin Vydáno: 19.3.2010

Na vagony patří náklad. Variant je bezpočet, stejně jako způsobů jejich výroby¹⁾. V příspěvku „Dovážení hmotnosti vagonů“ jsem závěr trošku ošidil konstatováním, že nadrcené uhlí jsem polehoučku sypal na podklad nákladu z DASu a kapátkem ho postupně „proléval“ disperzním lepidlem. Rád bych tento postup detailizoval a doplnil obrázky.

Zopakuji, že ke zhotovení podkladu nákladu jsem použil modelovací hmotu DAS, kterou jsem tvaroval přímo ve vagonu²⁾. Ložný prostor vagonu jsem přes bočnice překryl kouskem fólie z tzv. mikrotenového sáčku, abych vagon neumazal a mohl podklad z DASu snadno vyndávat. Po základním vytvarování podkladu podle bočnic vagonu jsem ho dotvaroval špachtličkou; na povrchu jsem vytvořil dvě hromádky a do povrchu jsem také nadělal rýhy a dolíky, protože jsem předpokládal, že v nich bude lépe držet nadrcené uhlí. Není to však vůbec nutné. Stačí jen ty „kopečky“. Vymodelovaný podklad nákladu jsem z vagonu vytáhl pomocí fólie a dal ho vysušit. Nakonec jsem ho dovážil olověnými závažíčky a natřel černou barvou.
Dlužno dodat, že je dobré počítat s tím, že vrstva uhlí, která bude nalepená na podkladu, bude asi 2 – 3 mm silná. To znamená, že je nutné, aby podklad v žádném případě na bocích nepřesahoval výšku bočnic vagonu, naopak aby byl asi 3 – 4 mm pod jeho okraji. Stejně tak by nejvyšší místo nákladu nemělo přesahovat úroveň bočnic.
Po uschnutí barvy na podkladu z DASu jsem jej opět vložil do vagonu, který jsem zase vystlal ústřižkem mikrotenové fólie. Fólii jsem při současném přidržování pokladu vypnul. Pak jsem na podklad opatrně sypal nadrcené uhlí. Vyzkoušel jsem jak „vlastní výrobu“ pořízenou ze skutečného hnědého uhlí, tak i profi-posyp od firmy Noch. Tento výrobek je zřejmě zhotoven z dřevěného uhlí, neboť se mi jevil podstatně více hygroskopický (více saje vodu), což se projevilo při následném postřiku tzv. jarovou vodou. Nástřik jsem musel několikrát opakoval, protože když jsem jarovou vodou šetřil, kapka disperzního lepidla se doslova skoulela z vagonu, přičemž na sebe nabalila zrníčka uhlí :-). Už to vypadalo, že náklad i s uhlím zahodím do popelnice, když mne napadlo uhlí důkladně smočit jarovou vodou. Musel jsem dát po vagonek igelit, abych neplaval. Opravdu. Prostě, uhlí není štěrk.
Dostatečně navlhčené uhlí pak krásně vsákalo naředěné disperzní lepidlo Pattex (poměr cca 1 : 1). Kapátkem jsem lepidlo postupně aplikoval po celé ploše navršeného uhlí, až se v jednom okamžiku všechny jednotlivé kapky slily.
Po částečném zaschnutí lepidla (cca 1 hodina) jsem s pomocí mikrotenové fólie náklady z vagonů vyndal, fólie jsem opatrně odhrnul a nechal den proschnout. Také jsem očistil hrany vagonů od lepidla tam, kde se lepidlo nějakým způsobem dostalo do styku s vagonem.
Po zaschnutí disperze jsem odrolil na hranách nákladu přečnívající jednotlivá zrnka uhlí. Nakonec jsem náklady přestříkal ochranným matným lakem Noch (61152).

Obrazová příloha:

Obr. 1 – Uhlím zasypaný podklad nákladu z DASu důkladně smočený jarovou vodou před aplikací disperzního lepidla

Obr. 2 – Uhlí nasáklé disperzím lepidelm

Obr. 3 – Náklady s uhlím po odstranění fólie

Obr. 4 – Náklady vložené do vagonu – v červeném vagonku náklad uhlí přesahuje bočnice vagonu a to je špatně (bude se brousit); u tmavohnědého vagonku je náklad „naložen“ správně

___________________________

1) Způsob, při kterém je základ pod vlastním nákladem vytvořen z vaničky vyrobené z černého fotokartonu popisuje Jiří Sládek v článku „Uhlí“. In: web Jirkovo lolejiště. Podle mne se jedná o velmi pracný postup.
Další způsob popisuje Jan Houmr Vacek na svém webu Houmrovy vlaky.
2) Ve skutečnosti jsem pracoval současně na deseti vagonech, popis však prezentuji v jednotném čísle

Hlav, 19. 3. 2010