Jak jsme v Kralupech viděli „vykotlejku“

Když jsme se s Honzíkem vraceli z Roudnice od malých modelářů – ZDE, tak jsme se potřebovali vyčůrat. Vydrželi jsme to až k železniční stanici Kralupy n/V. – předměstí. A když už jsem tam přibrzdil, tak jsme hned vykonali exkurzi po tamní železniční stanici. Už cestou z Velvar po silnici č. 240 byl vnouček konsternován železnicí souběžně se táhnoucí podél silnice. Já také, ale spíš jejím technickým stavem – pokřivené a propadlé koleje, zarostlé pražce… Kdyby na přejezdech neblikala světla, tak bych odhadoval, že poslední vlak tady projel někdy koncem socialismu. Jenže to jsem se pěkně zmýlil…

  Zrovna když jsme obdivovali krásnou dvojitou kolejovou spojku (jak mne v nespráně použitém pojmu „angličan“ poučil Milan Ferdián – Milane děkuju…) umístěnou hned za přejezdem na začátku zhlaví stanice Kralupy n/V. – předměstí (která není tak často vidět), tak někde za stromy na kopci zahoukal motorák. Dokud se nevynořil z oblouku u silnice, po které jsme přijeli od Velvar, tak jsem pořád čekal, že přijede po „spodní“ koleji od Slaného. Fakt jsem nevěřil tomu, že by motoráček dokázal přejet bez vykolejení po tom oraništi nahoře na kopci. Kupodivu přejel a navíc pasažéři za okénky vypadali vcelku zdravě; žádné rozbité hlavy, žádné vyraženého zuby… Sotva ale motorák zastavil ve stanici, ozvalo se druhé houkání a i po té koleji od Slaného se přiřítil další motoráček. Honzík jásal a já fotil.

  Samotné nádražíčko bylo pusté a prázdné, ani paní výpravčí nás nepřišla okřiknout, že se jí tam motáme mezi kolejemi. Objevili jsme zde totiž pěknou a jistě i funkční výkolejku, taky moc pěkné veřejné záchodky v dřevěném domečku (odvahu k jejich použití jsem ale nedostal) a také maringotku ze starého vagonu. Prostě takové pěkné železniční zátiší tam mají, ať se člověk podívá na kteroukoliv stranu. A když jsme se vraceli k autu, tak nás pěkně způsobně pozdravil romský mladík, který vykoukl z malého domečku před stanicí. Tak jsme chvilku pokecali o všem a o ničem a vydali se k domovu.

  „Dědo, a když ta „vykotlejka“ vykolejí vagón, tak to už tady žádný vlak nikdy jezdit nebude,“ mudroval Honzík nad zařízením, jehož účel a princip ještě nebyl schopen pochopit. Ale vyfotil tu „vykotlejku“ slušně, že?

 

Stanice Kralupy nad Vltavou – předměstí

Foto hlav a Honzík Kraus

Doplněk od Milana Ferdiána

Posílám ti ještě jednu zajímavost o této stanici: Původně se totiž jmenovala žst. MIKOVICE. A k tomu ještě schéma stanice..

 

Rubrika: FOTOGALERIE, Skutečná železnice, ZPRÁVY

Komentáře: 6

  1. milan ferdián napsal:

    Honzo, pro upřesnění, to co jste vyfotili je dvojitá kolejová spojka. Pojem „angličán“ je o výhybce. Jinak pěkná reportáž o odbočné staničce. Posílám ti ještě jednu zajímavost o této stanici. Původně se jmenovala žst. MIKOVICE. Posílám ti i schéma stanice, ale musíš si ho trošku pro reportáž upravit. Milan 

  2. Jan Merhaut napsal:

    Pokud jde o terminologii a dělení výhybek doporučuji prostudovat si např. text „Výhybky a výhybkové konstrukce“ In: http://telegrafroad.sweb.cz/legislativa/vyhybky.pdf

  3. Jirka napsal:

    „vykotlejka“ vypadá, jako že už asi něco vykolejila …

  4. Honza Jáchymstál napsal:

    Zprohýbané koleje a propadlé styky, které jste zpozorovali na „velvarské“ lokálce, jsou způsobeny provozem v posledních 15 letech, kdy na nádraží ve Velvarech byly přepravovány statisíce tun speciálních plechů z Vítkovických oceláren. Plechy sloužily k výstavbě skladovacích nádrží na ropu, tzv. Centrálního tankoviště ropy, budovaného poblíž nedaleké obce Uhy. Trať dostala skutečně zabrat. Ještě pro ilustraci – informace o CTR jsou na této adrese:
    http://www.mero.cz/provoz/rozsireni-ctr-nelahozeves/

  5. hlav napsal:

    Jako vždy, Honza Jáchymstál našel vysvětlení mého kritického postřehu, tentokrát o pokroucených kolejích. Pro mne je to překvapující vysvětlení. Stavbu Centrální tankoviště ropy jsem studoval několik hodin díky odkazu, o kterém jsem neměl ani tušení. A opět jsem se musel zamyslet nad tím, proč se naše média nevěnují skutečně velkým věcem, které se u nás dějí, a jsou pro ně pioritní reportáže třeba o politických mrtvolách, jakými jsou např. jistý Langer nebo Böhm…
    Díky, Honzo.

  6. Zlámalík napsal:

    Díky za pěkný článeček. Ta „výkotlejka“ hlavně vypadá, že byla použitá – copak komu ujelo? :-)
    Díky i za odkaz na Mero – čumím.

Vložit komentář

Text komentáře: