Honzíkovy vláčky

Propustek a jak na něj v modelovém měřítku

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 16.10.2010

Podle mne je špatně, jestliže jsou koleje na modelovém kolejišti položeny přímo na základovou desku, byť dejme tomu podložené korkovým či jiným podložím. Nikde v přírodě jsem neviděl koleje položené na ideálně rovné „desce“. Železniční trať pro provozování železniční dopravy se skládá ze železničního spodku a železničního vršku. Do železničního spodku jsou budovány náspy, zářezy, propustky, mosty, tunely, opěrné zdi a zárubni zdí a další stavby. 

  Tak chytrý nejsem, jak by se z předešlých řádků dalo usuzovat :-), opsal jsem je z wikipedie.org¹⁾. Ale jen proto, abych si sám sobě ujasnil, jak je to s těmi propustky, o kterých jsme se v poslední době trošku přeli mezi přáteli. Nečekejte ale prosím, že v následujících rádcích jsem vymyslel Ameriku. V závěru si dovolím popsat tři pracovní postupy, kterými jsem propustky vymodeloval.
  Ještě jednou ale budu citovat z Wikipedie: „Železniční spodek je součástí železniční nebo jiné kolejové trati. Jeho úkolem je nesení železničního svršku.
  Základní složkou železničního spodku je zemní těleso, obvykle doplněné konstrukční vrstvou ze štěrkopísku. Pro zvýšení stability může být do náspu nebo mezi zemní těleso a konstrukční vrstvu přidána geotextilie nebo jiný geosyntetický materiál. Konstrukční vrstva může být zpevněna cementovou nebo vápennou stabilizací. Do železničního spodku patří násep, zářez, ale i propustky, opěrná zeď a zárubně zdi a odvodnění, ale také mosty, tunely a galerie. Hranicí mezi železničním spodkem a železničním svrškem je pláň železničního spodku.“²⁾
  Pokud je na železničním spodku vybudován násyp³⁾, tak musí stavbaři vyřešit dosti důležitý problém související s tím, že krajina je stavbou železniční trati vlastně podélně (v ose kolejí) přerušena. Musí tedy vyřešit propustnost vody, ale také přechod drobné zvěře a občas i lidí z jedné strany trati na druhou. Takže musí vystavět propustky nebo mosty. 
  De facto opakem náspu je zářez, který je vlastně zahloubením železniční trati v okolním terénu. 

Propustky a mosty (rozdíl) 

  Propustek je stavba tunelového typu o průměru menším než 2 metry (v modelových měřítcích H0, TT a N se tedy jedná o průměry 23, 16,5 a 12,5 mm!), která slouží k vedení vody pod náspem. Propustky jsou většinou používány pro vedení malého vodního toku, například potoku, nebo pro migraci drobných živočichů pod železniční tratí, silnicí či jinou obdobnou stavbou.
  Dle typu konstrukce se propustky dělí na deskové, rámové, kruhové, tlamové či klenbové. Propustky je také možno dělit dle materiálu použitého k jeho stavbě, a to například na betonové, kamenné, ocelové, dřevěné nebo plastové.
  Stavby propustků jsou většinou typizované, a to jako kolmé nebo šikmé s úhlem vůči ose komunikace až 45°. Aby byl zajištěn plynulý tok vody, spád uvnitř propustku se pohybuje v závislosti na použitém materiálu od 0,5 do 6 %.
  Propustky bývají s kolmými či šikmými čely. V minulosti se nejčastěji používaly typizované propustky s kolmými čely, v dnešní době je však trend i kvůli bezpečnosti dělat šikmá čela, kdy se plastová či ocelová trouba zařízne podle sklonu svahu a odláždí se.
  Průměr trouby propustku bývá od 300 do 2 000 mm (v modelových měřítcích H0, TT  a N to je 3,5 – 23; 2,5 – 16,5; 1,9 – 12,5 mm). Je-li průměr trouby více než 2 m, jedná se již o most! A to je důležité pro kategorizaci stavby, resp. i modelu.
  U propustku do délky 6 m smí být použit průměr trouby do 400 mm, mezi další obvyklé rozměry patří 600, 800, 1 000, 1 200 a 1 600 mm. Průměr propustku se označuje zkratkou DN (např. DN 600). Propustky mohou dosahovat délky i kolem 100 m.⁴⁾ 

Propustky v modelové velikosti 

  Z uvedených teoretických definic je zřejmé, že jestliže se klenba propustku vzpíná do výšky průměrného basketbalisty(tky), může se ještě hovořit o propustku; pokud ale v troubě neprojde s kloboukem na hlavě, bude to už most. Takhle přísně to samozřejmě nemusí fungovat na modelovém kolejišti, už jenom proto, že jsem ještě neviděl modelové figurky basketbalistů (fotbalistů už ano, ale ti jsou mrňaví – viz Nedvěd). Tak či onak (a teď už bez legrace), právě v těch 2 metrech, resp. v 23, 16,5 a 12,5 mm bych viděl limit pro propusty. Všechno větší už budou mosty. Nejspíš bych byl shovívavější pokud jde o průměr propustkových trub, zejm. u  N-kového měřítka. Trubička o průměru 2 mm mi připadá nesmyslná. 

  Naprosto nejlepší je hledat mustr v přírodě. To neříkám nic nového. Za vzor pro mé modely posloužily propustky a mosty z trati Posázavského pacifiku⁵⁾. 

_________________________________________________ 

Propustek I.   

  První model je velikostně na pomezí propustku a mostu. Vzpomněl jsem si na viadukt, který jsem jako kluk obdivoval u nás doma. Fascinoval mne tím, že kromě cesty pod ním tekl i potok. A přesně to jsem si představoval, když jsem skicoval rozměry tohoto propustku. Proto jsem ho raději trošku zvětšil. Čelní stěna je z kamenných kvádrů, délku propustku jsem odhadl podle standardní šířky kolejového podloží (30 mm) a pár milimetrů jsem na každé straně přidal. Celkově má propustek šířku 45 mm. 
  Pro vytvoření modelu kamenné čelní stěny jsem použil modelovací desku od firmy Busch (kat. č. 7201), ze které jsem si odřízl obdélníček o velikosti š/v 40 x 30 mm. Reliéf kamenných kvádrů se do něho dobře tvoří vypsanou kuličkovou tužkou (ale s malou kuličkou; levné průpisky mají kuličkový hrot příliš velký). Jde to také měkkou tužkou s ne příliš ostrým hrotem. Při tvarování spár mezi kameny je lepší začít jemným naskicováním vodorovných a svislých linií, které jsem postupně prohluboval a piplal se s nimi. Čelní stěny jsem vytvořil dvě a slepil je k sobě zády pomocí kartonu uříznutého na šířku 45 mm a ohnutého podle tvaru čelních stěn. Stejně jsem vytvořil i podhled (troubu) propustku. Spáry jsem zakytoval tmelem a zabrousil.
  Propustek jsem zalil do formovací hmoty, kterou jsem měl právě po ruce. Byl to Lukoprenu N 5541. Pro tvar, který propustek má, není tento typ kaučuku ideální. Ten je po vytvrzení tužší; je totiž určen pro odlévání nízkotavitelných kovů. Lepší by byl (měkčí) Lukopren N 1522, anebo některý ze silikonových kaučuků od ELCHEMCo. Vyjmutí masteru z formy pořízené z cit. Lukoprenu N 5541 (a samozřejmě i odlitků), kterou jsem navíc v rychlosti neřešil jako dvoudílnou, bylo obtížené.  Dalo se čekat, že s odformováním budou problémy. Formu jsem musel v rozích naříznout, uprostřed trouby praskla sama 🙂 . Ale funkčnosti formy to vůbec nevadí (viz obr. níže).
  Do formy zalévám sádru. Vyzkoušel jsem sádru modelářskou i dentální. Pokud jde o kvalitu kopírování reliéfu, rozdíl u obou sáder není prakticky žádný. Rozdíl je pouze v době tuhnutí.
  Po dokonalém vyschnutí sádry (asi týden) jsem odlitky nejdříve stříknul černým sprejem, aby se zvýraznily spáry. Současně jsem touto barvou stříknul i stěny a hlavně stěnu trouby. Ještě nevím, ale možná ještě troubu vylepím texturou kamene vytištěnou v tiskárně. Poté jsem čelní stěnu obarvil pomocí kousku molitanu šedou-zelenou barvou (odstín neumím přesně definovat).  Postup a výsledek jsou patrné na následujících obrázcích. 

 

Obr. 1 – Master propustku vytvořený z modelovací desky Busch a kartonu 

 

Obr. 2 – Forma z Lukopernu N 5541 připravená k odelávání odlitků ze sádry (v rozích formy je patrné naříznutí, uprostřed trouby prasknutí, které vzniklo při odformování masteru) 

 

Obr. 3 – Sádra se sype do vody dokud se v nádobce „propadá“… 

 

Obr. 4 – … správné množství sádry ve vodě se pozná podle toho, když už se prášek „nepropadá“ do směsi… 

 

Obr. 5 – … tehdy se krátce směs promíchá, čimž se částečně vyženou bublinky vzduchu… 

 

Obr. 6 – … a sádra se nalije do formy 

 

Obr. 7 – Potom je dobré poťukávat špachtličkou (tyčinkou, špejlí) ve formě a z boku na stěny formy, také s podložkou na které je položena zalitá forma  – to proto, aby uniklo co nejvíce bublinek vzduchu (pozor u rychletvrdnoucí sádry, aby v ní  nástroj nezatvrdnul 🙂 ) 

 

Obr. 8 – Odformovávání odlitku by mělo proběhnout v okamžiku, kdy je sádra už dostatečně zatvrdlá, ale kdy je ještě v takovém stavu, kdy se dá dobře opracovat (oškrábat otřepy, prohloubit spáry, zaretušovat bublinky atd.) 

 

Obr. 9 – Dílo se povedlo a může se připravit další odlévání (v případě použití Lukoprenu N 5411 coby materiálu pro formu, do které se bude lít sádra, doporučuji před každým novým odléváním vytřít vnitřek formy seprátorem Lukopren; odformování proběhne lépe a nedochází k vytrhávání drobných detailů z formy) 

________________________________________________ 

  

Propustek II.  

  Při výrobě druhého propustku jsem se opět volně inspiroval na trati Posázavského pacifiku a pro jeho vytvoření jsem si vyzkoušel modelovací hmotu Marsclay. V článku „Modelovací hmota Marsclay“ jsem částečně popsal i výrobu tohoto propustku.
  Marsclay je nejlépe zpracovatelný při teplotě okolo 50º C. Hmotu jsem tvaroval, jako bych pracoval s obyčejnou plastelínou. Nejdříve jsem si z hmoty vytvořil placky silné cca 5 mm, které jsem nařezal skalpelem na podložce podle předem připravené skicy. Základna je široká 65 x 20 mm, čelní stěna s otvorem pro rouru 60 x 25 mm, boky jsou 20 x 22 mm (následně jsem je zešikmil kvůli snadnějšímu odformovávání).
  V čelní stěně a na bocích jsem modelovacími tvořítky vytvaroval kamennou zeď. Byla to trošku fuška, ale na druhou stranu doslova tvůrčí práce. Do středu čelní stěny jsem zasadil odřezek z víčka silnějšího popisovače o průměru 15 mm. Čelo trubičky jsem vysunul o dva milimetry z úrovně čelní stěny. Na odlitcích to imituje vyčnívající rouru.
  Vychladlé díly jsem nahřál horkovzdušnou pistolí na místech spojů (na hranách) a díly k sobě lehce přitlačil. Spáry jsem opatrně zatemoval tenkými proužky modelovací hmoty. Nakonec jsem tvořítkem dotvaroval dno základny, zatáhl všechny spáry z vnějšku a velmi pečlivě vyčistil spáry mezi kameny, aby byla forma co nejdokonalejší.
  Formu jsem rovněž vytvořil z Lukoprenu N 5541. Několik odlitků propustků jsem odlil z rychle tuhnoucího polyuretanu Axon F 18, jehož vlastnosti popisuji ZDE. Jelikož tento výtvor je přece jenom dosti velký pro užití na kolejišti velikosti N, uložím ho do krabice. Třeba se bude někomu hodit.
  Propustek jsem ještě obarvil stejnou metodou jako je uvedeno výše. Po zabudování do kolejiště by to zřejmě ještě chtělo propustek patinovat a do některých spár zasadit nějakou plevelovou zeleň. Propustkem totiž protéká jen malé množství vody, pokud není sucho jako letos v létě… 

 

Obr. 1 – K zhotovení masteru druhého propustku jsem použil modelovací hmotu Marsclay 

 

 

 

Obr. 2, 3, 4 – Modelování propustku byla radost… Na snímcích je propustek zadokumentován ještě před konečným dokonalým začistění (mimochodem, právě zvětšeniny pořízených snímků odhalily nedostatky a nečistoty v masteru) 

_________________________________________________ 

  

Propustek III.

  Třetí propustek byl koncipován výhradně pro kolejiště velikosti N. Ostatně, N-ková figurka na posledním obrázku to potvrzuje. V měřítku 1 : 160 už je obtížné prezentovat strukturu kamene, dost na tom, když se chce vytvořit zdivo z tenkých pískovcových kamenů.
  Více než slova asi ukáží fotografie. Je na nic vidět celý postup výroby. Přímo u snímků uvádím jen některé detaily a vysvětlující poznámky.

	Jemnou strukturu pískovcových kamenů jsem docílil použitím plastové reliéfové desky MBS SCMG zakoupené u Litomyského. Z desky jsem vyřízl obdélník 30 x 18 mm a v ose vyříznul profil trouby vysoký 10 a široký 14 mm. Vznikl tak výstřižek čelní plochy propustku
	Výstřižek jsem otisknul do ohřáté modelovací hmoty Marsclay, ze které jsem si  nejdříve vytvaroval na skleněné destičce placku o tl. cca 3 – 4 mm  Přebytečnou hmotu na stranách jsem odřízl skalpelem,vytvaroval jsem i otvor pro „tunel“ a některé čela kamenů prohloubil tvořítkem  Okolo modelovací hmoty, ve které je otisk výstřižku, jsem udělal z kartonu 10 mm vysoké ohrazení, které jsem oblepil lepicí páskou  Do vytvořené formy jsem nalil velmi řídkou dentální sádru a jemným poklepáváním jsem se snažil vypudit vzduchové bublinky; tak vznikl master pro budoucí vznik silikonové formy  Po částečném vytvrdnutí sádry jsem master odformoval a dokonale jej očistil, modelářskými tvořítky výrazně prohloubil rýhy mezi kameny, některé větší kameny rozdělil, rýhy jsem nadělal i v „tunelu“. Horní a boční stěny jsem pilníkem mírně zešikmil, aby šly odlitky dobře vyndávat z formy. Sádrový master jsem nechal dokonale zaschnout (abych nemusel čekat několik dní, „upekl“ jsem ho v el. troubě – cca 3 hodiny do 50º C)
	Master jsem natřel šelakem v několika vrstvách a nechal několik hodin zaschnout. Šalakem proto, že to je separátor, který nepoškozuje aditivní silikonový kaučuk řady ZA, ze kterého jsem se rozhodl vytvořit formuDo vhodné plastové krabičky jsem na dno vložil master (zády ke dnu) a zalil ho silikonovým kaučukem ZA 4 TL Red do výšky asi 5 mm nad reliéf. Silikonový kaučuk vytvrdnul po necelých dvou hodinách Po opatrném odformování masteru mi vznikla dokonalá forma pro odlévání odlitků
	Odlitky vytvářím z modré a bíle dentální sádry. Jejich povrchová úprava bude stejná, jako z výše popsaných propustků  Do kalíšku naliju vodu a sypu do ní sádru. Pokud jde o množství, vycházím z objemu odlitku
	Jakmile se vsypávaná sádra přestane propadat do kalíšku…
	… špachtlí ji rozmíchání, čímž mj. vypudím bublinky…
	… a okamžitě sádru zaliju do formy
	… špachtličkou je dobré formu poklepávat, aby unikly bublinky vzduchu..
	… také podložkou je potřeba pěkně (ale jemně) poťukávat o desku stolu; lépe se tak uvolní bublinky…
	Dentální sádru lze odformovat do hodiny i dříve. Ve stavu, kdy ještě není úplně vytvrzená, se dají opravit drobné nedostatky, začistit okraje, „zaretušovat“ bublinky apod.
	Při odformování odlitku z kaučukové formy nejdříve na všech stranách opatrně odchýlím boční stěny a pak odlitek vyjmu
	odformování
	odformování
	Hotovo!
	Velikost propustku zkontroloval Pan Železničář

_______________________________________________________  

1) http://cs.wikipedia.org/
2) http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_spodek
3) Násyp, starší název násep, je umělá vyvýšená stavba v terénu, vzniklá nasypáním materiálu (obvykle zemina, kamení, hlušina). Na mocnost vrstvy, její kvalitu a zhutnění jsou vypracované normy. Od stavebně podobné sypané hráze se násyp liší tím, že obvykle není požadována nepropustnost vody. Proto bývají v náspech často budovány propustky a mosty, které mají zamezit tomu, aby se násep stal vodní hrází. Co způsobily malé propustky na trati ve Frýdlantském výběžku je dnes krásně vidět po povodni, kterou způsobila v srpnu 2010 přeplněná řeka Snědá. Jenže, tam se hnalo údolím tolik vody, že se nevešla ani pod mosty, natož propustky. 
4) Podle Propustek. In: http://cs.wikipedia.org/wiki/Propustek
5) Posázavský pacifik. In: http://www.pacifikem.cz/?inc=212_mosty_cer-led_foto 

Foto hlav 

 

Rubrika: Kolejiště, STAVBY
Počet přečtení: 9 060 | Tisknout: | Poslat: