Pošli příspěvek 'Přestavníky MP1 a MP5 od firmy mtb a ukázka jejich použití' známému

Pošli kopii příspěvku 'Přestavníky MP1 a MP5 od firmy mtb a ukázka jejich použití' známému

* Required Field






Separate multiple entries with a comma. Maximum 5 entries.



Separate multiple entries with a comma. Maximum 5 entries.


E-Mail Image Verification

Loading ... Loading ...
Rubrika: Elektronika, Kolejiště, Mechanika, STAVBY, TECHNIKA, ZPRÁVY

komentáře 4

  1. Martin Pinta napsal:

    Dovolím si pár poznámek k článku a vezmu to „z jedný vody načisto“:

    1. Zrovna bych neřekl, že cit. „výrobci modelových výhybek prioritně předpokládají ruční přestavování“
    2. Přestavníky sice jsou konstruovány v podstatě na dvou principech, ale co Memory Wire? Přestavníky s tímhle drátem se sice moc neujaly, ale existují…
    3. Zajímavý přestavník nabízí americký Micro-Mark – ZDE
    4. K vlastním přestavníkům MP1 a MP se vyjadřovat nebudu. MP-5 jsem v ruce neměl a MP-1, který jsem do šroubku rozebral, mě o fortelnosti, spolehlivosti, nastavování atd., zrovna nepřesvědčil. A už vůbec ne v poměru cena/výkon.
    MP1 jsem rozebral a dle mého názoru je to prostě hrozně „fórový“. Nemohl jsem to pak vlastně vůbec sestavit, aby to chodilo, špatně spínaly mikropřepínače. Ale třeba jsem měl k dispozici jen nějaký obzvlášť blbý kus.
    S velikostí otvoru pro strunu v držáku jsem měl stejné problémy. Jsou příliš velké.
    Myslím, že jsi vše podstatné vystihl dost přesně.

    Osobně se mi nejvíc líbí želva a její klony. Její velikost mi nevadí (mám TT), vadí mi cena. Kdyby stála 200 Kč, vykašlal bych se i na serva. Ale pro tu cenu jsou pro mne serva prioritou. Teď jsem jich dával 14 do SN, to bych se u želv prohnul. Blbý je, že to jsou všechno uměle nasazené ceny. Motorek, pár koleček, dva mikrospínače. To je tak stovka. Za dvě stovky se slušným výdělkem. Ale za čtyři? No jo, je to prostě koníček pro bohaté, jak píšeš…
    Martin

  2. Trainmaniak napsal:

    Také jsem si pořídil MP1. Zatím jsem zkusmo namontoval jeden, v provozu spokojenost. O výdrži můžeme jen spekulovat, až čas ukáže. Ale ty struny, dá-li se to tak nazvat! Ona už je to spíš tyč, protože ne 0,8 mm, ale v mém případě dokonce 1,1 mm je průměr této „struny“. To má člověk problém ohnout už i jen tak mezi prsty, natož aby se to napružilo vlastní silou. Nezkoušel jsem to ani provléci otvorem ve spojovací tyči výhybky, mám pocit, že by to neprolezlo, nebo že by došlo k poškození plastu. Takže jsem vyhrabal starší strunu od Conrada, tu jsem pocínoval, aby držela v držáku přestavníku, a zatím to šlape.

  3. Jiří Šmíd napsal:

    Dobrý den, nikde nemohu najít rozteč upevňovacích slicovych otvoru mezi sebou. Doměřil jsem se 36 mm, ale po vypálení laserem podkladových plechů mi 36 mm přijde málo. Vypadá to na rozteč cca 36,2 mm. Že by MTB použili takové chlupaté číslo? Je někdo schopen rozteč zjistit u výrobce nebo přesně změřit? Děkuji velice. S pozdravem Jiří Šmíd

  4. Vladimír Drábek napsal:

    Vážení kolegové modeláři,
    dovoluji si přispět do diskuze o přestavníku MP1. Po pokusech s motorickými přestavníky Hoffmann, Conrad a Tillig jsem zvolil právě MP1. Mám jich na svém TT kolejišti celkem 72ks na sedmi nádražích, výhybky mám Tillig EW2 a DKW2 s napájenými srdcovkami. Podotýkám, že mám tzv. hybridní provoz, čili mohu na kolejišti provozovat analogovou i digitální verzi pohybu vlaků. Ovládací pult je vybaven jen mechanickými přepínači, obvody návěstidel přes relé.

    Zkušenosti s MP1 mám dobré. U MP1 oceňuji malé rozměry, možnost nastavení zdvihu i polohy jehly. Používám je pro napájení srdcovek a prodloužených kolejí u seřazovacích nádraží a tím docílím napájení jen té kusé koleje, kam je postavena vlaková cesta bez nutnosti přídavných spínačů nebo relé. Ale právě v obvodu mikrospínače je u první verze MP1 jedna docela závažná konstrukční chyba. V obvodu je totiž zařazena vratná proudová ochrana (PolySwitch) a v sérii s ní (nevím proč) ještě rezistor 4R7. Asi to konstruktér myslel dobře, ale výsledek dobrý není. Při proudu 0,5A zde totiž vzniká úbytek napětí cca 2,5V a při sériovém řazení těchto spínačů přestávají být obvody funkční.

    Pro odstranění tohoto problému je nutno odšroubovat spodní destičku (zde 3 vruty) a vratnou pojistku i s rezistorem přemostit. Pro zájemce mohu poslat foto. Bohužel o přítomnosti rezistoru v obvodu kontaktů mikrospínače nikde není zmínka.

    Výrobce asi tuto chybu pochopil a u verze MP1.V2 i u přestavníku MP5 ji odstranil.

    Co se týká přiložené jehly, opravdu není použitelná, ale odkazuji na e-shop http://www.litomysky.cz. Pan Litomyský nabízí celou škálu ocelových strun, kde si každý vybere. Nabízí i speciální a vynikající kleště Xuron pro stříhání ocelových strun. (Stejnou služby a za méně peněz udělají i vhodné struny k hudebním nástrojům (kytara) – pozn. red.)

    A ještě ke zmíněné verzi MP1.V2. Změny oproti původnímu MP1 jsou dost zásadní, takže by to chtělo spíš označení MP2. Že se jedná o jiný přestavník, se dozvíme jen z miniaturního popisu na krytu. Detaily, jako že místo tří vrutů na spodní desce jsou jen 2, jsou zanedbatelné. Také jiné konstrukční provedení nevadí. Ale už absence vratné pojistky a rezistoru určitě stojí za zmínku. Změna krytu už neumožňuje instalaci vnějšího mikrospínače. Co je však horší – MP1.V2 není kompatibilní s původním MP1. Má totiž na svorkách přehozené výstupní kontakty mikrospínače. Pokud tedy zaměníte původní MP1 za MP1.V2, máte problém a musíte přehodit vodiče na svorkách na výstupu mikrospínače. A pokud se vám (jako u mne) sejdou na kolejišti oba typy přestavníků, musíte si dávat dobrý pozor při návrhu a zapojení.

    Bohužel výrobce MTB na svých stránkách ani v manuálu novou verzi V2 i s provedenými změnami vůbec nezmiňuje a tak uvádí zákazníka v omyl. Snad tedy aspoň tento příspěvek někomu pomůže.

    S přáním hezkých vláčkových vánoc Vladimír

Vložit komentář

Text komentáře: