První jarní modelářské výstavy a akce

OLYMPUS DIGITAL CAMERAS přicházejícím jarem narůstá počet modelářských prezentací. Však už bylo načase. Zima se na můj vkus táhla nějak moc dlouho. Kdysi platilo rčení, když někdo něco nestíhal, že si to nechá na dlouhé zimní večery. Ale kde jsou ty časy, kdy se ztracený čas dal dohnat přes zimu. Neříkám, že jsem přes zimu nic neudělal, ale rozhodně jsem nestihl všechno, co jsem si naplánoval. Asi jako každý…

Výstava Klubu železničních modelářů z Praha 7 – Bubny

  Moduláři Praha-Bubny jsou v modelářském světě pojem. Zaslouženě. Však už jsem o jejich aktivitách několikrát psal a dokonce jsem k nim byl před časem pozván na exkurzi – ZDE. Pravda, co jsem o nich napsal oslavný text, už mne nikdy nepozvali  :-) . Přesto, vždycky když čtu v novinách, že nějaký osvícenec z velké či malé radnice či jiného důležitě tvářícího se orgánu, obvykle však přistěhovaný do Prahy z velké dálky, přemýšlí o tom, že je potřeba zbořit další pražské nádraží, notabene právě to v Bubnech, tak mi zatrne při pomyšlení, že tamní moduláři přijdou o svoje zázemí. Raději se proto neptám, jak pokračují tyhle ničitelské plány, abych nejitřil emoce.

  Pánové z Klubu železničních modelářů z Prahy 7 – Buben se sešli tento týden na jiném pražském nádraží, na Smíchově. V tamním kulturním sále, do kterého je vchod označen vývěsným štítem s nápisem „Policie ČR – pomáhat a chránit“, si rozložili svoje moduly, na kterých proháněli úschorozchodné modely (H0e – 1:87). Pro nezasvěcené, měřítko H0e prezentuje modely zmenšené 87krát, které však jezdí na kolejích o rozchodu 9 mm, což ve skutečností odpovídá úzkokolejné trati ČSD s rozchodem 760 mm.

  Návštěvníci i malé postavy měli pěkně před očima okolo 20 metrů modelové krajiny, kterou se táhla železniční trať s několika zastávkami, přejezdy, lesíky, rybníčky a domečky, tak jak to bývá v reálném světě. Na jedné straně se vláčky mohly otočit do protisměru na koncové vratné smyčce, na straně druhé skončily v lomu. Ovšem ne v nějakém obyčejném lomu. Archeologové tam dokonce vyhrabali dinosaura.

  Modelová trať (v analogovém provozu) je do značné části postavena podle skutečnosti. Konkrétně jednak podle jindřichohradecké úzkokolejky, odtud je například nádraží Hůrky. Nádraží Dvorce je zase ze zrušené moravské úzkokolejky Ondrášov – Dvorce. Na modelové trati proto byly provozovány modely vozidel bývalých ČSD, které jezdí na jindřichohradecké dráze, k vidění ale byly i historická vozidla bývalých rakouských či německých výrobců.

  Páni modeláři si pěkně v sedě předávali vláčky směřující z jedné strany železniční tratě na druhou, občas nějakou neposlušnou mašinku postrčili, když se jí nechtělo rozjet a povídali si přitom spolu telefony jako opravdoví nádražáci. Jen v jednom se od reality lišili – pili přitom pivo!

  Součástí výstavy bylo i kolejiště na ploše cca 3 x 8 metrů, na kterém byly vystavovány modely v měřítku 1:17, což se bohužel vymyká slovnímu označení ve mnou používané terminologii postavené na slovíčku „gigantické“. Stejně jako nemůže být křišťál křišťálově čistší, tak ani gigant nemůže být gigantičtější. A přesto je! Při velikosti těchto modelů si laik nemůže všimnout, že se vlastně taky jedná o úzkorozchodné modely. Předlohou pro kolejiště prý byla Čiernohronské železnice, která byla kdysi dávno provozovaná coby lesní železnice na středním Slovensku se skutečným rozchodem 760 mm, v modelu 45 mm.

  Když kolem mne hnal Michal Janíček NE-modelovou rychlostí vlak a já trnul, jestli nevylétne z oblouku a nezpůsobí těžké zranění přihlížejícím, zaslechl jsem jen: „Ale dětem se líbí, když jezdím zostra!“ Dozvěděli jsem se, že všechny modely trakčních vozidel i vagonů vznikly samovýrobou. Jen koleje jsou kupované. Velmi slušná práce!

  Co se ale hned tak na modelářských výstavách nevidí – to jsou obrázky modelářů s tématikou železnice. Na Smíchově byly k vidění díla hned dvou kolegů – MUDr. Jakuba Likovského, Ph.D., a Lenky Šlechtové. Některé z kreseb jsou velmi zdařilé.

Obrazová galerie

Foto hlav, R. Novotný

*    *    *

Setkání milovníků železnice a paromilců v Rosicích nad Labem

  Pardubický spolek železniční dopravy letos oslaví 25 let své existence. Zahájení patnácté sezóny Železničního musea, které členové spolku vybudovali v zastávce Rosice nad Labem ze staré vodárny, se skuteční ve dnech 1. až 3. května 2015. Blíže ZDE.

  Kromě možnosti prohlídky Muzea jsou zde tradičně připravené zvláštní jízdy historickým motoráčkem M131. A také ukázky několika funkčních parních strojů různých velikostí. Psal jsem o nich při minulé návštěvě ZDE. Nejspíš se tam zajedeme s vnoučkem zase podívat.

001-parni-stroje

Ilustrační foto hlav

*    *    *

Oslavy v Nagano98

  Už je to tak, že se zase potkal rok s rokem a zase jsme museli slavit. A hned několikrát během jednoho večera. Aby toho opravdu nebylo moc, tak jsem oslavu svátku sv. Jiří odsunuli na příště, taky proto, abychom si nevypili všechno najednou…

  Leč, v době plné kybernetických útoků však nemá cenu být konkrétnější. Fotodokumentaci dostali jen přímí účastníci. Prostě, jsa poučen minulými  události a tím, co se děje na internetu už ctím to, že co se upeče v uzavřené společnosti, mělo by tam taky zůstat. Jestliže ještě před nedávnem se všem líbilo, že o nich svět věděl všechno prostřednictvím všelijakých facebooků, obrazových galerií a kdo ví čeho ještě, tak podle všeho nebude dlouho trvat, a lidé zaujmou k internetu a tam šířenými informacím naprosto opačný přístup. To až jim někdo vybílí účet, pošpiní existenci v zaměstnání, nakecá lži manželce atd. A to nemluvím o vydírání pro cokoliv. Sám už jsem takové snažení nějaké ženské s připsaným titulem Mgr. zažil, když ze mě chtěla vymámit „autorský poplatek“ za fotku převzatou na web z internetu. A to se do našich konkrétních životů ještě nevplížili islámští čmoudi…

 

Rubrika: PÁRA ŽIJE!, ZPRÁVY

Vložit komentář

Text komentáře: