Modely tramvají Aleše Zacha

Už jsem se dříve zmínil, že vlastním historickou tramvaj od firmy Bachmann v měřítku G (rozchod 45 mm) – ZDE. Tento model je hodně podobný tramvajím, které na počátku minulého století jezdily v Praze na Vinohradech. Trošku jsem byl překvapen letos v Lipsku, kde jsem zjistil, že zmíněná firma dál tyto modely tramvají vyrábí a v Německu je nabízí v několika barevných provedeních. A protože nechci, aby mi tramvaj jen tak odpočívala v krabici, zajel jsem věc konzultovat s Alešem Zachem.

  Dlouho jsem nevěděl, že můj kolega z bývalého pracoviště je vyhlášený modelář a věnuje se tramvajím v měřítku 1, tj. 1 : 22,5. Tyto modely potřebují rozchod 65 mm, takže moje „bachmannka“ se zde bohužel neprojela.
  Aleš mi představil celkem pět excelentních modelů tramvají. A co víc? Na zahrádce si vytvořil pro tyto modely tramvajovou dráhu dlouhou několik desítek metrů. O kolejišti, jak ho známe my modeláři „normálních“ měřítek, nemůže být totiž řeč. Na fotografiích, které mi Aleš před časem poslal, to tak nevypadá, ale až při shlédnutí reality si člověk teprve udělá docela jasnou představu, co práce (a materiálu) se schovává za jeho kolejovou dráhou pro tramvaje.
  Alešovy koleje se táhnou podél plotu od dolní smyčky s depem k horní smyčce a zpět. Zhruba v prostředku je prostor pro vyhnutí souprav se dvěma výhybkami. „Všechny výhybky jsem několikrát předělával, než jsem byl spokojený s provozem. Nakonec se mi osvědčily bezjazykové výhybky,“ detailně ukazuje jednoduchou konstrukci výhybky hostitel. „Koleje jsou vyrobeny z hliníkových profilů tvaru „I“, které se používaly jako garnyže na záclony,“ dodává Aleš. Současně si posteskne, že dnes už se velice špatně shání. Budu se muset zeptat majitele známé firmy zabývající se okrašlováním oken zevnitř a současně věhlasného modeláře Míry, zda-li ještě nějaké nemá skladem.

  Mezi tím už ale Aleš vypouští na trať první model, kterým je světoznámá „té trojka“, zcela přesně T3SUCZ. Dozvídám se, že provoz všech jeho tramvají je analogový, motorky pohání stejnosměrné napětí 12 V, které je snímáno z kolejí a pantografem z troleje. Tramvaje jsou však ovládány pulzním regulátorem, řízeným dálkově modelářskou RC soupravou na frekvenci 2,4 GHz. Ke stavbě karoserií Aleš používá tvrzený karton, který ještě napouští lakem. „Venkovní kolejiště musí být odolné větru-dešti, takže i modely musí něco vydržet,“ říká Aleš. Zajímám se, z čeho vyrábí trolej, aby byla splněna základní podmínka, tj. dokonalá vodivost. „Měděné dráty postupně vyměňuji, protože ve venkovním povětří se na nich vlivem oxidace vytváří špatně vodivý povlak. V poslední době zkouším TT-čkové kolejové pruty. Ty se zdají být odolnější,“ vysvětluje.

  Aleš Zach mezi tím na kolejišti vyměňuje další model, kterým je dávno zapomenutá T1. Pamatuji si ji z Brna, kam jsem jako kluk jezdil za dědou. Myslím se jim tam tehdy říkalo „Sputnik“.

  Po ní se po tramvajové dráze rozjíždí překrásný model třídílné kloubové tramvaje nesoucí označení RT6N1 v zelené barvě. „Přibližně v tomto provedení už ji uvidíš jen v Brně, tahle je modelem z doby, kdy poprvé vyjela s cestujícími v Praze,“ poznamenává Aleš.

  Z depa vyjíždí – podle mne hodně podobná – třídílná kloubová tramvaj KT8D5. „Ba ne, tahle byla zcela jiné konstrukce,“ opravuje moji domněnku Aleš, „ta jezdila dřív než „RTšestka.“

  Nakonec Aleš vydoluje z depa svůj poslední prezentovaný model, kterým je tramvaj T6. Vlastně dvě tramvaje T6 spojené do soupravy. Z konstrukce spřáhla je vidět, že oba vozy jsou elektricky propojeny. „Jelikož oba vozy mají stejné motorky i převodovky, neřeším event. nesynchronní provoz. Prostě, kolečka se v případě nutnosti na kolejnici protočí, aniž by to bylo patrné,“ vysvětluje Aleš. Oba vozy mohou jezdit samostatně. Dozvídám se, že styčná plocha tramvajových kol s kolejnicemi není šikmá, jako je tomu u železničních vozidel, ale rovná. To samé se dělá u modelů.
  Možná bych měl ještě odkázat na Alešovu webovou stránku – ZDE, kde je fůra dalších moudrostí týkajících se zahradních modelů tramvají. A také nesmím zapomenout zdůraznit, že Aleš se léta věnoval výchově mladých modelářů v klubu v Praze-Dejvicích.
  Mé exkurzi přihlíží pes od sousedů, rasu odhaduji na Jack Russell terriéra. „Před nějakým časem, když jsem začal  jezdit s tramvajemi, mohl se strhat, jak na ně štěkal. Teď už si zvykl,“ usmívá se Aleš. „Teď má zase v zálibě podhrabávat se ze „svého“ pozemku pod základy dráhy a hledat tam myšičky…“

  Při návštěvě u Aleše Zacha přišla řeč i na moje starosti s tramvají, ale to už není podstatné. Rád jsem viděl jinou modelovou velikost, byť zatím se nechystám to své nejhezčí měřítko vyměnit…

Obrazová příloha

Foto hlav

 

 

Rubrika: FOTOGALERIE, Kolejiště, VARIO, ZPRÁVY

1 komentář

  1. Ronoath napsal:

    Díky moc za tento příspěvek; za odkaz na web. Báječné modely! Zejména má oblíbená T6A5 ve dvojici mě skutečně dostala. Panu Zachovi velmi fandím! Překrásná práce!

Vložit komentář

Text komentáře: