Vyčištění elektromotorku

Může se stát, že model lokomotivy přestává jezdit. Nepomůže vyčištění kolejí ani pojezdových koleček, „rozborka“ ani „sborka“, zaklínání, ani prosby a výhružky :-). Stejné potíže mohou vzniknout po nákupu modelu z bazaru. Přesně tohle mne potkalo. Po rozebrání lokomotivy BR 132 (Fleischmann 7369) nebylo třeba pochybovat, že tentokrát mne prodávající „natáhl“, protože neuvedl, že lokomotiva jezdí špatně a velice se hřeje. Tak jsem ji rozebral „na molekuly“.

  V lokomotivě bylo plno špíny, prachu a chlupů z koberce či snad dokonce z kocoura. Bohužel, důkladné vyčištění, propláchnutí v isopropylalkoholu a vyfoukání nepomohlo. Všechno ukazovalo na závadu motorku.
  V řadě modelů lokomotiv v měřítku N od firmy Fleischmann se používá stejný motorek, jako v BR 132; má kat. č. 507306. Nebudu rozvádět, že se dá sehnat nový v jednom specializovaném e-shopu v Německu coby náhradní díl za 41 €. Případnému zájemci zde můžeme přes N-šopík objednat jakoukoliv součástku, pokud zná její katalogové číslo. A nejen k vozidlům od Fleischmanna. Musí mít ale trpělivost a dostatek peněz, protože náhradní díly jsou neskutečně drahé!
  Motorek kat. č. 507306 je třípólový, otevřený, uhlíky jsou uloženy v domečcích proti sobě, ke komutátoru jsou přitláčeny pružinou, která je zajištěna zaklapovacím plíškem, jenž současně tvoří kontakt. Na osičce je nalisovaný šnek. Důležité je vědět, že tento motorek má spojenou kostru s jedním kontaktem, takže velmi záleží na jeho usazení do pojezdu, i když konstrukčně je symetrický. Elektricky nikoliv. Trvalo nám notnou chvíli, než jsme přišli na tuto záležitost, o které se nikde v obchodních schématech nepíše!
  Demontovaný motorek (obr. 1) vykazoval velmi špatný nepravidelný provoz. Rozběhl se jenom když se mu pomohlo, běžel nepravidelně, na komutátoru velmi jiskřil a během několika vteřin se zahřál, že jej nebylo možné udržet mezi prsty. Po bližším prohlédnutí pod velkým zvětšením bylo patrné, že komutátor je velmi špinavý od uhlíků. Po konzultaci s kolegy se dalo předpokládat, že příčina závady bude ve znečištěném komutátoru, anebo – jako horší varianta -, že mohlo dojít ke spálení jedné z cívek rotoru.
  Nejdříve jsme tedy změřili odpor cívek; všechny tři vykazovaly odpor jen okolo 5 ohmů, přičemž podle zkušeností kolegy by měl být odpor každé cívky několik desítek ohmů. Nález však dával naději, že závada bude odstranitelná, jakmile se vyčistí komutátor.
  Vyjmuli jsme tedy uhlíky, které ale nevykazovaly zásadní problém. Byly sice znečištěné a jednostranně zbroušené, ale vyčištění a srovnání jejich čel jemným pilníkem bylo dílem okamžiku. Pokud by někdy bylo nutné je vyměnit, mají kat. č. 6518.
  Leštící akrylátovou tyčinkou průměru 2 mm (nabízíme ji v N-šopíku ZDE) upevněnou ve speciální mandrele, kterou jsem nejdříve jemným pilníkem zbrousil do tvaru klínu, aby se dala zasunout mezi rámem motorku až ke komutátoru, jsem tento vyčistil. Jednou rukou jsem přitom otáčel osičkou motorku a druhou rukou jemně tlačil na tyčinku a nastavoval ji po komutátoru tak, aby broušením zmizel veškerý černý otěr od uhlíků. Po dokonalém očištění komutátoru jsem totéž opakoval s leštící tyčinkou (zelené barvy).
  Po detailní prohlídce pod lupou jsme mohli konstatovat, že na komutátoru už nejsou žádné zbytky otěrů uhlíku. Komutátor jsem tedy omyl několika kapkami lihu a očistil jej buničinou na párátku.
  Důležité při čištění komutátoru motorku (a nerozhoduje, jestli se jedná o motorek maličký, nebo velký jako stodola) je vyčištění mezery mezi segmenty komutátoru. Tady obvykle dochází k zásadnímu problému – mezera se zaplní otěrem z uhlíků a jednotlivé cívky motorku nejsou dostatečně odizolované. Tomu také nasvědčoval malý odpor při měření stavu rotoru.
  Nejlepší pro vyčištění mezery mezi segmenty je velmi ostrá a tvrdá jehla s dlouhým hrotem. Takový nástroj lze nalézt v sadě, kterou nabízí za pár korun firma Conrad. Stejnou funkci může zastat i jehla na šití (nikoliv špendlík), ale je to s ní hrozná práce. Mezeru je třeba opatrně „protáhnout“ (vyčistit) od jedné strany po druhou, opakovaně, ale bez poškození očištěné plochy segmentu komutátoru. Kdo má špatné oči, nasadí si raději na oko hodinářskou lupu.
  Další a tentokrát důkladné omytí lihem je nezbytné, aby se odplavily veškeré drobné nečistoty. Nezbytné je profouknutí motorku (kuřáci mohou použít kompresor, pokud by tuto operaci nezvládli dechem!)
  Jestliže čistění proběhlo „O. K.“, měl by být odpor jednotlivých cívek rotoru podstatně větší, než v počátku. Můj motorek vykazoval po očištění odpor okolo 32 ohmů na každé cívce.
  Nyní může následovat bez velkých obav připojení na zdroj stejnosměrného proudu, přičemž před tím rozhodně nemůže být na škodu kapička kvalitního oleje do obou ložisek.
  Pro začátek stačí napájet motorek nějakými 4 – 5 volty. Jestliže se motorek roztočí, je dobré jej nechat pár minut běžet na malé otáčky, aby se „zaběhly“ (dorovnaly) uhlíky. Pak je možné jej testovat přidáváním a změnou napětí.

Závěr

  Tento osvědčený postup vyčištění elektromotoru rozhodně není žádným mým modelářským objevem, ale pouze a jenom zopakovanou praxí mnoha kolegů. Jenže – podle zákona schválnosti platí, že když člověk zrovna potřebuje poradit, nikdo není na blízku, když zadá tento problém do internetového vyhledávače, najde sice tisíc odkazů, ale nikoliv správnou a stručnou odpověď. A potom, ačkoliv vím, že řada kolegů umí modelařit s kladivem a ohnutým rezavým hřebíkem, považoval jsem za účelné upozornit i na některé nástroje a pomůcky nabízené v N-šopíku, které takovou jemnou práci, jakou je vyčištění motorku, usnadní. 
  A to byl také hlavní důvod, proč jsem si dal práci a celé to „obyčejně“ vyčištění elektromotorku blbovzdorně popsal a nafotil. Ruku mi vedli Jirka a Mirek, za což jim ještě jednou děkuju. Třeba se tahle metodika může někomu, kdo čte Honzíkovy vláčky, hodit. A třeba se najdou kolegové, kteří mají co na doplnění.

Obrazová příloha

 

Obr. 1 – Motorek užívaný v řadě modelů v měřítku N firmy Fleischmann – kat. č. 507306. Na tomto snímku je patrné, že komutátor je notně znečištěný, motorek jako takový vykazoval stopy dlouhého užívání bez údržby

Obr. 2 – Motorek pootočený o 90 st.

Obr. 3 – Motorek po vyjmutí uhlíků – kat. č. 6518

Obr. 4 – Stav uhlíků byl po očištění a zarovnání uspokojivý pro další použití

Obr. 5 – K čištění komutátoru jsem použil modrou leštící akrylátovou tyčinku a posléze na vyleštění zelenou, obě zbroušené na hrotu do tvaru klínu

Obr. 6 – Důležité je velmi ostrým nástrojem vyčistit mezeru mezi segmenty komutátoru a následně motorek důkladně vyčistit od zbytků odstraněného materiálu

Obr. 7 – … k čemuž lze použít např. líh či isopropylalkohol; nutné je všechny prostory v motorku ze všech stran důkladně vyfoukat

Obr. 8 – Měření odporu na cívkách

Foto hlav

 

 

Rubrika: Náhradní díly, TECHNIKA

1 komentář

  1. Jaroslav Vorlíček napsal:

    Tento postup popsaný Honzou by měl být základním bodem maturity každého modeláře, nejen železničního, protože motorky pro pohon jsou i jinde. Hlavním důrazem by mělo být použití originálních uhlíků, protože jsou i měkčí, ty však komutátor brzo zašpiní, a tvrdší, ty zase komutátor brzo prodřou. Jediným doplňkem k tomuto článku je moje poznámka k čištění drážek mezi segmenty komutátoru: Po jejich vyčištění je třeba zopakovat leštění komutátoru, protože po proškrábnutí drážek vzniknou na hranách jednotlivých segmentů malé otřepy, které zvyšují opotřebení uhlíků. Pokud jako elektronik mohu hodnotit tento článek tak dávám „výborná“.

Vložit komentář

Text komentáře: