Pošli příspěvek 'Dodatek k výrobě flokovačky z plácačky na mouchy (z 6. 8. 2011)' známému
Vydáno: 6.8.2011Pošli kopii příspěvku 'Dodatek k výrobě flokovačky z plácačky na mouchy (z 6. 8. 2011)' známému
Loading ...Počet přečtení: 11 961 | Tisknout:
| Poslat: 
Nahrávání ...
6.8.2011 at 21:25
Ahoj Honzo.
Já mám flokovačku z úplně stejné plácačky a první mé pokusy končily stejným výsledkem jako Tvé.
Několik doporučení:
Vyměnil jsem původní kondenzátor za „větší“ – s kapacitou 15 mikroF/6 kV. Výsledek práce se prokazatelně zlepšil.
Povrch doporučuji před aplikací floků opatřit základovou vrstvou sestávající z nátěru herkulesem, na tuto vrstvu lepidla položím jakýkoliv vrstvený savý papír (používám ty nejlevnější kuchyňské utěrky v roli), položený papír opět přetřu zředěným disperzním lepidlem a po zaschnutí natřu hnědou temperou, imitující půdu. Před flokováním zvlhčím tento základ lehce vodou s několika málo rozpuštěnými krystalky modré skalice (CuSO4 – působí protiplísňově na papírovou vrstvu, ale hlavně zvyšuje elektrickou vodivost podkladu) a poté povrch natřu souvislou vrstvou Dispercolu (výr. Druchema), který je hustší než Herkules. Natírám a flokuji vždy asi 10 cm široký pás, který pak nechám cca 5 min zavadnout a poté ještě jednou přejdu zapnutou flokovačkou bez aplikace trávy. Takto se ztopoří i 6 mm dlouhá travní vlákna. Pokud se jedná o modul, který jde otočit „vzhůru nohama“ je dobré toto provést po ukončení flokování a s takto otočeným modulem několikrát zaklepat. Tím se vyklepou neuchycená vlákna a postaví se zbytek dosud neztopořených vláken.
K Tvým otázkám:
ad1) máme stejné sítko doma a řekl bych, že je moc husté
ad2) viz můj experiment s výměnou kondenzátoru. Napájení ze síťového zdroje bych se trošku bál, je to přece jen mnohem „tvrdší“ zdroj napětí než články. Nehledě na to, že je třeba mít zdroj stejnosměrný.
ad3) nevím
ad4) polystyren je elektricky nevodivý – proto ten papírový povrch a zvlhčení elektrolytem upravenou vodou
ad 5), 6), 7) nevím
Ještě upozornění – při práci pozor na elektronická zařízení. Mě se zřejmě podařilo „odpálit“ si kreditní karty a zaměstnaneckou čipovou kartu, uložené v peněžence povalující se na stole, na kterém jsem flokování prováděl
7.8.2011 at 19:19
Jak tak koukám na detailní snímky té trávy, řekl bych, že hlavní chyba je právě v ní. Já používám trávu od Poláka, případně od Nocha, a není s nimi nejmenší problém. Vlákna od obou zmíněných výrobců jsou rovná a k takovýmto shlukům nedochází.
Další zádrhel bude s vysokou pravděpodobností (soudím podle Tvých snímků) v mnou již zmíněné špatné elektrické vodivosti podkladu. Já jsem svou flokovačku prvně zkoušel na kusu kartonu a teprve po jeho zvlhčení před nanesením lepidla jsem začal dosahovat očekávaného výsledku. Dalším experimentováním jsem došel k potřebě přídavku vhodného elektrolytu do vody. Lze použít jakoukoliv sůl. K modré skalici jsem došel na základě její nízké agresivity k okolnímu prostředí a zároveň i jejím protiplísňovým účinkům.
Koncentrace solí ve vodě stačí velmi nízká, opravdu jen stopové množství (několik málo krystalů do 0,1 l).
Na závěr ještě jedna rada: čím delší floky, tím hustší lepidlo.
7.8.2011 at 22:49
Ahoj Honzo, já jsem se potýkal se stejnými problémy jako Ty. Nakonec jsem zatravňovač vyrobil z lapače hmyzu na 220 V. Funguje spolehlivě. Na stranu vysokého napětí (sítka) jsem si i šáhl a zatím jsem tady. Popis jak jsem to vyrobil je tady: . Taky na tom webu najdeš, jak jsem udělal tu „třesačku“, o které se zmiňuješ v článku.