Honzíkovy vláčky

Co to jsou lacquerové barvy a jak na kovový povrch modelu? (1. díl)

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 1.11.2024

Tentokrát mé bádání začalo tím, že jsem hledal poučení, jak docílit kovového povrchu modelu (stříbrný, hliníkový) a skončilo to poznáním, že existují lacquerové barvy. Docela pěkný veletoč. Ke všemu mne navedl Michal Kašpar, který má v Brně obchod MJ Modely.cz – ZDE. Nejdříve jsem na YouTube narazil na dvě jeho letitá videa s názvem „Jak na kovový povrch“, část. 1 a 2. Usoudil jsem z nich, že finta povrchu spočívá v užití metalických barev firmy AK, které byly označeny jako enamelové metalické barvy. Teď už vím, že to je spíše záležitost správného vrstvení i jiných barev.

Kam zařadit lacquerové barvy?

O lacquerových barvách se moc nepíše, byť zase tak neznámé nejsou. Nevšiml jsem si ani na webech Mistrů barvířů modelů (mám na mysli třeba Jakuba Vilingera aj.), které dost často procházím, že by tam bylo nějaké ucelené speciální pojednání o nich, testování či hodnocení. Pochopitelně mne zajímaly detaily o jejich užitných vlastnostech a mimo jiné kam je zařadit v přehledu ostatních druhů barev. Však o barvách obecně, jejich druzích, vhodnosti pro modeláře, míchání a užití jsme se na stránkách Honzíkových vláčků dost často psali, ale prozatím nikdy jsme neužili pojem lacquerové barvy. Například před sedmi lety jsme publikovali článek „Nátěrové hmoty pro modeláře a jejich dokonalé promíchání (1)“ – ZDE, kde mezi nejčastěji užívané modelářské barvy řadíme: syntetické, akrylové, olejové, temperové, akvarelové, nitrocelulózové, lihové, práškové a dále pak další jako polyuretanové, silikonové, asfaltové, polyesterové či chlorkaučukové. Ale nikoliv lacquerové. Co to sakra je?

Slovník cizích slov vrátí na heslo lacquer (laker) výraz lak (z angl.).

Kamarád chemik Honza Plutnar vysvětluje, že z podstaty názvu (lak) prostě platí, že se jedná o barvy, které vytvoří lesklý (lakový) povrch. Např. označení Tamiya LP znamená Tamiya Lacquer Paints. Bezpochyby se jedná o nějaký typ syntetiky. Připouští ale, že by to mohla být i akrylová barva, která namísto vody používá jako médium rychle se odpařující rozpouštědlo. Výhodou všeho je, že lacquerová bude barva rychleji schnout. Z těchto důvodů se domnívá, že lacquerové barvy netvoří nějakou zvláštní kategorii (viz přehled ZDE), ale bude to jeden z typů syntetik, jak už je řečeno. Což má logiku, myslím si, vzhledem k výslednému efektu; něco jako „dva v jednom“, tj. barva plus lak.

Malé intermezzo: V sedm let starém článku jsme napsali, že přívlastek syntetické lze chápat jednak jako uměle vytvořené, ale také jako vzniklé syntézou (postup, kterým byla barva vyrobena). Např. u jedné ze synteticky vyráběných barev, jež dostaly označení emailové, bylo dříve jako pojivo používán olej, který byl u současných barvách zaměněn kvůli dlouhému usychání syntetickými chemikáliemi, např. na bázi alkydové pryskyřice. Pro ředění emailů se používá ředidlo S 6006. Je jasné, že modelářské syntetické barvy se od těch, kterými se natírají třeba ploty, liší především jemností pigmentů, ale také ředidly (je snaha o výrobu nezapáchajících ředidel). To byl také mj. důvod pro vznik akrylových barev. Tvrdí se, že měly být příspěvkem k ochraně životního prostředí. Jsou založeny na bázi polyakrylátů a polymetakrylátů, se kterými se smíchá pigment. Jde tedy o disperzní barvu. Mají řadu výhod, k nimž se řadí i to, že jsou ředitelné vodou (voda nahradila zdraví škodlivý terpentýn). Jakmile akrylová barva uschne, už ji nelze vodou rozpustit, má velkou trvanlivost a barevnou stálost. Barvy se dobře nanáší (lepší je stříkat) a rychle zasychají. Co ale naplat, jejich povrchový efekt ale není TOP ve srovnání s jinými druhy barev. Něco za něco…

Při hledání shodných a rozdílných charakteristik syntetických, akrylových a nyní i lacquerových barev dojdeme nejspíš k závěru, že ten hlavní rozdíl spočívá v chemickém základu, na kterém existují a samozřejmě i ve složení ředidel. Při bližším hledání důkazu k této premise se ale daleko nedostaneme, protože právě to si výrobci ukrutně střeží. A je jasné proč.

Například z popisu vlastností ředidel Lacquer Thinner a Lacquer Thinner Retarder od Tamiya, které si může čtenář najít na webu Modelaratikl.cz – ZDE a ZDE – je patrné, že ředidlo bylo vyvinuto speciálně pro lacquerový druh barev. „Lze ho ale také použít i jako výborný čistič¹⁾ (např. stříkací pistole), odstraňovač starých nátěrů nebo na ředění většiny modelářských akrylových či emailových barev (výborně ředí všechny typy barev Tamiya, Gunze Sangyo, syntetické barvy Humbrol, Revell a Agama). Ředí i všechny podkladové základy Gunze Sangyo nebo Tamiya (např. Surface Primer White a Surface Primer Gray) a klasický jednosložkový tmel Tamiya Putty Basic. Specificky silně zapáchá acetonem, ale neleptá plast.“ (cit. z prvního linku). Druhé zmíněné ředidlo má již „přimíchanou zpomalovací složkou (Paint Retarder), tudíž zlepšuje slévání barvy na povrchu modelu, zvyšuje případný lesk i hladkost povrchu a u takto naředěné barvy prodlužuje bezpečnou dobu použití při práci jak štětcem, tak i stříkací pistolí.“ (cit. z druhého linku)

Podle bezpečnostního listu ředidlo obsahuje isopropyl, 4-methylpentan-2-on a 2-butosyethan-1-ol.

Takže, zdá se, že lacquerové ředidlo (asi nejen od Tamiye) rozpustí kde jakou barvu, další přípravky a usazeniny.

Tři základní druhy modelářských barev

Abych si zkrátil čas dalším hledáním již vymyšleného a v praxi modelářů užívaného, a ušetřil i čas čtenáře, dále uvádím spontánní, stručné a jasné vyjádření, které mi poslal Michal Kašpar. A jak se lze záhy přesvědčit, Michal to vzal „od podlahy“. Dejme mu slovo:

„Modelářské barvy se v základu dělí na tři druhy: Enamel – Akryl – Lacquer“

Poznámka: Omlouvám se, ale už po první větě Michala si dovolím vložit poznámku, která spočívá v upřesnění jazykových odlišností: Enamel je anglické slovo. V češtině má několik významů: 1. smalt, email, glazura; 2. email(ová) barva; 3. (tooth) enamel anat. (zubní) sklovina.²⁾ Takže, jestliže se na krabičce či plechovce s barvou vyskytuje výraz Enamel, je nutné mít na vědomí, že výrobek byl nejspíš zhotoven v cizině, ale česky se nejedná o nic jiného než o „emailovou barvu“.

___________________
1) Tuto vlastnost lacquerového ředidla doporučuji si zapamatovat. Může se hodit třeba právě při snaze vyčistit airbrushovou pistoli, když všechny jiné pokusy selžou 🙂 . Já to vyzkoušel a funguje to!
2) Slovník Seznam.cz – ZDE

„ENAMEL

Barvy označené Enamel jsou klasické syntetiky, například Revell nebo Humbrol³⁾ v plechovce. Dají se ředit průmyslovými syntetickými ředidly z hobby marketu, např. S6006 apod. což má ala za následek, že poměrně dost zapáchají a mohou způsobit nepříjemný bolehlav.

Relativně dobře se s nimi pracuje i na štětec, ale dlouho schnou a jednotlivé vrstvy jsou dost náchylné na další modelářské přípravky s enamelovým (nebo obdobným) základem.

Na enamelový povrch se například špatně aplikují weatheringové přípravky, které mají zpravidla enamelový základ. Ty barvu aktivně rozpouští, takže jejich aplikace je velmi složitá, troufám si říct až nemožná.

Stejně tak lakování těchto povrchů skýtá jistá úskalí, neboť většina modelářů, kteří enamelové barvy stále používají, barví model pomocí štětce. Řešením je pak použít lak na arylové bázi, aby barvu nenarušil, případně použít lak ve spreji. To má zase úskalí v podobě agresivních rozpouštědel ve spreji obsažených, které barvu s největší pravděpodobností naruší.

Když se ovšem povrch nezalakuje, nedá se aplikovat wash⁴⁾ a špatně se na něj lepí obtisky, protože obtisky i wash potřebují hladký/lesklý podklad; obtisky pak ideálně vyžadují aplikaci obtiskové chemie, která ale rovněž enamelku rozpouští…

Mezi jejich výhody patří:

relativně dobrá schopnost krytí povrchu bez nutnosti používat surfacer/primer,
dají se dobře natírat štětcem i stříkat pistolí;

Mezi nevýhody bych zařadil:

zápach,
příšerně dlouhá doba schnutí (než se dá na povrch modelu vůbec sáhnout),
příšerně dlouhá doba schnutí (než se dá na povrch modelu vůbec sáhnout),
nedá se na ně použít weathering⁵⁾ a laky na enamelové bázi či laky ve spreji (mohou existovat výjimky, nutno si předem odzkoušet někde bokem).

Z mého pohledu už jsou enamelové barvy přežité. Sám jsem na nich jako malý kluk začínal (ono nebylo moc na výběr), ale dneska už jsou možnosti jinde. Z mého pohledu už v dnešní době není důvod s enamelkama ztrácet čas.

_____________________________

3) Mimochodem, a opravdu se jedná o poznámku téměř „mimo mísu“, kdyby se někdo setkal s potřebou identifikovat číselné kódy barev francouzské firmy Heller, tak jsou stejné jako číselná řada Humbrol.

4) Wash – neboli „špinění“ je modelářská technika spočívající v aplikaci prostředků korespondujících s pravým významem slova, tj. umytí, praní, spláchnutí, ale také líčidlo, bahno apod. – pozn. J. H.

5) Weathering, neboli zvětrávání, je soubor modelářských technik založený na požití tzv. weatheringové chemie, tedy prostředků pro vyvolání změn na naneseném barevném povrchu, připomínající působení času, prostředí, počasí a podobných vlivů – pozn. J. H.
.

AKRYL

U těchto barev je potřeba rozlišit akryl na lihové bázi (např. akrylové barvy Tamiya, ale i Agama) a akryl na vodní bázi (všechny ostatní).

Lihový (hybridní) akryl (Tamiya) se dá ředit buď originálním ředidlem X20A, nebo též jakýmkoliv lacquerovým ředidlem (viz dále). S ním se dokonce chovají lépe jak s originálním akrylovým. Jsou ideální do pistole, a šlo by o nich říct, že jsou docela „blbuvzdorné“. Na štětec už je až tak moc nedoporučuju, ale taky se to dá (jako nouzovka). Když se na ně použije lacquerové ředidlo, tak je to spíš posune do kategorie lacquerové – k tomu se dostaneme.

Vodou ředitelné akryly (např. AK 3.gen, Vallejo, AMMo of MIG) – jsou ideální na štětec. Do pistole je to zlo (čistě můj osobní názor a zkušenost). Ale je spousta modelářů, kteří si je nemohou i do pistole vynachválit.⁶⁾

Pokud je do pistole správně naředíte (nejlépe originálním ředidlem) a použijete retarder (zpomalovač schnutí) dá se to po nějakém čase dostat do ruky. Chce to ale čas a trpělivost.

Někteří výrobci deklarují, že barvy není nutné do pistole ředit, že jsou již „připraveny k použití“ Tuto informaci je potřeba brát s rezervou a hustotu barvy si vždy ověřit. Ze zkušenosti vím, že to většinou nebývá pravda a je nutné doředit.

Stejně tak při čištění pistole je potřeba používat pouze originální nebo odzkoušené čističe. Pokud se pokusíte vyčistit pistoli něčím jiným (například čističem na lacquerové barvy) tak zbytky barvy v pistoli okamžitě vytvoří jakousi gumu, kterou je pak nutno z pistole fyzicky vydrápat.

Při aplikaci štětcem stačí ředit obyčejnou vodou (je-li potřeba) a vždy doporučuji použít retardér. S retardérem opatrně, nesmí se to s ním přehnat, osobně dávám cca 1 kapku retardéru na 5 kapek barvy.

Pod barvu (ať už se aplikujete štětcem nebo pistolí) doporučuji vždy použít surfacer/primer. Barva pak lépe drží.

Mezi výhody akrylových barev patří:

ideální na štětec,
jednoduché ředění (na štetec stačí kohoutková voda),
nezapáchají;

Mezi nevýhody bych zařadil:

nutnost ošetření povrchu modelu pomocí surfaceru/primeru,
nižší kryvost – nutno aplikovat ve více slabších vrstvách,
nutno použít retarder, zejména na větší plochy,
složitější na aplikaci pomocí airbrushe;

Poznámka: Dovoluji si podotknout, že Vallejo už před dávným časem rozšířilo svůj sortiment o řadu barev ke stříkání, kterou označuje jako ModelAir (v číselné 5ti místné řadě začínají dvojčíslím „71“), zatímco barvy na nanášení štětcem jsou označeny jako ModelColor a začínají dvojčíslím „70“. Kromě toho existují další řady, např. GameColor, opět členěné pro štětec a pistoli – pozn. J. H.

__________________

6) Ti, kteří jim fandí a jsou ochotní se podělit se svými poznatky se shodují, že klíč je v jejich správném ředění – a to jak u řady ModelColor (na štětec), tak ModelAir (do pistole), přičemž výrobce k jejich ředění doporučuje originální ředidla (nikoliv vodu), která jsou pro obě řady jiná. Osobně mám vyzkoušené, že i barvy ModelColor jdou – po dostatečném naředění – vcelku bezproblémově stříkat. Musí se ale ředit, jak zdůrazňuje Martin Kořínek, ředidlem pro ModelAir, protože to je určené pro airbrushovou techniku nanášení – pozn. J. H.

LACQUER
(např. AK Real Colors, Gunze C, Hataka – oranžová řada)

Je to forma syntetiky, název „Lacquer“ berte jako Název, jako terminus technicus. Hodně lidí si myslí, že se jedná o barevné laky (patrně kvůli názvu Lacquer), a budou po aplikaci lesklé. Není tomu tak, je to zkrátka „normální“ barva a jsou to top barvy na použití do pistole.

Rychle zasychají, mají výbornou kryvost, povrch bývá saténový až matný (záleží odstín od odstínu). Stejně tak laky na lacquerové bázi jsou dobře aplikovatelné a mají vysokou odolnost vůči jakékoliv další modelářské chemii.

Oproti enamelu zde nemusíte mít obavu, že by se jednotlivé vrstvy navzájem oživily. Je to dáno jednak povahou barvy a zároveň způsobem aplikace (airbrush).

Pistole se jednoduše čistí pomocí čističů k tomu určených, na rozdíl od akrylových barev nezůstávají v pistoli zbytky, které by ji po čase ucpaly.

Na štětec nepoužívejte(!), jedině jako absolutní nouzovku na nějaký mikro detail.

Na ředění lze použít jakékoliv ředidlo na lacquerové bázi. Mě se osvědčilo ředidlo od AK – High Compatibility Thinner. Moc nesmrdí a dobře funguje se všemi lacquerovými barvami.

Mezi výhody lacquerových barev patří:

ideální do pistole,
jednoduchá aplikace (až „blbuvzdorná“),
výborná kryvost;

Mezi nevýhody bych zařadil:

nevhodné na štětec,
někomu mohou zapáchat.

Tolik zatím Michal Kašpar, ale ještě mu dáme slovo.

A teď ještě malé překvapení. Poprvé v historii používám v nějakém článku na stránkách Honzíkových vláčků text vytvořený umělou inteligencí. Každá zkušenost je dobrá. Takže si přečtěte, co mi napsala AI (aplikace ChatGPT) po zadání hesla „Lakovací barva“:

Lakovací (nebo „lacquerové“) barvy jsou rychleschnoucí barvy na bázi rozpouštědel, které po nanesení vytvářejí tvrdý, lesklý a odolný povrch. Tyto barvy se často používají v automobilovém průmyslu, při úpravách dřeva, kovu nebo plastů a v modelářství.
Vlastnosti lakovacích barev
1. Rychlé schnutí: Lakovací barvy schnou velmi rychle, což usnadňuje rychlé aplikace a více vrstev během krátké doby.
2. Odolnost: Povrch vytvořený lacquerovými barvami je pevný a odolný vůči poškrábání, vlhkosti a opotřebení.
3. Lesk a hloubka barev: Vytvářejí velmi hladký a lesklý povrch s intenzivní barvou.
Bezpečnostní opatření
Při práci s lacquerovými barvami je důležité dodržovat bezpečnostní opatření:
– pracujte v dobře větraném prostoru, protože výpary mohou být škodliv,
– používejte ochranné prostředky, jako jsou rukavice a respirátor, abyste se vyhnuli kontaktu s kůží a vdechování výparů.
Závěr
Lakovací barvy jsou oblíbené pro jejich rychlé schnutí a odolnost, což je činí ideálními pro různé aplikace. Je však důležité dodržovat bezpečnostní opatření při jejich používání.