TATRA 805 z dílny JJ3D vyjíždí

Je v N-ku, vytištěná metodou přesného stereolitografického 3D tisku a v prototypovém provedení prozatím existují první tři modifikace – klasický valník s plachtou, cisterna a sanitka. Vzhledem ke zvolené konstrukci modelu bude možné základní sérii rozšířit o další verze tohoto na svou dobu bezkonkurenčního lehkého terénního auta, primárně vyvinutého v Tatře Kopřivnice pro armádu, ale jež našlo uplatnění i v řadě civilních oblastí.

Poznámka J. H.: S drobnou nadsázkou musím předeslat, že mám vánoce v květnu. Hezčí dárek jsem nemohl dostat! Ještě před érou covidovou jsem dobře dva roky trpělivě obcházel všechny tradiční výrobce modelů autíček a dalších nekolejových vozidel na naší oblíbené modelářské burze v Opletalce a jednou je hecoval, jindy doslova prosil o zhotovení modelu vozidla Tatra 805. Proč? Kdo neprožil vojnu, neví nic o nostalgii na tyto roky strávené v maskáčích a kanadách, a také o vazbách, které si člověk vytvořil k té které vojenské technice. V mém případě to byla právě Tatra 805 a pak OT 64, se kterým jsem dva roky jezdil. Model „otéčka“ v N-ku už dávno nabízejí pánové Štěpničkové – ZDE, ale do té kulaťoučké tatrovky se nikomu nechtělo. Snad právě pro ty „kruté obliny“ na kabině řidiče.

  Všechno – pokud jde o vytváření oněch oblin – se velmi rychle změnilo z nástupem 3D tisku, samozřejmě v té vyšší kvalitě. Po zkušenostech získaných s konstrukcí karosérií motorových vozů M240.0, přípojných vozů Balm-k a BFalm, dále motoráku M260.0 a rovněž pak autobusů sérií Škoda 706 RTO a Karosa Š11, stařičkých náklaďáků a autobusů Praga RND, sklápěček Tatra 148 a dalších modelů se Honza Plutnar pustil do přípravy zmíněného náklaďáku Tatra 805 a vytiskl první prototypy. S hrdostí a pýchou oznamuji, že prototypy se mu dokonale povedly a že jsou to první povedené „kvíčaly“ v N-ku na českém modelářském trhu. A taky mu za to děkuju!

Velmi stručný popis lehkého terénního nákladního vozidla Tatra 805

  Toto vozidlo bylo vyráběno na základě zakázky ČSLA v Tatře Kopřivnice mezi roky 1952-1960. Některé verze, resp. nástavby byly později vyráběny i v dalších podnicích v Mladé Boleslavi a Plzni.

  Vozidlo bylo poháněno vidlicovým čtyřdobým osmiválcovým zážehovým vzduchem chlazeným motorem Tatra 603-A o zdvihovém objemu válců 2 545 cm3 a s rozvodem OHV. Výkon benzínového motoru byl 55 kW (75k), spotřeba se pohybovala okolo 24 l/100 km (i více). Vozidlo mělo nádrž na 100 litrů paliva plus 60 litrů bylo v kanystrech.

  Podvozek tvořila pro Tatru tradiční páteřová roura s výkyvnými poloosami s pohonem všech čtyř kol (přední náhon bylo možné odpojit). Rozvor kol byl 2 700 mm. Na motor připevněný shora k přední části roury navazovala přes spojku čtyřstupňová převodovka (se zpátečkou) a redukční převodovka pro jízdu v terénu. Vozidlo tedy disponovalo celkem osmi převodovými stupni a dvěma stupni pro jízdu zpět. Vůz má mechanické uzávěrky diferenciálů. Další redukce převodu byla v nábojích kol. Díky tomu se snížilo namáhání poloos a naopak se zvýšila světlá výška vozu na 400 mm, což zvyšovalo průjezdnost terénem. Úhel nájezdu na překážku vepředu byl neskutečných 45°, vzadu dokonce 52°. Vůz dosahoval na silnici maximální rychlosti 78 km/hod., v terénu s využitím redukčních převodů pak byla maximální stoupavost 69 %.

  Vozidlo špatně brzdilo, protože mělo ve všech kolech bubnové brzdy ovládané tlakem kapaliny z brzdového pedálu (bez posilovače), což bylo jedno z mála slabých míst v jinak zdařilé konstrukci vozu. Pérování zajišťovaly podélné torzní tyče s olejovými tlumiči. Tato jednoduchá a bezúdržbová konstrukce vypružení je u terénního vozidla ideálním řešení. Ostatně, konstrukce všech komponentů byla z dnešního pohledu velmi jednoduchá a snadno opravitelná bez zvláštního dílenského vybavení.

  Pohotovostní hmotnost vozidla byla (podle provedení) 4 550 kg (štábní vůz), přičemž užitná nosnost byla konstruována na 1 500 kg. Do zvláštní výbavy patřil kompresor (např. pro dohušťování pneumatik, gumových člunů výsadkářů apod.), a podle předpokládaného užití i naviják a další užitečné doplňky. Samozřejmostí pro vojenské užití bylo stropní víko nad sedačkou spolujezdce a výklopná čelní okna.

  Podle publikovaných podkladů1) bylo celkem vyrobeno 13 624 vozidel Tatra 805. Pro svůj charakteristický kolébavý pohyb při jízdě zejm. v terénu byl tento vůz přezdíván „kačena“, přičemž příčná stabilita vozu byla vysoká. Také se vžila přezdívka „kvíčala“ podle typického hvízdání ventilátorů chlazení motoru. Kromě značného počtu vozidel upravených v různých verzích pro armádu byla Tatra 805 hojně využívána i v civilním sektoru. Bez nároku na přesnost výčtu se jednalo o několik typů valníků, radiovozů a vozů se speciální výbavou např. pro PVO, rozšířená byla sanitka a se stejnou nástavbou pojízdná dílna, na letištích jezdily cisterny, jejichž úpravou vznikly požární vozy. Ve vývoji bylo i několik obrněných prototypů (např. OA 82 Jarmila aj.), vyvíjel se i štábní vůz na bází „džípu“ a další modifikace.2) Pro civilní sektor vznikly speciální vozy jako např. zametací, vrtná souprava, vysokozdvižná plošina, přenosový vůz pro rozhlas a televizi, také dvoukabinový aj. V kopřivnickém muzeu Tatra se dochovaly expediční automobily Tatra 805 cestovatelů Ing. Hanzelky a Ing. Zikmunda a jejich posádek výrobcem upravené vozy pro jejich druhou (asijskou) expedici. Není bez zajímavostí, že na podvozcích (mnohdy vyřazených) vozidel Tatra 805 vzniklo posléze v produkci „made in doma“ bezpočet malotraktorů a podobných strojů, ale také závodních speciálů pro truck-trial.

_____________________________
1) Wikipedia.cz. In: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Tatra_805
2) Tatra 805 – jistota čtyř. In: Tatra 805 (eshop-rychle.cz)

.

Struční popis modelu Tatry 805 v měřítku 1:160

  Při vědomí toho, že model v měřítku N bude na délku menší jak 30 mm, ale že bude zhotoveno několik modifikací, bylo nutné přistoupit ke stavebnicové koncepci. Díky kvalitnímu 3D tisku ale nebylo nutné – až na výjimky (podvozek) – zjednodušovat detaily na kabině a nástavbách. Jsou tak plně zachované např. stupačky, madla, zástěrky, kliky, světla, přední maska s mřížkou či kryt světla pro noční vidění. Na prototypech je prozatím zjednodušen podélný rám (vč. čelního a zadního pohledu na držák motoru a diferenciály), který by správně měla tvořit jen páteřová roura s poloosami. Z důvodů konstrukční nestability to ale nebylo možné a nepůjde to realizovat vzhledem k titěrnosti modelu a nutnosti zachovat pevnost rámu. Nějaké kompromisní řešení ale najdeme.

  Koncepce modelu je jednoduchá. Jeden díl tvoří podélný rám s kabinou vepředu. Druhým dílem jsou prozatím tři různé nástavby (valník s plachtou, cisterna a skříň), které se po očištění, detailním připasování, nastříkání barvou a nalepení obtisků přilepí na rám. Posledním dílem jsou pak kola, která se přilepí na ocelové struny (průměr 0,7 mm, délka 10 mm), imitující poloosy. Struny jsou prostrčené otvory v rámu. Také kola ještě možná doznají drobnou úpravu (budou maličko větší a dodatečně u nich vnikne čočka stálého rozvodu s excentrickým otvorem pro tyč poloosy (ocelovou strunu). Jako efektní se ukázalo zakrytí ocelové struny tenkou černou smršťovací bužírkou a mírné vyhnutí kol od svislé osy.

  Přes všechny neúspěšné pokusy s nejrůznějšími zaručenými modelářskými „vodičkami“ pro zasklívání (typu Humbrol, Agama či Micro Clear) a stejně tak s několika fóliemi, jsme usoudili, že nejrozumnějším řešením bude kabinu (a skříň) nezasklívat vůbec. Za každou cenu zasklené okenní otvory rozhodně pohled na jinak překrásný model nezlepší. Zasklívání si mohou dovolit jen vyznavači gigantických měřítek 🙂 .

  Tak ještě několik prvních fotografií dokončených modelů, u kterých ještě zbývá dolepit obtisky (červený kříž na sanitu), všechny nalakovat, což mj. zakryje „mapy“ od obtisků. A pak už se můžeme kochat…

.

Foto J. Plutnar, hlav.

.

Rubrika: Doplňky, MODELY, Modely vozidel, ZPRÁVY

Vložit komentář

Text komentáře: