Tabulky s označením na lokomotivách, aneb Jak psát v textu tato označení? S mezerou, nebo bez ní?

Všimli jste si, že existuje rozdíl mezi psaním evidenčních čísel jednotlivých lokomotiv na tabulkách připevněných na strojích, a způsobem zápisu tohoto označení v různých textech, i odborných článků? Tu odlišnost spatřuji možná v triviálním rozdílu, nad kterým asi leckdo mávne rukou. Z mého pohledu ale tato „drobnost“ nekoresponduje s dokonalostí právního prostředí, ve kterém železnice fungovala (i když dnes už to asi taky není pravda).

  Odlišnost mezi psaním evidenčních písmen a čísel na lokomotivních tabulkách a v psaném textu spatřuji v mezeře mezi písmenem (označujícím trakci) a číslicemi (vyjadřujícími číselné označení lokomotivní řady). Zatímco na evidenčních tabulkách na lokomotivách žádná mezera neexistuje, a jak jsme zjistil a dále uvedl, ani nebyla nařízena normou, v psaném textu mnozí autoři tuto mezeru vytvářejí.

Bavíme se o Kryšpínově éře značení

  Samozřejmě, musíme rozlišovat mezi označováním lokomotiv v různých epochách. Upřesňuji proto hned v úvodu, že polemizuji nad „problematikou mezer“ výhradně v období Kryšpínova značení, které na naší železnici platilo mezi roky 1925–1987. Toto všeobecně známé značení není třeba pitvat, stačí odkaz na některou stať, kde je vše podstatné uvedeno – třeba ZDE. Připomínám pouze, že Ing. Vojtěch Kryšpín v roce 1920 navrhl tehdy nový systém značení lokomotiv, který získal definitivní podobu v r. 1925. Od tohoto roku byla zavedena písmena (tzv. písmenná zkratka trakce) před troj- nebo dvojmístným číselným kódem lokomotivních řad. Původně se jednalo o písmena T, E, S, U a M, která byla později doplněna o další písmenné zkratky pro další trakce (TL, EM, SM, N, U, ES, A, TA). Význam je uveden v cit. odkazu.

  Po roce 1988 se značení lokomotiv a dalších železničních vozidel zásadně změnilo i s ohledem na mezinárodní normy, ale to není předmětem toho článku. Nicméně, v kontextu diskutovaného psaní evidenčních čísel lokomotiv je vhodné připomenout, že (evidenční) „číslo se na hnacích vozidlech udává tak, že mezi třetí a čtvrtou číslicí se píše mezera, mezi šestou a sedmou pomlčka (např. 163 046-6). V psaném textu se číslo píše tak, že se místo mezery mezi třetím a čtvrtým uvede tečka (např. 163.046-6).“1)

________________________________
1) Značení lokomotiv – Wikipedie (wikipedia.org) – In: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zna%C4%8Den%C3%AD_lokomotiv

.

Co je správně?

  Jelikož v současnosti přiděluje tato čísla všem lokomotivám (včetně historických) a všem provozovatelům drážních vozidel Drážní úřad, obrátil jsme se tam o radu. Otázka zněla, zda evidenční čísla psát v článcích (textech) s mezerou nebo bez ní? Bohužel, jak mi bylo po nějakém čase sděleno, pátrání v archivech úřadu po původních normách prozatím nebylo úspěšné. Nicméně, v diskusi s jedním z vedoucích pracovníků úřadu byl dotaz označen za zajímavý a bylo připuštěno i to, že ve způsobu zápisu označení lokomotiv z éry Kryšpína rozhodně jednota není.

  Víme tedy jen z wikipedie, že historická vozidla bývají pro zachování historické věrnosti viditelně označena starým označením (dle Kryšpína) a povinné nové označení je pak umístěno na stanovišti strojvedoucího.

Jsme na stopě

  Před lety jsme v souvislosti s hledáním předlohy pro správné leptání lokomotivních tabulek v modelovém měřítku N tuto problematiku diskutovali s Jirkou Šafářem (MINIATUR), který mi poskytl jistou obrazovou předlohu, která vypadala jako okopírovaná z nějaké normy. Jelikož Jirka má ve svém počítačovém archivu pořádek a přehled (na rozdíl ode mne), nebyl nyní pro něho problém dohledat zdroj, ze kterého čerpal. Tím byla fotokopie článku Jana Banko nazvaného „Tabulky s označením lokomotiv“, který byl publikovaný v časopisu MODELÁŘ č. 1/986, str. 26. Později byl tento článek přetištěn na webu Mo-na-ko.cz (který je mj. obrovskou studnicí moudrostí pro všechny modeláře bez ohledu na obor jejich zájmu).

  A v něm jsem našel „stopu“. Text článku Jana Banko zni:

„Tabulky s označením lokomotiv.

  Pod tímto titulkem byl v MO 8/1985 uveřejněn článek, který se zabýval návodem na zhotovení těchto tabulek fotografickou cestou. Ačkoliv již v úvodu článku bylo zdůrazněno, že „nedokonalé nápisy a tabulky mohou pokazit vzhled i jinak velmi pěkného modelu“, bylo v něm uvedeno množství zkreslujících a mylných údajů.

  Odstavec o zhotovení „zvláštní samostatné tabulky výšky 200 mm a délek pro vozidla normálního rozchodu 550, 600, 700 a 800 mm“ bych chtěl upřesnit tak, že délka tabulek byla opravdu různá pro lokomotivy parní, motorové a motorové vozy dříve vyráběné pro ČSD, kdy nebyly rozměry jednoznačně dané. Pro nově vyráběné motorové a elektrické lokomotivy je velikost tabulky označeni lokomotivy výšky 200 mm, délky 780 mm, resp. 890 mm pro dvoupísmenové lokomotivní řady (např. ES, TU ap.) dána normou ON 28 0085, která je pro výrobu lokomotiv závazná a nabyla účinnosti od 1. 10. 1975 (zvýrazněno J. H.).

  Podle ní je obvodový rámeček široký 10 mm se zaoblením v rozích. Druh trakčního vozidla (T, E, S, U) a číselné označení řady je uvedeno nenormalizovaným kolmým písmem o rozměrech 140×80 mm, výjimkou je nenormalizované písmo M o rozměrech 140×120 mm. Inventární číslo je vyznačeno kolmým širokým písmem o rozměrech 100×57 mm (podle CSN 01 0451). Tloušťka nenormalizovaného písma je 25 mm. Vzdálenost písma od levého okraje je 50 mm od vnitřní hrany obvodového rámečku pro motorové a elektrické lokomotivy a 38 mm pro motorové a elektrické vozy a jednotky. Mezera mezi řadovým označením je 18 mm (zvýrazněno J. H.), mezi řadovým a inventárním číslem 30 mm.

  Normami ON 28 0085 a ON 28 0080 je rovněž dána velikost základního označení na lokomotivě (vlastnická značka ČSD): 210×103 mm. Pro motorové a elektrické lokomotivy jsou písmena a rámeček v barvě kovu, podklad je červeň rumělková tmavá (odstín 8190). Pro motorové a elektrické vozy a jednotky jsou písmena a rámeček v barvě kovu, podklad je červeň rumělková světlá (odstín 8140).

  Obdobně jako pro vnější označení motorových a elektrických lokomotiv platí ON 28 0085, tak pro vnější značení osobních, motorových a elektrických vozů a jednotek platí ON 28 0080 a pro nákladní vozy platí ON 28 0083.

  Citované normy určují závazné značení, které se dále různě upravuje a doplňuje, takže v provozu je možno se setkat s odlišně značenými lokomotivami i vozy, které jsou ale výjimkami, případně se na nich v provozu zkouší nové značení.“2)

________________________________

2) Banko, J.: Tabulky s označením lokomotiv, MODELÁŘ 1/1986, str. 26; In: http://www.mo-na-ko.cz/images3/ZelezniceTabulkyOL.jpg

.

Pátrání po zrušené normě ON 28 0085 byl doslova horor

  Článek je článek, ale norma je norma. Nepochybuji o tom, že Jan Banko vycházel z normy, kterou měl v ruce, leč to mi při hledání odpovědi na otázku nestačilo.

  Jestliže oborová norma ON 28 0085 existovala, měla by se snadno dohledat. To byla ovšem jen naivní představa. Samozřejmě, bylo nade vší pochybnost jasné, že již byla zrušena. S tím jsem také do pátrání po ní šel. Po r. 1989 totiž nezůstal v systému právních norem kámen na kameni. Některé oborové normy byly všelijak změněny, např. na normy podnikové atd., ale to nebyl tento případ.

  Poznámka: Dohledat cit. normu nebylo snadné. Ne, nebudu popisovat kolik a které instituce jsem kontaktoval se stále stejnou prosbou, stejně tak všelijaké agentury, mající nějakou souvislost s českými dráhami a jejich historií, ale i bez této souvislosti. Až když jsem po týdnech hledání konečně onu oborovou normu ON 28 0085 dohledal a za nemalý peníz koupil, ozvala se paní Eva Rubková z Knihovny Českých drah v Kralupech nad Vltavou, která byla jednou z mnohých, které jsem oslovil. Jak se ukázalo, jako jediná celou tu dobu hledala souběžně se mnou a normu nakonec objevila také a nabídla mi ji k prostudování. Bohužel, bylo to jen o několik dní později po jejím zakoupení. Každopádně jí chci ještě jednou touto cestou poděkovat a současně chci nasměrovat ostatní badatele historie naší železnice právě sem. Ochota nezištné pomoci se dnes cení mimořádně. Kšeftovat se starými normami (původně vydanými státem, resp. státní institucí) mi zase až tak moc „košer“ nepřipadá.

  Paradoxní je, že v konečném výsledku byla moje investice do normy zbytečná. Jednoznačnou odpověď na položenou otázku totiž neobsahuje.

  Kvůli přesnosti je třeba dodat, že norma (kopie výtisku – viz obr. 1), kterou mám k dispozici, byla vydána Federálním ministerstvem dopravy pod č.j. MDT 625.2.018.8 dne 26. 8. 1986 s účinností od 1. 3. 1987 a nahrazuje ON 28 0085 z 11. 6. 1974. Je možné, že tato nově vydaná norma z r. 1986 nemusí být textově identická s normou z r. 1974.3) Ale to už opravdu zkoumat nebudu!

___________________________________
3) pokud by norma měla zůstat stejná, proč by ji měnili?

.

Co z ON 28 0085 jednoznačně vyplývá

  • ON 28 0085 hned v preambuli uvádí, že „tato norma platí pro provedení a umístění vnějších nápisů a značek: a) na motorových vozidlech, b) na elektrických lokomotivách. Pokud u uváděných nápisů a značek není žádné omezující ustanovení, platí tyto nápisy a značky pro motorové i elektrické lokomotivy.“
  • V čl. 4 se uvádí, že „druhy, velikost a provedení nápisů a značek, jejich obsah a umístění na lokomotivě jsou obsaženy v přílohách I, II a III této normy.“ (příklady na obr. 2 a 3);

  V těchto přílohách je bezpočet vyobrazení jednotlivých nápisů a značek vč. grafického provedení a rozměrů tabulek (vč. kót pro umístění přidržovacích šroubů), písmen a číslic.
Pro zajímavost: Použité rozměry a tvary písma jsou tzv. nenormalizované (normalizované písmo řeší jiné právní norma), ale jsou v normě ON 28 0085 přesně definované, a to ve dvou řadách: v tzv. „písmo kolmé, nenormalizované 140“ a „písmo kolmé, nenormalizované 100“.

  • V čl. 5 a násl. je definováno čím se značení provádí, tedy nátěrová hmota a především její barevné odstíny.

  Jelikož modeláři stále dokola řeší správné barevné odstíny karosérií drážních vozidel, ale samozřejmě i jejich značení, dovolím si tedy stručně připomenout, že pokud jde o nápisy a značky, norma uvádí jen tyto odstíny barev:
– červeň rumělková tmavá, odstín 8190 – podklad,
– žluť chromová střední, odstín 6200 – písmo a rámeček,
– černá, odstín 1999 – např. označení plnicího hrdla vody naftového motoru, nebo parního generátoru..,
– zeleň světlá, odstín 5149 – podklad např. pro značku výše,
– červenohnědá, odstín 8440 – poklad pro značku plnicího hrdla paliva aj.,
– bílá, odstín 1000 – kde v cit. normě v příl. 1 není předepsán barevný odstín;

  • Pokud jde o mnou sledovaný cíl, tedy zda se má psát mezi písmenem a číslicemi mezera, v normě ON 28 0085 je k „mezerám“ pouze v jiné souvislosti uvedeno v čl. 9: „Umístění označení na lokomotivách je uvedeno v přílohách 1 a 2 této normy. Vzájemná mezera mezi označeními musí být tak velká, aby označení nesplývala“.

  Z toto ustanovení jednoznačně vyplývá, že se netýká mezer mezi písmenem a číslicemi v označení lokomotivy, ale mezer mezi celými označeními na ploše.

Závěry z analýzy normy

  • podle oborové normy ON 28 0085 (jejíž platnost již beztak skončila) bylo definováno psaní evidenčních tabulek na lokomotivách BEZ mezery mezi „označením trakce“ (písmenem) a číselným označením lokomotivní řady (číslice). Stanovená mezera (18 mm) je dokonce menší než stanovená tloušťka písma (25 mm) (viz obr. 3);
  • v normě ON 28 0085 není zmínka o tom, jak stejný údaj psát v běžném textu, což bylo předmětem bádání;
  • nelze ale spoléhat na to, že toto nebylo řešeno v nějaké jiné právní či interní normě, nebo snad v nějakém metodickém doporučení, ale to je jistě úvaha čistě teoretická. Nelze to však zamítnout při úvaze, že v současnosti je psaní evidenční čísel na hnacích vozidlech definováno, jak tvrdí wikipedie – ad 1);
  • na druhou stranu, jestliže ON 28 0085 definovala velice přesně vzor evidenčních tabulek na lokomotivách, lze psaní s mezerou v běžném textu považovat za autorskou benevolenci;
  • z logického hlediska (když existuje vzor v normě) je takový zápis nesprávný;
  • z estetického hlediska je pak takový zápis nehezký (a ještě více vyniká v případě zápisu v textovém editoru, když autor zapomene vložit tzv. tvrdou mezeru a textový řádek se automaticky roztáhne).

  Zůstává ještě jedna nezodpovězená otázka, jak by na zápis s/bez mezery pohlížel Ústav pro jazyk český AV ČR. Po několika předešlých zkušenostech jsem jej však nekontaktoval, protože v současnosti je jejich obvyklou odpovědí na cokoliv, co neupravují Pravidla českého pravopisu, nějak ve smyslu (s nadsázkou) že „je to jedno“. Nic není podle mého názoru jedno. Všechno musí mít jasná pravidla a jejich výklad. A pokud tomu tak není, následuje chaos. Což bohužel v současnosti existuje v celé naší společnosti.

Doslov

  Přes neúspěšné dohledání odpovědi na v úvodu položenou otázku si dovoluji úplně nakonec konstatovat: Kdykoliv budu v textu psát označení lokomotiv z éry Kryšpínovy, bude to zápis BEZ mezery.

  Protože ale nechci být chytřejší jak… (dosaď si sám, vzorů okolo je bezpočet), obracím se na čtenáře, jestli třeba neznají řešení. Anebo jaký je jejich názor? Zajímají mne všechny názory kromě jediného: že je to jedno. Není!

  Děkuji svým několika přátelům, kteří si přečetli rukopis článku před jeho publikováním, za názory a návrhy úprav.

Obrazová příloha:

Obr. 1 – První strana zrušené oborové normy ON 28 0085

Obr. 2 – Kopie z ON 28 0085, příloha 1, obr. 2

Obr. 3 – Kopie z ON 28 0085, příloha 1, obr. 3

 

Poznámka: Na obr. 2 a 3 jsou autorem zvýrazněné předepsané mezery ve vzoru tabulek

.

 

Rubrika: ZNÁŠ TO?, ZPRÁVY

Vložit komentář

Text komentáře: