Honzíkovy vláčky

Skříňka na modely z plexiskla

Autor: Jan Hlaváček Vydáno: 26.6.2011

Když někdo začne sbírat modely vláčků, autíček, či čehokoliv jiného v 3D, dříve nebo později začne řešit otázku jejich uložení. Do krabic? Do zásuvky? Do kufříku? Na poličku? Do skříňky? Kam? Před delší dobou mne inspiroval Dan Buchtela se svými kufříky vyloženými vložkami slepenými s molitanu (ZDE). Rozstříhal jsem tedy karimatku, kvůli zpevnění jsem dno podlepil kartonem z krabice (čímž jsem vylepšil původní námět), žebra slepil a ke dnu přilepil tavným lepidlem a mašinky putovaly do zásuvky v nábytkové stěně. Je to dobré uložení modelů se dvěma výhradami – nejsou viděl a taky se zde na ně práší.

  Když jsem navštívil kamaráda Míru (ZDE), fascinovalo mne několik jeho plexisklových skříněk plných vláčků zavěšených na zdech jeho železničního království a začal ve mne hlodat červíček. Přesně tyto skříňky totiž splňují exhibicionistické sklony každého modeláře (proč si to nepřiznat). Je do nich vidět ze všech stran, modely jsou v nich dobře fixovány (v poličkách jsou totiž vyfrézované drážky nahrazující koleje, ve kterých jsou modely usazeny), nezanedbatelné je, že modely jsou postaveny v přirozené poloze (ne položené na boku), soupravy lze v jednotlivých poličkách řadit podle jakéhokoliv kritéria a konečně, do skříňky s dvířky se snad méně práší. Jedinou nevýhodou této metody je, že po nainstalování skříňky a vystavení všech nakoupených lokomotiv a vagonků manželka přijde na to, kolik peněz Pan Modelář „ulejvá“ pro svoji zálibu z rodinného rozpočtu!
  Mírovi po malování jedna skříňka přebývala a tak se objevila u mne (ještě jednou díky, kamaráde). Dolepil jsem k ní na tři plexisklové panty sklápěcí dveře ¹⁾, jejichž spodní hranu jsem podlepil hliníkovým úhelníkem – jednak, aby se plexi pěkně srovnalo a jednak zatížilo a nutilo tak dvířka držet v zavřené poloze. Žádné zámečky se mi nechtělo dělat. Nad horní poličku a pak ještě doprostřed jsem nalepil pásky se svítícími diodami (prodává je např. GMElektronik). Není to sice levná záležitost, ale než se do skříňky montovat s nějakými jinými lampičkami, zvolil jsem diodové pásky. Pozor však při volbě zdroje. Tyto pásky jsou vyráběny na napětí 12 V, ale jelikož diody jsou zapojeny sériově-paralelně (pásek se skládá z modulů dlouhých 5 cm, kde jsou tři diody i s rezistorem zapojené v sérii, ale všechny moduly v pásku jsou zapojeny paralelně). Tzn., že na 1 běžný metr pásku je potřeba počítat s proudem 0,4 A. Při dvou metrech to je bezmála ampér. Na doporučené Martina Pinty (Lokopin) jsem tedy raději koupil dvouampérové trafičko, protože budu potřebova ještě jednu podobnou skříňku… Zapojení jsem se snažil udělat co nejméně viditelně. Vodiče mezi zdířkou pro kabel od zásuvkového trafa, kolébkovým vypínačem a páskami s diodami jsem přilepil tavným lepidlem k boku skříňky.

  Ještě několik poznámek k volbě a umístění pásku s diodami:

  Zaprvé, podle mne je třeba volit diody s bílým světlem. V tomto sortimentu se na trhu vyskytují kromě „studené“ bílé obvykle diodové pásky červené, zelené, modré, žluté a jantarové (někdo jim říká „teple bíle“). Jakkoliv není bílé světlo diod oblíbené (až moc připomíná studené zářivkové světlo), s ohledem na zachování přirozené barevnosti vystavených modelů je nejvhodnější. Diody barevných odstínů (v úvahu přichází snad jen žlutá či jantarová) zkreslují skutečnou barvu modelů.
  Za druhé, pásky s diodami jsem přilepil blíže k vnějšímu okraji skříňky, aby světlo přicházelo co nejvíce zepředu. Zeď za skříňkou jsem kvůli rozptylu světla polepil lesklou (odrazivou) bílou tapetou. Je to dostatečné i s ohledem na prosvětlení druhé a čtvrté poličky skříňky.
  Za třetí, při instalaci pásků s diodami je potřené přemýšlet o tom, z jakého úhlu bude modelář do skříňky hledět. Jestli to bude mírný nadhled, nic se neděje. Jestliže ale budou pásky s diodami vidět (podhled), je nutné počítat s oslňováním. Tomu lze zabránit přilepením několik milimetrů vysoké plexisklové lišty před diody. Stejně ale nelze zabránit odleskům diod při různých úhlech pohledů.

  Snad už jen zbývá dodat, kde skříňku z plexiskla pořídit? Kdo má doma dokonalé dílenské vybavení a umí obrábět plexisklo, asi se pustí do výroby sám. Lepší ale asi bude obrátit se na specializovanou firmu zpracovávající plexisklo. Stačí jim zadat přesné vnější rozměry skříňky a popis přání modeláře, výsledkem je přesně zařezaný, dokonale držící a lepidlem nedopatlaný výrobek.

_____________________________________________

1) Mimochodem, připomínám, že plexisklo se nejlépe lepí chloroformem, nebo „vodičkou“ ze soupravy Dentakryl, a pokud jde o speciální lepidla na plexi, nabízejí ho všechny významné společnosti: UHU kuststoff, UHU hart, Pattex Total Fix, Alkacryl Plexi PMMA,  Loctite Super Attac Ultra Plastic aj.

Obrazová příloha

Obr. 1 – Bíla vytapetovaná stěna za skříňkou vytváří dostatečný rozptyl světla

Obr. 2 – V poličkách jsou vyfrézovány drážky pro vedení vagonů

Obr. 3 – Z podhledu jsou vidět přilepené diodové pásky

Obr. 4 – V čelní stěně (dvířkách) se zrcadlí okno – s tím ale nelze nic dělat… Na spodní hraně je přilepen hliníkový úhelník

Obr. 5 – Skříňka si našla své místo

Foto hlav

 

 

Rubrika: Doplňky, STAVBY, ZPRÁVY
Počet přečtení: 14 488 | Tisknout: | Poslat: