Barvení leptů

Ačkoliv toho už bylo o barvách a barvení modelů napsáno mnoho, je obtížné najít jasnou a konkrétní odpověď na takové „obyčejné“ téma, jakým je například konečná barevná úprava leptů. Prozatím se mi nepodařilo najít jasnou a jednoznačnou odpověď na otázku, zda-li je nutné kovový lept opatřit nějakou speciální základovou barvou na kov. A tak jsem o radu požádal Petra Zatřepálka, který téma pojal – jako správný lektor – šířeji, jak se říká „od podlahy“. Pro případ zájmu dalších kolegů jsem jeho mail upravil do podoby článku.
 
  V modelařině, na rozdíl od průmyslových aplikací, není zase až tak moc nezbytné řešit antikorozní a další poměrně technologicky náročné aplikace nátěrů (katoforéza, ponorná lázeň, vypalování barvy v peci, práškové lakování atp). Pro modeláře s běžnými nároky na použití svého modelu – tj. jízda bez „bouraček“, následné očištění modelu, a jinak de facto jeho vystavování na místě k tomu určenému, bohatě postačí dodržení následujících zásad.

A. Zajistit dokonalé spojení dílů

  Od počátku práce s leptem, který má být součástí třeba i plastového modelu, je třeba myslet na vlastnosti některých kovů. Díly z kovu (zpravidla bývají zhotoveny z mosazi) musí v prvé řadě na modelu držet. Z tohoto důvodu je důležité začít lept upravovat již ve fází výběru a přípravy aplikace na model.
  Spousta výrobců totiž svoje výrobky chromuje či stříbrní, což mývá za následek velmi špatnou přilnavost lepidla či pájecího materiálu. Pokud se toto stane, je dobré povrchovou stříbrnou vrstvu obrousit jemným smirkovým papírem, či opatrně vyžíhat nad plamenem (lihový kahan, plamen  svíčky či zapalovače). Pozor ale na křehnutí leptů při „vyžíhání“. Zkřehnutí materiálu vyžíháním lze sice využít při následném tvarování leptu (snáze se ohýbá), bohužel ale udělá-li člověk při ohýbání chybu, lept znovu narovná a následně znovu ohne, zpravidla tepelně upravený materiál v místě ohybu praskne! Takže – na toto dávat pozor!

B. Aplikace leptů a dílů z kovu na model

  Opět záleží na tom, co s modelem chceme dělat… Jedná-li se o RC model tanku či auta, je jasné, že při jízdě modelu v terénu pravděpodobně dojde k ulomení „jen“ nalepeného (nikoliv připájeného) dílu. V těchto případech je třeba řešit fixaci dílu lepením třeba tím, že plastová karoserie je v daném místě provrtána a díl je prostrčen a zafixován z vnitřní strana ohnutím a zalepením vteřinovým lepidlem.
  U modelu do vitríny či v případě dílů, u kterých zase tolik nehrozí odlomení manipulací, stačí přilepení dílu vteřinovým lepidlem.
  Nejpevnějšího spoje lze samozřejmě dosáhnout sletováním dílů –  záleží na každém, zda tuto hodně náročnou metodu využije. U malých měřítek to bez opravdové šikovnosti nejde… Karoserie železničních modelů z leptů se doporučuje pájet, až na výjimky v případě nainstalovaní drobných dílů (pozn. J. H.)
  Samozřejmě, v případě aplikace kovových dílů na plastový model se lepeným spojům nelze vyhnout, tam s pájením neuspějeme.
  U dílů, které je třeba ohýbat, je lepší než provádět ohyb v ruce upnout jej do vhodného přípravku – tzv. ohýbačky leptů (lze zakoupit v modelářských prodejnách či vyrobit svépomocí); v nouzi si lze pomocí kleštěmi s plochými čelistmi. Jen tak lze docílit rovné a pravidelné hrany v místě ohybu. Zaoblené hrany lze docílit stočení plechu pomocí vhodné hladké kulatiny (tvrdý plast či kovový váleček). Větší poloměry zaoblení se dělají válcováním plechu kulatinou v místě uvažovaného ohybu na tvrdé, ale pružné podložce, např. řezací podložce.

C. Příprava kovových dílů pro barvení

  Po aplikaci leptů či sletování karoserie provádím přebroušení spojů v případě viditelných stop lepidla či pájky, a to brusným papírem a brusným kotoučkem upnutým v modelářské vrtačce při malých otáčkách.
  Následně díl ofoukám a pomocí štětce aplikuji odmašťovací prostředek (isopropylalkohol, techniký líh či tzv. nitroředidlo – C6000), a to v závislosti na tom, zda mám kovové díly na kovovém modelu či na plastovém.
  Po zaschnutí čistícího prostředku model ofoukám proudem vzduchu ze stříkací pistole a s její pomocí nanesu stříkací tmel (tzv. surfacer), který jednak vytvoří základní vrstvu pro snadnější aplikaci barvy, jednak přetmelí jemné stopy po broušení a lepení. Pro tuto činnost používám produkty Gunze – na lepty a kovy lze použít jak Surfacer 1000 v šedé či bílé barvě (aplikace stříkací pistolí, naředění nitroředidlem, či lze koupit tyto tmely přímo ve spreji). )
  Gunze nabízí i produkt Mr. Metal Primer, který je podle návodu určen jaké základ pro kovové materiály; já ho však nepoužívám – naprosto mi vystačí výše zmíněný Surfacer 1000. )
  V případě že je třeba zatmelit větší prohlubně, tyto nejdříve vyplním hustým Gunze Mr. Surfacer 500 naneseným štětcem. Aby zhoustnul, doporučuji nechat tak 4 dny otevřenou lahvičku. Lze jej po zaschnutí buď přebrousit či opatrně odmývat (stírat) ředidlem Gunze Mr. Color Leveling Thinner.
  Bohužel, nikdy nelze zaručit, že se barva z kovového dílu neodprýskne či neodloupne – velmi moc záleží na dokonalém odmaštění povrchu a dodržení určitých zásad manipulace s modelem!

D. Praktické poznámky

1. K výrobkům surfacer a barvám řady Mr. Color od Gunze bych rád doplnil, že tyto výrobky mají poněkud nešťastně řešené uzávěry, takže postupem doby vysychají. Není však třeba se lekat; i po naprostém vyschnutí lze vše napravit nalitím ředidla Mr. Color Leveling Thinner do zaschlé barvy a počkat tak den či dva. Dostaneme opět „novou“, naprosto perfektně použitelnou barvu!

2. Druhá poznámka se týká ředění výše uvedených produktů: Originální ředidlo Gunze je poměrně drahé, a tak pro ředění používám následující postup. Do stříkací pistole naliji do poloviny nádobky nitroředidlo C6000, v jiné nádobce si rozmíchám barvu či surfacer od Gunze a štětcem či pipetou přidám potřebné množství (asi 1/4 vůči ředidlu) do stříkací pistole. Někdy se stane, že na stříkaném povrchu se tvoří jemné pavučinky – to je známka nedostatečného naředění barvy. Stačí na chvíli přerušit práci a po 2 – 3 minutách povrch otřít suchým štětcem a ofoukat proudem vzduchu. Následně přidat do nádobky pistole o trochu více nitroředidla a může se pokračovat v nástřiku.
 
3. Poznámka k leptům a kovovým dílům: Některé drobné lepty (díly) se vyplatí barvit ještě před jejich oddělením od planžety a nalepením na model. Konec konců lze koupit či u specializované firmy objednat i dodání leptů opatřených tamponovým tiskem. Lepty takto zakoupené není třeba nijak odmašťovat. Již od výrobce jsou připraveny k přímé aplikaci barev.
 
  Snad jsem na nic nezapomněl…

_____________________________

1) Je zajímavé, že v celém širokém sortimentu třeba japonských výrobců modelářských barev, ale i jiných, např. evropských, není u žádného primeru jasně napsáno, že tento prostředek je vhodný i jako základový nástřik pro mosazné lepty, anebo jsem to jen nenašel. (Výjimka viz poznámka pod čarou 2.) Všude se zdůrazňuje povrch z plastových desek nebo odlévacích hmot (resin, polyester atd.). Barevné kovy jako by neexistovaly. Jde o to, že barevné kovy při styku se vzdušním kyslíkem vytváří na svém povrchu mikroskopickou vrstvu kysličníků a možná i jiných sloučenin, které musí být před nanesením barvy zlikvidovány, nebo se s nimi barvy musí chemicky spojit. Jak ale uvedl autor již v prvním odstavci, u modelů není riziko nepřichycení barvy kritické; funkci základu (primeru) i na kovu podle jeho zkušeností zajistí uvedené surfacery –  pozn. J. H. 
 
2) Člověk by se domníval, že Mr. Metal Primer od Gunze je podle názvu stvořen coby základový nátěr (nástřik) pro kovové materiály, třeba lepty. Jenže v českém návodu k Mr. Metal Primer je uvedeno: „Tento přípravek vytvoří vrstvu, která zajistí spojení barvy s povrchem plastikového modelu.“ O plechu tam není ani zmínka – viz http://www.gunze.cz/?file=mrmetalprimer.htm. A to byl také důvod položit tuto otázku autorovi – pozn. J. H.

Petr Zatřepálek, 20. 8. 2010; redakčně upravil hlav; ilustrační foto z webu autora

_______________________________________________________________________________________

Diskuse

První kdo doplnil příspěvek Barvení leptů je Honza Stich (vytopna.hekttor.biz):

  Jenom velmi stručně: Existuje několik postupů a všechny jsou správné :-). Já znám nejmíň tři. Když to shrneme, tak:

1. Vždycky je nutné lept odmastit a očistit.
2. Pak se dává základovka (primer). Používají se třeba i epoxidové dvousložkové plniče, já třeba používám Hammerite.
3. Nakonec vrchní barva.

  A teď několik triků:

  Po odmaštění a před stříkáním základu se doporučuje lept „chemicky ošetřit“. Stačí na to ocet. Máčím v něm lept před stříkám tak asi 5 hodin. Ocet povrch mosazného plechu jemně naleptá, udělá to v něm mikropóry, ve kterých barva dobře drží. Po vyjmutí je potřeba lept opláchnout čistou vodou a vysušit.
  Bavil jsme se o této metodě s Kubrtem a ten mi poradil následující: Použít Mr. Metal Primer od Gunze jako základovku, na to pak Surfacer 1000 – ten vykryje event. jemné škrábance. Když jedna vrstva surfaceru nepomůže, po přebroušení jemným smirkem pod vodou se povrch stříkne další vrstvou (vrstvami). Lepší je vrstev víc jak jen jedna.
  Na dokonale uschlou základovou se pak stříkne matná černá barva a na ní bílá – pak už další barevné vrstvy. Samozřejmě po vrstvě černé a bíle barvy obvykle následuje zdlouhavé a piplavé maskování, a třeba i víckrát, když má být lept barevný jako velikonoční vajíčko…

Honza Stich, 20. 8. 2010 (redakčně upraveno)

____________________________________________________________________________________

Dodatek – o vymaskování modelu

  Pokud jde o stříkání kovových materiálů, já stříkal pouze hliník, a to je jiná kategorie. Platí však totéž: model z leptu perfektně odmastit. Při vymaskování používám bílé bavlněné rukavice (ne ty do tanečních); používají se jako vložky do chirurgických gumových rukavic.
  Od vyčištění modelu už na něj nesahám holou rukou. Když je totiž model vymaskovaný Tamiyou, tak už se na něm nemůže použít žádný čistící či odmašťovací prostředek. To by se totiž mohla barva podfouknout pod lepenku, a to znamená začít znovu.
  Maskování je samostatná modelářská kapitola. A dost náročná. Každý má svůj postup, jak stříkat modely. Někdo stříkne celý model nejdříve tou nejsvětlejší barvou a pak přidává další tmavší odstíny podle náročnosti vymaskování. Já stříkám vyloženě podle obtížnosti vymaskování; střechu vždy až nakonec, protože vymaskovat bočnice je jednodušší než kulatou střechu. Bočnice ale musí být naprosto suché, jinak se při snímání lepenky spolu s ní sejme i část nástřiku – a to je pak na omytí…

Zdeněk Krušinský, 20. 8. 2010 (redakčně upraveno)

_________________________________________________________________________

 

 

 
 

 

Rubrika: DÍLNA, Zpracování

komentáře 2

  1. Oldřich napsal:

    Co je dobré na omytí panelu nebo jednotlivých budov vagonků?
    Zkoušel jsem to jarovou vodou, ale to se rolýčí a potom je to zase špinavé. Prosím o radu. Děkuji.

  2. admin napsal:

    Předně si myslím, že „jarová voda“ se používá pro něco jiného (vždy se o ní píše v souvislosti se štěrkováním apod.). To ale nevylučuje, že se plastové věci, tedy proč ne celé vagonky, nedají umýt v lázni s nějakým saponátem. Vytvořené lepty takto umývám, přičemž k tomu používám i kartáček na zuby. Před tím ovšem zbytky pájky a pasty smívám isopropylalkoholem. Podle mne je ale potřeba zbytky saponátu dokonale umýt (proudící) vlažnou vodou. Zdá se mi, že sám saponát je po uschnutí „lepkavý“ a proto může přitahovat prach. Ale, při „praní“ vagonků v lázni se saponátem bych nedal nic za to, že se umyje i případná patina atd.
    Jelikož ale nerozumím slovu „rolýčí“ a nemám dost představivosti, co se tím myslí, asi jsem moc neporadil…
    No, ale v nedáváné době firma NOCH přišla na trh s takovou „zázračnou“ žlutou hmotou, která se už dříve používá k čištění elektrotechnických součástek. Cyber Clean se to jmenuje. Zkušenosti s ní ale moc valné nemám. Tady jsem o tom psal: http://www.honzikovyvlacky.cz/2010/08/15/pomocnik-na-boj-s-prachem-a-spinou/

Vložit komentář

Text komentáře: