14. modelářská výstava v Drážďanech (2018)

34-Drazdany2018Druhý únorový víkend na drážďanském výstavišti patřil železničním modelářům. Je to již tradice, kterou zdárně udržují a vylepšují především modeláři z klubu v Pirně, coby organizátoři akce. Příznivé vstupné, navíc přizpůsobené standardním věkovým kategoriím (děti, dospělí, důchodci) každoročně přiláká bezpočet návštěvníků, nejen modelářů. K vidění zde bylo bezpočet kolejišť všech měřítek, nakupovat se také dalo, ale jen omezeně. Nabízené občerstvení nemělo chybu.

  Kdo trošku zná historii výroby železničních modelů v této oblasti Německa a z toho plynoucí popularitu či náklonnost odborné i laické veřejnosti, nemůže být překvapen, že v Drážďanech preferují „pologigantické“ měřítko (TT), zatímco ostatní modelářská měřítka jsou zde zdvořile trpěna. Kdo se však povznese nad tento fakt a zaměří se spíš na detaily a různé vychytávky modelářů na jimi prezentovaných kolejištích, nejspíš bude spokojený.

  Pravda ovšem je, že v nejhezčím modelářském měřítku (N) bylo na výstavě k vidění jen jediné kolejiště, zato však mezi ostatními bezkonkurenčně nejhezčí. 🙂 V podstatně se jednalo o kolejiště sestavené z řady modulů, ale proměnlivé šířky (podle toho, co bylo na jednotlivých modelech ztvárněno). Všechny moduly byly dokončené (žádné překližkové náhražky jen s přilepenou kolejí, jak je vidět na různých jiných modelářských akcích), jednokolejka s řadou oblouků projíždí zajímavou a členitou krajinu obsahující mosty, tunely, řeky, venkovská stavení, hrady, na cestě jsou pěkně vypracovaná nádraží a zastávky. Člověk by se vydržel koukat dlouhé minuty…

  Jak už je uvedeno, většina kolejišť, také pěkných a zaslouživších si pochvalu, byla vytvořena v měřítku 1:120 nebo 1:87. Nijak blíž jsem je nestudoval, ale podle hroznů diváků okolo nich byly po zásluze obdivovány.

  Jak už jsme několikrát konstatovali dříve, němečtí milovníci mašinek v posledních letech fandí velkým modelům v měřítcích např. 0, G, i větších. A to je paráda! Jedna celá hala výstaviště je vždy vyhrazena opravdovým gigantům na kolejích, které po kolejích žene skutečný parní stroj, nebo nějaký dieselův motor. Modeláři a paromilci si zde přišli na své.

  Jestliže v perexu konstatuji, že nakupovat se v Drážďanech dalo, ale omezeně, bylo to míněno ve srovnání s jiným, podzimním veletrhem v Lipsku. Ale když o tom tak přemýšlím, ono vlastně jde o to, co člověk shání. Kdo třeba potřebuje tenké dekodérové vodiče (průřez 0,04mm2) měli je zde ve všech barvách, jeden svazek 10 m za 2 € (pravda, kde jsou ty časy, kdy jsem v N-šopíku prodával sadu 10 barev po 10 metrech za 180 Kč  🙂 .

  Takže, výlet kousek za hranice byl příjemným zpestřením modelářova života. I když opravdové modelářské nadšení se třeba nedostavilo na sto procent. Ale co, třeba si už za šest týdnů spravíme chuť v rakouském Welsu.

Obrazová dokumentace

[nggallery id=460]

Foto hlav

Rubrika: FOTOGALERIE, Ze života (reportáže), ZPRÁVY

Vložit komentář

Text komentáře: