Sádrový odlitek s bublinkami na povrchu

P1170477_1kTo co bývá někdy považováno za vadu na kráse, může být naopak jindy požadováno. Jenže, ne vždy se podaří najít ten správný postup, jak onu „vadu“ opakovaně navodit. Že to je moc obecně vyjádřená úvaha? Asi ano. Petr Antoň mne inspiroval k pokusům a konec konců i k sepsání toho článku, který možná pomůže ostatním modelářům. I když – a to zdůrazňuji – nejspíš  jsem „objevil“ jen to, co už bylo dávno objevené. Nikde jsem to ale nenašel a nečetl…

  Petr Antoň napsal v replice na článek „Sádru bych v modelařině nezatracoval“, publikovaný před delším časem ZDE, následující: „Prosím o radu, chtěl bych si vyrobit ze sádry imitace betonových panelů, nenapadá mne ale, jak udělat takové ty bublinky a důlky na povrchu. Lehce rozmístit na dno formy pár kamínků a pak zalít sádrou a nakonec vydrolit ven? Nebo posypat solí a tu vymýt ven po zatvrdnutí? Chtěl bych to jako imitaci povrchu letiště…“

Anton-letiste

Obr. 1 – Ukázka povrchu betonových panelů na letišti (foto poskytl Petr Antoň)

.

  Potěšilo mne, že jsem byl dotázán, avšak jelikož se nepovažuji za natolik zkušeného modeláře, abych mohl radit, začal jsem hledat na internetu a ptát se kamarádů. Před tím jsem ale došel k úvaze, že bublinky v sádře, resp. po jejím ztuhnutí na povrchu, by mohl vytvořit buď vzduch, anebo nějaké kuličky, které by ale bylo nutné z povrchu sádry následně mechanicky odstranit. A hned jsem si vzpomněl na miliony mikrokuliček, které jsem už hodně dávno získal v jedné jablonecké sklárně v nejrůznějších velikostech.

  Panu kolegovi jsem odepsal: „Hezký problém :-) . Až na povrchu odlitku bublinky nebudete chtít, tak jich tam budete mít plno. To je zákon schválnosti. Ovšem, jak je „programově“ vyrobit, to zcela přesně nevím, jen tuším. Rozhodně si nemyslím, že by to šlo se solí, jak uvádíte, protože ta se začne rozpouštět hned po styku s vodou obsaženou v namíchané sádře a nic z ní nezbude. Sůl ale působí jako zpomalovač tuhnutí (v zimě jsme tak odlévali stopy obuvi ve sněhu). Neuvedl jste měřítko, ve kterém modelujete, takže nevím jak velké bublinky potřebujete. Písek nasypaný na dno formy by možná fungoval, ale protože jednotlivá zrníčka mají velmi nepravidelný tvar, asi by byl problém s jejich vydrolením. Napadají mne tedy jen skleněné kuličky nasypané do formy, ale i ty, když budou zalité sádrou, půjdou hodně špatně ze svých lůžek. Možná bych zkusil potřebná „poškození“ panelu udělal nějakým nástrojem: důlčíkem, škrabkou atd. Taky bych asi na panelech vyrobil pár prasklin (škrábnutím do povrchu), ale pokaždé na jiném místě… Chce to chvilku experimentovat a určitě nějaké řešení nejdete. Sádra je vděčný materiál.“

  Problém s bublinkami na povrchu sádry mi ale nedal spát. Vrátil jsem se k úvaze o zamíchání bublinek vzduchu do tuhnoucí sádry. Ale jak tam ty bublinky vzduchu dostat? Pak jsem si vzpomněl na efekt, který vzniká při umývání nádobí: pěna ze saponátu. „Jarová voda“ je přece terminus technicus užívaný dosti často v modelářské praxi při štěrkování kolejí, kde usnadňuje zalévání štěrku disperzím lepidlem.

  Při diskusi s kamarády v Modelářské besedě Nagano mi Richard potvrdil, že sádra namíchaná z „jarové vody“ bude plná bublinek, neboť to někde četl a vzpomněl si ještě, že je důležité do míchané sádry přidat i barvivo, aby měl výsledný panel tu správnou „betonovou“ barvu. Dodatečné barevní odlitku prý není ideální.

  Mezi tím Petr Antoň napsal, že buduje betonovou plochu letiště v měřítku 1/72 a 1/48 a že na internetu objevil hotové panely na tomto odkazu – ZDE – a že uvažuje o jejich zakoupení.

  Nic proti (těmto i jiným) prodávaným betonovým stavebním panelům, leč jejich nevýhodou je jejich stejnost, což v reálu neexistuje. Když se pak takové panely (bez další úpravy!) nainstalují vedle sebe na větší plochu, je to strašně vidět. Navíc si nejsem jistý, jestli na přistávací plochy letiště se používají stejné panely jako na provizorní cesty.

  Ještě jsme s panem kolegou diskutovali možnost použít na vytvoření povrchového poškození panelů „razítko“, jako jsem to udělal při tvorbě staré dlážděné cesty – ZDE. Anebo panely nařezat z pískovce či jiného přírodního materiálu majícího vhodnou poréznost povrchu. Takový materiál by se ale musel barvit, aby byla získána barva betonu. Firma Polák takové barvy nabízí.

  Přesto jsem ale nejvíc věřil metodě sádry namíchané „jarovou vodou“. Hned jak jsem si udělal čas, tak jsem to vyzkoušel.

Pokus vytvoření bublinek na povrchu sádry byl úspěšný

  Použil jsem modelářskou šedou sádru. Možná by byla lepší rychletuhnoucí sádra, ale ta mi momentálně došla. To proto, že rychlejší zatuhnutí sádry by nedovolilo bublinkám unikat (vybublat). Modelářská sádra totiž zatuhne až po několika hodinách a vytvrdne, až se zcela zbaví vlhkosti, tj. podle okolní teploty otázka i několika dní. I tak ale na povrchu odlitku zůstalo dost deformací způsobených bublinkami. Podotýkám, že jsem se nezdržoval s barvením sádry.

  A jak jsem postupoval? Do kelímku s vodou jsem přidal malou lžičku saponátu (Jar). Pomocí míchačky na barvu jsem namixoval jemnou pěnu, která se držela na hladině. Pěnu jsem přelil (vlastně přenesl lžičkou) do druhého kelímku spolu s trochou jarové vody. Hned poté jsem do kelímku přisypával sádru a namíchal hustší směs (asi jako med), kterou jsem nalil do formy připravené na pokus (plastová mistička na med) a zbytek jsem pak nalil na dno větší krabičky, aby se sádra rozlila a vytvořila několik milimetrů vysokou vrstvu. Již v tomto okamžiku bylo patrné, že směs namíchané sádry je plná bublinek, které měly pochopitelně tendenci prostupovat na povrch.

P1170476_1k

Obr. 2 – Mixování pěny z „jarové vody“ pomocí míchačky na barvu

.

P1170474_1k P1170473_1k

Obr. 3, 4 – Modelářská sádra namíchané z „jarové vody“ zalitá do forem po asi hodině tuhnutí

.

  Po zatuhnutí sádry jsem pokusné odlitky odformoval. Při odformovávání mi odlitek z větší krabičky v důsledku nedokončeného vytuhnutí sádry prasknul, což pro účely pokusu nepovažuji za problém (je to vidět na foto). Po určité době jsem ještě povrch přebrousil středně hrubým smirkovým papírem, ale vlhké „piliny“ ulpívaly v deformacích a šly obtížně vymést štětečkem. Určitě lepší bude provést broušení povrchu až po úplném vytvrdnutí sádrového odlitku.

P1170477_1k P1170481_1k

Obr. 5, 6 – Odlitky po odformování, jejichž povrch byl částečně přebroušen (pravý odlitek prasknul při vyjímání z formy)

.

  Dá se předpokládat, že takto namíchaná sádra nalitá do vhodně připravených forem (rozměru panelů pro letištní plochu) bude mít na povrchu dostatek deformací ve tvaru maličkých kruhových otvorů (nikoliv stejné velikosti). Určitým problémem může být velikost oněch deformací, a to s ohledem na modelářská měřítka. To, co bude snesitelné u gigantických měřítek už nemusí fungovat stejně dobře u měřítka N(ormálního). :-)

  Nelze též pochybovat, že dokonalý efekt betonového panelu vznikne po obarvení vody vhodným odstínem rozpustné barvy (tempera). Nakonec by se daly povrchové deformace betonové plochy zvýraznit tmavým odstínem barvy, vpraveným do otvorů. To už je ale jiná kapitola.

Závěr

  Takže, tak jak popisuji, dají se vytvořit betonové plochy s deformacemi ze sádry rozmíchané v „jarové vodě“. Nepochybuji o tom, že totéž lze vytvořit i jinými postupy, vč. použití jiného materiálu (různé modelářské tmely, možná i silikony aj.). Leč – sádra je sádra a když to s ní funguje, není potřeba vymýšlet něco jiného. Ale to by se zastavil pokrok. Takže bádejte, zkoušejte a hlavně o tom dávejte vědět ostatním modelářům. Honzíkovy vláčky rádi zveřejní další poznatky.

Foto hlav kromě č. 1

.

Rubrika: DÍLNA, Materiál, Nápady, ZNÁŠ TO?, Zpracování, ZPRÁVY

Komentáře: 2

  1. turekm napsal:

    Ahoj, to zní zajímavě, mne by spíš než jar napadlo rozmíchání v jemné perlivé vodě (sycené CO2), ale je to jen nápad – nikdy jsem nic podobného nezkoušel..
    Co se týká betonu nebo asfaltu, tak v reálu jsou tam spíš než ty bublinky (vymletá místa) vidět hlavně kamínky/drť.. tj. zkusil bych do bublinkové směsi přisypat ještě i nějaký dostatečně jemný inertní (ohledně vody) materiál ;-)

  2. marek napsal:

    Jednou se nám při odlévání trasologické stopy podařilo zaměnit vodu za sprite; odlitek byl krácně „zabublinkovaný, ale nepoužitelný. Jedniný problém co byl, že sádra tuhla cca 24 hodin :-)

Vložit komentář

Text komentáře: