Stříkací box pro airbrush (…po x-té)

P1160975_1kS přechodem na akrylátové barvy Vallejo se už prostorem okolo stříkání nešíří takový zápach, jako tomu bylo při používání syntetických, lihových či nedej bože acetonových (nitro) barev. Přesto ale veškerá barva z aibrushové pistole ani náhodou neulpí na stříkaném modelu. Nedovedu to kvantifikovat, ale velké množství „barevného prachu“ zůstane ve vzduchu, než se usadí na všem v okolí. Proto prakticky od těch dob, co jsem začal stříkat, řeším stříkací box.

  Dokonce jsem obětoval nemalou částku a v zahraničí si koupil profesionální zařízení „spray booth“ model HS-E420. Tento stříkací box má sklopná průsvitná boční křídla, točnu a v zadní části motorické odsávací zařízení s filtrem. Dá se složit do krabice. I když nepochybuji o tom, že funguje „sto-pro“, ještě jsem ho nepoužil a zřejmě ani nepoužiju, protože je pro mne zbytečně velké a jednoduše řečeno nevejde se mi na pracovní stůl. A nechávat ho „bez dozoru“ ve společné panelákové dílně se mi nezdá rozumné. (Krátce po zveřejnění těchto řádků se našel zájemce, který si stříkací box odvezl.)

P1170008_1k

Obr. 1 – Profesionálně vyráběný stříkací box model HS-E420

.

  Vyzkoušel jsem celou řadu náhradních řešení. Docela jsem byl spokojený s obyčejnou krabicí od bot položenou na boční stranu. Přebytečná barva se z části zachycovala na stěnách, ale samozřejmě vířila i ven a usazovala se jako prach na všem okolo. Základním nedostatkem tohoto řešení je chybějící odsávání. Krabice od bot se zdá být vcelku malá, ale opak je pravdou. Pro stříkání N-kových modelů stačí podstatně menší krabice. Jenže, čím je krabice menší, tím má i menší objem,  takže o to víc „barevného prachu“ se dostává ven.

  Začal jsem počítat. Objem několika různě velkých krabic od bot mi vyšel mezi 4,5 a 8 litry. Narýsoval jsem tedy box v podobě ptačí budky (se šikmým stropem snižujícím se dozadu), jehož objem byl cca 10 litrů. Díly (dno, boky, záda, strop) mi z třímilimetrového kartonu vypálil na laseru přítel PaMi. Když pominu drobné nedostatky v konstrukci „zámků“ jednotlivých dílů, tak se mi sestavený box zdál stále moc veliký. A byla v něm tma. S tím jsem sice počítal a plánoval jsem instalaci LED-pásky pod horní okraj, ale to by znamenalo určitou komplikaci v podobě el. instalace.

  Nicméně, vzpomněl jsem si na řešení boxu, které použil Honza Homolka – ZDE – a tímto řešením jsem se nechal inspirovat zejm. pokud jde o použitý materiál. Průsvitnost PC „komůrkových“ desek poskytuje výhodu spočívající v osvětlení stříkaného modelu uvnitř boxu zdrojem umístěným vně boxu.

  Dosud jsem netušil, že PC „komůrkové“ desky se dají koupit v Hornbachu, a to v tloušťkách 4, 5 a 10 mm. Deska velikosti cca metr x metr tl. 4 mm s obchodním názvem „TUPLEX“ stojí 260 Kč. Na laseru vypálené díly z kartonu jsem použil jako šablony. Deska Tuplex jde velmi dobře dělit např. odlamovacím nožem a lepit jde řídkým vteřinovým lepidlem. Všechny spoje jsem vyztužil plastovými úhelníky, na čelní hrany jsem pak nasadil krycí plastové lišty (rovněž zakoupené v Hornbachu).

P1170009_1k

Obr. 2 – PC „komůrková“ deska zn. Tuplex

.

  V zadní části boxu jsem vytvořil komoru pro speciální filtrační materiál, ze které je vyveden do boku odtah vzduchu. Před časem jsem si nechal od přítele dovést z USA filtrační vložky do digestoře vyrobené z prasečích štětin a koňských žíní (u nás k nesehnání). Původně byly určeny pro výrobu smrčků podle metodiky, o které jsem už dříve psal. Teď jsem tento filtrační materiál použil ve stříkacím boxu.

007-box

Obr. 3 – Filtrační materiál do digestoří z přírodních materiálů (USA)

.

  Zbývalo vyřešit odtah. K využití konečně přišel dávno vyrobený vysavač ETA 1420 určený k čištění např. interiérů vozidel, který zbytečně zahálel na dně skříně :-) . Je malý a napájení se dá přepínat na 230 nebo 12 voltů. Problém spočíval v tom, že otvory pro hadici a příslušenství jsou u něho provedeny v dnes již nestandardním průměru 30 mm. Paradoxně tedy největší potíž spočívala ve zhotovení redukční vložky do vstupu vysavače. Díky kamarádům majícím přístup k soustruhu se i toto podařilo. Jako spojovací hadice jsem použil tzv. odtokové gumové hadice k pračce.

009-box 010-box
011-box 012-box

Obr. 4 až 7 – Úprava sacího otvoru vysavače ETA 1420 vložkou

.

Závěr

  Zkoušky odtahu přebytečného „barevného prachu“, který jsem imitoval kouřem z vonné tyčinky, jsou patrné na videu. Podle všeho by odtah mohl fungovat. Do vysavače jsem přidal namísto standardního pytlíku několik vrstev filtrů jednak z popisovaného filtračního materiálu a dále z ovčího rouna. Neočekávám, že dojde k absolutnímu zachycení „barevného prachu“, ale určitě k jeho stržení do vysavače (resp. do filtrů) což zabrání jeho volnému poletování v prostoru. Otázkou bude, jak toto odsávání bude snášet samotný vysavač. Zkušenosti lidí, se kterými jsem konzultoval, nejsou jednoznačné. Někomu se u podobných samo-doma zařízení zadřela ložiska (těžko říci, jestli kvůli namáhání dlouhodobým používáním, nebo kvůli horšímu chlazení díky přidaným filtrům); někdo si stěžuje na slabý tah; jiní říkají, že zápachu z barev (ředidel) se stejně nelze zbavit, protože nasávaný vzduch s „barevným prachem“ se stejně vrací do prostoru (pokud není odtah vyveden mimi stříkací místnost). Ale to v mém případě stejně nemám jak udělat.

.

Postup zhotovení stříkacího boxu a test odsávání

Video – test odsávání – ZDE

Foto hlav

.

Rubrika: DÍLNA, Nápady, ZPRÁVY

Vložit komentář

Text komentáře: