Nejen o Model Hobby 2013 v Letňanech

48-ModelHobby2013-PrahaPodzim mám rád zejména kvůli jeho barevnosti a různorodosti. Proto i své kolejiště ladím do barev podzimu, které jsem objevil před dávnými roky na Šumavě, když jsem tam pobíhal po lesích okolo Vimperku v odlehčené zbroji coby vojáček v přijímači. Krása podzimu byla příjemnou protiváhou oné legrační buzerace, která bohužel tolik chybí dnešním Mladým Orlům. Příroda, ale i lidé, jakoby chtěli na podzim honem stihnout všechno možné, než se uloží k zimnímu spánku. Podívejte se jen, kolik zajímavých modelářských veletrhů, výstav a akcí se vejde do dvou či třech měsíců podzimu.

  Sotva jsme se vrátili z Lipska (krátká reportáž je ZDE), už jsme museli ve čtvrtek v Naganu plánovat další akce, jakými jsou třeba Model Hobby na výstavišti PVA v Praze-Letňanech, veletrhy ve Vídni, či Mnichově, oslavy Dne železničářů v Nymburku či výstava v Trutnově. A to jsme několik dalších akcí nestihli a nestihneme, jako třeba nedávno uskutečněné pražské setkání N-kařů FREMO, které se prý povedlo, což je zajisté velmi dobře. Jelikož se ale jednalo o svým způsobem uzavřenou akci modulářů Zababova, asi si v oficiálních médiích  hned tak nepřečteme nějakou reportáž opírající se o kvalitní fotodokumentací. Zatím na veřejnost uniklo jen několik střípků o tom, kdo chyběl na jedné společné amatérské fotografii. Každopádně je nutné vysoce hodnotit prácí několika zapálených jedinců, kteří přispěli k výborné prezentaci českého modelářského světa v zahraničí.

  Do Letňan jsem vyrazil tak říkajíc nalehko (tj. bez deštníku), neb jsem uvěřil ranním zprávám rosničkářů. Jsem si říkal, že když mají ten počítač za desítky milionů, který nutné potřebovali ke zpřesnění svých představ o počasí, přece nemůže začít pršet? Začalo, naštěstí až když jsem se vracel domů. Přišel jsem mokrý jako vodník. Udělal jsem ale dobře, že letos jsem dal hodinu náskok těm, co se do Letňan těšili celý rok. Vyhnul jsem se tak nekonečným frontám u pokladen a u vchodu. Když jsem před jedenáctou přicházel, málem mne vítali chlebem a solí. Obklopen matkami s kočárky jsem prošel mezi hosteskami a zamířil nikoliv mezi plyšáky, ale do haly č. 3.
  Hned za dveřmi nalevo, jako obvykle, následovalo radostné střetnutí s kamarády z Peček. Franta Dvořáček, Jarda Eichler i Vašek Podracký se tvářili důstojně, odpovědně, ale veskrze přátelsky. Dokonce jsem si u nich mohl nechat bundu, protože v hale bylo dosti teplo. Jezdím do Peček na akce a semináře SŽM (ZDE) rád, řadu kolejišť tamních modelářů znám, ale vždycky na nich objevím něco nového. Bohužel, v Letňanech byli jediní coby zástupci české železniční modelářské obce, když nepočítám další stánky profesionálních výrobců a prodejců. A těch zase nebylo na naše poměry málo. Tradičně zde měl velký stánek Happy Model z Plzně (ZDE), hned vedle sídlil Libor Schmidt a jeho Marathon Model (ZDE), naproti pak byl velký stánek firem sdružujících německé výrobce Auhagen, Fleischmann, Roco, Herpa, Noch, P.M.T. Kousek dál posedával na stoličce ve stánku BEN-Zerba a studoval katalogy Franc Van der Ben, takto velmi známý prodejce, který vytvořil novou prodejnu na Smíchově na Andělu – ZDE. Na dalších stáncích bylo možné narazit na zahraniční i české výrobce a prodejce věcí pro železniční modeláře. Pravda, kolejišť tam letos nebylo k vidění moc, zdálo se mi, že méně jak loni. Však mi to taky Bohouš Partyk, kterého jsem sem letos nalákal, vyčetl 🙂 .
  Je to ale tak, že současné komerci v oblasti modelů (nebo hraček?) vládnou vrtulníky. Těch bylo vidět a slyšet na každém kroku habaděj, i když byly – jako dravá zvěř  v ZOO – i s jejich vystavovateli zavřeni v „klecích“, byť jen ze sítí z provázků. Je to pochopitelné, neboť velké vrtulníky s několika rotory by asi dovedly dosti ublížit, kdyby se vymkly kontrole. Ostatně, on i malý vrtulníček dovede svým rotorem pěkně seknout přes prsty. To už vím z vlastní zkušenosti.
  Hodně návštěvníků postávalo u prezentace modelů terénních vozů. „Sešlo se nás tady pár modelářů z různých koutů země, a tak si je o čem povídat,“ říkal mi jeden kolega, kterého jsme oslovili. Při hovoru jen tak mimochodem ovládal dálkovým ovladačem krásného Land Rovera, který překonával až neuvěřitelné překážky. „Ano, má nápravové i mezinápravový diferenciál a taky dvě převodovky, aby vyjel všechno,“ ukazoval nám auto zespodu jeho majitel.
  Trošku nostalgie jsme si s Bohoušem užili u stánku označeném jako Klub historických modelů a motorů. Ano, takhle nějak vypadala i moje první letadla stvořená z balzy, latiček a hranolků, kde křídla byla potažená pauzákem přilepeným k žebrům kaseionovým lepidlem. Stačilo se ohlédnout ke stánku poblíž, kde 1. brněnská z Velké Bíteše prezentovala proudové motory pro modely, a člověk si uvědomil, jak moc vody uplynulo. Když jsem chodil do Žďáru na průmyslovku s kluky z Bíteše, bylo velmi odvážné jen vzpomenout, co v té zbrojovce budou jednou dělat. Dneska už se tím nikdo netají.
  A nejlepší nakonec? Tak dobře. Rozhodně to ale nebyl oběd v jednom z místních bufetů (průchod mezi halami 3 a 4). Tak špatné vepřo-knedlo-zelo jsem už dlouho nejedl. Žádná chuť, žádná šťávička z vypečeného masa. Cena veletržní, ale ta doba, než nás obsloužili?! Příště si asi vezmu postaru svačinu do baťohu.
  Nejlepší obvykle bývá na takových větších akcích setkání se starými známými a těch několik chvilek proklábosených na téma např. „jak ten čas běží“, anebo „jaké to bývalo dříve, když to ještě nestálo za prd“. Prostě chvilku konverzovat o radostech a strastech života, to je to co koření takováto veletržní setkání. Přiznám se, že tohoto se vždy dosytnosti dočkám při setkání s rodinnou firmou SOMATY z Benešova – ZDE -, se kterou už nějaký čas spolupracuji při prodeji bezkonkurenčních nástrojů OLFA. Paní Matysová nabídne nějaké „mikro-řízečky“ na chuť, pan Matys vykouzlí trošku ohnivé vody z Moravy, zatímco syn Richard trpělivě hlídá kasu a zákazníky. Letos jsme měli téma novinky OLFA, jak je zlá konkurence a kdy je nejlepší čas se na to všechno vykašlat a jít do důchodu.

  Nelituji 150 korun za vstupné na Model Hobby 2013 v Letňanech, ani se nezlobím na rosničkáře, že mne nechali zmoknout. Viděl a slyšel jsem co jsem chtěl, příště přijdu zase. Jen to vepřo-knedlo-zelo určitě oželím a zůstanu u tradiční opečené klobásy ze stánku.

*     *     *    

  Další podzimní štace za modelářskými akcemi není zas až tak jasná. 19. října bude „burza“, přesněji modelářské setkání v Menze UK v Opletalce v Praze. To je jasná zpráva. Hned další víkend se ale rýsují dvě zajímavé akce – Veletrh ve Vídni a Výstava modelů v Trutnově – Výstava Trutnov 2013. Přestože do Trutnova ještě nejezdí rychlovlaky typu EC, asi dám přednost setkání s modeláři nad kolejišti právě zde, protože jsem zde byl jen jednou. Ve Vídni ale zase mají bezvadné opečené klobásy. Tak nevím…

Foto hlav

 

 

 

Rubrika: FOTOGALERIE, VARIO, Ze života (reportáže), ZPRÁVY

1 komentář

  1. Pavel-HP napsal:

    A nejenom Vídeň a Trutnov, ale i Dobrovice:
    http://www.zababov.cz/index.php?id=1201&L=2%2C

Vložit komentář

Text komentáře: