Honzíkovy vláčky

Vrtání styroduru

Všechno chce své. Třeba takové vrtání. Kdysi, když jsem modeloval „charkovčanky“, tak jsem měl jen pár spirálových vrtáků a s těmi jsem ruční vrtačkou dělal díry do čehokoliv.  Malé i velké. Někdy to ale byly těžké útrapy. Tehdy jsem ještě nevěděl, že na každý materiál existuje jiný druh vrtáku, anebo že třeba spirálový vrták se musí nabrousit podle toho, jestli má být vytvořena díra ve dřevě, plastu nebo tvrdém kovu. Ale protože dneska si tyhle věci může každý najít na internetu (aspoň si to myslím), nebudu dělat chytrého. Zmíním se o vrtání otvorů do styroduru, což jsem odkoukal u Pavla Tvrze.

  Styrodur jsem už někde popsal a nemám zrovna náladu hledat kde (v mnoha směrech se totéž, co budu popisovat, týká i polystyrenu). Vrtat díru ve styroduru spirálovým vrtákem nejde. Nejde to ani mnoha jinými druhy vrtáků. Styrodur není dostatečně soudržný (homogenní), takže nástroj podobný vrtáku z něho materiál vytrhává; díra není pravidelná, prostě pěkná.
  Dost dobrých výsledků se dá docílit obyčejným šídlem, či nástrojem podobným. Styrodur se prostě propíchne a hotovo. Dokonale to funguje tak do průměru 5 mm, když má nástroj zbroušenou špičku. Otvor ve styroduru se dá také „propálit“ páječkou, žhavým drátem nebo jiným nástrojem. Například z pozinkovaného plechu si lze vytvořit šablonu jakéhokoliv tvaru (něco jako vykrajovač na vánoční těsto) a když se tento ohřeje (např. propanbutanovým hořákem), vykrajují se s ním otvory ve styroduru jedna báseň. Tahle metoda je dobrá tehdy, když potřebujeme vytvořit např. otvory čtvercového či obdélníkového průřezu.
  Metod vytváření otvorů do styroduru bude jistě více a možná se v diskusi k tomu příspěvku jejich popis objeví.
  Užitečnou pomůckou pro vytvoření díry ve styroduru (menšího i většího průměru) je vyřezávací miskový vrták. Vedle velmi kvalitních nástrojů ze speciální rychlořezné oceli legované kobaltem (které jsou samozřejmě určené pro jiné účely) – viz např. ZDE – lze v obchodních domech koupit za pár korun vcelku zdařilé náhražky (jejich použití jsem popisoval ZDE), leč – vrtání relativně křehkého styroduru ruční vrtačkou je přece jenom práce pro zkušeného řemeslníka s citem v ruce. Pro zajímavost, nástroj podobný vyřezávacímu miskovému vrtáku je Trepan – blíže viz ZDE. Tenhle vrták si ale hned tak každý nemůže dovolit.

Vrták do styroduru „made in doma“

  Velmi zdařilého výsledku lze dosáhnout jednoduchou pomůckou, kterou se budu snažit popsat. Stačí vzít trubičku (trubku) z hliníku, duralu, třeba i mosazi, nebo i z plexiskla či jiného tvrdého plastu, tuto zkrátit na efektivní délku, podle toho, jak silné desky styroduru budeme vrtat. Na jedné straně trubky se pilníkem s trojúhelníkovým profilem (nebo ještě ostřejším úhlem) vytvoří do okruží trubky zářezy, čímž vzniknou jakési zuby. Ty je vhodné nabrousit šikmými tahy pilníku. Není třeba si lámat hlavu s nástrojařskou přesností :-). Samozřejmě, druhou stranu trubky je nutné opatřit něčím, za co lze vzít… A hotovo. „Jeden vrták jsem si udělal z plastové trubky, druhý z kusu staré trubky od vysavače,“ inspiroval mne před časem Pavel Tvrz. „A díry vrtám jedna báseň..“
  Takže konkrétně. Když přišel čas a já jsem potřeboval v kolejišti vyvrtat díry ve styroduru (otvory pro nádražní lampy, semafory atd., ale menšího průměru), začal jsem se shánět po nějakém nástroji. Použil jsem kousek hliníkové trubičky (Litomyský) o vnějším průměru 7 mm. Přiříznul jsem ji na délku 45 mm. Pilníkem vytvořil příčné zuby (viz výše), které jsem jakž takž zabrousil. Malými kleštičkami jsem ještě zuby maličko vyhnul ve směru ven. Protože se mi ale trubička špatně držela mezi prsty (klouzala při vrtání otvorů), vzal jsem křídlovou matici s vnitřním závitem M8, brousícím nástrojem závit strhnul tak, aby šla matice na trubičku pevně nasadit. Dvousložkovým epoxidovým lepidlem jsem matici přilepil k trubce.
  Vrtání otvorů je velmi snadné. Jednou rukou nástroj přidržuji a kontroluji jeho kolmost k materiálu, druhou rukou otáčím nástrojem. Není nutné příliš tlačit, spíše naopak. Pěkně v klidu a až do konce je potřeba prořezávat se styrodurem, aby nedošlo k vytržení materiálu, když skrz něj vrták projde. Díra je perfektní. Odvrtaný materiál, který zůstane uvnitř trubičky, se snadno vytlačí ven. Více napoví obrázky.

[Show as slideshow]

  Pro větší průměry mám stejný nástroj vyrobený z plexisklového obalu na vrtáky Bosch. Pro velké díry je vhodná trubka od vysavače, což používá Pavel Tvrz. Nejspíš mi bude dáno za pravdu, že stejně dobrých výsledků se nedá docílit se speciálními ocelovými spirálovými vrtáky; jejichž řezné plošky vytrhávají materiál a díra nemá dobrou kvalitu.

Foto hlav

Poznámka: Nevylučuji, že tento návod již byl někde popsán. Rozhodně se nepovažuji za autora nápadu. Proto jej zařazuji do rubriky „Znáš to?“

Počet přečtení: 11 517 | Tisknout: | Poslat: