Vánoční ježdění s vláčky

Ti co umějí číst si mohli přečíst, že jsem do zahájení vánočních svátků stihnul připravit kolejiště k ježdění vláčků. Honzík sice už umí všechna písmenka, ale číst ještě neumí, takže jsem neriskoval, že bych tímto zveřejněním vyzradil překvapení. Nakonec přijeli až dneska. Ještě než si sundal bundu, tak škvírou ve dveřích zjistil, že v obýváku je u stromečku hromada dárků. A už se tam hrnul…

  Anička z toho vánočního bláznění ještě nemá rozum, takže se chovala jako dáma. Žádný spěch, nejdříve se nechala pochovat od babičky a teprve pak zaujala pozici vhodnou k přijímání balíčků, které ji podával brácha. Nejvíce ji zaujala panenka s dlouhými blond vlásky a kočárek. Pak už jen jezdila tam a zpět po bytě a před každou překážkou jen hlasitým „héé“ požádala o technickou podporu.
  Honzík se radoval ze všeho, co dostal. Naštěstí u nás funguje vcelku rozumná režie mezi dospěláky, takže u dědy a báby dostal jen užitečné věci, protože várku hraček měl na Štědrý den doma. Jako příklad užitečnosti uvádím např. další sadu Merkuru, nebo moc pěknou „čundráckou“ košili s trikem. Hodně se radoval z opravdu krásného dárku od Ježíška až z Českých Budějovic; kamion ze dřeva mu okamžitě posloužil k uschování všech drobných dárků, které dostal. I já se velmi radoval z podobného dárku od stejného Ježíška, protože jsem našel v nákladovém prostoru cisternu se slivovicí! Děkujeme jihočeský Ježíšku!
  Jen co vnouček rozbalil poslední dárek a pochlubil se s ním, prohlásil: „Babičko, ty to tady prosím tě ukliď, protože děda mi jde ukázat kolejiště…“. A začalo ježdění. Mašinky jsem připravil a vyzkoušel už ráno, aby nedošlo k nějakému generálskému efektu. Nepřekvapilo mne, že za pár minut věděl odkud kam vedou koleje a aniž bych mu musel moc napovídat, začal organizovat provoz. Jako výhybkář jsem měl pěknou honičku.
  A do toho se ještě přišmrdolila Anička, která sice naštěstí ještě nechtěla jezdit, ale vyžadovala sledování mašinek z bezprostřední blízkosti. Tak jsem z ní udělal hříbeček rovnou v kolejišti. Náramně se jí tam líbilo. Po třech hodinách, kdy přepadový oddíl z Kladna odjel, skončily i letošní vánoce. V sobotu, na Silvestra, bude mít Honzík šest let. Za pár měsíců mu pak skončí bezstarostné dětství a já budu zase o rok starší. Ale to kolejiště snad stihnu dodělat…

 

Foto hlav

Rubrika: Kolejiště, STAVBY, ZPRÁVY

1 komentář

  1. Jan Merhaut napsal:

    Kolejiště není hotové nikdy. Pořád je co dodělávat, zdokonalovat (a občas odstraňovat poruchy).

Vložit komentář

Text komentáře: