Plavba do Lucernu
Vydáno: 6.9.2011
O tom, že ve Švýcarsku existuje nějaký Lucern, jsem se dozvěděl před mnoha a mnoha lety z jedné televizní reportáže, ve které ukazovali, jak shořel kapličkový most spojující dvě části města. Vybavilo se mi to v paměti, když jsme se před několika dny po rekonstruovaném mostě procházeli. Do tohoto zajímavého města jsme nedojeli vlakem ani autobusem, ale dopluli jsme tam lodí po vodě. Jezero má krkolomný název a tak jsem si ho přejmenoval na lucernské.
Z důvodu historické pravdy je však třeba opsat z mapy, že z Vitznau do Lucernu se pluje po jezeru nazvaném Vierwaldstättersee. Někdo říká, že jsme pluli parníkem, ale tahle loď měla dieselový pohon. Páru tam měli akorát v espresso machine, tedy zařízení pro výrobu espressa. Přenos výkonu stroje pomocí klikového hřídele na kolesa umístěná na obou stranách lodě je zajímavou atrakcí, která je nabízena pasažérům ke shlédnutí při prohlídce lodi.
Plavba byla klidná, trošku foukalo, ale nepršelo. V názvu jezera jsou zmíněné lesy, leč mně se zdálo, že víc jak lesy jsou okolo jezera dominantní vysoké hory. Pilatus v pohoří na západě byl v mracích, a to je prý dobře, protože podle tamní pranostiky nebude pršet. Čtyřikrát jsme přistáli u pobřeží a přibrali pár cestujících, když to bylo popáté, vystupovali jsme v přístavu Lucern. Pár desítek metrů odtud už pulzoval obvyklý městský život. Jak už to bývá, turistická procházka s časovým limitem do odjezdu autobusu je spíš něco jak běh od něčeho k něčemu. Most, radnice, kostel, další kostel, hradby, toaleta, stánek s tretkami, odjezd. A bylo po návštěvě. Aspoň pár fotek jsem stihnul udělat.
Foto hlav
Počet přečtení: 7 970 | Tisknout:
| Poslat: 
Nahrávání ...
