Aplikátor statické trávy z plácačky na mouchy, aneb Zatím je to fiasko

Tahle věc už byla na modelářských webech několikrát popsaná. Nemám důvod autorům „vynálezu“ i těm, co stavbu aplikátoru statické trávy vyzkoušeli, nevěřit. Já ovšem zatím spokojený nejsem. Takže – v tomto příspěvku nebudu až tak moc radit (jako obvykle), ale spíš bych rád za pomoci vážených čtenářů a zkušených bastlířů zjistil, proč mi ta věc funguje špatně, v parafrázi na známou repliku z filmu: „kde soudruzi udělali chybu…“?

  Podle návodu vyčteného někde na webu jsem asi před dvěma roky zakoupil zabíječ much vyráběný někde v Asii. Dodnes je mi divné, že se kvůli tomuto vražednému nástroji, prodávanému jak v kamenných obchodech, na všelijakých tržištích, i v e-šopech, nepřivázal jediný zelený aktivista třeba k soše Václava, jako to kvůli jinému broukovi dělá pár podplacených pseudo-ochránců světa na Šumavě. Z TV záběrů se mi zdá, že na Šumavě operuje stejná úderná brigáda gen. Bursíka, která docílila prokopání vrchu Valík u Plzně, údajně kvůli třem ještěrkám, pavoukovi Johanovi a lišce Ryšce, což v řádu miliard zaplatili daňový poplatníci (o čemž se psalo), ale už se nepsalo, že to bylo hlavně kvůli nutnosti přesunout trasu dálnice přes pozemky, které byly jistými lidmi z vlády včas zakoupeny právě s cílem spekulace s nimi. No, a na té Šumavě to bude nemlich to samé. Aktivisté s copánky spolu s najatými bezdomovci jistě nebrání brouka Pytlíka, ale něčí zájmy (a ten někdo dobře platí), a možná tam nepůjde ani tak o brouka, jako o to dřevo (ne?), co roste 70 let a dá se dobře prodat. Našim hrdinným novinářům zase řekli jejich chlebodárci jak mají psát, a tak všichni slyšíme ve zprávách pohádky na dobrou noc. A do toho ještě policie, které někdo za půl roku vyčte, že pomáhala a chránila dřevorubce, což se ukáže jako chyba, protože měla bránit kůrovce a tudíž třicet najatých lidiček, a zase bude několik dalších mužů zákona obětováno, aby se odvedla pozornost jinam. Už jsem se zase hluboce zamyslel a utekla mi nit… Takže zpátky k vražednému nástroji, který se snažím předělat na užitečný přístroj.
  Nikoliv proto, že by stavba mého kolejiště tak výrazně pokročila, tzn. že bych se musel věnovat zatravňování, nýbrž proto, že mi tahle plácačka na zabíjení much nedávno vypadla z jedné přecpané skříňky na hlavu, jsem pojal konečně plán pustit se do práce a stvořit podle cit. návodu aplikátor statické trávy. Do zařízení od NOCHa se mi moc investovat nechtělo, protože zatím selhal můj projekt nakoupit užitečné věci a půjčovat je „za babku“ modelářům skrze N-šopík – ZDE.
  Naštěstí jsem dostal i nápad (bezpochyby díky čerstvému přídělu ohnivé vody z Valach), jak to celé zařízení zrealizovat a dokonce jsem poměrně rychle dohledal i všechny komponenty užitečné pro stavbu přístroje, které jsem uchránil před vyhozením. Třeba takové kulaté krabičky od krmiva TetraMin pro akvarijní rybičky schovávám určitě více jak 30 let, když jsem ještě mlád a plný životního elánu zakotvil v jednom z pražských paneláků a opuštěnou přírodu Vysočiny jsem si tenkrát nahrazoval akváriem se 160 litry vody. Ani nevím, jestli se s tímhle TetraMinem ještě dnes rybičky krmí. Ty moje ho měly rády. Ale tenkrát i tlačenka a točeňák vypadaly zcela jinak, než jaké produkty si dnes kupujeme jako podřadní občané EU od našich nových přátel.

Z čeho jsem vyráběl aplikátor?

Na první sérii obrázků níže je vidět postup rozebrání plácačky, včetně upozornění na technický detail prezentující kvalitu práce asijského dělníka, dále postup úpravy krabičky od TetraMinu (čtenář zajisté omluví detailnost návodu), aby do ní šla zalepit polovina z čajníku, dalšího z nezbytných komponentů. Bližší popis je pod obrázky.

Dlužno tedy dodat, že na výrobu aplikátoru jsem použil:
- již zmíněnou elektrickou plácačku na mouchy (Made in Asie), napájenou dvěma AA bateriemi (3 V), mající na štítku napsáno výkon 2 W (nakoupeno v jednom nejmenovaném e-obchodě asi za 120 Kč),
- čajník (nebo jak se tomu říká), který bych popsal jako sklapovací, tvořený dvěma polovinami přitlačovanými k sobě pružnou rukojetí, kde jemná síťka je zalisovaná v pevném kruhovém rámečku (nakoupeno v OBI za asi 60 Kč),
- krabička od TetraMinu (větší) (nakoupeno před více jak 30 lety ve Zverimexu :-) ),
- lepidlo dvousložkové Patex,
- hranolek plastového průřezu 4 x 8 x 55 mm,
- el. vodič průřezu 1,5 mm2 (1 m),
- špendlík na nástěnku.

Demontáž plácačky

 

Obr. 1 – Po odšroubování několika šroubů s křížovou hlavou se podaří sundat polovina držadla (s víčkem pro bateriovou skříňku)

Obr. 2 – Pohled na uložení elektronického obvodu, kvůli kterému se nakupují tyhle plácačky a předělávají se na aplikátor statické trávy

Obr. 3 – Od zdroje el. proudu (dvě baterie AA) je obvod napájen přes tlačítkový spínač v rukojeti

Obr. 4 – Po odšroubování (jeden šroubek) vlastní plácačky tvořeném třemi vrstvami kovové síťky, mezi kterými se pečou lapené mouchy, je potřeba tenkým nástrojem (malý šroubovák) plastové díly plácačky rozdělat (jsou slepené špatným lepidlem, takže více méně drží pospolu jen díky plastovým čepům)

Obr. 5 – Po otevření plácačky lze očekávat překvapení v podobě nějakých přiskřípnutých vodičů apod. (označeno šipkou), což ale nemá praktický význam pro další přestavbu plácačky, protože červený a modrý vodič se odpájí z místa na desce plošného spoje (DPS) a na toto místo se připájí cca 1 m dlouhý nový vodič, na jehož druhém konci je připájen špendlík. Špendlík se zapichuje do materiálu napuštěného disperzním lepidlem, do kterého se sype statická tráva. Tenký neizolovaný drát, které vede ke střední síťce plácačky kde je připájen, se v tomto místě ucvakne a posléze se připájí na kovový rám upraveného čajníku

Obr. 6 – Odmontovaná rukojeť plácačky s krabičkou od TetraMinu, která bude sloužit jako zásobník statické trávy.

 

Úprava krabičky a čajníku, smontování

Obr. 7 – Dno krabičky je nutné vystřihnout a čistě zapilovat (a začistit jemným smirkovým papírem), aby se zde nezachycovala jemná vlákna trávy

Obr. 8 – Rovněž i víčko od krabičky se prostřihne a začistí. Do něho přijde vložit a zalepit upravená polovina čajníku

Obr. 9 – Celý čajník se musí nejdříve rozpojit uskřípnutím nýtků. Úprava čajníku spočívá ve zkrácení ramene pákového systému

Obr. 10 – Do dna víčka se dvousložkovým lepidlem zalepí polovina čajníku a následně i  krabička s upraveným dnem

Obr. 11 – Krabička se přilepí k přední části rukojeti plácačky, a to té, ve které není otvor bateriové skříňky. Mezi krabičkou a rukojetí je vložen distanční plastový hranolek velikosti 4 x 8 x 55 mm, aby bylo možné event. shora zašroubovat víčko na krabičku (to už ale nemám :-) ), kdyby se měla v odloženém přístroji uchovávat statická tráva

Obr. 12 – Takto vypadá smontovaný aplikátor…

Obr. 13 – a takto se drží v ruce. Palcem lze ovládat  spínací tlačítko. Pravda, indikační žlutá dioda je zespodu, ale po natočení přístroje vidět je. A předělávat se s ní jinam? – bez komentáře…

 

Testy funkčnosti

Obr. 14 – Po doporučeném natření (cvičné) polystyrenové plochy mírně naředěným disperzním lepidlem (Patex) jsem nejdříve zkoušel nanášet trávu zn. Busch č. 7110 a poté 7371. Jedna tráva je krátká, druhá dlouhá. Špendlík byl zapíchnut do natřené plochy, do krabičky byla nasypána statická tráva a bylo stisknuto tlačítko, čímž byl přístroj uveden do chodu – dioda svítila (baterie byly kapacitně dostatečné – změřeno bez odběru cca 1,4 V)

Obr. 15 – Usilovným třepáním s čerstvě sestaveným přístrojem se mi dařilo trousit trávu na povrch, ale šlo to ztuha. Navíc tráva, která propadla sítkem, spíše polehávala, než by se vytvářel onen fyzikální efekt, na kterém je elektrostatické zatravňování založeno. Pravda, ze sítka sem tam nějaké ztopořené vlákno trčelo, ale byla to bída sama. Docela mi to připomínalo cosi ze života! A to samé se dělo s delšími travními vlákny, byť se zdálo, že „elektrické vycucávání“ vláken ze sítka směrem k natřené podložce probíhalo o poznání lépe

Obr. 16 – Ostatně, na obr. 15 a 16 je vidět, že výsledek = žádná sláva….

 

Místo závěru – dotazy a polemika

Dovolím si pokládat otázky (doplněné poznámkami), a opravdu prosím pány kolegy o rady:

1. Je možné, že použitý čajník má příliš hustou síťku?
Pozn.: výsledek na obr. 15 a 16 je de facto docílen až při použití jiného sítka užívaného v kuchyni, které jsem v zoufalství nejvyšším prostě naplnil troškou trávy, „natvrdo“ ho (elektricky) spojil s rámem zbastleného geretu, a protože toto sítko (průměru cca 70 mm) má viditelně větší otvory, trošku více trávy se mi podařilo vypudit…
2. Je možné, že energie potřebná k vyvolání efektu je malá? Nestálo by za to napájet DPS nikoliv bateriemi, ale zdrojem (trafo z 230 V na 3 V, nebo snad 4,5 V)?
3. Je možné, že použitá travní hmota Busch 7110 a 7310 není vhodná pro aplikaci statickou elektřinou?
4. Je možné, že lze zvýšit vodivost plochy natřené lepidlem? (viz popsaný postup)
5. Je možné, že v době testů byly zvýšené erupce na slunci a obvyklé fyzikální zákony nefungovaly?
6. Je možné, že za všechno může Kalousek?
7. Existuje ještě nějaký jiný důvod, proč mi ten krám nefunguje jak uvádějí návody kolegů?

  Byť s trochou nadsázky a letního humoru se opravdu snažím přijít s Vaší laskavou pomocí a radou na příčinu problému, proč mi flokovačka nepracuje jak by měla. To co jsem viděl na YouTube při aplikaci slavného NOCHova přístroje (a jiných) se mi (zatím) jeví jako lepší. Proč to nepřiznat? Ovšem za ty prachy? NOCHovka by snad mělo umět flokovat nejen trávu, ale i hřebíky!
  Jo, a ještě jeden detail musím připodotknout. Bedlivě jsem dbal rad nějakého zkušeného kolegy, který dříve psal o tom, že tahle vražedná zbraň na mouchy může vystrašit i dospělého chlapa, když dostane pecku v podobě el. výboje. A toho jsem se důsledně varoval, protože jsem právník a ne elektrikář. (Pinta o tom ví své…) Ne, že bych pracoval v azbestovém oblečku a seděl na nevodivé podložce… to rozhodně ne! Nicméně – když se nic moc nedělo ve věci přitahování travních vláken statickou elektřinou, mimoděk jsem brnknul špendlíkem o dno síťky ve chvíli, kdy jsem tisknul tlačítko. Prsklo to, vyletěl modro-fialový oblouk, rána jako když milostivá upustí připálený kastrol na dlaždičky, já se leknul, ovšem hlavně proto, že jsem si myslel, že jsem zničil čerstvě vyrobený přístroj. A vono ne! Všechno dál funguje. Všechno je zřejmě vyzkoušené na nějaké tučné a velké asijské mouše! Sláva bastlířům!

Foto hlav

 

Rubrika: DÍLNA, Nápady

Komentáře: 11

  1. Fanda napsal:

    Toto udělátko mám postavené asi čtyři roky. Na N-kovou travičku stačilo za podmínky že vzdálenost mezi „cedníkem“ a budoucí zahrádkou byla max. 5 mm.
    Návodů na stavbu „zatravňovače“ se najde na netu hodně. Upoutalo mne použití integrovaného generátoru záporných iontů (ostatně to je ta plácačka taky) jako je např.
    ZDE – ,
    nebo ZDE –

    anebo ZDE:
    (zde je to PN# ACA-12VDC-MWW za $9.95).
    Zatím jsem se, bohužel, nedostal k tomu, abych některému z nich ukázal kde bydlím.

  2. Martin Pinta napsal:

    Ačkoliv s aplikátorem nemám velkou praxi, rád bych ti pomohl. Zkoušel jsem to jen jednou, s plácačkou, kterou dělal tady můj kolega Jirka Pintr a fakt je, že to žádná sláva nebyla. Výsledek byl asi stejný, jak popisuješ, možná trochu lepší. Od Nocha mám koupenou takovou tu „sypací“ nádobku, ale s tou je to zhruba stejné! Zkoušel jsem asi 3 mm trávu (asi NOCH), typ nevím…
    A nyní mé odpovědi k otázkám:
    Ad 1) Ano, je možné, že použitý čajník má příliš hustou síťku.
    Ad 2) Ano, je možné, že vysoké napětí (VN) je vysoké málo. O málo vyšší a hlavně tvrdší zdroj by to mohl vylepšit, nebo taky zničit asijské zařízení. Takové napětí 3 až 4 V z tvrdšího zdroje, než jsou baterky, podle mne dává slušnou šanci. Jde o to, že akumulátory mají o dost menší napětí, kolem 1,2 V. Kdežto „normální“ baterky, když jsou čerstvé, mívají tak asi 1,65 V. A to je dost podstatný rozdíl… Takže, je potřebné vzít na vědomí, že akumulátorové baterie prostě mají napětí nižší. A u aplikací, kde je to tzv. „knop“, pak každý pokles napětí má třeba rozhodující vliv.
    Ad 3) Pokud jde o typ použité travní hmoty od firmy Busch, nevím…
    Ad 4) Otázce týkající se vodivosti plochy natřené lepidlem moc nerozumím. Je jasné, že špendlík zapíchnutý do polouschlého lepidla je horší, než když je „v loužičce“. Osobně si ale myslím, že vodivost plochy zásadní úlohu nehraje. Já prostě vzal neředěný Herkules a máznul jsem ho stěrkou na plochu…
    K posledním třem otázkám říkám NE.
    Takže jsem spíš zvědav, zda ti někdo do diskuze napíše lepší rady, v což doufám. Martin

  3. Jirka napsal:

    Ahoj Honzo, k problému se zatravňovačem bych dodal asi toto: Samozřejmě, toto zařízení je velmi slabé, je třeba dodržet při aplikaci velmi malou vzdálenost, cca 5 -10 mm. Než třepat sítkem, je vhodnější poklepávat do nádobky k vytrousení trávy např. dřevěnou tužkou. Lepidlo na to nemá vliv, při nízkém držení sítka nad plochou, musí být vidět jak stébla trávy jsou staticky nadzvedávána a držena kolmo. Je potřeba se pohybovat nad plochou postupně a pomalu, aby lepidlo stačilo stébla fixovat. Pokud toto není patrné, je asi slabý zdroj a napětí měniče klesá. Zkus stabilizovaný zdroj s patřičným napětím. Pokud jde o lepení přímo na polystyren, nemám zkušenost, ale ten je něco jako statický, což by také mohlo ovlivňovat aplikaci. Já jsem si upravil starou přenosnou televizi – a to je jiný kafe. Ať se Ti daří a pozor na ty pecky. Jirka

  4. MirekTT napsal:

    Vydrží to dlouhodobě 5V, účinek se zlepší. Trpělivým se podaří pár pěkných aplikací, ale po těchto zkušenostech všichni bez výjimky sáhli po výkonějších strojích. Doporučuju kontaktovat uživatele „mnitka“ na diskuzním fóru modely.biz, je to momentálně nejzkušenější flokátor, který své umění předvádí v minimální textové podobě a maximální praktické tvorbě. Poradí s vlákny i se strojem.

  5. hlav napsal:

    Jelikož byl kolega píšící pod nik mnitka označen za nejzkušenějšího flokátora současnosti, našel jsem pro účely této diskuse i jeho web:
    A také jeho obrázky na webu Rajče:

  6. Pavel Tvrz napsal:

    Ahoj Honzo, já Ti sice neporadím, s tímto přístrojem nemám vůbec žádné zkušenosti, ale moc jsem se pobavil při čtení Tvého článku. Je krásné, když člověk i v nesnázích neztrácí humor. Pavel

  7. mnitka napsal:

    Ad 1) Travní vlákno Busch 2 mm bude mít maximálni průměr 50 mikrometrů, tedy do jednoho milimetru délky je třeba dvacet vláken. Z tohoto je zřejmé, že otvory o průměru 1 mm jsou dostatečné za předpokladu, že vlákna jsou rovná.
    Toto je mnou běžně používaná kovová síťka
    Ad 2) Ano, je to možné. Nicméně plácačkou jsem dosáhnul tohoto

    Zařízení bylo napájeno nabíječkou mobilu 4,8 V.
    Ad 3) Ano je to možné. Zkušenosti s vlákny BUSCH však nemám, od koupě mě odradila jejich „barevnost“.
    Ad 4) Ano, lze… špendlík píchnout přímo do lepidla
    Ad 5) Ano, viz níže…
    Ad 6) Pokud pan Kalousek studoval v bývalém SSSR (Sovětský svaz) mohl je naučit poroučet větru a dešti.
    Ona totiž vzdušná vlhkost, tedy vodivost okolního prostředí hraje velkou roli.
    Ad 7) faktory ovlivňující úspěch aplikace jsou: hodnota vn, materiál případně povrchová úprava vlákna, průřez a délka vlákna -> hnotnost vlákna, vzdušná vlhkost, lepidlo.

  8. Honza Jáchymstál napsal:

    Ahoj Honzo.
    Já mám flokovačku z úplně stejné plácačky a první mé pokusy končily stejným výsledkem jako Tvé.
    Několik doporučení:
    Vyměnil jsem původní kondenzátor za „větší“ – s kapacitou 15 mikroF/6 kV. Výsledek práce se prokazatelně zlepšil.
    Povrch doporučuji před aplikací floků opatřit základovou vrstvou sestávající z nátěru herkulesem, na tuto vrstvu lepidla položím jakýkoliv vrstvený savý papír (používám ty nejlevnější kuchyňské utěrky v roli), položený papír opět přetřu zředěným disperzním lepidlem a po zaschnutí natřu hnědou temperou, imitující půdu. Před flokováním zvlhčím tento základ lehce vodou s několika málo rozpuštěnými krystalky modré skalice (CuSO4 – působí protiplísňově na papírovou vrstvu, ale hlavně zvyšuje elektrickou vodivost podkladu) a poté povrch natřu souvislou vrstvou Dispercolu (výr. Druchema), který je hustší než Herkules. Natírám a flokuji vždy asi 10 cm široký pás, který pak nechám cca 5 min zavadnout a poté ještě jednou přejdu zapnutou flokovačkou bez aplikace trávy. Takto se ztopoří :-) i 6 mm dlouhá travní vlákna. Pokud se jedná o modul, který jde otočit „vzhůru nohama“ je dobré toto provést po ukončení flokování a s takto otočeným modulem několikrát zaklepat. Tím se vyklepou neuchycená vlákna a postaví se zbytek dosud neztopořených vláken.
    K Tvým otázkám:
    ad1) máme stejné sítko doma a řekl bych, že je moc husté
    ad2) viz můj experiment s výměnou kondenzátoru. Napájení ze síťového zdroje bych se trošku bál, je to přece jen mnohem „tvrdší“ zdroj napětí než články. Nehledě na to, že je třeba mít zdroj stejnosměrný.
    ad3) nevím
    ad4) polystyren je elektricky nevodivý – proto ten papírový povrch a zvlhčení elektrolytem upravenou vodou
    ad 5), 6), 7) nevím
    Ještě upozornění – při práci pozor na elektronická zařízení. Mě se zřejmě podařilo „odpálit“ si kreditní karty a zaměstnaneckou čipovou kartu, uložené v peněžence povalující se na stole, na kterém jsem flokování prováděl :-(

  9. ZdenH0 napsal:

    1. Velikostí otvorů to nebude, ty jsou dostatečné – možná tvar sítka, praktičtější je rovné, protože v půlkulatém mají vlákna tendenci se shlukovat uprostřed a je jich na sobě tolik, že se „zalehnou“. Jistá možnost nevhodného použití plastové nádobky tu hraje také roli, protože statická elektřina může „držet“ materiál v nádobce a tak se ta vlákna nemohou „rozhodnout“ kam vlastně letět. Efekt liščí ohon a ebonitová tyč … .
    2. Stoprocentně záleží na kvalitě baterií, ideální jsou z reklam s růžovým králíčkem nebo ty co mají energii už v názvu. Porotože jejich vyvinutý proud (!) je až řádově vyšší než u běžných „tužkovek“ natož těch z asijské provenience. Takže i zdroj s patřičnou možností proudové zátěže je lepší.
    3. Ne tím to není, naše se synem vlastnoručně vyrobená muchoflokovačka perfektně fachčí a máme to dokonale ověřené, protože vlastníme i onu zmiňovanou „NOCHovku“ a pro lepší vlastnosti – lepší zapichování materiálu, menší rozměry (dokonce máme „adaptér“ z náprstku pro mimořádně úzké prostory) – používáme jen samodomo výrobu.
    4. Vodivost samozřejmě též hraje roli, ale pokud má i ona muchoflokovačka, dostatečné napájení není vůbec (už podle ran, které jsme při dotyku s vodivou plochou dostali) nutné jí takto vypomáhat.
    5. Zkusil bych prověřit zkratový proud použitých baterií. Na multimetru při rozsahu 10 A je možné bez rizika připojit baterii na pár vteřin na tvrdo. Pokud má přes 2,5 A je to dostatečné, ale proud nesmí rychle klesat, pak už její životnost je zásadní pro funkci našich výtvorů.
    6. Ten taky, jak je možné, že se sem takové šmejdy (nekvalitní baterie, a mnohé jiné věci…) vozí.
    7. Dva důvody by tu mohly být. Při té „kvalitní“ výrobě by mohl být někde (všude) na DPS studeňák nebo nečistoty (fungují jako zkrat) mezi kontakty na výstupu vysokého napětí (vn) na tišťáku, kontrolu nebo preventivní očištění je dobré provést už na sekundáru transformátorku a pokračovat směrem k výstupu. Letování a čistota bývá stejná jako jejich Hi-Fi výrobky. A možná je ještě jedna věc, malá vzdálenost kontaktů, pro vyvedení výstupu vn, od sebe – občas tam dochází k přeskoku a to je možný úbytek vn.

    A stížnost na špatně namontovanou žlutou LEDku, bych řešil jejím přiletování na stejné místo z druhé strany DPS a otvorem cca 2,5 mm na držadle (ten původní vyseknutým kroužkem z plastu zalepit).

  10. Oldřich napsal:

    Přeji dobrý den. Na flokci používám klasický adaptér, kde se daji nastavit volty a při 9 V to stojí jak za mlada… Ale pozor – taky to dává pořadné kopance když si šáhnete :-)

  11. Peter napsal:

    Tak kukol som tu na to ako sa trapite takze tiez som si to spravil z placacky na muchy napajanie 5,5 voltovym a 800 mA napajacim zdrojom z o stolneho telefonu. Flocuje to nasledne zo vzdialenosti 10 cm ale fakt si uz treba davat bacha na dotiky to uz je potom ako defibrilator.

Vložit komentář

Text komentáře: