Honzíkovy vláčky

Při vší úctě k Vám, páni modeláři!

Autor: admin Vydáno: 6.7.2010

Nedělal jsem si velké ambice se spoluprací na získání přehledu o stavu v oblasti železničního modelářství v Česku formou anket, které už nějaký týden zveřejňuji na svém webu. Ostatně, stejnou zkušenost (s antipatií k důležitým informacím) nabyl před pár měsíci i Martin Pinta (LokoPin), kterého jsem na spuštění ankety navedl v souvislosti s přípravou odborných seminářů na téma „digi“. Martin si nakonec vyřešil semináře po svém a na další ankety se asi vykašlal; mně ale stále leží v hlavě, že nikdo není schopen odpovědně říct, jak to s modelařením u Česku opravdu vypadá.

Po osobní zkušenosti mne nepřekvapuje, že tento stav nezajímá vydavatele jediného dosti rozšířeného magazínu, píšícího kromě jiného o modelaření. Nezajímá mne náklad ani nevím, jaká je remitenda tohoto časopisu, ale že nespolupracuje se čtenáři mi vadí. Je mi také divné, že stav na poli železničního modelaření nezajímá další producenty především hodně čtených webových stránek pro železniční modeláře. Vysvětluji si to tak, že buď si myslí, že přehled mají, nebo jen neumí nakládat s realitou, anebo je to nezajímá, protože hlavní jsou pro ně KUPCI. Možná jen mezi námi není žádný šikovný statistik, který má erudici pana Fischera. Škoda.
Ačkoliv u nás existuje několik velkých sdružení modelářů a dosti početný seznam modelářských klubů (slyšel jsem taky o nějakém oficiálním svazu, ale o jeho činnosti nemám nejmenší povědomí, protože jeho činnost není nikde cítit), a existuje zde i několik bohatých prodejců modelářského zboží, prakticky jediným zdrojem odborných informací jsou weby několika kolegů-modelářů, kteří kromě vlastního modelaření si dovedou udělat čas a navíc mají odvahu šířit své pracně nabyté zkušenosti na vlastnoručně provozovaných webech. Ještě že to je tak snadné :-). Snad jsem zapomněl dodat, že tito obětaví lidé kromě jiného ještě chodí do práce, starají se o rodinu a mají své normální existenční starosti.
„Zaprděné čecháčství“ je ale zřejmě infekce, která se šíří dál. K naší škodě. Já si nedělám legraci a nechci se ani nikoho konkrétního dotknout; nemám ani ambice tento stav změnit. Jsem na to už starý. Říkám jenom jinými slovy to, co vyjádřil už před léty president Havel názorem, že naše země nevzkvétá. Bohužel, čas ani Nečas to nezmění, protože my se ve své vlastní zabedněnosti nejspíš jednou udusíme vlastní hloupostí. A teprve pak zase budeme pouliční hrdinové, budeme brečet před defilujícími vojenskými jednotkami, nebo v lepším případě cinkat klíčky od vlastního bytu a garáže a budeme si špendlit na klopy trikolóru. Ne, nezbláznil jsem se, ani nejsem astrolog.
Nejhorší je, že tato slova drtivá většina těch, co si je přečtou, odsoudí poznámkou o hlouposti jejího autora, a jen nepatrná množina čtenářů s podobnými životními zkušenostmi je možná tiše přijme. Samozřejmě, nic se nestane, protože ani není naplánováno, aby se něco stalo.
No, v mém počítači jsou připraveny asi tři desítky dalších anketních otázek spolu s předdefinovanými odpověďmi. Sám jsem velmi zvědavý, jestli si na ně v dalších týdnech nakonec nebudu odpovídat sám. Možná jsem udělal chybu, že jsem nevyhlásil, že z pravidelných respondentů vylosuji jednoho, kterého odměním částí svého důchodu. A nebyl by to problém – IP adresy počítačů, které se přihlašují k mému webu, není problém zjistit. Jenže, tím bych degradoval anonymitu, se kterou se v anketách jaksi počítá.
Nic ve zlém, přátelé, ale jestliže se k webu Honzíkovy vláčky týdně přihlásí více jak pět set čtenářů, oněch 7 – 35 respondentů anket se mi zdá málo. Prosím Vás tedy o Váš osobní názor na položené otázky. Vězte, že o Vaši spolupráci moc stojím (když už nezajímá jiné).

Srdečně Vás zdraví a hezké léto přeje Jan Hlaváček.