Segmentová točna od Ndetail.de

Vlastně náhodou jsem objevil web Ndetail.de. Byl jsem doslova fascinován nabídkou všelijakých doplňků pro „nejzanedbávanější“ modelové měřítko. Jelikož mé „objevení“  Ndetailu.de přišlo v době, kdy jsem hledal všechny možné informace o leptech a jejich zpracování, neodolal jsem a koupil několik jejich výrobků. A začal jsem s tím nejtěžším, co mi přišlo za pár dní od objednávky v balíčku – se segmentovou točnou.

  Segmentová točna se údajně na českých (československých) kolejích nevyskytovala. Takové se mi dostalo poučení od znalců železnice. Snímek takové točny ze Žitavy1) nedaleko našich hranic ale ukazuje, jak taková točna ve skutečnosti vypadá (obr. 1). Jenže, co nebylo na naší železnici, může být na mém kolejišti. Ostatně, němečtí modeláři ji na svých kolejištích taky mívají. Na webu „Meine-N-welt“ je o tom důkaz v kap. Stavby – Přístav (zejm. kap. 4, 5 a 6). ) Moc pěkná práce.
Objednaný lept segmentové točny dodala firma Ndetail.de do pěti dní za 7 € poštovného. Točna stojí 48,90 €. K leptu velikosti cca A5 (obr. 4) je v plastikovém sáčku přiložena mosazná trubička (D/d=2,5/1,5; dl. 20 mm), ocelová kulatina (d=1,5; dl. 40 mm) , dvě pojezdová kovová kolečka s osičkou, kolej PECO mode 55 (135 mm) a samostatná kolejnice PECO mode 55 (dl. 90 mm) pro pojezd točny. Dále je přiložen podrobný návod k sestavení točny (v němčině) s několika obrázky. Při neznalosti němčiny jsem návod po neskenování v ABBYY FineReader 9.0 převedl do wordu a text přeložil v překladači google. Výsledný překlad byl až na několik míst vcelku pochopitelný, zbytek šel „vyčíst“ z obrázků. Nejsem zběhlý ve zpracování leptů a tak směle přiznávám, že bez návodu bych asi točnu nesestavil.
K leptu je nutné dodat, že je zhotoven z alpaky a podle sdělení v návodu je postříbřen. Faktem je, že jednotlivé díly šly skvěle pájet. Používám páječku BASETech 99 48 W, pájku Stannol S-Sn60Pb39Cu1 („trubičkový cín“), kalafunu a tavidlo Stannol Lötfett. Větší problém byl s lepení některých dílů vteřinovým lepidlem (viz dále).

Postup sestavování točny

  Při sestavování točny jsem se přesně držel návodu. Točnu de facto tvoří dvě části – mostovka s ložisky kol a nosnou konzolou a jáma pro mostovku.
Zatímco jámu lze zhotovit velmi snadno, s mostovkou je mnohem více práce.
Jednotlivé díly jsem postupně vystříhával (spec. kleštičkami) z alpakové tabulky, pečlivě jsem jemným pilníkem opiloval výstupky (opatrně zkontroloval prstem hranu plechu), na označených místech jsem díly naohýbal v ohýbačce, v prstech nebo kleštičkami, před pájením je pečlivě očistil v isopropylalkoholu a spájel. Jakkoliv jednoduše tato věta zní, ve skutečnosti je to složitější. Pojďme si to tedy popsat podrobněji.
Poznámka: Podotýkám, že všechny ohnuté díly je nutné „propájet“ ve vnitřním rohu, tj. tam, kde je ohybová linka. Tuhle technologickou drobnost si nováčci nikde nepřečtou a zkušení se o ní nešíří. Mně to naučil Lukáš Košťál, když jsem si mu postěžoval, že se mi podařilo ulomit držáky náprav na jeho drezíně Tatra. Dělá se to tak, že do ohnutého rohu se nanese špičkou párátka tenká vrstva tavidla, materiál se krátce zahřeje, na hrot páječky se nanese kapička pájky (cín) a tahem hrotu páječky se cín roztáhne v ohybu. Nenanáší se kvanta materiálu, naopak. V rohu musí být vidět jen tenký lesklý proužek cínu.

Mostovka

  Shodně s návodem jsem začal stavět mostovku, protože ta posléze definuje skutečnou vzdálenost mezi svislou osou nosné konzoly (trnem) a pojezdovou kolejnicí v jámě. Z leptu jsem nejdříve vystřihnul dva podélníky (7), osm příčníků (4), držák nosné konzoly (10) a koncový příčník se zábradlím (5). Podélníky jsem ohnul do pravého úhlu podle ohybové linky, ohýbáním jsme si připravil též držák nosné konzoly.
Mostovku jsem sestavil na skleněné destičce (vyhoví též porcelánová dlaždička apod., ideální je zlatnická cihla, protože neodvádí teplo) z podélníků a příčníků, vč. držáku nosné konzoly. Díly jsem postupně pájel při neustálé kontrole pravoúhlosti. Pozor, příčníky musí vždy přesně zapadnout až na doraz do drážek v podélnících. Na zadní stěnu jsem připájel díl 5 – příčník se zábradlím.
Trošku hororové bylo vytvoření nosné konzoly. Sestává se z dílů 10, 11, 12 a ocelové kulatiny (otočný trn). Podle mého názoru tuto součást výrobce nezvládl dobře. Lepší by byl mosazný váleček s otvorem pro ocelový trn, které by šel mnohem lépe instalovat a zaručoval by kolmost trnu ve vztahu k mostovce. Každému kdo by se event. pustil do stavby segmentové točny doporučuji zvážit tento návrh. Teoreticky se dá sestavení konzoly krásně popsat (viz návod výrobce), v praxi je to ale hodně obtížné a výsledkem jsou nepřesnosti v uchycení ocelové kulatiny.
Mělo by se postupovat tak, že čtyři obdélníčky (11) se zasunou do mezer v dílu 10 a přiletují se po té, co se na jejich protější stranu nasadí kotouč (12), ovšem ještě před tím se musí do středu vložit ocelová kulatina. Však říkám, teoreticky se to napíše snadno. V praxi však aby měl člověk místo rukou chapadla jako chobotnice. Ale stejně – protože kulatina má podle mne o cca 0,1 mm větší průměr, nevejde se do středu mezi čtyři obdélníky, vychýlí je, čímž  se nepodaří rovně připájet kotouč 12 (chyba je vidět na obr. 6).
Raději jsem proto ocelovou kulatinu mezi obdélníky zalil vrstvou cínu, aby mi tam držela. Děsil jsem se přitom, jestli si nerozpájím celou mostovku. Opravdu, mosazný váleček s dírkou by splnil stejný účel a ubylo by hodně práce.

 Ložiska kol se vytvoří z dílu 6. Horní příčka je tvarovaná do oblouku podle rádiusu pojezdové kolejnice. Bočnice jsou zesílené dvojitým materiálem, který je třeba opatrně ohnout, vycentrovat a po obvodu spájet. Přitom doporučuji do otvorů vložit ocelový čep, aby byla zaručena souosost otvorů. A pozor. Neohýbat bočnice do pravého úhlu, protože se ještě musí nasadit pojezdová kolečka, ale to až se ložisková skříň připájí k mostovce. Přesto je ale třeba rohy opatrně propájet.
V návodu to není zdůrazněno, ale ohnutí bočnic do pravého úhlu po vsazení koleček s osou doporučuji udělat až po připájení tohoto dílu k horní části mostovky. Lept je opravdu dokonalý, takže ložisková skříň dosedne na své místo naprosto přesně. Kolečka jsou ve skříni usazena šikmo a musí se v ložiskové skříni volně otáčet (to je třeba při každé operaci neustále kontrolovat), větší vůle bočních stěn proto není na závadu. Ke tvarování bočních stěn skříně jsem použil kleštičky s malými čelistmi.
Poznámka: Pozor: Kolečka zatím nemazat, budeme ještě stříkat barvu. A ještě jednou pozor: Z vnější strany by neměly osy koleček příliš vyčnívat přes boční stěnu ložiskové skříně, protože by mohly drhnout o díl 3, resp. 2 (viz dále).

Dokončení mostovky, tj. uložení a přilepení koleje Peco a připájení lávky se zábradlím plus přilepení středové lávky mezi kolejnicemi lze udělat až po spasování mostovky s jámou. Dokonce to doporučuji s ohledem na jemnost zábradlí lávky. V opačném případě přijdete na to, jak snadné je několikrát si ohnout zábradlí, byť se člověk snaží při držení mostovky se jí skoro ani nedotýkat.
Když už jsem ale zmínil dokončení mostovky, tak to i dokončím. K lepení kolejnice k alpakové mostovce mi nevyhovovalo ani jedno z vteřinových lepidel, které běžné používám. Vyzkoušel jsem super řídké, normální i gelové a vždycky se mi kolej odlepila. Problém je v tom, že jakmile se připájí lávky k mostovce, už se ke kolejím nedá dostat. Nakonec jsem použil univerzální lepidlo UHU a trnu, jestli vydrží. Pak už mám v rezervě jen epoxydové dvousložkové lepidlo nebo lepidlo na kov.
Z toho plyne další důležité upozornění, že elektrické napájecí vodiče je nutné k oběma kolejnicím připájet zespodu před přilepením koleje do mostovky.
  Poznámka: Pří pájení lávky, stejně tak při lepení středové lávky, je potřeba dávat pozor na jemňoučké otvory v leptu. Potřísnění lávky třeba tavidlem nebo pájkou – kromě míst určených ke styku s příčníky mostovky – vede k nevratnému ucpání otvorů, což neskutečně opticky narušuje celkový vzhled točny. To samé platí při barvení lávek, ať už základovou barvou, tmelem nebo konečnou barvou. Jednou ucpaná dírka – a konec.

Jáma pro mostovku

Základ tvoří díl 1. Boční a zadní stěny jsem ohnul dvakrát do pravého úhlu tak, že imitace kamenného zdiva je rovnoběžná se dnem jámy. V rozích jsem díl spájel. Pájení je nutné dělat na rovné ploše (viz výše); při chladnutí pájených míst doporučuji lept zatížit, aby se nezkroutil. Přední stěnu jámy (3) (tj. tam kde vjíždějí lokomotivy) nedoporučuji k základnímu dílu (1) pájet dříve, než bude na dno jámy zabudovaná pojezdová kolejnice. Pro ni jsou v leptu připraveny „pražce“, které je nutné skalpelem proříznout a opatrně ohnout směrem nahoru.
Podle křivky narýsované na papíře jsem v prstech vytvarovat rádius pojezdové kolejnice a zkrátit ji na délku podle místa v jámě. Žádný spěch, ukotvení kolejnice přihnutím pražců a následné připájení (zespodu) doporučuji udělat až po vyzkoušení segmentového pohybu mostovky.
Z dílu 16 je třeba vytvořit krychli, do které přijde zaletovat mosazná trubička.
Poznámka: Ač jsem se snažil jakkoliv, ocelovou kulatinu (d=1,5 mm) se mi do přiložené mosazné trubičky nepodařilo zasunout. (Odhaduji, že chyběla jedna desetina milimetru). A tak jsem sáhl po jiném materiálu (měděná trubička) od Litomyského, která má shodný vnější průměr, ale díky tenčí stěně je vnitřní otvor větší. Tuto trubičku jsem zaletoval do krychle (16) tak, že jedna strana trubičky přesně lícuje s hranou krychle. Délku jsem nezkracoval, na to bude času dost až při instalaci serva pro pohyb.
Když jsem měl připraveny všechny díly důležité pro pohyb mostovky v rámu, přiletoval jsem pojezdovou kolejnici zespodu k jámě. Poté jsem opatrně přihnul k patě kolejnice pražce, ale už jsem z estetických důvodů mezery nevyplňoval cínem.
Mostovku jsem nasadil na místo do jámy a přidržel ji v poloze, kdy pojezdová kolečka spočívala na pojezdové kolejnici. Otočný trn nyní prochází otvorem v jámě (obr. 8 a 11). Zespodu jsem na trn nasadil jeden kotouč (13) a pak krychli (16) se zaletovanou trubičkou. Po přesném ustavení a vyzkoušení, zda se mostovka točny volně pohybuje, jsem jak kotouč tak krychli „přibodoval“ pájkou a po opětovné kontrole dokonale připájel.
Avšak pozor. Jsou zde ještě napájecí vodiče ke kolejím. Pro jejich průchod je ve dnu jámy připraven malý oválný otvor. Vřele jej doporučuji před montáží výrazně rozšířit, aby se při provozu točny vodiče, spojené do jednoho svazku smršťovací bužírkou, nedotýkaly hran dna jámy a hlavně nebránily pohybu mostovky.
Jakmile jsem opakovaně zkontroloval bezproblémovou pohyblivost mostovky v jámě, přiletoval jsem čelo jámy (3). V leptu je ještě připraven díl 2, který se může vytvarovat do oblouku a upevnit mezi čelo točny (3) a pojezdovou kolejnici. Osobně se mi to zdá nadbytečné a tak jsem tento díl neinstaloval.
Z dílů 14 a 15 jsem spájel budku. Její umístění na mostovku není výrobcem definováno. Vystřihl jsem kousek zábradlí na pravé straně mostovky vzadu a sem jsem zespodu přiletoval budku, přičemž její vzdálenost od kolejí jsem definoval měrkou a překontroloval postavením lokomotivy na mostovku. Jelikož se mi nelíbila střecha budky, tak jsem ji upravil s pomocí jemného vlnitého hliníkového plechu (Litomyský) a plastové destičky přistřižené do tvaru střech. V leptu jsou připraveny mříže na okna, jejich „zasklení“ jsem udělal ClearFixem od Humbrolu.
V leptu je také ještě připraven díl 17, jakási páka, která by se měla připevnit na trn; přes páku by se měl přenášel pohyb mostovky od serva. Pohyb mostovky ale budu řešit později a zřejmě i jinak.

Konečná povrchová úprava

  Po očištění, zabroušení a odmaštění všech sestavených dílů jsem mostovku i jámu stříknul tmelícím základem SURFACE PRIMER L. Samozřejmě, že nejdříve jsem páskou a zakrývacím tmelem zamaskoval vše nezbytné, tj. obě kolejnice, pojezdová kolečka i střechu budky a také čelo trnu (13) (obr. 5).
S myšlenkou, že stejně jednoumusím začít stříkat s airbrushovou pistolí, jsem ji připojil ke kompresoru, naředil tmavomodrou barvu Rewell a mostovku točny, vč. budky, jsem v několika vrstvách opatrně stříknul. Kupodivu se mi nepodařilo ucpat dírečky v leptu, i když jsem stříkal ze všech stran. Po zaschnutí modré barvy jsem ji „přerazil“ několika patinovacími prášky typu rez, saze, špína, prach… Stejně tak jsem patinoval jámu točny, kde jsem ale patinovací prášky nanášel přímo na surfaceový základ. Všechny díly jsem nakonec stříknul matným lakem od firmy NOCH.
Mistři modeláři zřejmě budou mít k mému barvení výhrady, leč vnouček mne pochválil, tak jsem spokojený :-) .
Poznámka: Druhé čelo (13) jsem přilepil po vycentrování na dno jámy až po konečné barevné úpravě točny; plošku jsem potřel špičkou párátka olejem, kterým jsem namazal i pojezdová kolečka.

  Jen tak mimochodem – z dalších leptů od Ndetail.de jsem spájel ještě lávku a žebřík. Skutečně vynikají polotovary. Nejsem obchodním agentem této firmy, leč jejich lepty vřele doporučuji. Jsou levné, dodají vám je obratem a pracuje se s nimi bezvadně.

Text a foto Hlav, 5. 7. 2010

Obrazová příloha:

Obr. 1 – Snímek segmentové točny ze Žitavy (zdroj: Wikimedia Commons)


Obr. 2, 3 – Segmentová točna na kolejišti Alfreda Berna Schneidera2]


Obr. 4 – Lept segmentové točny od Ndetail.de (s vyznačením dílů)


Obr. 5 – Spájená mostovka (těsně po nástřiku tmelícím základem SURFACE PRIMER L)


Obr. 6 – Detail nosné konzoly s otočným trnem (na snímku je patrné vychýlení jednoho z obdélníčků); doporučuji tento díl řešit náhradou mosazným válečkem


Obr. 7 – Detail ložiskové skříně s pojezdovými kolečky

Obr. 8 – Spájená jáma po nástřiku tmelícím základem SURFACE PRIMER L (levý otvor je pro trn mostovky, pravý oválný pro průchod vodičů na napájení kolejnic)

Obr. 9 – Detail čela jámy točny s pojezdovou kolejnicí (následně sem přijde připájet díl 3)

Obr. 10 – Detail uchycení krychle s měděnou trubičkou zespodu dna jámy

Obr. 11 – Detail otvorů – vzadu pro ocelový trn, na kterém se otáčí mostovka, vepředu pro průchod vodičů (tento otvor doporučuji výrazně zvětšit)

Obr. 12 – Jednotlivé díly segmentové točny (shora vlevo: jáma, mostovka, kolej Peco, lávky; vpravo: čelo jámy, budka, páka a mnou nepoužitý díl „zdivo“

Obr. 13 – Budka s připájenými okenními mřížemi, které jsem posléze „zasklil“ CleanFixem

Obr. 14 – Smontovaná mostovka (před nástřikem tmelem a barvou)

Obr. 15 – Nabarvená a patinovaná točna od Ndetail.de (na sluníčku barvy pěkné září)

Obr. 16 – …a tady je hotová segmentová točna i s lokomotivou

________________________________________

Zdroje:

1] Segmentová točna v Žitavě - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Segmentdrehscheibe_Zittau.jpg
2] Meine-N-welt, kap. Stavby – Přístav – http://www.meine-n-welt.de/Baubericht/Hafen_1/Hafen_6/hafen_6.html

Rubrika: Kolejiště, STAVBY

Vložit komentář

Text komentáře: