V Kolíně začala výstava železničních modelů

Ve třech rozlehlých sálek Domu dětí a mládeže v Kolíně je k vidění hodně usilovné práce modelářů nejen z Kolína a Peček, ale také z dalších českých klubů a rovněž i přátel z Německa. Vzpomenu-li nejdříve exponáty hostů, tak například u parních lokomotiv Jiřího Dvořáka nebo jeřábů Petra Zýky z Českých Budějovic zůstane modelářský fanda postávat déle, prostě proto, že jsou naprosto dokonalé. Modely modelářů z Lipska a jiných německých měst měly rovněž vysokou kvalitu. Nejspíš proto zaujímají místo v čele expozice.

  Na třech obřích kolejištích H0 se prohání bezpočet vlaků. Poprvé jsem zde viděl něco jako prototyp Pendolina. K dokonalosti mu ještě trošku chybí, ale jako počin – vynikající. Na protějším kolejišti  je k vidění hodně bojové techniky býv. ČSLA.
  V pravé místnosti jsou soustředěny kolejiště a exponáty menších modelových měřítek. Poprvé jsem viděl funkční a doslova vypiplané kolejiště ve velikosti Z (190 x 70 cm). Jeho majitel dokonce souhlasil se sejmutím speciálního krytu, aby se přítomných dokumentaristům lépe fotografovalo. A stálo to za to! Elektrické lokomotivy si sbírají proud z funkčního vrchního vedení. Jen odborníci si možná povšimli, že Z-kové vlaky jezdily po kolejišti poloviční rychlostí zvuku, nikoliv rychlostí měřítkovou. 
  Kolega Dvořáček z Peček, u kterého jsme cestou do Kolína nakoupili „modelářské nezbytnosti“, provozuje na výstavě hned dvě kolejiště – v N-ku a TT-čku. Zdárně mu přitom pomáhá jeho malý synek.
  Osobně jsem ocenil několik diorámat všech velikostí představených v protějším sále. Třeba ty s mostem, nebo se závorami, ale i jiné, jsou příkladem poctivé modelářské práce.
  Malé děti přitahoval rozlehlý panel, na kterém se proháněly vláčky od firmy Merkur. Dospěláci spíš hodnotili řadu pivních a likérových vagonků firmy, stejně jako několik zdařilých modelů lokomotiv firmy (Brejlovec), která už je na našem trhu mnoho desítek let.
  Samozřejmě, šťouralové by na vystavovaných exponátech našli i nedostatky, možná se najdou i tací, kteří by to či ono skutečně uměli udělat lépe. Sám jsem si například říkal, proč na některých kolejištích chybí více přírody. V reálu přece nejsou jen stromy rostoucí na zelených travních kobercích. Všude okolo jsou křoviska, strouhy, cesty, objekty bývají oplocené, u plotů a podél tratí či silnic bývá hodně nepořádku. No, na druhou stranu, jestliže si my Češi neumíme udělat pořádek okolo svých domů a v přírodě, neznamená to, že bordel musíme mít i na svých kolejištích. Ale o to vůbec nejde.
  Horší je, že – jak prozradil ředitel výstavy -, daleko větší nebezpečí spočívá v tom, že expozice bude napadena zloději, kteří už se při podobných akcích mnohokrát přiživili. Přitom všechny exponáty mají kromě skutečně ceny především nevyčíslitelnou hodnotu pro samotného modeláře.
  Výstava železničních modelů v Kolíně je velmi zdařilá a rozhodně stojí za to se tam zajet podívat. Každému kdo tak učiní ale doporučuji nastudovat si dokonale trasu i místo konání akce, nebo bude i s navigací bloudit dlouhé minuty po Kolíně. K ničemu je jediná cedule umístěna na chodníku až před vchodem do Domu dětí a mládeže pro „cizince“, který netuší kde ten dům stojí. Zvláště, když googlovská mapa nenajde Pražskou ulici a navigace našince nasměruje úplně někam jinam.

Text a foto Hlav, 19. 6. 2010

Rubrika: FOTOGALERIE, Ze života (reportáže)

Vložit komentář

Text komentáře: