Model Hobby Lipsko 2018

Tradiční 23. modell-hobby-spiel Leipzig se uskutečnil 5. – 7. října 2018 na lipském výstavišti. A tradičně stálo za to se tam podívat. V pátek to tam vypadalo jako na „burze“ v Opletalce, ale jenom v tom smyslu, že v každé uličce mezi stánky i v občerstvovacích kioscích jsme potkávali přátele a kolegy z Čech a Moravy. Žádné další srovnání už ale neobstojí co do množství a kvality nabízeného nářadí, modelářského materiálu, hotových modelů všech měřítek, ať už nových, nebo použitých, a samozřejmě i prezentovaných kolejišť. A to v Lipsku vystavují i další modeláři a potřebují k tomu celkem čtyři velké haly. Stihnout navštívit všechno za jeden den nejde.

  Původně jsem si říkal, že letos nebudu psát žádnou reportáž z akce, která se každoročně opakuje – a co si budeme povídat – s menšími či většími změnami je téměř stejná. Notabene, když jsem si (poprvé v životě) zapomněl vzít foťák, abych ten modelářský mumraj zvěčnil. Ale pak mne napadlo, že tu událost popíšu netradičně. Popíšu jen dvě věci, které jsem si tam koupil, což možná bude inspirující pro naše čtenáře.

Zastavení u stánku mtb

  Nicméně, když jsem na prvním místě zmínil bohatou účast návštěvníků od nás, tak jedním dechem dodávám, že mezi převážně německými, v menší míře pak rakouskými, holandskými a dalšími vystavovateli, se neztratili ani čeští vystavovatelé. Dominantní místo mezi nimi zaujímala firma mtb. O jejich modely všech tří měřítek byl velký zájem. Novinkou představovanou na veletrhu byl Čmelák, tedy motorová lokomotiva řady 770 v měřítku TT. Je to opravdu po všech stránkách velmi zdařilý model. „V H0-ce ho nejspíš dělat nebudeme, protože ho dělají jiné firmy, ale v dohledné době se ho dočkají i N-kaři,“ prozradil své plány Ing. Báňa, se kterým jsme tam dlouhé minuty diskutovali. „Ale nejdřív pro N-kaře dokončíme vývoj jednoho modelu motorového vozu, který už má větší bratříčky,“ naznačil dále. K tomu je ještě potřeba přičíst novinku v měřítku 1 : 160 v podobě motorové lokomotivy řady 721přezdívané Velký Hektor, kterou firma dala na trh koncem prázdnin, ale němečtí modeláři ji měli možnost vidět poprvé až nyní v Lipsku. Nesouhlasím tedy s kritiky, kteří tvrdí, že firma mtb pro N-kaře nic nedělá. Brejlovec, Bardotka, Kocour, nyní Velký Hektor (vše v řadě různých barevných provedení) a minimálně dva další modely jsou v přípravě výroby. To je opravdu málo? V nabídce MTB už začínají být vidět i vagony, jejichž výroba se pomalu rozjíždí v H0, na příští rok budou i v měřítku TT a tudíž lze předpokládat, že později i v N-ku.

  Na prezentačním pultíku byly pro návštěvníky připraveny krabice s přestavníky mtb (o prvních dvou – MP1 a MP5 – píšeme ZDE), které se staly hitem modelářského světa. „O ty je opravdový zájem především ve Francii a Německu,“ hrdě komentoval obchodní úspěch tohoto produktu šéf mtb. Na přímý dotaz, kolik se jich už prodalo, jen skromně, leč s lišáckým úsměvem vyjádřil počet prodaných kusů zaokrouhlením na číslovku „tisíce“. Škoda, že něco tak jednoduchého a přitom sofistikovaného nebylo k dispozici před pár lety, když jsem stavěl kolejiště. Všechna serva, elektromagnetické i motorické přestavníky, včetně „želv“ blednou závistí vedle přestavníků „MP“. „Jen se bojím, že je vyčuchají Číňani a vrhnou na trh padělky,“ vyjádřil jsem obavu panu Báňovi a on smutně přitakal. Tak to bohužel v tom současném zkaženém světě funguje…

Zvětšovací brýle (od Číňana)

  Byly doby, kdy jsem nemohl Číňanům přijít na jméno. I někde mezi cca 800 články na tomto webu se takové odsuzující věty dají najít. Především jsem vyšiloval nad jejich ignorováním patentových zákonů a současně nad kvalitou „ukradených“ výrobků. Ta byla šílená. Je ovšem nutné přiznat, že v průběhu let se kvalita mnohých čínských výrobků zlepšuje (alespoň z mého hlediska a jen podle zanedbatelného vzorku výrobků, které se ke mně dostaly). K tomu příznivá cena a rychlost výroby. Ostatně, o tom by mohli povyprávět přátelé, kteří po mně převzali produkci modulů DIGI-CZ, z nichž některé se už vyrábí v Číně. Ale k věci.

  Při procházení stánků v hale č. 4 jsme s Karlem narazili na německého „pře-prodejce“ všelijakého zboží původem právě z Asie. A mezi nejrůznějšími krabicemi jsme objevili produkt s anglickým názvem Eyeglasses bracket/headband interchangeable magnifier with 2LED (upgraded version), což není nic jiného než „zvětšovací brýle“.

  Vážený čtenář si teď možná klepe na čelo, cože jsme to objevili, když takových zvětšovacích brýlí je u nás na trhu „hafo“? Je a není! Ano, na trhu jsou všelijaké výrobky, dokonce od věhlasných i méně známých firem; třeba Conrad, RoNa Werkzeuge, Meopta atd. Hodně oblíbené mezi modeláři jsou „čelovky“ s obrovským černým kšiltem a dvěma sklopnými plastovými zvětšovacími skly, doplněnými po boku dvěma LED. Také mám tohle „monstrum“. V létě jsem ale trpěl, jak jsem si nestačil utírat čelo.

  Zmíněné Eyeglasses bracket/headband interchangeable magnifier with 2LED stály 10 €. To je třeba zdůraznit (no, nekup to za ty prachy..). Jsou to de facto brýle z plastu s kloubovým držákem, do kterého lze zespodu zasadit zvětšovací skla se zvětšením 1,0x, 1,5x, 2,0x, 2,5x a 3,5x. Zvětšovací sklo není samozřejmě sklo jako takové, ale tvrzený plast, nicméně výrobce hovoří o speciální úpravě tvrdosti, takže je odolné proti poškrábání. Má se ošetřovat hadříkem z nanolátky (součást balení) a nemělo by se čistit (resp. potřísnit) olejem, alkoholem, benzínem apod.

  Díky kloubu lze sklo zvednout v úhlu 60°. Pro lidi s vadou zraku lze sklo posunovat v témže kloubu směrem k očím, takže lze korigovat optickou vadu očí a de facto doostřit. Další kloub v rámu brýlí umožňuje zvednutí skla až o 90° nahoru.

  V rámu je schránka pro tři tužkové baterie AAA (součást balení), které napájejí dvě vysoce svítivé LED umístěné ve speciálním držáčku s vypínačem, který umožňuje nastavitelnost úhlu vyzařovaného světla. K ušním opěrkám lze připevnit řemínek (součást balení).

  Výhodou těchto brýlí je, že jsou velmi lehké a nasazují se podobně jako běžné optické nebo opalovací brýle na nos a uši; opírají se nosním můstkem o kořen nosu, přičemž můstek lze upravit podle tvaru nosu. Hmotnost brýlí s bateriemi je 87,5 g, bez nich jen 68,5 g. Pro srovnání: Brýle s kšiltem váží 214,5 g, brýle německé firmy NoRa (na které jsem si bůhví proč nezvykl) váží 37,6 g.

  Prozatím jsem je vyzkoušel jen krátce. Myslím, že nebudu potřebovat osvětlení pomocí LED, tím pádem se zbavím i zátěže v podobě tři baterií, tlačící na nos. Karel Brejša mi ještě během víkendu napsal: „Co se týče brýlí, tak jsem s nimi včera dělal 5 hodin vcelku a musím říct, že lepší jsem zatím neměl. Vložil jsem do nich i baterky a přisvítil si, a to je zatím nejlepší svícení na brýlích, jaké jsem zkoušel! A drží opravdu dobře jak na uších, tak i na nose i bez pomocné pásky!“

  Bohužel jsem si nepoznamenal název firmy, která v Lipsku zvětšovací brýle prodávala, ale pokud by snad někdo pojal potřebu si je pořídit, najde je např. v čínském e-shopu ZDE, a jistě i jinde. Cena je skutečně směšně nízká. Pro úplnost dodáváme, že popisované zvětšovací brýle nebyly jediné, které byly v Lipsku nabízeny. Ne nadarmo se vtipkuje, že N-ko mohou dělat jen ti, kteří mají dobře „ozbrojené“ oči.

.

Vánoce zde budou coby dup…!

  Obvykle si v Lipsku kromě jiného koupím jeden vagonek z „hrabáku“ (už jen tak nějak z nostalgie) a taky něco vnoučkům. Letos mne tam zaujal Solar Rover německé firmy SOL-EXPERT group z Baindtu – ZDE. Stavebnice (Art.No.: 71750) mi provedením hodně připomněla stavebnici rakety Sojuz, kterou jsem stavěl nedávno (ZDE). Jedná se imitaci (měsíčního, marsovského?) vozítka Curiosity, k jehož pohonu je použit miniaturní elektromotorek napájený solárním panelem (tedy spíše „panelíčkem“).

  Veškeré součástky jsou vyrobené tlakovým střikem, jsou naprosto dokonale přesné, všechny díly do sebe perfektně zapadají (není je třeba slepovat), po montáži není třeba žádné stříkání barvou. Plastové díly jsou doplněny několika kovovými osičkami, ozubenými kolečky, samolepicími nálepkami a měkkým samolepicím plastem na krytí pojezdových kol. Podle naprosto dokonalého návodu lze model sestavit za pár hodin. A jezdí na první dobrou – tedy pokud svítí sluníčko, anebo na panel svítí halogenové světlo alespoň 50W.

  Je to velmi jednoduchý model (spíše hračka), bez jakékoliv možnosti ovládání; pokud svítí sluníčko, jezdí jenom jedním směrem, přičemž se mu přitom otáčí anténa radaru a pod plastovým krytem kabiny jsou vidět pohybující se převodová kola. Jednoduché, ale pěkné. Pětiletý vnouček Vojta bude nadšený (až do chvíle, než model rozebere…!)

   *     *     *

  Tak to byl letošní modell-hobby-spiel Leipzig. Vlastně ještě pro fajnšmekry: Sekaná s bramborovým salátem byla stejně výborná jako loni 🙂 . A Karel dodává, že i wurst se žemlí rovněž neměl chybu! Ovšem, kam se všechny ty německé pochutiny hrabou na bůček na česneku mezi dvěma krajíci, který nám připravila na cestu paní Jungmannová. Pepa si u nás velmi šplhnul. Taky tím, jak zabodoval u kasy a vyreklamoval nám slevu pro důchodce, byť paní pokladní si právě u něho zkontrolovala věk podle OP, protože se jí asi zdál příliš zachovalý ve srovnání s německými důchodci. 

Foto hlav

.

 

Rubrika: DÍLNA, MODELY, ZPRÁVY

1 komentář

  1. sandy napsal:

    Honzo, téměř stejné brýle, ale za cenu výrazně nižší než 10E mám z pražské burzy. Již asi dva roky….

Vložit komentář

Text komentáře: