Modely stromů a keřů

Přírodu kolem jsem odjakživa vnímal jen jaksi pasivně. Neměl jsem čas ani zájem ji studovat. Samozřejmě, krásné a škaredé dny vnímám, stejně jako hezké a nepěkné jevy a předměty kolem sebe. Ale teprve až když jsem chtěl udělat první model stromečku, zjistil jsem, že vlastně pořádně nevím, jak vypadají jednotlivé druhy stromů, co je pro ně charakteristické, a co víc, řadu stromů jsem nebyl schopen poznat vůbec. Do školy se už vracet nemůžu, takže nezbylo než si koupit lexikon stromů a studovat. Drahé knihy jsem nebral, stejně je všechno na internetu. V knihovničce mám nyní po ruce knížku označenou jako „nový průvodce přírodou“: Spohn, M. – Spohn R.: Welcher baum ist das?, česky Stromy – nový průvodce přírodou, vyd. Knižní klub, Praha 2008, ISBN 978-3-440-10794-2 . A podle této knihy (byť dneska už bych navrhnul některé obrázky v ní vyměnit) se snažím stromy nejen poznávat, ale taky do ní občas nakouknu, když kroutím drátky, nanáším Pappmaché smíchané s Herkulesem, či barvím kmen a větve, lepím foliáže a patinuju.

Borovice H0

Borovicí, které u nás rostou, je několik druhů. Hrozně se mi líbí borovice, které rostou okolo dálnice za řekou Moravou směrem k Bratislavě. Jsou tam rozlehlá písčitá pole, kde se borovicím daří. Pamatuji, když je tam po otevření dálnice sázeli. Dneska jsou to vzrostlé borovice lesní. Staly se mi modelem. Ještě „nevyčouhlá“ borovice lesní má trošku jiný tvar (hází plnější stín). A to, co vypadá jako „strom různý“, by mohla být i borovice haberská.


Bříza H0

Bříza je plevelný strom, proto je všude. Je ale krásná díky své bílé barvě kůry a svěží zelené barvě listů, na podzim krásně žloutnoucích. Nepochopil jsem, proč přírodovědci nazvali strom, který má kmen i větve téměř bílé břízou užitečnou, zatímco tu, která moc bíle nevypadá pojmenovali bříza bělokorá. Moje modely jsou něco mezi oběma druhu… Každopádně ten, kdo natře kmen i větve na bílo a zapomene je dobarvit šedou, tmavě šedou až černou barvou, aspoň trošku podle reality, aniž si to uvědomí vyrobí kýč, který je hned na první pohled vidět (jako třeba smrky zhotovené ze štětky na láhve sestříhané do pravidelného kužele).


Dub letní H0

Ze školy jsem si pamatoval, že existuje dub letní a dub zimní. Dnes už vím, že dubů je velké množství druhů. Jako topolů. Už na dubovém náletu na kraji lesa je patrné, že větvičky se kroutí. Z těchto dřevin se upravují senzační bonsaie. Středně velké a velké duby letní (křemeláky) mají rozdělené kmeny a pokroucené větve, rozložitou nepravidelnou korunu. Efekt pokroucených větví je ještě výraznější u dubu korkového, který u nás ale asi neroste. Pro toho kdo zapomněl známou mnemotechnickou pomůcku připomínám, že dub má důlky v listech a žaludy.


Dub pýřitý, nebo taky javor (H0)

Jinou korunu a tvar větví má tzv. dub pýřitý. Sám mám potíž se přiklonit k volbě, zda-li model stromu na obrázku je spíš dub pýřitý, nebo javor. Javor má větví víc, tvoří hustší korunu.


Keř H0

Jestliže nemám dostatečně jasno mezi stromy, o keřích to platí dvojnásobně. Okolo železničních tratí je jich tolik, že ani nemá cenu zkoumat jejich druhy. Keř se „staví“ lehce. Stačí smotat do nepravidelného tvaru chuchvalec tenkých drátků a polepit je foliáží. Na kolejiště se ale vejde malých keřů nepočítaně. A jak známo, všeho moc škodí…


kostra H0

Do galerie jsem zařadil je jeden snímek drátěné kostry stromu, protože jsem „opisoval“ zkušeností jiných – třeba Houmra.

Rubrika: FOTOGALERIE, Modely staveb

Vložit komentář

Text komentáře: